Spolek: Porovnání verzí

'''Spolek''' je obecně sdružení či skupina [[osoba|osob]]. V [[Česko|českém]] právu je od 1. ledna 2014 spolek zvláštní forma [[právnická osoba|právnické osoby]], určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem, které je založeno nejméně třemi osobami. Účelem spolku mohou být buď vzájemně prospěšné cíle, tedy společné aktivity zaměřené jen na členy spolku (sportovní kluby, myslivecká sdružení apod.), nebo veřejně prospěšné cíle směřující vůči veřejnosti (poskytování [[Sociální služby|sociálních služeb]], vzdělávací a informační aktivity apod.), případně cíle smíšené.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Spolek může vlastním jménem [[podnikání|podnikat]], ale nesmí to být jeho hlavní činností a případný zisk musí být použit na podporu dosažení vlastních cílů spolku. Členy spolku mohou být [[Fyzická osoba|fyzické]] i [[Právnická osoba|právnické osoby]]. Název musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, případně zkratku „'''z. s.'''“ Zapisuje se do [[spolkový rejstřík|spolkového rejstříku]], který je veden příslušným [[rejstříkovýVeřejné soudrejstříky právnických a fyzických osob|rejstříkovým soudem]]. Právně upraven je v §&nbsp;214–302 [[občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]].

== Historie spolků v Českučeských zemích ==

Rakouská právní úprava platila v české části [[Československo|Československa]] až do roku 1951, na [[Slovensko|Slovensku]] platila nařízení uherského ministra vnitra.

Zákon výslovně stanovil, že organizacemi podle tohoto zákona jsou [[Revoluční odborové hnutí]], [[Jednotné svazy zemědělců]] (tj. [[Jednotný svaz českých zemědělců]] a [[Jednotný zväz slovenských rolnikov]] dle zákona č. 145/1947 Sb.), [[Československý svaz mládeže]], [[Svaz československo-sovětského přátelství]], [[Československý svaz žen]], [[Sokol (spolek)|Československá obec sokolská]] a [[Československý červený kříž]]. Zákon přitom dal ministerstvu vnitra zmocnění prohlásit další organizace (spolky) vzniklé před 1. říjnem 1951 za organizace podle tohoto zákona.

Vedení rejstříku občanských sdružení nebylo zákonem dostatečně upraveno, nebyla tedy ani garantována úplnost a aktuálnost seznamů publikovaných ministerstvem. První pokusy ke zvýšení transparentnosti provedlo v letech 2003–2007; v roce 2006 vznikla Evidence nestátních neziskových organizací, která se zánikem tohoto ministerstva přešla na ministerstvo vnitra; zpočátku do ní subjekty dodávaly informace dobrovolně pod vlivem příslibu výhod, záměr změnit tuto evidenci v zákonem určený veřejný rejstřík neuspěl a kolem roku 2010 přestala být evidence aktualizována.<ref name="Peloušková" /> Vláda na svém webu sice zveřejňovala alespoň jakýsi seznam sdružení, ale výslovně přitom upozorňovala, že tento seznam nemá charakter veřejného seznamu. U sdružení vzniklých do roku 2000 vláda uváděla v seznamu název, datum vzniku, adresu a [[Identifikační číslo osoby|identifikační číslo]], u sdružení vzniklých počínaje rokem 2001, kdy evidence přešla na ministerstvo vnitra, již nebyla zveřejňována adresa sídla.<ref>[http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnno/informacni-zdroje/seznam-obcanskych-sdruzeni-21136/ Seznam občanských sdružení] {{Wayback|url=http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnno/informacni-zdroje/seznam-obcanskych-sdruzeni-21136/ |date=20140407065416 }}, vláda České republiky, 15. 2. 2007</ref>

Studie Tomáše Rohrbachera z roku 2007 namátkovým šetřením na reprezentativním vzorku ze sdružení uvedených ve veřejném seznamu zjistila, že svoji webovou prezentaci má 25 % z evidovaných občanských sdružení, přičemž z nich například jen 63 % mělo na svém webu kontaktní údaje, jen 28 % mělo na webu informaci o statutárních orgánech, jen 21 % své stanovy, jen 7 % o svém hospodaření, jen 7 % výroční zprávy, jen 3 % informace o velikosti svého rozpočtu.<ref>Tomáš Rohrbacher: ''Rozbor webových stránek občanských sdružení; analýza problémů transparentnosti a návrh na její zlepšení'', součást projektu Zprůhledňování neziskového sektoru zpracovávaného Katedrou politologie Vysoké školy ekonomické v Praze, zveřejněná verze textu nedatovaná (použit seznam občanských sdružení ke dni 25. 9. 2007), [http://www.mvcr.cz/soubor/studie-rohrbacher-pdf.aspx‎ online]{{Nedostupný zdroj}} na webu ministerstva vnitra, [http://www.mvcr.cz/clanek/vysledky-projektu.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D 21. 7. 2009] {{Wayback|url=http://www.mvcr.cz/clanek/vysledky-projektu.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D |date=20130411165023 }}</ref> K podobným závěrům došla i publikace Pavla Bachmanna z roku 2012 s názvem Transparentnost organizací občanské společnosti.<ref name="Peloušková" />

