Smazaný obsah Přidaný obsah
m verze 20249828 uživatele Mikyjefrajerrr (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 41 mezilehlých verzí od 35 dalších uživatelů.)
Řádek 16:
15. kutikula
]]
'''Vejce''' je [[plod]]vaječná buňka [[plazi|plazů]], [[ptáci|ptáků]] a [[vejcorodí|vejcorodých]] [[savci|savců]]. Jeho základními strukturálními složkami jsou [[žloutek]], [[bílek]] a vaječnáochranný obal. Vejce vzniká v těle samice z [[Vajíčko|samičí pohlavní buňky]]. Oplozené vejce obsahuje namístě zárodečného terčíku zárodek a veškerou výživu pro další embryonální vývoj nového jedince. Zárodky ve vejcích se vyvíjejí po snůšce mimo tělo matky ve vhodném prostředí až do vylíhnutí. U [[vejcoživorodí|vejcoživorodých]] k tomu dochází v těle matky a mláďata se líhnou těsně před snůškou (porodem), v jejím průběhu nebo vzápětí. Vzhled vajec je různorodý a jejich obsah je chráněn pevnějším obalem. Vápenitému ochrannému obalu vejce se říká [[skořápka]].
 
Vejce jsou také vyhledávanou potravou některých zvířat a [[člověk|lidí]]. Lidé konzumují zejména vejce [[kur domácí|slepičí]]. Charakteristický oválný tvar slepičího vejce se stal [[estetika|estetickým]] pojmem a symbolem.
Vejce vzniká v těle samice z oplodněného [[Vajíčko|vajíčka]] a obsahuje vše podstatné pro zrození a další vývoj jedince. Matka klade jedno či více vajec do vhodného prostředí, kde se nějakou dobu vyvíjí samostatně až do vylíhnutí. U [[vejcoživorodí|vejcoživorodých]] se vejce vyvíjí v těle matky a mláďata se líhnou těsně před snůškou (porodem), v jejím průběhu nebo vzápětí. Vzhled vajec se liší podle živočišného druhu, ale jejich obsah je vždy chráněn pevnějším povrchem. Tvrdému, i když pórovitému povrchu vejce se říká [[skořápka]]. Ze zárodečného terčíku se může vyvinout mládě, ale nemusí, pokud je vejce neoplozené. Zárodečnému terčíku se také říká očko nebo zárodek.
 
Vejce se snadno stává výživnou potravou ostatních zvířat nebo [[člověk|lidí]]. Na lidském jídelníčku jsou oblíbená zejména vejce [[kur domácí|slepičí]]. Charakteristický oválný tvar slepičího vejce se stal [[estetika|estetickým]] pojmem a symbolem.
 
''Oologie'' je věda, zabývající se studiem vajec, zejména ptačích.
 
== Význam vajec domácí drůbeže ==
Základní význam vajec [[domácí drůbež]]e je v první řadě biologický, tj. zajistit [[rozmnožování|reprodukci]] daného druhu. Protože k vývoji nového jedince dochází mimo tělo matky, obsahuje vejce všechny důležité výživné složky nezbytné pro vývoj nového organismu. Zatímco vejce [[krůta|krůt]], [[kachna|kachen]] a [[husa|hus]] jsou produkována hlavně pro účely reprodukční, tj. slouží jako '''vejce násadová''', slepičí vejce slouží také jako '''vejce konzumní''' a mohou být součástí lidské výživy. Vejce mají vysoký obsah plnohodnotných [[Bílkovina|bílkovin]] (obsahují všechny [[Aminokyselina|aminokyseliny]] pro člověka nezbytné a to v poměru, který je nejpříznivější ze všech běžných potravin). Vejce dále obsahují [[tuky]], [[vitamín]]y a [[Minerální látka|minerální látky]]. Avšak obsahují i vysoké množství [[Cholesterol|cholesterolu]], takže konzumace 3 a více vajec denně prokazatelně zvyšuje riziko onemocnění a smrti.<ref>https://medicalxpress.com/news/2019-06-cholesterol-eggs-tied-cardiac-disease.html{{Citace -elektronického periodika
| titul = Study: Cholesterol in eggs tied to cardiac disease, death</ref>
| periodikum = medicalxpress.com
| datum_vydání = 2019-06-04
| url = https://medicalxpress.com/news/2019-06-cholesterol-eggs-tied-cardiac-disease.html
| datum_přístupu = 2022-01-25
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Kromě přímé spotřeby vajec jako potraviny se vejce (vaječná hmota, bílek, žloutek) využívají jako surovina v různých odvětvích potravinářského (pekařství, cukrářství, výroba trvanlivého pečiva, těstovin, masných výrobků aj.) i nepotravinářského průmyslu (farmaceutický, kožedělný, textilní, chemický, fotografický, sklářský aj.). Neméně významné je využití vajec v humánní i veterinární medicíně (výroba očkovacích látek, ředidlo semene při inseminaci apod.).
Řádek 58 ⟶ 63:
 
