Arekovité: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava překlepů: Guinei → Guineji; seřazení referencí; kosmetické úpravy |
m →Růstové formy a stonek: jen proklik na nové heslo: Chůdovité kořeny |
||
| (Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=palma|stránka=palma (rozcestník)}}
{{Taxobox
* ''Palmae'' }}
'''Arekovité''' (''Arecaceae'', alternativní název ''Palmae'') je čeleď [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin, souhrnně označovaných také jako '''palmy'''. Jsou to velmi různorodé [[dřevina|dřeviny]], nejčastěji mají jednoduchý nevětvený [[kmen (botanika)|kmen]] zakončený růžicí rozměrných listů. [[List]]y mohou být dlanité, zpeřené i celistvé. [[Květ]]y jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, mají zpravidla trojčetné [[květní obal|okvětí]] rozlišené na [[kalich (botanika)|kalich]] a [[koruna (botanika)|korunu]],
Palmy jsou velkou skupinou rostlin, zahrnující téměř 2800 druhů ve 189 rodech. Jsou rozšířeny v [[tropický podnebný pás|tropech]] a [[subtropický podnebný pás|subtropech]] celého světa. V jižní Evropě jsou domácí
▲'''Arekovité''' (''Arecaceae'', alternativní název ''Palmae'') je čeleď [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin, souhrnně označovaných také jako '''palmy'''. Jsou to velmi různorodé [[dřevina|dřeviny]], nejčastěji mají jednoduchý nevětvený [[kmen (botanika)|kmen]] zakončený růžicí rozměrných listů. [[List]]y mohou být dlanité, zpeřené i celistvé. [[Květ]]y jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, mají zpravidla trojčetné [[květní obal|okvětí]] rozlišené na [[kalich (botanika)|kalich]] a [[koruna (botanika)|korunu]], 6 [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] a [[semeník]] ze 3 [[plodolist]]ů. Plodem je nejčastěji jednosemenná [[peckovice]].
▲Palmy jsou velkou skupinou rostlin, zahrnující téměř 2800 druhů ve 189 rodech. Jsou rozšířeny v [[tropický podnebný pás|tropech]] a [[subtropický podnebný pás|subtropech]] celého světa. V jižní Evropě jsou domácí 2 druhy, [[žumara nízká]] a [[datlovník Theofrastův]], pěstuje se zde však řada jiných cizokrajných druhů.
== Popis ==
=== Růstové formy a stonek ===
Palmy jsou z hlediska růstových forem a morfologie velmi různorodé. Nejcharakterističtější růstovou formou palem je přímý nevětvený kmen zakončený vrcholovou růžicí listů. Tato podoba má různé modifikace. Všechny palmy jsou [[dřevina|dřeviny]].
[[Kmen (botanika)|Kmeny]] mohou být tenké nebo tlusté, jednotlivé nebo ve shlucích (např. ''[[Cyrtostachys renda]]''). Většinou jsou nevětvené, některé druhy však mají kmeny vidličnatě větvené (např. rod ''[[duma (rod)|Hyphaene]]''). Některé palmy mají kmen silně zkrácený nebo i podzemní. [[Rotan]] (''Calamus''), ''[[Desmoncus]]'' a některé další rody jsou dřevnaté [[liána|liány]] šplhající prostřednictvím ostnitých šlahounů.
V kmenech palem není přítomno [[kambium]] a tudíž chybí [[druhotné tloustnutí]], obvyklé u [[jehličnany|jehličnanů]] i [[dvouděložné|dvouděložných]] rostlin. Přesto jsou některé druhy schopny primárního tloustnutí kmenů. Patří mezi ně např. ''[[Colpothrinax wrightii]]'' a ''[[Hyophorbe lagenicaulis]]'' s lahvovitě ztlustlými kmeny nebo ''[[Gastrococos crispa]]'' se ztlustlou horní částí kmene.
Na kmenech některých druhů zůstávají zřetelné listové jizvy, jiné druhy mají kmeny hladké. Druhy rostoucí na periodicky zaplavovaných stanovištích mohou mít [[chůdovité kořeny]] (''[[Socratea]]'', ''[[Iriartea]]'', ''[[Verschaffeltia splendida]]'' aj.).