§&nbsp;3045 nového občanského zákoníku stanoví, že sdružení podle zákona o sdružování občanů se ihned s účinností zákona považují za spolky. Občanská sdružení mají rovněž povinnost v přechodné lhůtě stanovené zákonem uvést [[stanovy]] a název organizace do souladu s podmínkami, které zákon stanoví pro spolky. Organizační jednotky sdružení způsobilé jednat vlastním jménem se považují za [[Pobočný spolek|pobočné spolky]], avšak pokud hlavní spolek do tří let nepodá návrh na zápis pobočného spolku, pak [[právní osobnost]] pobočného spolku uplynutím této lhůty zaniká.

Zákon č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na [[obecně prospěšná společnost|obecně prospěšnou společnost]], nabyl účinnosti již dne 1. dubna 2013. Tato změna právní formy pro občanská sdružení byla doporučována pod vlivem výkladu, že spolky, v něž se jinak občanská sdružení automaticky změnila, mají oproti občanským sdružením omezené možnosti poskytovat služby veřejnosti, tedy svým nečlenům (tento výklad však řádně nereflektuje skutečnost, že společný zájem členů spolku může být nejen soukromého, ale také veřejného charakteru, jako je např. ochrana zájmů spotřebitelů nebo poskytování sociální služby<ref>TELEC, Ivo. Zásady nového spolkového práva. ''Právní rozhledy ''22/2013, s. 764.</ref>). Zákon tak umožnil občanským sdružením uniknout před novým občanským zákoníkem do této právní formy, o níž se předem předpokládalo, že zůstane právně zakonzervována, tedy že od roku 2014 již nebude možné s ní spojená práva omezit. Nový občanský zákoník totiž v §&nbsp;3050 stanoví, že „práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy“, ale zároveň v závěrečných ustanoveních (§&nbsp;3080 body 163 a 164) ruší zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, což byl onen dosavadní právní předpis.<ref name="změna na ops" /><ref name="změna na ops">[{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/zmena-pravni-formy-obcanskeho-sdruzeni-na-obecne-prospesnou-spolecnost-31058/] |datum přístupu=2014-04-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140407082635/http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/zmena-pravni-formy-obcanskeho-sdruzeni-na-obecne-prospesnou-spolecnost-31058/ |datum archivace=2014-04-07 }}</ref> Důvodem pro přijetí tohoto zákona byl také postoj Ministerstva vnitra, které zamítalo návrhy na registraci občanských sdružení zaměřených jen na poskytování sociálních služeb či změnu stanov již existujících sdružení v tomto směru s odůvodněním, že je to v rozporu se zákonem č. 83/1990 Sb., který požaduje, aby činnost občanských sdružení nebyla výdělečná nebo nesloužila k zajištění řádného výkonu určitých povolání. Taková občanská sdružení měla odporovat spolkovým principům, a bylo jim proto ještě před účinností nového občanského zákoníku umožněno transformovat se do pro takové účely vhodnějších obecně prospěšných společností.<ref>{{Citace monografie

Spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek mohou založit alespoň tři osoby (není omezeno, zda fyzické či právnické) vedené společným zájmem k jeho naplňování. Spolek, kterékterý sdružuje spolky, se označuje jako svaz. Zakládacím aktem spolku je shoda nejméně tří zakladatelů na stanovách. Ty musejí obsahovat přinejmenším název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, a určení [[statutární orgán|statutárního orgánu]] spolku. Stanovy mohou určit výši a splatnost členského příspěvku. Stanovy spolku mohou založit ''[[pobočný spolek]]'' jako organizační jednotku; člen pobočného spolku se ze zákona považuje též za člena hlavního spolku. Stanovy mohou rozlišit více druhů členství s rozdílnými právy a povinnostmi. Stanovy musí být uloženy v sídle spolku. Zakládacím aktem spolku může být také usnesení ustavující schůze, pro niž návrh stanov připraví svolavatel. Zápis v listině přítomných na ustavující schůzi se pokládá za rovnocenný podání přihlášky, přičemž kdo hlasoval proti návrhu stanov, může od přihlášky odstoupit. Spolek však podle zákona vzniká až dnem zápisu do [[veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]]; pokud však není zapsán do 30 dnů od podání návrhu na zápis ani není vydáno rozhodnutí o zamítnutí zápisu, považuje se uplynutím této lhůty spolek za zapsaný i bez zápisu. Pokud spolek pokračuje v činnosti i přesto, že byl jeho zápis zamítnut, použijí se ustanovení o společnosti.

