Václav Havel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vedecka knihovna značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
m editace uživatele 195.113.184.133 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Kacir značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 26:
| těleso2 = {{nowrap|[[prezident České republiky|prezident ČR]]}}
| kandidující za2 = (1993–2003)
| ocenění = [[Rakouská státní cena za evropskou literaturu]] (1968)<br>Erasmus Prize (1986)<br>Cena Olofa Palmeho (1989)<br>Mírová cena německého knižního obchodu (1989)<br>cena Gottlieba Duttweilera (1990)<br>[[
| národnost = [[Češi|česká]]
| alma mater = [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|Divadelní fakulta AMU]]
}}
'''Václav Havel''' ([[5. říjen|5. října]] [[1936]] [[Praha]] – [[18. prosinec|18. prosince]] [[2011]] [[Vlčice (okres Trutnov)|Vlčice]]-[[Hrádeček (Vlčice)|Hrádeček]]) byl český [[drama]]tik, [[esej]]ista, [[disident]] a kritik [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], později [[politik]] a [[státník]].
Václav Havel působil v 60. letech 20. století v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]], kde jej také proslavily hry ''[[Zahradní slavnost]]'' (1963) a ''[[Vyrozumění]]'' (1965). V době kolem [[Pražské jaro|pražského jara]] se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vojenskou invazí]] států [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních [[disident]]ů, kritiků tehdejšího [[normalizace|normalizačního režimu]]. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv [[Charta 77]]. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. V této době napsal kromě dalších divadelních her také vlivné eseje, například ''[[Moc bezmocných]]'' (1978).
Řádek 65:
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200730181941/https://www.skautskyinstitut.cz/stories/vaclav-havel-1936-2011/
| datum archivace = 2020-07-30
}}</ref> Po ukončení základní školní docházky měl v [[komunistický režim v Československu|komunistickém režimu]] kvůli svému „[[Měšťanstvo|buržoaznímu]]“ původu potíže získat umístění na střední škole podle vlastní volby. Proto nastoupil v roce 1951 do učebního oboru jako chemický laborant, a pražskou [[Akademické gymnázium Štěpánská|Střední všeobecně vzdělávací školu pro pracující]] ve Štěpánské ulici 22 studoval večerně.<ref>Žantovský (2014), s. 43.</ref> Maturitu složil roku 1954.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Prečan
| jméno = Vilém
Řádek 106:
}}</ref>
Z [[Třídní původ|kádrových]] důvodů nebyl přijat na žádnou vysokou školu humanitního zaměření, a
[[Soubor:Vaclav Havel 1965.jpg|náhled|vlevo|Havel v roce 1965]]
V roce 1956 vystoupil s kritickým projevem na konferenci (sjezdu) Svazu spisovatelů v Dobříši. Po skončení [[Základní vojenská služba|základní vojenské služby]], kterou absolvoval v letech 1957–1959, pracoval jako jevištní technik nejprve v [[Divadlo ABC|Divadle ABC]] a od roku 1960 ve stejné pozici v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]]. Roku 1959 napsal svou první divadelní hru, [[Drama#struktura|jednoaktovku]] ''Rodinný večer''. Jeho druhou hru, ''[[Zahradní slavnost]]'', uvedlo Divadlo Na zábradlí 3. prosince 1963. V průběhu 60. let zároveň pracoval jako asistent režie [[Alfréd Radok|Alfréda Radoka]] v [[Městská divadla pražská|Městských divadlech pražských]]. Dálkově studoval dramaturgii na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|Divadelní fakultě Akademie múzických umění]], kterou absolvoval roku 1966
| příjmení = Havel
| jméno = Václav
Řádek 116:
| typ práce = Diplomová práce
| rok = 1966
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Divadlo
| url = https://www.vaclavhavel.cz/cs/vaclav-havel/divadlo
| datum přístupu = 2024-6-26
| vydavatel = Vaclavhavel.cz
}}</ref> Posléze se stal dramaturgem Divadla Na zábradlí.<ref name="precan 491">Prečan (1990), s. 491.</ref>
Řádek 130 ⟶ 135:
| odkaz na vydavatele = MAFRA
}}</ref>). Roku 1965 se stal členem redakční rady literárního měsíčníku ''[[Tvář (časopis)|Tvář]]'' a v Divadle Na zábradlí uvedl hru ''[[Vyrozumění]]''. Roku 1966 vydal svou první knihu ''Protokoly'', jež vedle her ''Zahradní slavnost'' a ''Vyrozumění'' obsahovala sbírku [[typogram]]ů a dva [[esej]]e.<ref name="precan 492">Prečan (1990), s. 492.</ref>
=== Pražské jaro ===
{{P-citát|right|
Skutečně, dnešní chvíle je nejméně vhodná k tomu, abychom si lhali do kapsy: naší jedinou možností je vyvodit z toho, co se stalo, všechny patřičné konsekvence, zbavit se všech iluzí a jednoznačně se rozhodnout, co vlastně chceme a co pro to musíme dělat; nenamlouvat si přitom, že to, co děláme, je něčím víc, než čím to je, ale tím víc se o to prakticky, denně, houževnatě a s jasným vědomím všech rizik bít; a hlavně neukolébávat se sebelichotivými a sebeobelhávajícími řečmi o své národní inteligenci, moudrosti, kultuře, o kráse svých minulých činů a fatálně nám souzené tíze našeho národního údělu.|Z eseje Český úděl?, ''Tvář'' 1969}}Během [[Pražské jaro|pražského jara]] se Václav Havel stal jednou z důležitých postav liberálního, nekomunistického křídla podporovatelů reforem. Upozornil na sebe již v předvečer pražského jara, když v červnu 1967 na [[IV. sjezd Svazu československých spisovatelů|IV. sjezdu československých spisovatelů]] pronesl kritický projev odsuzující dobové [[cenzura|cenzurní]] praktiky, po kterém byl na příkaz Ústředního výboru [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] (ÚV KSČ) spolu s [[Ivan Klíma|Ivanem Klímou]], [[Pavel Kohout|Pavlem Kohoutem]] a [[Ludvík Vaculík|Ludvíkem Vaculíkem]] vyškrtnut z kandidátky vedení [[Svaz československých spisovatelů|Svazu československých spisovatelů]].<ref name="precan 492" />[[Soubor:Václav Havel čtení 1969.jpg|náhled|Václav Havel a [[Václav Sloup]] během autorského čtení v [[Památník národního písemnictví|Památníku národního písemnictví]], 1969]]
V březnu 1968 se připojil k otevřenému dopisu sto padesáti spisovatelů a kulturních pracovníků adresovanému ÚV KSČ. V dubnu téhož roku se stal předsedou [[Kruh nezávislých spisovatelů|Kruhu nezávislých spisovatelů]] a v časopise ''[[Literární noviny|Literární listy]]'' uveřejnil text, v němž požadoval ukončení mocenského monopolu KSČ a zavedení [[Pluralismus (politická teorie)|systému více politických stran]].<ref name="precan 492" /> V témže měsíci se v Divadle Na zábradlí konala premiéra jeho hry ''[[Ztížená možnost soustředění]]''.
