François Darlan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: bg:Франсоа Дарлан |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 36 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Infobox - politik}}
'''Jean-Louis-Xavier-François Darlan''' ([[7. srpen|7. srpna]] [[1881]], [[Nérac]]
== Život a kariéra ==
Narodil se v roce [[1881]] v Néracu v jihozápadní Francii, byl synem radikálního politika [[Jean-Baptiste Darlan|Jeana-Baptisty Darlana]]. Do námořní školy v [[Brest (Francie)|Brestu]] nastoupil v roce [[1899]].
Přestože byl námořníkem, [[První světová válka|první světovou válku]] strávil na souši v pozici dělostřeleckého důstojníka námořní flotily. Hned po jejím skončení v roce [[1918]] se stal velitelem říční flotily na [[Rýn]]u, v roce [[1920]] pak šéfem štábu francouzského loďstva [[Dálný východ|Dálného východu]].
{{DEFAULTSORT:Darlan, François}}▼
Zpět se vrátil v roce [[1925]] a zlomem v jeho kariéře se stalo jmenování šéfem kabinetu ministra námořnictva, kterým byl v té době velmi schopný [[Georges Leygues]]. Námořnictvo se i díky Leyguesově činnosti stalo nejmodernější francouzskou ozbrojenou složkou a Darlan se těšil jeho plné důvěře. Díky ní začala rychle stoupat i jeho kariéra v námořnictvu. Byl povyšován až nestandardně rychle a aby bylo učiněno zadost všem podmínkám, zastával kromě štábních funkcí krátkodobě i velení jednotlivých válečných lodí či jejich oddílů. Již v roce [[1929]] byl povýšen na [[kontradmirál]]a a následně v roce [[1932]] na [[viceadmirál]]a. Mezi lety [[1934]] a [[1936]] byl velitelem atlantické eskadry. V té době se často mluvilo o tom, že by se Darlan mohl stát velitelem francouzského loďstva v případě války.
Vrchním velitelem válečného loďstva se skutečně stal krátce před jejím vypuknutím v roce [[1939]], též byl povýšen na pětihvězdičkového [[admirál]]a, což byla hodnost, která nebyla od dob [[Druhé Francouzské císařství|druhého Francouzského císařství]] udělena. Po rychlé porážce Francie [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] zůstalo válečné loďstvo prakticky jedinou neporušenou ozbrojenou složkou, která si navíc u veřejnosti zachovala morální kredit. To samozřejmě posílilo i Darlanovu pozici. Stal se stoupencem kapitulace a na žádost maršála [[Philippe Pétain]]a vstoupil do vlády [[Vichistická Francie|Vichistické Francie]]. Byl odhodlán nevydat válečné loďstvo Němcům, i když ve způsobu, jak toho docílit v případě jejich snahy o převzetí, se jeho názor měnil. Původně byl zastáncem jeho odplutí do [[Spojené království|Velké Británie]], po ochlazení vztahů v důsledku akcí britské [[Britské královské námořnictvo|Royal Navy]] proti francouzské flotile v Anglii, [[Alexandrie|Alexandrii]] a hlavně v [[Útok na Mers-el-Kébir|Mers-el-Kébiru]] pak pro jeho samopotopení.
[[Kategorie:Narození 1881|Darlan, François]]▼
[[Kategorie:Úmrtí 1942|Darlan, François]]▼
[[Kategorie:Francouzští válečníci|Darlan, François]]▼
[[Kategorie:Premiéři Francie|Darlan, François]]▼
V letech [[1940]] až [[1942]] byl ministrem námořnictva, v letech [[1941]] až 1942 pak i ministrem zahraničních věcí a ministrem národní obrany. Na vrchol se dostal, když byl jmenován i ministrem vnitra, vicepremiérem a vrchním velitelem ozbrojených sil. Pétain jej navíc určil svým nástupcem. Darlan si uvědomoval fakt, že na tak vysokém postu se neudrží bez podpory Němců, a tak přešel k otevřené [[Kolaborace|kolaboraci]]. Po návštěvě [[Adolf Hitler|Hitlera]] v [[Berchtesgaden]]u v roce 1941 veřejně vyhlásil, že francouzský národ bude zachráněn a jeho budoucí role bude čestná a důležitá jen v případě, že zvítězí [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Bezprostředně poté podepsal s Hitlerem tzv. [[Pařížský protokol]], který mmj. umožňoval [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] využívat letiště v [[Sýrie|Sýrii]] pro podporu povstání [[Rašíd Alí|Rašída Alího]] v [[Irák]]u, přístavu [[Bizerta]] pro zásobování [[Afrikakorps]]u a [[Dakar]]u jako základny [[Kriegsmarine]]. Své loajální podřízené z námořnictva rozmisťoval do politických a správních funkcí.