[[Rotan]] a četné další druhy ([[baktris]], ''[[Acrocomia]]'', ''[[Deckenia nobilis]]'', ''[[Aiphanes]]'', ''[[Zombia antillarum]]'' aj.) mají kmeny pokryté ostny. U některých druhů bývá kmen obalen tlustou vrstvou uschlých vytrvalých listů (např. [[washingtonie vláknitá]], ''[[Copernicia macroglossa]]'', ''[[Leopoldinia piassaba]]'').<ref name="palms">{{Citace monografie
| příjmení = Jones
Řádek 55 ⟶ 54:
=== Listy ===
[[List]]y palem jsou střídavé, uspořádané ve spirále nebo výjimečně dvouřadé či trojřadé. Na bázi [[řapík]]u je listová [[pochva (list)|pochva]], která je zpočátku na bázi vždy trubicovitá a později se často rozděluje na segmenty. U některých druhů jsou pochvy ostnité. Řapík je na průřezu okrouhlý nebo je na horní straně různými způsoby žlábkatý či žebernatý, na okraji může být ostnitý. [[Čepel listová|Čepele listů]] jsou velmi rozmanité. Nejčastěji jsou dlanité či jednoduše zpeřené, mohou však být i celistvé se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]], dvoudílné, dlanitozpeřené (segmenty vyrůstají z krátkého středního žebra) nebo dvakrát zpeřené (''[[Caryota]]''). Jednotlivé listové segmenty mohou být čárkovité, kopinaté, kosočtverečné nebo klínovité. Na průřezu mají buď tvar písmene V (induplikátní) nebo Λ (reduplikátní). Tento znak je důležitý v taxonomii. U šplhavých druhů je střední žebro listu často protažené v dlouhý bičovitý výběžek (''cirrus''). U některých vějířovitých palem (např. [[kopernicie]], [[livistona]]) je na lícové straně listu v místě nasedání čepele na řapík vyvinut zvláštní výrůstek, známý jako ''[[hastula]]''.<ref name="kubitzki4"/>
Řádek 64 ⟶ 62:
Caryota obtusa AK.jpg|Dvakrát zpeřený list palichy ''Caryota obtusa''
Asterogyne martiana, a Pata de Gallo palm (11164162183).jpg|Dvoudílné listy ''Asterogyne martiana''
</gallery>
=== Květy a květenství ===
Palmy jsou [[Jednodomost|jednodomé]] nebo [[Dvoudomost|dvoudomé]] rostliny. Většina druhů kvete za život opakovaně, některé palmy však vykvétají pouze jednou a poté odumírají. Patří mezi ně např. ''[[Corypha umbraculifera]]'' nebo ''[[Metroxylon salomonense]]''. Květenství jsou postranní, jednoduchá a [[klas]]ovitá nebo složená a až šestinásobně větvená, dlouze nebo krátce stopkatá, s drobnými nebo nápadnými [[listen]]y, někdy tvořícími [[Toulec (botanika)|toulec]]. Zpravidla rozkvétají odshora dolů. [[Květ]]y jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, stopkaté nebo přisedlé, v květenství vyrůstající po jednom nebo po několika. [[Květní obal|Okvětí]] je nejčastěji zřetelně rozlišené na [[kalich (botanika)|kalich]] a [[koruna (botanika)|korunu]] a trojčetné, řidčeji dvoučetné nebo vícečetné, výjimečně pouze v jednom kruhu s neustáleným počtem laloků. Lístky okvětí jsou obvykle na bázi srostlé a v poupěti se střechovitě překrývají. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je nejčastěji 6, řidčeji pouze 3 nebo naopak velký počet (až 1000). [[Nitka|Nitky]] tyčinek jsou volné nebo různými způsoby srostlé či přirostlé k okvětí. Většinou jsou přítomny i [[patyčinka|patyčinky]]. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní nebo synkarpní, složené nejčastěji ze 3, řidčeji z jiného počtu (až 10) [[plodolist]]ů, výjimečně pouze jednokomůrkové (pseudomonomerní). V každé komůrce je jediné [[vajíčko]]. [[Čnělka|Čnělky]] jsou volné nebo srostlé.<ref name="kubitzki4"/><ref name="judd">{{Citace monografie