=== Tvar ===
Ptačí vejce má zpravidla oválný tvar, na jedné straně vytvářející ostřejší vrchol (špičku). Některá vejce se ovšem od tohoto tvaru poněkud odlišují. Vejce ptáků, hnízdících na útesech, například [[alkoun]]ů, mají relativně výraznou špičku, takže jejich tvar připomíná kužel. Je to z toho důvodu, aby se vejce neskutálela, nýbrž se pouze otáčela na místě. Naopak ptáci, žijící v dutinách, mívají vejce kulovitá.
<gallery caption="Tvar vejce">
Řádek 64 ⟶ 69:
Soubor:Senegal egg 10s06.JPG|Kulovité vejce [[papoušek senegalský|papouška senegalského]]
Soubor:Oeufs002b,47.png|Zašpičatělé vejce (vyhynulé) [[alka velká|alky velké]]
</gallery>Z pohledu matematiky je stále výzvou stanovení rovnice křivky popisující tvar vejce [http://www.mathematische-basteleien.de/eggcurves.htm]. Existuje však víceméně univerzální rovnice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Narushin
| jméno1 = Valeriy G.
| příjmení2 = Romanov
| jméno2 = Michael N.
| příjmení3 = Griffin
| jméno3 = Darren K.
| titul = A universal formula for avian egg shape
| datum_vydání = 2020-08-15
| url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.08.15.252148v1.full
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1101/2020.08.15.252148
}}</ref>
 
=== Velikost ===
Řádek 73 ⟶ 90:
{{podrobně|skořápka}}
[[Soubor:Tinamus guttatus eggs.JPG|náhled|Vejce [[tinama tečkovaná|tinamy tečkované]]]]
Skořápka je [[vápník|vápenitý]] obal [[ptáci|ptačího]] vejce.<ref>{{Citace elektronické monografie
Skořápka je [[vápník|vápenitý]] obal [[ptáci|ptačího]] vejce.<ref>http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id637/</ref> Bývá barevná (podle barvy prostředí), dostatečně silná aby unesla ptáka, který na ní sedí, ale zároveň dost tenká na to, aby se líhnoucí ptáče dokázalo z vejce proklovat a navíc pórovitá. Základními strukturálními součástmi skořápky jsou [[podskořápečné blány]], [[vlastní skořápka]] a [[kutikula]]. Uváděné informace se týkají převážně slepičích vajec, o kterých existuje nejvíce informací. [[Sušina]] skořápky činí asi 98–99 %. Obsahuje kolem 2–5 % organických látek ([[glykoprotein]]ový komplex, jehož množství se směrem k povrchu skořápky postupně snižuje) a 95–98 % anorganických látek (89–97 % [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]], až 2 % [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]], 0,5–5% [[fosforečnan vápenatý|fosforečnanu vápenatého]] a [[fosforečnan hořečnatý|hořečnatého]]). Čerstvá vejce jsou potažena solemi [[draslík]]u a [[sodík]]u, čehož se dá využít k rozpoznání stáří vajec.
| příjmení1 = Zicha
| jméno1 = Ondrej
| titul = skořápka
| url = https://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id637/
| vydavatel = biolib.cz
| datum_přístupu = 2022-01-25
}}</ref> Bývá barevná (podle barvy prostředí), dostatečně silná aby unesla ptáka, který na ní sedí, ale zároveň dost tenká na to, aby se líhnoucí ptáče dokázalo z vejce proklovat a navíc pórovitá. Základními strukturálními součástmi skořápky jsou [[podskořápečné blány]], [[vlastní skořápka]] a [[kutikula]]. Uváděné informace se týkají převážně slepičích vajec, o kterých existuje nejvíce informací. [[Sušina]] skořápky činí asi 98–99 %. Obsahuje kolem 2–5 % organických látek ([[glykoprotein]]ový komplex, jehož množství se směrem k povrchu skořápky postupně snižuje) a 95–98 % anorganických látek (89–97 % [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]], až 2 % [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]], 0,5–5% [[fosforečnan vápenatý|fosforečnanu vápenatého]] a [[fosforečnan hořečnatý|hořečnatého]]). Čerstvá vejce jsou potažena solemi [[draslík]]u a [[sodík]]u, čehož se dá využít k rozpoznání stáří vajec.
 
