Geomorfologická oblast: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m +kat |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
[[Soubor:Geomorfologické clenení Ceska.png|thumb|upright=1.2|Geomorfologické členění Česka až po oblasti]]
'''Geomorfologická oblast''' (též '''podsoustava''' nebo '''makroregion''') je jednotka páté úrovně v hierarchickém [[Geomorfologické členění povrchu Země|geomorfologickém členění povrchu Země]] v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v [[Geomorfologické členění Česka|Česku]]. Nadřazenou jednotkou je [[geomorfologická subprovincie]], podřazenou [[geomorfologický celek]]. Oblast je [[Geologie|geologicky]] i [[Orografie|orograficky]] jednotnější než subprovincie. Stále jde většinou o území rozlohou přesahující jedno [[pohoří]]. Do téže oblasti typicky spadá jak hlavní horská skupina, tak i k ní přiléhající podhůří.
== Příklady geomorfologických oblastí v Česku ==
Příklady: [[Krkonošská oblast]], [[Jesenická oblast]], [[Českomoravská vrchovina]].▼
{{Podrobně|Geomorfologické členění Česka}}
▲
* Konkrétně Krkonošská oblast se pak dělí na 14 [[geomorfologický celek|geomorfologických celků]], které už obvykle odpovídají pojmu hory nebo pohoří: kromě vlastních [[Krkonoše|Krkonoš]] to jsou např. [[Šluknovská pahorkatina]], [[Lužické hory]] nebo [[Krkonošské podhůří]].
== Používání pojmů oblast
V české odborné literatuře není shoda na tom, zda používat pojem ''oblast'' nebo ''podsoustava'' (analogicky není shoda i na používání ''[[Geomorfologická subprovincie|subprovincie]]'' nebo ''soustava''). Slova ''subprovincie'' a ''oblast'' se poprvé objevují ve článku Břetislava Balatky a Jaroslava Sládka z roku 1980.<ref>Břetislav Balatka, Jaroslav Sládek (1980): Členění reliéfu ČSSR. Lidé a Země, č. 2, roč. 29, str. 70–74.</ref> Potom to zopakoval a dále rozvedl Richard Čapek s Danielou Lackovou v roce 1983:
▲Slova "subprovincie" a "oblast" se poprvé objevují ve článku Balatky a Sládka z roku 1980<ref>Břetislav Balatka, Jaroslav Sládek (1980): Členění reliéfu ČSSR. Lidé a Země, č. 2, roč. 29, str. 70-74.</ref>. Potom to zopakoval Čapek s Lackovou v roce 1983: "V roce 1979 došlo ke sjednocení geomorfologického členění ČSR a SSR, při němž došlo k určitým změnám. Místo termínů „soustava“ a „podsoustava“ byly zavedeny pojmy „subprovince“ (tedy před r. 1979 'soustava') a „oblast“ (tedy před r. 1979 'podsoustava'), čímž se tyto změny staly závazné zejména pro kartografické a pedagogické účely."<ref>Richard Čapek, Daniela Lacková: Reliéf Československa, Geografický popis na základě geomorfologického členění z r. 1979, I. - IV. část, in: Přírodní vědy ve škole, č. 1 - 4, roč. XXXV, 1983/84.</ref>
Balatka s Kalvodou (2006) v členění pro Čechy uvádí "subprovincie (dříve soustava) a oblast (dříve podsoustava)".<ref>Břetislav Balatka, Jan Kalvoda (2006): Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Kartografie Praha, Praha, 2006, 79 s.</ref>
Demek (1987) v Horách a nížinách z roku 1987 (autorsky byl text zpracováván v letech 1976-1978) uvádí pouze v přehledu geomorfologického členění (str. 34-37) "soustava/podsoustava" a pouze v závorkách je za tím uvedeno "subprovincie/oblast".<ref>Jaromír Demek et al. (1987): Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, 584 s.</ref> Dále v textu Demek (1987) uvádí už jen "soustava" a "podsoustava". Na str. 33 je v Demkovi (1987) poznámka pod čarou: „V roce 1979 byla provedena na společné poradě zástupců geografických ústavů ČSAV a SAV koordinace členění českého a slovenského, neboť do té doby byly rozdíly v terminologii vyšších hierarchických jednotek. Podle této dohody byly zavedeny na místě termínů „soustava“ termíny subprovincie a namístě „podsoustav“ oblasti. Nová úprava byla schválena názvoslovnou komisí Českého úřadu geodetického a kartografického dne 29. 2. 1984 a je používána v našich mapách. V naší knize uvádíme tuto poslední malou změnu vždy v závorce.“<ref>Jaromír Demek et al. (1987): Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, 584 s.</ref> Demek (2006) v Horách a nížinách však uvádí pouze termíny "soustava" a "podsoustava".<ref>Jaromír Demek et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 2006, 580 s.</ref>▼
[[Jaromír Demek]] (1987) v Horách a nížinách z roku 1987 (autorsky byl text zpracováván v letech 1976–1978) uvádí pouze v přehledu geomorfologického členění (str. 34–37) ''soustava/podsoustava'' a pouze v závorkách je za tím uvedeno ''subprovincie/oblast''.<ref name = "Demek">Jaromír Demek et al. (1987): Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, 584 s.</ref> Dále v textu Demek (1987) uvádí už jen ''soustava'' a ''podsoustava''. Na str. 33 je v Demkovi (1987) poznámka pod čarou:
== Reference ==▼
▲
<references/>▼
Demek (2006) v Horách a nížinách však uvádí pouze termíny ''soustava'' a ''podsoustava''.<ref>Jaromír Demek et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 2006, 580 s.</ref>
== Geomorfologická oblast v různých jazycích ==
* [[čeština|česky]]: ''geomorfologická oblast'' nebo ''geomorfologická podsoustava''
* [[slovenština|slovensky]]: ''geomorfologická oblasť'' nebo ''geomorfologická podsústava''
* [[polština|polsky]]: ''makroregion fizycznogeograficzny''
== Odkazy ==
▲=== Reference ===
▲<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Demek
Řádek 22 ⟶ 40:
| místo = Brno
| rok = 1987
| isbn =
| počet stran = 584
}}
=== Související články ===
* [[Geomorfologická subprovincie]]
* [[Geomorfologický celek]]
* [[Geomorfologické členění Česka]]
{{Geomorfologické členění}}
| |||