| příjmení = Judd
Řádek 78 ⟶ 74:
| jazyk = en
}}</ref>
=== Plody ===
Plody palem mohou být drobné i velmi rozměrné. Zpravidla obsahují jediné [[semeno]], řidčeji je semen více (až 10). [[Oplodí]] je na povrchu hladké, chlupaté (''[[Rhapidophyllum hystrix|Rhapidophyllum]]'', ''[[Wettinia]]''), trnité ([[baktris]], ''[[Astrocaryum]]''), korkovité (''[[nypa
▲Plody palem mohou být drobné i velmi rozměrné. Zpravidla obsahují jediné [[semeno]], řidčeji je semen více (až 10). [[Oplodí]] je na povrchu hladké, chlupaté (''[[Rhapidophyllum hystrix|Rhapidophyllum]]'', ''[[Wettinia]]''), trnité ([[baktris]], ''[[Astrocaryum]]''), korkovité (''[[nypa fruticans|Nypa]]''), bradavčité (''[[Itaya amicorum|Itaya]]'', ''[[Johannesteijsmannia]]'', ''[[Manicaria]]'', ''[[Pelagodoxa]]'' aj.) nebo pokryté střechovitými šupinami ([[śalaka]] aj. ''Calamoideae''). [[Mezokarp]] je dužnatý, suchý nebo vláknitý. [[Endokarp]] je tenký až tlustý (plodem je [[peckovice]]) nebo řidčeji není vyvinut (pak je plodem [[bobule]]). [[Semeno|Semena]] jsou volná nebo spojená s oplodím, obklopená tenkou nebo v některých případech dužnatou [[sarkotesta|sarkotestou]]. Endosperm obsahuje [[tuky]], [[hemicelulóza|hemicelulózy]] a [[aleuron]] a není v něm přítomen [[škrob]]. Má jednolitou nebo ruminátní strukturu a někdy je prorostlý sarkotestou.<ref name="kubitzki4"/><ref name="judd"/>
<gallery>
Salacca zalacca.JPG|Šupinatý plod ''Salacca zalacca''
</gallery>
=== Speciální termíny u palem ===
U palem nalezneme několik zvláštních struktur se speciální, méně běžnou terminologií:
* akantofyl (''acanthophyll'')
* ''cirrus''
* dlanitozpeřený list
* ''flagellum''
* ''[[hastula]]''
* induplikátní list
* kořenové ostny
* listový segment
* triáda
* ochrea (''ocrea'')
* reduplikátní list
| příjmení = Villalba
| jméno = Soraya
| titul = Glossary of palm terms
| url = http://eunops.org/content/glossary-palm-terms#H
Řádek 120 ⟶ 106:
== Podobné rostliny ==
Palmám se vzdáleně podobají [[cykasy]], které jsou s nimi někdy zaměňovány. Listy podobné listům některých drobných palem mají zástupci čeledi [[navinulcovité]] (''Cyclanthaceae'') a ''[[Curculigo seychellensis]]'' z čeledi [[tvrzeňovité]] (''Hypoxidaceae''). Habitus palem mohou připomínat i australské trávové stromy, mezi něž patří zejména [[žlutokap]]y (''Xanthorrhoea'') z čeledi [[asfodelovité]] a [[kingie]] (''Kingia'') z čeledi ''[[Dasypogonaceae]]''.
== Rozšíření ==
Čeleď arekovité zahrnuje asi 2780 druhů ve 189 rodech.<ref name="judd"/> Největší rody jsou [[rotan]] (''Calamus'', 370 druhů), [[baktris]] (''Bactris'', 200), ''Daemonorops'' (115), [[likuala]] (''Licuala'', 100) a chamedorea (''Chamaedorea'', 100 druhů).<ref name="judd"/>
Palmy tvoří významnou součást celé řady tropických a subtropických biotopů a vykazují četné ekologické adaptace na různé podmínky prostředí. Největší druhová pestrost je v západních oblastech [[Amazonie]], na [[Nová Guinea|Nové Guineji]] a [[Sundy|Sundských ostrovech]] (zejména na [[Borneo|Borneu]]). Několik druhů zasahuje i do chladnějších subtropických oblastí. Nejdále na sever zasahuje v Evropě [[žumara nízká]] (až po 44° severní šířky), nejdále na jih zasahuje na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] ''[[Rhopalostylis sapida]]'' (po 48°18‘ jižní šířky).