==== Barva ====
U běžných plemen kura domácího odpovídá barva skořápky barvě ušnic. Slepice s bílými [[ušnice]]mi snášejí vejce bílá, slepice s červenými ušnicemi hnědá.<ref>[http://slepice.info/vejce/zbarveni-vajec Zbarvení vajec]</ref> Důvodem hnědého zbarvení skořápky je především [[protoporfyrin IX]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Samiullah
| jméno = S.
| příjmení2 = Roberts
| jméno2 = J.R.
| příjmení3 = Chousalkar
| jméno3 = K.
| titul = Eggshell color in brown-egg laying hens — a review
| periodikum = Poultry Science
| datum vydání = 2015-10
| ročník = 94
| číslo = 10
| strany = 2566–2575
| pmid = 26240390
| doi = 10.3382/ps/pev202
| jazyk = en
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0032579119319662
| datum přístupu = 2024-01-31
| issn=0032-5791 }}</ref> Za zelenou až modrou barvu vajec (zejména stromových ptáků) je zodpovědný [[biliverdin]], který funguje jako ochrana před UV-zářením.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Martínez
| jméno = Ana
| příjmení2 = López-Rull
| jméno2 = Isabel
| příjmení3 = Fargallo
| jméno3 = Juan A.
| titul = To Prevent Oxidative Stress, What about Protoporphyrin IX, Biliverdin, and Bilirubin?
| periodikum = Antioxidants
| datum vydání = 2023-08-23
| ročník = 12
| číslo = 9
| strany = 1662
| issn = 2076-3921
| pmid = 37759965
| doi = 10.3390/antiox12091662
| jazyk = en
| url = https://www.mdpi.com/2076-3921/12/9/1662
| datum přístupu = 2024-01-31
}}</ref>
 
=== Vnitřní struktura ===
Řádek 84 ⟶ 145:
Uváděné informace se týkají převážně [[kur domácí|slepičích]] vajec, o kterých existuje nejvíce poznatků. Slepičí vejce obsahují velké množství vody, jejím největším zdrojem je [[bílek]]. Na složení [[sušina|sušiny]] se podílejí především [[Bílkovina|bílkoviny]] a [[Tuky|tuk]]. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v bílku a [[žloutek|žloutku]], kdežto tuky jsou soustředěny jenom ve žloutku. Obsah [[cukr]]ů ve vejci je minimální. [[Minerální látka|Minerální látky]] jsou obsaženy především ve skořápce, kdežto ve vaječné hmotě je jich velmi málo. Rozdíly v chemickém složení vajec jednotlivých druhů drůbeže nejsou velké. Složení vejce je však ovlivňováno plemenem, věkem drůbeže, úrovní a intenzitou snášky, ročním obdobím, podmínkami vnějšího prostředí, kvalitou a kvantitou krmení a řadou dalších faktorů, včetně zdravotního stavu.
 
Slepičí vejce (konkrétně žloutky) obsahují mnoho [[cholesterol]]u (424&nbsp;mg/100 g vajec<ref>Chicken egg, whole, hard-boiled, http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ {{Wayback|url=http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ |date=20150303184216 }}</ref>). Podle některých studií však tolik nepřispívají ke zvyšování krevního cholesterolu, jelikož navíc obsahují [[lecitin]], který množství cholesterolu v&nbsp;krvi snižuje.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://unisci.com/stories/20014/1029013.htm | titul=University Science article on eggs and cholesterol | vydavatel=Unisci.com | datum=2001-10-29 | datum přístupu=2010-01-10}}</ref>
 