Přesto všechno se nestal premiérem a Němci prosadili v roce 1942 do této funkce [[Pierre Laval|Pierra Lavala]]. Jako reakci na to se vzdal ministerských funkcí a ponechal si jen vojenské. Dokonce začal tajně vyjednávat s Američany a Brity o možnosti přejít na protiněmeckou stranu, pokud k tomu bude vhodný čas; což se také nakonec skutečně stalo, když 10. listopadu v [[Alžír]]u souhlasil s tím, že francouzské africké jednotky přestanou klást odpor právě probíhajícímu [[Operace Torch|spojeneckému vylodění v severozápadní Africe]] – a jeho autorita byla, na rozdíl od [[Charles de Gaulle|de Gaullových]] mužů, skutečně taková, že francouzští vojáci jeho rozkaz uposlechli – a byl za to 14. listopadu Američany odměněn hodností nově vytvořeného vysokého komisaře Francie v Africe. Na dohodu (''Deal with Darlan'') s jedním z předních francouzských kolaborantů nejen [[Résistance|francouzský odboj]], ale i britská a americká veřejnost, včetně části vojenských kruhů, reagovaly s velkým odporem a pobouřením; stejné to ovšem bylo i na straně vichistických představitelů (Pétain Darlana vzápětí na dálku sesadil, byť tomu se obratným manévrováním a dezinformováním podařilo dosáhnout dojmu, že jej ve skutečnosti v nové roli potvrdil) a Němce tento vývoj vyprovokoval k okamžité [[Operace Anton|invazní akci na jihu Francie]].<ref>Blíže k celému vývoji dohody Spojenců s Darlanem viz: {{Citace periodika
| příjmení = Funk
| jméno = Arthur Layton
| titul = Negotiating the ’Deal with Darlan’
| periodikum = Journal of Contemporary History
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 1973
| měsíc vydání =
| ročník = 8
| číslo = 2
| strany = 81–117
| url =
| issn = 0022-0094
| jazyk = en
}}</ref>
V nové funkci pobyl pouhý měsíc. Na Štědrý den roku 1942 byl ve své rezidenci zastřelen jedním [[Monarchismus|monarchisticky]] smýšlejícím studentem, členem odbojového hnutí.
== Řekli o něm ==
* [[Winston Churchill]] se vyjádřil o promarněné příležitosti, která by v roce 1940 Darlana vyšvihla do role, kterou v odboji posléze převzal Charles de Gaulle, pokud by válečnému loďstvu vydal rozkaz k odplutí do britských přístavů. V tu chvíli by za ním stálo čtvrté nejmocnější loďstvo světa. Ve srovnání s tím stála z počátku za de Gaullem jen hrstka věrných.
* [[Charles de Gaulle]] na jednu stranu oceňoval jeho zásluhy při vybudování moderního a silného francouzského loďstva, na druhou stranu kritizoval fakt, že jej považoval za své léno, což ho v konečném důsledku přivedlo na scestí.
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Jiří Brož - Středomoří v ohni druhé světové války (Nakladatelství Naše Vojsko, Praha, 2006, {{ISBN|80-206-0802-8}})
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Loďstvo|Politika|Druhá světová válka|Francie}}
▲{{DEFAULTSORT:Darlan, François}}
[[Kategorie:Francouzští kolaboranti za druhé světové války]]
[[Kategorie:Oběti druhé světové války]]
[[Kategorie:Zavraždění politici]]
[[Kategorie:Oběti atentátů]]
[[Kategorie:Narození v roce 1881]]
[[Kategorie:Úmrtí 24. prosince]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Úmrtí v Alžíru]]
[[Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Francisque]]
[[Kategorie:Nositelé Médaille militaire]]
| |||