Ploutev: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: ja:鰭 |
m fix link značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{různé významy|tento=rybích orgánech|druhý=potápěčském vybavení|stránka=ploutve (plavání)}}
[[Soubor:Lampanyctodes hectoris (fins).png|náhled|Ploutve [[Lampovník šelfový|lampovníka šelfového]] z [[Řád (biologie)|řádu]] [[hlubinovky]]: <br />(1) prsní ploutev, (2) břišní ploutev, (3) hřbetní ploutev, (4) tuková ploutvička, (5) řitní ploutev, (6) ocasní ploutev. |300x300pixelů]]
'''Ploutve''' jsou [[Orgán|orgány]] vodních [[Obratlovci|obratlovců]], zejména [[Paryby|paryb]] a [[ryby|ryb]] (sekundárně také některých vodních [[plazi|plazů]] a [[savci|savců]]), jejichž primární funkcí je zajišťovat pohyb, stabilitu a manévrování ve vodě. Zatímco u paryb a ryb se jedná o primitivní [[Končetina|končetiny]], jejichž plocha je vyztužena [[Vazivo|vazivovými]] nebo [[Kost|kostěnými]] paprsky, u savců mají párové ploutve [[kostra|kostru]] typickou pro končetinu čtyřnožců, neboť vznikly přizpůsobením končetin vodnímu prostředí.
Ploutve rybovitých obratlovců nesou název podle svého typického umístění na těle živočicha.
== Ploutve
[[Soubor:Petromyzon marinus.jpg|náhled|270x270pixelů|Dospělá [[mihule]] má ploutevní lem rozdělený na dvě hřbetní ploutve a protocerkní ocasní ploutev ]]
[[Soubor:BrochoadmonesDB15 (cropped).jpg|náhled|270x270pixelů|Trnoploutví měli heterocerkní ocasní ploutev a na břiše často řadu vmezeřených párových ploutví ]]
=== Původ a stavba ploutví ===
Ploutve jsou formou končetin u vodních obratlovců. Lze rozlišit dva jejich základní typy: ploutve nepárové a párové. Nepárové ploutve (hřbetní, řitní a ocasní) hrají důležitou roli při pohybu, neboť se na ně přenáší vlnění těla. Zásadní roli má v tomto ohledu ocasní ploutev. Ploutve párové (prsní a břišní) měly původně roli spíše stabilizační a získávaly čím dál větší podíl na provádění manévrů ve vodním prostředí. Nepárové ploutve jsou evolučně starší a mají svůj prapůvod v ploutevním lemu, který nacházíme třeba již u [[Bezlebeční|kopinatců]] nebo [[Larva|larev]] [[Pláštěnci|pláštěnců]]. Jeho rozpadem vznikly jednotlivé ploutve. Podobně i párové ploutve, které se plně rozvíjejí až u [[Čelistnatci|čelistnatců]], patrně vznikly rozpadem tzv. metapleur, rozdvojeného lemu nebo valu podél břicha; metapleury lze opět pozorovat u kopinatců. Tuto tzv. metapleurovou teorii podporuje např. přítomnost mnoha vmezeřených párových ploutviček mezi prsními a břišními ploutvemi u vyhynulých [[Trnoploutví|trnoploutvých]]. Párovým ploutvím vodních čelistnatců odpovídají hrudní a pánevní končetiny suchozemských obratlovců (nohy), jde o homologické orgány.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Gaisler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zima
| jméno2 = Jan
| titul = Zoologie obratlovců
| url =
| vydání = 2
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 2007
| počet stran = 692 s.