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných ve slepičích vejcích (průměr na celé vejce).<ref>McCance a Widdowson's:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, {{ISBN|978-0-85404-428-3}}</ref>
Řádek 126 ⟶ 187:
 
* '''Velká jednožloutková vejce''' snášejí nosnice občas; vznikají při dočasné poruše funkce vejcovodu. Taková vejce obsahují velké množství [[Bílkovina|bílkovin]] (procházejí vejcovodem pomalu) a ohrožují při snášení pohlavní orgány nosnice.
* '''Trpasličí vejce''' (též pohádková nebo kohoutí vejce)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nedokonalosti vajec
| url = http://www.kavapo.cz/nedokonalosti-vajec/
| vydavatel = kavapo.cz
| datum_přístupu = 2022-01-25
}}</ref> představují abnormálně malá vejce (10 g i méně). Vznikají často tím, že [[žloutek]] se po ovulaci nedostane do vejcovodu, nebo do vejcovodu pronikne jen malá část žloutku. [[Hormon]]ální impuls však působí na [[Žláza|žlázy]] vejcovodu a vylučovaný [[bílek]] je pak obalen papírovými blanami a skořápkou. Tato vejce většinou nemají žloutek. Nutno odlišit od tzv. kuřecích vajec, což jsou vejce produkovaná někdy nosnicemi na počátku snášky (hmotnost 35–45 g).
* '''Dvoužloutková''' nebo '''třížloutková vejce''' vznikají při krátkých časových úsecích mezi [[ovulace]]mi žloutků nebo při současné ovulaci 2–3 zralých [[ovariální folikul|folikulů]]. Vejcovodem potom prostupuje najednou více žloutků, přičemž mohou obdržet jeden bílkový obal, nebo má každý žloutek vlastní bílkový obal. Je-li interval mezi ovulacemi dvou žloutků dostatečný, může nosnice v průběhu 24 hodin snést dvě normální vejce.
* '''Vejce ve vejci''' vzniká tehdy, když již téměř hotové vejce je vrženo opačnou [[peristaltika|peristaltikou]] vejcovodu zpět až k nálevce, takže se opětovně obaluje vrstvou bílku a skořápky.
Řádek 175 ⟶ 241:
 
== Označování vajec ==
V [[Evropská unie|EU]] platí povinnost označování prodávaných vajec typem chovu, zemí původu a registračním číslem hospodářství. Označení zahrnuje text na obalu vajec a kód přímo na vejcích.<ref>http://www.drubezarnapribor.cz/znaceni-vajec/</ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kódy na vejcích
| url = http://www.drubezarnapribor.cz/znaceni-vajec/
| vydavatel = drubezarnapribor.cz
| datum_přístupu = 2022-01-25
}}</ref>
 
Příklad kódu: ''1 CZ 6789''
Řádek 208 ⟶ 279:
 
== Zkamenělá vejce ==
V současnosti již [[paleontolog]]ové znají tisíce fosilních vajíček, a to od ryb, obojživelníků, plazů i ptáků. Největšími známými vajíčky byla fosilní vejce jakéhosi [[Křída|křídového]] teropodního [[Oviraptorosauria|oviraptorosaurního]] [[Dinosauři|dinosaura]] z území [[Čína|Číny]] (Vnitřního Mongolska), dosahující délky až kolem 61 cm.<ref>http://www.osel.cz/10497-nejvetsi-vejce-vsech-dob.html</ref> Známá jsou také hnízdiště dinosaurů z období svrchní křídy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = Největší vejce všech dob
| periodikum = osel.cz
| datum_vydání = 2019-04-18
| url = https://www.osel.cz/10497-nejvetsi-vejce-vsech-dob.html
| datum_přístupu = 2022-01-25
}}</ref> Známá jsou také hnízdiště dinosaurů z období svrchní křídy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
Řádek 218 ⟶ 298:
| den vydání = 2
| url = http://www.osel.cz/4438-dinosauri-vejce.html
}} {{cs}}</ref> Původci těchto podlouhlých vajec kladli vajíčka do kruhových hnízd a pravděpodobně je pak do doby vylíhnutí chránili. Další obří dinosauří vejce jsou známá ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] i [[Evropa|Evropy]]. Po dlouhou dobu patřila největší známá vajíčka sauropodnímu dinosaurovi rodu ''[[Hypselosaurus]]'' – tato kulatá vejce mají rozměr fotbalového míče (průměr kolem 30 cm).<ref>https://veda.instory.cz/1419-nejvetsi-vajicko-vsech-dob-patrilo-jednomu-podivnemu-dinosaurovi.html</ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = Největší vajíčko všech dob patřilo jednomu podivnému dinosaurovi
| periodikum = veda.instory.cz
| datum_vydání = 2020-11-03
| url = https://veda.instory.cz/1419-nejvetsi-vajicko-vsech-dob-patrilo-jednomu-podivnemu-dinosaurovi.html
| datum_přístupu = 2022-01-25
}}</ref>
 