Členové spolku neručí za dluhy spolku. Nelze-li v případě zrušení spolku s likvidací určit [[likvidátorLikvidátor dlužníka|likvidátora]]a jinak, může soud jmenovat likvidátorem některého z členů statutárního orgánu, a to i bez jeho souhlasu, a není-li to možné, může jmenovat likvidátorem některého člena spolku, rovněž i bez jeho souhlasu. Takto jmenovaný likvidátor nemůže z funkce odstoupit, ale může požádat soud, aby jej „z funkce“ zprostil, pokud po něm výkon funkce nelze spravedlivě vyžadovat. Likvidátor naloží s jměním spolku podle stanov. Nelze-li s ním naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s obdobným účelem. Není-li to možné, nabídne jej [[obec|obci]], kde má spolek sídlo. Nepřijme-li jej obec, nabývá jej [[kraje v Česku|kraj]]. Obec nebo kraj mohou takto nabytý zůstatek využít jen k veřejně prospěšnému cíli. Likvidační zůstatek spolku se statusem [[veřejná prospěšnost|veřejné prospěšnosti]] nelze použít k jiným cílům než veřejně prospěšným. S účelově vázanými dotacemi z veřejného rozpočtu naloží likvidátor podle rozhodnutí příslušného orgánu.

Členskou schůzi (bez ohledu na to, zda je či není nejvyšším orgánem spolku) svolává statutární orgán spolku nejméně jednou za rok. Krom toho ji musí svolat, pokud o to požádá alespoň třetina členů spolku nebo kontrolní orgán spolku. Nesvolá-li statutární orgán zasedání členské schůze do 30 dnů od doručení podnětu, může podavatel podnětu svolat zasedání na náklady spolku sám. Každý člen spolku má právo se zúčastnit zasedání členské schůze a dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, které se týká předmětu zasedání. Členská schůze je usnášeníschopná za účasti většiny členů spolku, což nelze změnit ani stanovami (stanovy však nemusejí členské schůzi přiznat roli nejvyššího orgánu ani žádnou jinou rozhodovací pravomoc). Usnesení se přijímají většinou hlasů přítomných členů, přičemž každý člen má jeden hlas. Pro účely tohoto ustanovení se nepřihlížípřihlíží ke druhu členství ve spolku, tj. i v případě, kdy podle stanov mají někteří členové pouze poradní hlas, mají tito členové právo platně hlasovat na členské schůzi. Do 30 dnů od ukončení zasedání musí být o něm vyhotoven zápis a každý člen smí do zápisů nahlížet.

[[Spolkový rejstřík]] byl zaveden zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014, spolu s novým občanským zákoníkem. Zákon se zabývá celkem šesti různými [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob]], které zároveň prohlašuje za [[informační systém veřejné správy|informační systémy veřejné správy]] a stanoví, že je vede rejstříkový soud v elektronické podobě a že zapsané údaje a listiny ze sbírky listin, která je součástí rejstříku, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Z povinnosti zveřejnění jsou vyjmuta rodná čísla osob, vložené listiny se však uveřejňují včetně rodných čísel. Ministerstvo financí je povinno uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup celkový seznam, tedy informace o osobách zapsaných v České republice s údajem, ve kterém z veřejných rejstříků jsou zapsány, a dalšími základními údaji z příslušných rejstříků. Spolkovým rejstříkem se speciálně zabývají §&nbsp;26 až 30.

Do spolkového rejstříku se kromě spolků založených nebo uznaných podle českého občanského zákoníku zapisují též [[odbory|odborové]] organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů, které rejstříkový zákon zahrnuje do legislativní zkratky „spolek“. Též se do něj zapisují [[Pobočný spolek|pobočné spolky]] a pobočné organizace uvedených typů organizací, a případně další osoby, o nichž to stanoví zákon. Výslovně jsou v zákoně č. 301304/2013 Sb. jmenovány zahraniční spolky vyvíjející činnost na území České republiky a pobočné spolky nebo jiné obdobné organizační jednotky zahraničních spolků vyvíjejících činnost na území České republiky.

V [[Rakousko|Rakousku]] existují spolky (''Vereine''), které registruje ministerstvo vnitra. CentrálnímCentrální registr spolků (''Zentrales Vereinsregister'') byl zřízen roku 2006 a jsou na něm dostupné základní informace jako název spolku, sídlo, datum vzniku a složení statutárních orgánů. Nejsou zde však uvedeny kontaktní údaje na spolek ani jeho činitele.<ref name="Peloušková" />