| kapitola =
| strany = 93–98
| isbn = 978-80-200-1484-9
| isbn2 = 80-200-1484-5
| oclc = 190752410
| ref = harv
}}</ref>
[[Soubor:Barb gonio 080526 9681 ltn Pv.jpg|vlevo|náhled|Břišní ploutev [[Palang|palanga]] (''Mystacoleucus'') se zřetelně větvenými a článkovanými měkkými paprsky]]
Ploutve v nejjednodušším uspořádání nacházíme u [[Kruhoústí|kruhoústých]]: [[sliznatky]] mají jen jednoduchý ploutevní lem v ocasní části těla vyztužený tuhými flexibilními („rohovitými“) paprsky. U mihulí je již lem v dospělosti rozdělen a jsou vytvořeny dvě hřbetní ploutve. Jejich oporné paprsky jsou navíc vybaveny [[Sval|svalovinou]], která umožňuje ploutvemi jemněji manipulovat. Plná sestava ploutví včetně ploutví párových se objevuje u čelistnatců. Jejich plocha je i u nich vyztužena paprsky. Ty jsou u paryb a [[Dvojdyšní|bahníků]] z materiálu připomínajícího vlastnostmi [[Keratin|rohovinu]] (tzv. keratotrichia), u ostatních [[Ryby|čelistnatců s kostní tkání]] jsou kostěné, odvozené ze splynulých řad [[Šupina (rybovití obratlovci)|šupin]] (lepidotrichia). Na lepidotrichia mohou na okraji ploutve navazovat ještě aktinotrichia patrně homologická keratotrichiím paryb.<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Kardong
| jméno = Kenneth V.
| titul = Vertebrates; Comparative Anatomy, Function, Evolution
| url = https://archive.org/details/vertebratescompa0000kard_v7g0
| vydání = 8
| vydavatel = McGraw-Hill Education
| rok vydání = 2019
| kapitola = Skeletal System: The Appendicular Skeleton
| strany = [https://archive.org/details/vertebratescompa0000kard_v7g0/page/325 325]–371
| isbn = 9781259700910
}}</ref><ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Helfman
| jméno = Gene S.
| spoluautoři = et al.
| titul = The Diversity of Fishes
| url = https://archive.org/details/diversityoffishe0002edunse
| vydání = 2
| vydavatel = Wiley-Blackwell
| rok vydání = 2009
| kapitola = Class Sarcopterygii
| strany = [https://archive.org/details/diversityoffishe0002edunse/page/31 31]–35
| isbn = 978-1-4051-2494-2
| ref =
}}</ref> Hlavním stavebním materiálem keratotrichií i aktinotrichí je kolagen, nikoli rohovina, jak je uváděno v některých zdrojích.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kemp
| jméno = Norman E.
| titul = Banding pattern and fibrillogenesis of ceratotrichia in shark fins
| periodikum = Journal of Morphology
| datum vydání = 1977-11
| ročník = 154
| číslo = 2
| strany = 187–203
| issn = 0362-2525
| doi = 10.1002/jmor.1051540202
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.1051540202
| datum přístupu = 2023-12-27
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Durán
| jméno = I.
| příjmení2 = Marí-Beffa
| jméno2 = M.
| příjmení3 = Santamaría
| jméno3 = J.A.
| titul = Actinotrichia collagens and their role in fin formation
| periodikum = Developmental Biology
| datum vydání = 2011-06
| ročník = 354
| číslo = 1
| strany = 160–172
| doi = 10.1016/j.ydbio.2011.03.014
| jazyk = en
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0012160611001783
| datum přístupu = 2023-12-27
}}</ref> Ploutevní paprsky ryb (tedy lepidotrichia) mohou být měkké (většinou nezaostřené, článkované, často větvené a s levou a pravou polovinou) nebo tvrdé (často zaostřené v pevné trny, nevětvené a celistvé). Tvrdé paprsky jsou typické pro přední hřbetní ploutev např. [[Okounovití|okounovitých]] a dalších ryb. Počet a typ paprsků v ploutvích je důležitým rozpoznávacím znakem ryb.<ref name=":2" />
=== Ocasní ploutev a její varianty ===
[[Soubor:Ossubtus tail.png|náhled|Pro skelet homocerkní ploutve je typický nahoru vychýlený konec páteře (U, ps) a paprsky navazující na hypuralia (h1–h6).]]