Největší dosud známá snůška vajec druhohorního dinosaura z Číny čítala 77 exemplářů.<ref>{{Citace elektronického periodika
Největší dosud známá snůška vajec druhohorního dinosaura z Číny čítala 77 exemplářů.<ref>Shukang Zhang; ''et al.'' (2018). [http://app.pan.pl/article/item/app005232018.html New dinosaur egg material from Yunxian, Hubei Province, China resolves the classification of dendroolithid eggs]. ''Acta Palaeontologica Polonica (in press).'' doi: https://doi.org/10.4202/app.00523.2018</ref> U dinosauřích vajec byla potvrzena přítomnost barev na skořápce, podobných jako u vajec současných ptáků.<ref>Jasmina Wiemann, Tzu-Ruei Yang & Mark A. Norell (2018). Dinosaur egg colour had a single evolutionary origin. ''Nature.'' doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0646-5</ref><ref>https://www.nationalgeographic.com/science/2018/11/news-eggshells-fossils-maniraptorans-birds-evolution/</ref> Ve fosilních vejcích titanosaurních sauropodů, starých 80 milionů let, byly objeveny stopy po původních aminokyselinách.<ref>Evan Thomas Saitta; ''et al.'' (2020). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.06.02.129999v1 Non-avian dinosaur eggshell calcite contains ancient, endogenous amino acids.] ''bioRxiv'' 2020.06.02.129999. doi: https://doi.org/10.1101/2020.06.02.129999.</ref> Nejmenší známá fosilní dinosauří vajíčka byla objevena v [[Japonsko|Japonsku]] v sedimentech starých asi 110 milionů let. Měří pouze 2,5 x 4 cm a vážila zhruba 9,9 gramu.<ref>https://english.kyodonews.net/news/2020/06/eaf6cb9c2911-worlds-smallest-dinosaur-egg-fossil-discovered-in-japan.html</ref><ref>https://phys.org/news/2020-06-tiny-japanese-dinosaur-eggs-unscramble.html</ref> Fosilní vajíčka některých skupin dinosaurů byla pravděpodobně měkká a kožovitá, nikoliv pevná jako u současných ptáků.<ref>https://www.osel.cz/11237-prvni-dinosauri-kladli-mekka-vejce.html</ref>
| příjmení1 = Zhang
<gallery widths="200px" heights="200px" perrow="5">
| jméno1 = Shukang
| příjmení2 = Yang
| jméno2 = Tzu-Ruei
| příjmení3 = Li
| jméno3 = Zhengqi
| příjmení4 = Hu
| jméno4 = Yongguo
| titul = New dinosaur egg material from Yunxian, Hubei Province, China resolves the classification of dendroolithid eggs
| periodikum = Acta Palaeontologica Polonica
| ročník = 63
| datum_vydání = 2018
| url = https://app.pan.pl/archive/published/app63/app005232018.pdf
| jazyk = anglicky
| doi = 10.4202/app.00523.2018
}}</ref> U dinosauřích vajec byla potvrzena přítomnost barev na skořápce, podobných jako u vajec současných ptáků.<ref>Jasmina Wiemann, Tzu-Ruei Yang & Mark A. Norell (2018). Dinosaur egg colour had a single evolutionary origin. ''Nature.'' doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0646-5</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Greshko
| jméno1 = Michael
| titul = What dinosaur eggs reveal about ancient parenting styles
| periodikum = [[National Geographic Magazine]]
| datum_vydání = 2018-11-05
| url = https://www.nationalgeographic.com/science/article/news-eggshells-fossils-maniraptorans-birds-evolution
| datum_přístupu = 2022-01-25
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ve fosilních vejcích titanosaurních sauropodů, starých 80 milionů let, byly objeveny stopy po původních aminokyselinách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Saitta
| jméno1 = Evan T.