V tropické Asii a Americe jsou palmy hojně rozšířené také v horských lesích. Nejvyšších nadmořských výšek, až přes 4000 metrů, dosahuje kolumbijský druh ''[[Ceroxylon utile]]''. V Asii dosahují nejvyšších výšek druhy ''[[Pinanga capitata]]'' a ''[[Calamus gibbianus]]'' (okolo 3000 metrů na Kota Kinabalu na Borneu). V Afrických horách naproti tomu roste jediný druh, datlovník ''[[Phoenix reclinata]]''.<ref name="kubitzki4"/> Mezi palmami jsou i 2 [[mangrovy|mangrovové]] druhy:
| příjmení = Ragavan
| jméno = P. et al.
Řádek 139 ⟶ 123:
}}</ref>
V Evropě jsou původní
| titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea
| url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp
| datum vydání = 2006
| vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum
| místo = Berlin-Dahlem
| jazyk = en
Řádek 157 ⟶ 141:
== Rekordy a zajímavosti ==
Palmy mají v rámci rostlinné říše několik prvenství.
Nejdelší listy ze všech rostlin má palma ''Raphia regalis'', pocházející z tropické západní [[Afrika|Afriky]]. Listy exempláře nalezeného v [[
| příjmení = Sanín
| jméno = María José
Řádek 175 ⟶ 158:
Nejdelší název mají patrně druhy ''Johannesteijsmannia perakensis'' a ''Johannesteijsmannia lanceolata''.<ref name="catlif">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hassler
| jméno = M.
| titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World
Řádek 191 ⟶ 174:
== Ekologické interakce ==
Květy palem jsou opylovány zejména hmyzem, v menší míře pak větrem. Mezi hmyzí opylovače patří zejména [[dvoukřídlí|mouchy]], [[včelovití|včely]], [[mravencovití|mravenci]] a poměrně často i [[brouci]]. Někteří zástupci mají specializované vazby, např. rod ''[[Iriartea]]'' je přizpůsoben opylování včelami, rod ''[[Socratea]]'' opylují brouci. Větrem jsou opylovány např. [[datlovník]]y a [[trinax]]y.<ref name="kubitzki4"/>
Plody jsou nejčastěji šířeny zvířaty, mezi něž náležejí ptáci, savci, netopýři, plazi, hmyz i ryby. U některých druhů se plody šíří vodou. Patří mezi ně např. [[kokosovník ořechoplodý]] a
== Evoluce ==
Palmy jsou ve fosilním záznamu jednou z nejhojnějších skupin jednoděložných rostlin. Dochovaly se zejména listy, kmeny a pylová zrna. Mezi nejstarší fosílie náležejí listy a kmeny pocházející z období [[santon]]u (svrchní [[křída]]). Nejstarší pylová zrna připomínající pyl rodu ''Nypa'' pocházejí rovněž ze svrchní křídy a jsou nacházeny na několika různých kontinentech.<ref name="kubitzki4"/> Jedním z nejčastěji nalézaných fosilních rodů je †''Palmoxylon''.<ref name="taylor">{{Citace monografie
| příjmení = Taylor
| jméno = Thomas N. et al
| titul = Paleobotany. The biology and evolution of fossil plants
| url = https://archive.org/details/paleobotanybiolo0000tayl
| vydavatel = Academic Press
| rok = 2009
