Arekovité: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Prehistorie: Doplnění a úprava |
m →Růstové formy a stonek: jen proklik na nové heslo: Chůdovité kořeny |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 25:
[[Kmen (botanika)|Kmeny]] mohou být tenké nebo tlusté, jednotlivé nebo ve shlucích (např. ''[[Cyrtostachys renda]]''). Většinou jsou nevětvené, některé druhy však mají kmeny vidličnatě větvené (např. rod ''[[duma (rod)|Hyphaene]]''). Některé palmy mají kmen silně zkrácený nebo i podzemní. [[Rotan]] (''Calamus''), ''[[Desmoncus]]'' a některé další rody jsou dřevnaté [[liána|liány]] šplhající prostřednictvím ostnitých šlahounů.
V kmenech palem není přítomno [[kambium]] a tudíž chybí [[druhotné tloustnutí]], obvyklé u [[jehličnany|jehličnanů]] i [[dvouděložné|dvouděložných]] rostlin. Přesto jsou některé druhy schopny primárního tloustnutí kmenů. Patří mezi ně např. ''[[Colpothrinax wrightii]]'' a ''[[Hyophorbe lagenicaulis]]'' s lahvovitě ztlustlými kmeny nebo ''[[Gastrococos crispa]]'' se ztlustlou horní částí kmene.
Na kmenech některých druhů zůstávají zřetelné listové jizvy, jiné druhy mají kmeny hladké. Druhy rostoucí na periodicky zaplavovaných stanovištích mohou mít [[chůdovité kořeny]] (''[[Socratea]]'', ''[[Iriartea]]'', ''[[Verschaffeltia splendida]]'' aj.).
[[Rotan]] a četné další druhy ([[baktris]], ''[[Acrocomia]]'', ''[[Deckenia nobilis]]'', ''[[Aiphanes]]'', ''[[Zombia antillarum]]'' aj.) mají kmeny pokryté ostny. U některých druhů bývá kmen obalen tlustou vrstvou uschlých vytrvalých listů (např. [[washingtonie vláknitá]], ''[[Copernicia macroglossa]]'', ''[[Leopoldinia piassaba]]'').<ref name="palms">{{Citace monografie
| příjmení = Jones
Řádek 183:
| jméno = Thomas N. et al
| titul = Paleobotany. The biology and evolution of fossil plants
| url = https://archive.org/details/paleobotanybiolo0000tayl
| vydavatel = Academic Press
| rok = 2009
Řádek 189 ⟶ 190:
}}</ref>
K bouřlivému rozvoji palmovitých dřevin došlo v období staršího [[paleogén]]u (asi před 66 až 40 miliony let), a to díky absenci velkých býložravců s tělesnou hmotností přes 1000 kg. Po vyhynutí [[Dinosauři|dinosaurů]] na konci [[Křída|křídového období]] se totiž první savčí megaherbivoři (obří býložravci) objevují ve větším počtu až v období [[oligocén]]u.<ref>Renske E. Onstein, W. Daniel Kissling and H. Peter Linder (2022). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2021.2633 The megaherbivore gap after the non-avian dinosaur extinctions modified trait evolution and diversification of tropical palms]. ''Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences''. '''289''' (1972): 20212633. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2021.2633</ref>
== Taxonomie ==
| |||