| příjmení2 = Vinther
| jméno2 = Jakob
| příjmení3 = Crisp
| jméno3 = Molly K.
| příjmení4 = Abbott
| jméno4 = Geoffrey D.
| příjmení5 = Kaye
| jméno5 = Thomas G.
| příjmení6 = Pittman
| jméno6 = Michael
| příjmení7 = Bull
| jméno7 = Ian
| příjmení8 = Fletcher
| jméno8 = Ian
| příjmení9 = Chen
| jméno9 = Xinqi
| příjmení10 = Collins
| jméno10 = Matthew J.
| příjmení11 = Sakalauskaite
| jméno11 = Jorune
| příjmení12 = Mackie
| jméno12 = Meaghan
| příjmení13 = Dal Bello
| jméno13 = Federica
| příjmení14 = Dickinson
| jméno14 = Marc R.
| příjmení15 = Stevenson
| jméno15 = Mark A.
| příjmení16 = Donohoe
| jméno16 = Paul
| příjmení17 = Heck
| jméno17 = Philipp R.
| příjmení18 = Demarchi
| jméno18 = Beatrice
| příjmení19 = Penkman
| jméno19 = Kirsty E. H.
| titul = Non-avian dinosaur eggshell calcite contains ancient, endogenous amino acids
| periodikum = [[bioRxiv]]
| datum_vydání = 2020-06-03
| url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.06.02.129999v1.full.pdf
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1101/2020.06.02.129999
}}</ref> Nejmenší známá fosilní dinosauří vajíčka byla objevena v [[Japonsko|Japonsku]] v sedimentech starých asi 110 milionů let. Měří pouze 2,5 x 4 cm a vážila zhruba 9,9 gramu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = World's smallest dinosaur egg fossil discovered in Japan
| periodikum = english.kyodonews.net
| datum_vydání = 2020-06-23
| url = https://english.kyodonews.net/news/2020/06/eaf6cb9c2911-worlds-smallest-dinosaur-egg-fossil-discovered-in-japan.html
| datum_přístupu = 2022-01-25
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tiny japanese dinosaur eggs help unscramble cretaceous ecosystem
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2020-06-25
| url = https://phys.org/news/2020-06-tiny-japanese-dinosaur-eggs-unscramble.html
| datum_přístupu = 2022-01-25
| jazyk = anglicky
}}</ref> Fosilní vajíčka některých skupin dinosaurů byla pravděpodobně měkká a kožovitá, nikoliv pevná jako u současných ptáků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = První dinosauři kladli měkká vejce
| periodikum = osel.cz
| datum_vydání = 2020-06-25
| url = https://www.osel.cz/11237-prvni-dinosauri-kladli-mekka-vejce.html
| datum_přístupu = 2022-01-25
}}</ref> Moderní výzkumy za použití vyspělých technologií dokládají, že ve fosilních vejcích se v některých případech stále mohou zachovat původní proteiny a další organické molekuly.<ref>Saitta, E. T.; ''et al.'' (2023). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0016703723005781 Non-avian dinosaur eggshell calcite can contain ancient, endogenous amino acids]. ''Geochimica et Cosmochimica Acta (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1016/j.gca.2023.11.016</ref>
<gallery widths="200" heights="200" perrow="5">
Soubor:Zkamenělé vejce dinosaura z pouště Gobi, expozice Národního muzea v Praze (2007).jpg|Zkamenělé vejce dinosaura z pouště [[Gobi]], expozice Národního muzea v Praze (2007)
Soubor:Hnízdo maiasaury.jpg|Hnízdo s fosilizovanými vajíčky kachnozobého dinosaura druhu ''[[Maiasaura]] peeblesorum'' v [[Museum of the Rockies]], [[Bozeman]], Montana (2009)
</gallery>
 
Řádek 256 ⟶ 438:
* [[Kráječ vajec]]
* [[Slepice nebo vejce?]]
* [[Vodní sklo]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Vejce}}
* {{Wikislovník|heslo=vejce}}