Řádek 207 ⟶ 189:
| jazyk = en
}}</ref>
K bouřlivému rozvoji palmovitých dřevin došlo v období staršího [[paleogén]]u (asi před 66 až 40 miliony let), a to díky absenci velkých býložravců s tělesnou hmotností přes 1000 kg. Po vyhynutí [[Dinosauři|dinosaurů]] na konci [[Křída|křídového období]] se totiž první savčí megaherbivoři (obří býložravci) objevují ve větším počtu až v období [[oligocén]]u.<ref>Renske E. Onstein, W. Daniel Kissling and H. Peter Linder (2022). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2021.2633 The megaherbivore gap after the non-avian dinosaur extinctions modified trait evolution and diversification of tropical palms]. ''Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences''. '''289''' (1972): 20212633. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2021.2633</ref>
== Taxonomie ==
Čeleď ''Arecaceae'' tvoří jasně ohraničenou a [[monofyletismus|monofyletickou]] skupinu. Sesterskou větví je podle výzkumů uveřejněných v roce 2016 nevelká australská čeleď ''[[Dasypogonaceae]]''.<ref name="apgiv">{{Citace periodika
| příjmení = Byng
Řádek 252 ⟶ 235:
==== podčeleď ''Nypoideae'' ====
* tribus '''''Nypeae''''' (''[[
==== podčeleď ''Ceroxyloideae'' ====
Řádek 302 ⟶ 285:
== Obsahové látky ==
Mezi charakteristické a hojně zastoupené obsahové látky náležejí [[polyfenoly]], jako jsou např. glykosylové [[flavony]], [[tricin]], [[katechin]]y, [[proanthocyanidin]]y a [[třísloviny]]. Občas jsou přítomny steroidní [[saponiny]]. [[Alkaloidy]] se objevují výjimečně (např. [[arekolin]] v arekové palmě, ''Areca catechu''). V [[rafid]]ech či specializovaných ztlustlých buňkách se hromadí [[oxid křemičitý]] nebo [[šťavelan vápenatý]].<ref name="kubitzki4"/>
== Zástupci ==
{{Sloupce|3|
* [[akrokomie]] (''Acrocomia'')
Řádek 343 ⟶ 324:
* [[manikara]] (''Manicaria'')
* [[mauricie]] (''Mauritia'')
* [[nypa
* [[olejnice]] (''Elaeis'')
* [[padatlovník]] (''Archontophoenix'')
Řádek 393 ⟶ 374:
== Seznam rodů ==
''[[Acanthophoenix]]'', ''[[Acoelorrhaphe wrightii|Acoelorrhaphe]]'', ''[[akrokomie|Acrocomia]]'', ''[[Actinokentia]]'', ''[[Actinorhytis]]'', ''[[Aiphanes]]'', ''[[Allagoptera]]'', ''[[Alloschmidia]]'', ''[[Alsmithia]]'', ''[[Ammandra]]'', ''[[Antongilia]]'', ''[[Aphandra]]'', ''[[padatlovník|Archontophoenix]]'', ''[[areka|Areca]]'', ''[[gomut|Arenga]]'', ''[[Asterogyne]]'', ''[[hvězdora|Astrocaryum]]'', ''[[podzev|Attalea]]'', ''[[baktris|Bactris]]'', ''[[Balaka]]'', ''[[Barcella (rod)|Barcella]]'', ''[[baselinie|Basselinia]]'', ''[[Beccariophoenix]]'', ''[[Bentinckia]]'', ''[[Bismarckia