Nejdůležitější ploutví čelistnatců je ocasní ploutev (''pinna caudalis'') zodpovědná za dopředný pohyb těla. Primitivní nediferencovaná ocasní ploutev (resp. ocasní lem) kruhoústých vyvinutá kolem rovné ocasní páteře se označuje jako protocerkní.<ref name=":2" />
U čelistnatců měla ocasní ploutev původně heterocerkní podobu, tj. její horní lalok byl dominantní a podpíral jej konec [[Páteř|páteře]]. Dolní lalok byl vyztužen jen paprsky. Typickou heterocerkní ploutev dnes nacházíme např. u většiny paryb nebo [[Jeseteři|jeseterů]].<ref name=":0" />
Zkracováním horního laloku heterocerkní ploutve došlo ke vzniku homocerkní ploutve, která je z vnějšku symetrická (její horní ani dolní lalok již není podpořen páteří, ale pouze paprsky), z hlediska vnitřní stavby (především co se skeletu týče) však zůstává mírně asymetrická: nejzadnější konec páteře je vytočen vzhůru a paprsky ocasní ploutve tak ''de facto'' navazují hlavně na modifikované hemální (spodní) oblouky (tzv. hypuralia) ocasních [[Obratel|obratlů]]. Hypuralia jsou tedy původně součástí spodní strany páteře, i když díky zahnutí jejího konce směrem vzhůru míří hypuralia i vzad až šikmo nahoru. Homocerkní ocasní ploutev je typická pro většinu [[Paprskoploutví|paprskoploutvých]] ryb. Jakýmsi přechodem mezi heterocerkní a homocerkní ploutví je např. silně zkrácená heterocerkní ploutev [[Mnohokostnatí|mnohokostnatých]].<ref name=":0" /><ref name=":2" />
Ocasní ploutev, která je symetrická i z hlediska vnitřní stavby, se označuje jako difycerkní. Ilustrací tohoto stavu jsou např. [[Recentní taxon|recentní]] linie svaloploutvých ryb nebo [[Bichirovití|bichiři]]. Na rozdíl od protocerkní ploutve jde o sekundární stav (difycerkní ploutev je odvozena od ploutve heterocerkní, případně homocerkní). Vzácným typem ocasní ploutve je ploutev, jejíž spodní lalok je vyztužen páteří. Nacházela se u některých primitivních [[Fosilie|fosilních]] obratlovců a paralelně i u některých vyhynulých mořských plazů.<ref name=":0" /><gallery mode="packed" widths="200">
Soubor:Hammerhead Shark (PSF).png|Pro žraloky je typická heterocerkní ocasní ploutev a dvě hřbetní ploutve.
Soubor:Latimeria Paris.jpg|Latimérie má většinu ploutví s masitými násadci, dvě hřbetní ploutve a difycerkní ocasní ploutev
Soubor:Larnovaspis stensioei.jpg|''Larnovaspis'' měl hypocerkní ocasní ploutev, postranní kýl a hřbetní trn.
</gallery>
[[Soubor:Perca fluviatilis - Perche commune - European perch Cropped.jpg|vlevo|náhled|[[Okoun říční]] má dvě hřbetní ploutve, přední je vyzbrojena ostrými tvrdými paprsky; břišní ploutve jsou posunuty daleko dopředu. ]]
=== Hřbetní a řitní ploutev ===
[[Soubor:Adipose fin 01.jpg|náhled|Tuková ploutvička [[Pstruh duhový|pstruha duhového]]]]
Kromě ocasní ploutve patří k nepárovým ploutvím ještě ploutev řitní (''pinna analis'') lokalizovaná za [[Řitní otvor|řitním otvorem]] a ploutev hřbetní (''pinna dorsalis''), která je relativně často zdvojená. Dvě hřbetní ploutve jsou typické pro paryby, fosilní trnoploutvé, vyhynulé zástupce svaloploutvých a sekundárně i pro mnohé pokročilé kostnaté ryby, např. [[Ostnoploutví|ostnoploutvé]] (ať už je tento řád pojat v úzkém či širokém [[Taxonomie (biologie)|taxonomickém]] smyslu). Řitní a hřbetní ploutev čelistnatců je opět vyztužena paprsky, které v trupu navazují na tzv. vnitřní paprsky (pterygiofory), které u paryb dosahují až k výběžkům obratlů.<ref name=":0" />
Za hřbetní ploutví bývá někdy vyvinuta tzv. tuková ploutvička, ačkoli jen vzácně obsahuje [[Tuky|tuk]]. Nebývá vybavena kostěnými paprsky, spíš jen rohovinovými keratotrichii. Její funkce je nejasná. Nachází se např. u [[Lososovití|lososovitých]], [[Trnobřiší|teter]], většiny [[Sumci|sumců]] aj.<ref name=":2" />
[[Soubor:Ossubtus pectorals.png|náhled|V pletenci prsních ploutví dominuje kleitrum (cle), důležitou roli mají lopatka (scp) a krkavčí kost (cor) ]]
=== Prsní ploutve ===
Párové ploutve (i z nich odvozené nohy čtyřnožců) jsou k tělu připojeny prostřednictvím pletenců. Prsní ploutve ([[Jednotné číslo|sg]]. ''pinna pectoralis'') se upínají na zadní okraj [[Skřele|skřelového]] [[Kostra|skeletu]], původně na tzv. skapulokorakoid (což je kostní element homologický [[Lopatka|lopatce]] a [[Krkavčí kost|krkavčí]] kosti) připojený k výraznému kleitru (''cleithrum''). Součástí pletence je u ryb a jejich suchozemských potomků také [[klíční kost]] (''clavicula''). Kleitrum je u čtyřnožců zakrnělé. Skelet volné prsní ploutve je původně tvořen dvěma řadami pterygoforů: řada navazující na pletenec se označuje jako bazália, odlehlejší řada jako radiália. Na radiália navazují ploutevní paprsky. Skupina svaloploutvých je definována mj. tím, že s pletencem se kloubí jediný pterygiofor (jediné bazále – ''[[Pažní kost|humerus]]''), navíc jsou jejich párové ploutve na bázi masité, osvalené. U paprskoploutvých se s pletencem kloubí pterygoforů vždy víc, většinou jde o radiália, neboť bazália u nich s výjimkou starobylých linií vymizela.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> Prsní ploutve se v evoluci obratlovců objevily dříve než břišní: byli jimi vzácně vybaveni již někteří bezčelistní obratlovci, u zástupců skupiny [[Osteostraci]] již byly opatřeny skeletem a svalovinou, jejich prekurzor (boční kýl) se nacházel u [[Anaspida|anaspidů]].<ref name=":1" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Larouche
| jméno = Olivier
| příjmení2 = Zelditch
| jméno2 = Miriam L.
| příjmení3 = Cloutier
| jméno3 = Richard
| titul = Fin modules: an evolutionary perspective on appendage disparity in basal vertebrates
| periodikum = BMC Biology
| datum vydání = 2017-12
| ročník = 15
| číslo = 1
| issn = 1741-7007
| pmid = 28449681
| doi = 10.1186/s12915-017-0370-x
| jazyk = en
| url = http://bmcbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12915-017-0370-x
| datum přístupu = 2023-11-18
}}</ref> Kromě primárně stabilizační role se prsní ploutve mohou významnou měrou podílet i na pohybu.
[[Soubor:Ossubtus pelvic.png|náhled|Skelet břišních ploutví uchycený na basipterygium (btr)]]
=== Břišní ploutve ===
Podobně jako ploutve prsní, i ty břišní (sg. ''pinna ventralis'') jsou napojeny na pletenec, tvořený u ryb jen malou kostí zvanou ''basipterygium'', která není napojena na [[osový skelet]]. (Teprve u čtyřnožců zmohutní a napojí se coby trojdílná párová [[pánevní kost]] na [[Křížová kost|křížovou]] část páteře.) U paryb má tato ploutev podobnou stavbu jako ploutev prsní: na základní řadu bazálií (jsou jen dvě) navazují radiália a paprsky. U drtivé většiny recentních ryb (s výjimkou bichirů a svaloploutvých) však bazália i radiália zanikla a na pletenec se napojují přímo paprsky.<ref name=":0" /><ref name=":1" />
=== Modifikace sestavy ploutví ===
Základní sestava ploutví je u různých skupin ryb nejrůznějším způsobem modifikována. Ploutve mohou být posunuty mimo svou typickou oblast, např. břišní ploutve jsou u mnoha pokročilých [[Kostnatí|kostnatých]] ryb (např. ostnoploutvých) posunuty daleko dopředu, někdy až na hrdlo, před prsní ploutve, a mohou být napojeny na pletenec prsní ploutve (např. u [[Hrdloploutví|hrdloploutvých]]). Břišní ploutve mohou i vymizet (např. u [[Holobřiší|holobřichých]]).<ref name=":2" />