nobilis|Bismarckia]]'', ''[[Borassodendron]]'', ''[[lontar|Borassus]]'', ''[[Brahea]]'', ''[[Brassiophoenix]]'', ''[[Brongniartikentia]]'', ''[[Burretiokentia]]'', ''[[bucie|Butia]]'', ''[[rotan|Calamus]]'', ''[[Calospatha]]'', ''[[Calyptrocalyx]]'', ''[[Calyptrogyne]]'', ''[[Calyptronoma]]'', ''[[Campecarpus]]'', ''[[Carpentaria]]'', ''[[Carpoxylon]]'', ''[[palicha|Caryota]]'', ''[[Catoblastus]]'', ''[[Ceratolobus]]'', ''[[voskoň|Ceroxylon]]'', ''[[chamedorea|Chamaedorea]]'', ''[[žumara nízká|Chamaerops]]'', ''[[Chambeyronia]]'', ''[[Chelyocarpus]]'', ''[[Chrysalidocarpus]]'', ''[[Chuniophoenix]]'', ''[[Clinosperma]]'', ''[[Clinostigma]]'', ''[[Coccothrinax]]'', ''[[Kokosovník ořechoplodý|Cocos]]'', ''[[barigona|Colpothrinax]]'', ''[[kopernicie|Copernicia]]'', ''[[talipot|Corypha]]'', ''[[Cryosophila]]'', ''[[Cyphokentia]]'', ''[[Cyphophoenix]]'', ''[[Cyphosperma]]'', ''[[Cyrtostachys]]'', ''[[čertovec|Daemonorops]]'', ''[[Deckenia]]'', ''[[houžeň|Desmoncus]]'', ''[[Dictyocaryum]]'', ''[[diktyosperma|Dictyosperma]]'', ''[[drymoflea|Drymophloeus]]'', ''[[Dypsis]]'', ''[[olejnice|Elaeis]]'', ''[[kelubi|Eleiodoxa]]'', ''[[Eremospatha]]'', ''[[Eugeissona]]'', ''[[Euterpe]]'', ''[[Gastrococos]]'', ''[[Gaussia]]'', ''[[Geonoma]]'', ''[[Goniocladus]]'', ''[[Gronophyllum]]'', ''[[Guihaia]]'', ''[[Gulubia]]'', ''[[Halmoorea]]'', ''[[Hedyscepe]]'', ''[[Heterospathe]]'', ''[[kencie|Howea]]'', ''[[Hydriastele]]'', ''[[hyoforbe|Hyophorbe]]'', ''[[Hyospathe]]'', ''[[duma (rod)|Hyphaene]]'', ''[[Iguanura]]'', ''[[rozkročeň|Iriartea]]'', ''[[Iriartella]]'', ''[[Itaya amicorum|Itaya]]'', ''[[Jessenia]]'', ''[[Johannesteijsmannia]]'', ''[[Juania]]'', ''[[jubea|Jubaea]]'', ''[[Jubaeopsis]]'', ''[[Kentiopsis]]'', ''[[Kerriodoxa elegans|Kerriodoxa]]'', ''[[Korthalsia]]'', ''[[Laccospadix]]'', ''[[Laccosperma]]'', ''[[Latania]]'', ''[[Lavoixia]]'', ''[[Lemurophoenix]]'', ''[[leopoldinie|Leopoldinia]]'', ''[[Lepidocaryum]]'', ''[[Lepidorrhachis]]'', ''[[likuala|Licuala]]'', ''[[Linospadix]]'', ''[[Livistona]]'', ''[[Lodoicea seychelská|Lodoicea]]'', ''[[Louvelia]]'', ''[[Loxococcus]]'', ''[[kokosovec|Lytocaryum]]'', ''[[Mackeea]]'', ''[[manikara|Manicaria]]'', ''[[Marojejya]]'', ''[[Masoala]]'', ''[[mauricie|Mauritia]]'', ''[[Mauritiella]]'', ''[[Maxburretia]]'', ''[[Maximiliana]]'', ''[[Medemia]]'', ''[[ságovník|Metroxylon]]'', ''[[Moratia]]'', ''[[Myrialepis]]'', ''[[Nannorrhops ritchiana|Nannorrhops]]'', ''[[Nenga]]'', ''[[Neodypsis]]'', ''[[Neonicholsonia]]'', ''[[Neophloga]]'', ''[[Neoveitchia]]'', ''[[Nephrosperma]]'', ''[[Normanbya]]'', ''[[