Hřbetní ploutev, jak již bylo řečeno, může být jedna nebo dvě, vzácně je ztrojená (např. u [[Treskovití|tresek]]) nebo za ní následuje větší množství ploutviček jako u [[Makrelovití|makrelovitých]] ryb. Podobné ploutvičky u nich následují i za řitní ploutví. Zmnožené hřbetní ploutve mají také bichiři. Někdy se před hřbetní ploutvičkou nacházejí osamocené trny, třeba u [[Koljuška tříostná|koljušek]]. Hřbetní i řitní ploutev může splynout s ocasní ploutví do souvislého ploutevního lemu, např. u holobřichých. Extrémním příkladem modifikace hřbetní ploutve je přísavka [[Štítovcovití|štítovců]] nebo [[Udice|udicovitě]] protažený osten [[Ďasové|ďasů]]. Hřbetní ploutev může i mizet, např. u [[Nahohřbetí|nahohřbetých]], kde má naopak významný podíl na pohybu protažená řitní ploutev. Řitní ploutev může pomáhat při rozmnožování jako např. u [[Živorodkovití|živorodek]].<ref name=":2" />
Modifikací párových ploutví jsou v posledku i končetiny suchozemských čtyřnožců.<ref name=":0" /><gallery mode="packed" heights="150">
Soubor:Trisopterus luscus 01.JPG|Tresky mají břišní ploutve posunuty až před prsní a mají tři hřbetní a dvě řitní ploutve
Soubor:Echeneis naucrates.jpg|Přísavka štítovce vzniká modifikací přední hřbetní ploutve
Soubor:Gigantische Muräne (Muraena). Giant Moray. Гигантская мурена.DSCF3641WI.jpg|[[Murénovití|Murény]] mají souvislý ploutevní lem a chybí jim párové ploutve
Soubor:Poecilia latipinna.jpg|Řitní ploutev samců živorodek je přeměněna v jednoduchý pářicí orgán
</gallery>
[[Soubor:Joanneum Naturkundemuseum Fischsaurier Holzmaden.jpg|náhled|Vyhynulí ichtyosauři měli ploutvovité končetiny a hypocerkní ocasní ploutev|270x270pixelů]]
== Ploutve vodních čtyřnožců ==
Párové ploutve sekundárně vodních čtyřnožců, z nichž nejlépe jsou vodnímu prostředí přizpůsobeni [[kytovci]], jsou přeměněné končetiny, které si ale zachovávají standardní skelet nohy. V případě hrudních ploutví kytovců se tedy na pletenec (lopatku) napojuje [[pažní kost]] následovaná kostí [[Vřetenní kost|vřetenní]] a [[Loketní kost|loketní]], za [[Kostra zápěstí|zápěstními]] kůstkami a [[Záprstí|záprstím]] pak pokračují [[Články prstů|kosti prstů]] podpírající podstatnou část ploutve. Prsty mohou mít zvětšený (nebo v případě krajních prstů i snížený) počet článků. Horizontální ocasní ploutev kytovců je kromě uprostřed probíhající ocasní páteře vyztužena [[Vazivo|vazivem]] podobně jako ploutev hřbetní.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mazák
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora = Vratislav Mazák
| titul = Kytovci
| vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství
| místo = Praha
| edice = Zvířata celého světa
| strany = 28
| ref = harv
| rok = 1988
}}</ref>
U pokročilých zástupců [[Mezozoikum|druhohorních]] [[Ichtyosauři|ichtyosaurů]] došla proměna nohou zpět v ploutve asi nejdále: pažní a zejména loketní a vřetenní kost (a obdobně i příslušné kosti zadní končetiny) jsou u nich extrémně zkrácené a tvarem jen obtížně rozeznatelné od zápěstních, záprstních a prstních kůstek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Roček
| jméno = Zbyněk
| titul = Historie obratlovců
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 2002
| kapitola =
| strany = 344
| isbn = 80-200-0858-6
}}</ref>
[[Soubor:Chinese cuisine-Shark fin soup-03.jpg|střed|náhled|900x900pixelů|Polévka ze žraločích ploutví je považována za pochoutku, ale poněkud kontroverzní: při získávání surovin dochází k zabíjení, mrzačení a týrání žraloků. V rozvařených ploutvích jsou dobře patrná keratotrichia. ]]
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Části těla]]
| |||