▲''[[Acanthophoenix]]'', ''[[Acoelorrhaphe wrightii|Acoelorrhaphe]]'', ''[[akrokomie|Acrocomia]]'', ''[[Actinokentia]]'', ''[[Actinorhytis]]'', ''[[Aiphanes]]'', ''[[Allagoptera]]'', ''[[Alloschmidia]]'', ''[[Alsmithia]]'', ''[[Ammandra]]'', ''[[Antongilia]]'', ''[[Aphandra]]'', ''[[padatlovník|Archontophoenix]]'', ''[[areka|Areca]]'', ''[[gomut|Arenga]]'', ''[[Asterogyne]]'', ''[[hvězdora|Astrocaryum]]'', ''[[podzev|Attalea]]'', ''[[baktris|Bactris]]'', ''[[Balaka]]'', ''[[Barcella (rod)|Barcella]]'', ''[[baselinie|Basselinia]]'', ''[[Beccariophoenix]]'', ''[[Bentinckia]]'', ''[[Bismarckia nobilis|Bismarckia]]'', ''[[Borassodendron]]'', ''[[lontar|Borassus]]'', ''[[Brahea]]'', ''[[Brassiophoenix]]'', ''[[Brongniartikentia]]'', ''[[Burretiokentia]]'', ''[[bucie|Butia]]'', ''[[rotan|Calamus]]'', ''[[Calospatha]]'', ''[[Calyptrocalyx]]'', ''[[Calyptrogyne]]'', ''[[Calyptronoma]]'', ''[[Campecarpus]]'', ''[[Carpentaria]]'', ''[[Carpoxylon]]'', ''[[palicha|Caryota]]'', ''[[Catoblastus]]'', ''[[Ceratolobus]]'', ''[[voskoň|Ceroxylon]]'', ''[[chamedorea|Chamaedorea]]'', ''[[žumara nízká|Chamaerops]]'', ''[[Chambeyronia]]'', ''[[Chelyocarpus]]'', ''[[Chrysalidocarpus]]'', ''[[Chuniophoenix]]'', ''[[Clinosperma]]'', ''[[Clinostigma]]'', ''[[Coccothrinax]]'', ''[[Kokosovník ořechoplodý|Cocos]]'', ''[[barigona|Colpothrinax]]'', ''[[kopernicie|Copernicia]]'', ''[[talipot|Corypha]]'', ''[[Cryosophila]]'', ''[[Cyphokentia]]'', ''[[Cyphophoenix]]'', ''[[Cyphosperma]]'', ''[[Cyrtostachys]]'', ''[[čertovec|Daemonorops]]'', ''[[Deckenia]]'', ''[[houžeň|Desmoncus]]'', ''[[Dictyocaryum]]'', ''[[diktyosperma|Dictyosperma]]'', ''[[drymoflea|Drymophloeus]]'', ''[[Dypsis]]'', ''[[olejnice|Elaeis]]'', ''[[kelubi|Eleiodoxa]]'', ''[[Eremospatha]]'', ''[[Eugeissona]]'', ''[[Euterpe]]'', ''[[Gastrococos]]'', ''[[Gaussia]]'', ''[[Geonoma]]'', ''[[Goniocladus]]'', ''[[Gronophyllum]]'', ''[[Guihaia]]'', ''[[Gulubia]]'', ''[[Halmoorea]]'', ''[[Hedyscepe]]'', ''[[Heterospathe]]'', ''[[kencie|Howea]]'', ''[[Hydriastele]]'', ''[[hyoforbe|Hyophorbe]]'', ''[[Hyospathe]]'', ''[[duma (rod)|Hyphaene]]'', ''[[Iguanura]]'', ''[[rozkročeň|Iriartea]]'', ''[[Iriartella]]'', ''[[Itaya amicorum|Itaya]]'', ''[[Jessenia]]'', ''[[Johannesteijsmannia]]'', ''[[Juania]]'', ''[[jubea|Jubaea]]'', ''[[Jubaeopsis]]'', ''[[Kentiopsis]]'', ''[[Kerriodoxa elegans|Kerriodoxa]]'', ''[[Korthalsia]]'', ''[[Laccospadix]]'', ''[[Laccosperma]]'', ''[[Latania]]'', ''[[Lavoixia]]'', ''[[Lemurophoenix]]'', ''[[leopoldinie|Leopoldinia]]'', ''[[Lepidocaryum]]'', ''[[Lepidorrhachis]]'', ''[[likuala|Licuala]]'', ''[[Linospadix]]'', ''[[Livistona]]'', ''[[Lodoicea seychelská|Lodoicea]]'', ''[[Louvelia]]'', ''[[Loxococcus]]'', ''[[kokosovec|Lytocaryum]]'', ''[[Mackeea]]'', ''[[manikara|Manicaria]]'', ''[[Marojejya]]'', ''[[Masoala]]'', ''[[mauricie|Mauritia]]'', ''[[Mauritiella]]'', ''[[Maxburretia]]'', ''[[Maximiliana]]'', ''[[Medemia]]'', ''[[ságovník|Metroxylon]]'', ''[[Moratia]]'', ''[[Myrialepis]]'', ''[[Nannorrhops ritchiana|Nannorrhops]]'', ''[[Nenga]]'', ''[[Neodypsis]]'', ''[[Neonicholsonia]]'', ''[[Neophloga]]'', ''[[Neoveitchia]]'', ''[[Nephrosperma]]'', ''[[Normanbya]]'', ''[[Nypa fruticans|Nypa]]'', ''[[bakaba|Oenocarpus]]'', ''[[Oncocalamus]]'', ''[[Oncosperma]]'', ''[[Orania]]'', ''[[Oraniopsis]]'', ''[[Orbigyna]]'', ''[[Palandra]]'', ''[[Parajubaea]]'', ''[[Pelagodoxa]]'', ''[[Phloga]]'', ''[[Phoenicophorium]]'', ''[[datlovník|Phoenix]]'', ''[[Pholidocarpus]]'', ''[[Pholidostachys]]'', ''[[Physokentia]]'', ''[[slonovník|Phytelephas]]'', ''[[Pigafetta]]'', ''[[Pinanga]]'', ''[[Plectocomia]]'', ''[[Plectocomiopsis]]'', ''[[Podococcus]]'', ''[[Pogonotium]]'', ''[[Polyandrococos]]'', ''[[Prestoea]]'', ''[[pritchardie|Pritchardia]]'', ''[[Pritchardiopsis]]'', ''[[Pseudophoenix]]'', ''[[Ptychococcus]]'', ''[[Ptychosperma]]'', ''[[rafie|Raphia]]'', ''[[Ravenea]]'', ''[[Reinhardtia]]'', ''[[Retispatha]]'', ''[[Rhapidophyllum hystrix|Rhapidophyllum]]'', ''[[rapis|Rhapis]]'', ''[[Rhopaloblaste]]'', ''[[ropalostylis|Rhopalostylis]]'', ''[[Roscheria]]'', ''[[Roystonea]]'', ''[[Sabal]]'', ''[[salaka|Salacca]]'', ''[[Satakentia]]'', ''[[Scheelea]]'', ''[[Schippia concolor|Schippia]]'', ''[[Sclerosperma]]'', ''[[serenoa plazivá|Serenoa]]'', ''[[Siphokentia]]'', ''[[sokratea|Socratea]]'', ''[[Sommieria]]'', ''[[arekovec|Syagrus]]'', ''[[Synechant]]hus'', ''[[Tahina spectabilis|Tahina]]'', ''[[Tectiphiala]]'', ''[[trinax|Thrinax]]'', ''[[trachykarpus|Trachycarpus]]'', ''[[Trithrinax]]'', ''[[Veillonia]]'', ''[[Veitchia]]'', ''[[Verschaffeltia]]'', ''[[Voanioala]]'', ''[[Vonitra]]'', ''[[Wallichia]]'', ''[[washingtonie|Washingtonia]]'', ''[[Welfia]]'', ''[[Wendlandiella]]'', ''[[Wettenia]]'', ''[[Wodyetia]]'', ''[[Ynesa]]'', ''[[zombia antillarum|Zombia]]''.
== Význam ==
Palmy jsou po [[lipnicovité|lipnicovitých]] a [[bobovité|bobovitých]] hospodářsky nejvýznamnější čeledí rostlin.<ref name="kubitzki4"/>
Řádek 410 ⟶ 389:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Řádek 418 ⟶ 398:
* {{Otto|heslo=Palmy}}
* [http://www.palmweb.org palmweb] (anglicky)
* [https://web.archive.org/web/20170202083750/http://e-monocot.org/taxon/urn:kew.org:wcs:family:4 e-monocot: Arecaceae] (anglicky)
* [http://klubpp.palmparadise.biz/ Klub přátel palem] {{Wayback|url=http://klubpp.palmparadise.biz/ |date=20061207055224 }}
* [http://prima-receptar.cz/v-cesku-se-daji-pestovat-i-palmy/ Pěstování palem v Česku]
* [https://web.archive.org/web/20101203094732/http://www.kpr.sk/casopisy/index.php?text=15-rady-zacinajucim-pestovatelom-paliem-i Pěstování palem]
* [http://www.jaktak.cz/jak-vypestovat-palmu-ze-semen.html Návod na pěstování palem ze semen]
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/214411030400323/ Palmové plantáže ohrožují ekologii na Borneu]
{{Taxonbar|from=Q14080}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Biologie|Rostliny|Stromy|Zemědělství}}
[[Kategorie:Arekovité| ]]
| |||