Na podzim 1968 se stal členem ústředního výboru Svazu československých spisovatelů, kde zůstal až do rozpuštění svazu roku 1970.<ref>Prečan (1990), s. 493</ref> Svaz spisovatelů, v jehož čele stál [[Jaroslav Seifert]], ještě v červnu 1969 na svém sjezdu protestoval proti okupační politice a cenzuře, byl však brzy nato komunistickou mocí potlačen a
=== Působení v disentu ===
Po potlačení [[Pražské jaro|pražského jara]] musel Václav Havel opustit divadlo a jeho díla se v Československu přestala vydávat a hrát. Byl však již autorem uznávaným i v zahraničí – již roku 1968 obdržel [[Rakouská státní cena za evropskou literaturu|Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu]] a
K prvnímu výročí obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy, 21. srpna 1969, vyšla petice [[Deset bodů]] ostře odmítající okupaci a její politické a kulturní důsledky. Spolu s
V roce 1972 podepsal další spisovatelskou petici, požadující propuštění politických vězňů. Roku 1974 devět měsíců pracoval v [[Pivovar Trutnov|trutnovském pivovaru]] jako dělník. V následujícím roce s [[Daňa Horáková|Daňou Horákovou]] založil [[samizdat]]ovou strojopisnou ediční řadu pro nezávislou literaturu [[Expedice (edice)|Expedice]] a uveřejnil [[Dopis Václava Havla Gustávu Husákovi|otevřený dopis]] prezidentu [[Gustáv Husák|Gustávu Husákovi]], ve kterém kritizoval stav „normalizované“ společnosti, plné strachu, zbavené svobody a sebereflexe.<ref>[https://web.archive.org/web/20180830005554/http://www.vaclavhavel.cz/showtrans.php?cat=clanky&val=71_clanky.html&typ=HTML Václav Havel: Dopis Gustávu Husákovi]</ref> V listopadu 1975 proběhla premiéra další Havlovy hry ''[[Žebrácká opera]]'', kterou bez uvedení jména autora nastudovalo amatérské divadlo Na tahu v režii [[Andrej Krob|Andreje Kroba]].<ref>Prečan (1990), s. 495</ref>
Řádek 158 ⟶ 155:
V roce 1976 začal komunistický režim pronásledovat hudebníky z nezávislé [[rock]]ové scény. Čtyři nekonformní umělci z okolí skupiny [[The Plastic People of the Universe]] byli uvězněni a Václav Havel se spolu s [[Jiří Němec (filozof)|Jiřím Němcem]] a dalšími postavil na jejich obranu. Vlna solidarity světové veřejnosti i domácích disidentů, kterou pomohli vyvolat, vedla ke vzniku občanské iniciativy [[Charta 77]], zaměřené na dodržování [[Lidská práva|lidských práv]], jež své první prohlášení datovala k 1. lednu 1977. Václav Havel se – spolu s [[Jan Patočka|Janem Patočkou]] a [[Jiří Hájek|Jiřím Hájkem]] – stal jedním z prvních mluvčích Charty. Následkem toho strávil v lednu až květnu 1977 pět měsíců ve vyšetřovací vazbě, v říjnu pak byl odsouzen za poškozování zájmů republiky v cizině na 14 měsíců podmíněně, další vyšetřovací vazba ho čekala v lednu až březnu 1978.<ref>Prečan (1990), s. 496</ref>
V dubnu 1978 se stal spoluzakladatelem a mluvčím [[Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných|Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných]] (VONS), který v Československu monitoroval případy politických vězňů a
[[Soubor:Věznice Bory, pamětní deska Václavu Havlovi.jpg|náhled|vlevo|Pamětní deska Václavu Havlovi na [[Věznice Plzeň|věznici Bory]]]]
V květnu 1979 byl Havel spolu s ostatními členy VONS zatčen a strávil následujících pět měsíců ve vazbě. Odtud začal psát své ženě dopisy, které se staly základem knihy ''[[Dopisy Olze]]'', vydané roku 1983. V říjnu 1979 se konal proces se skupinou disidentů a Václav Havel byl za podvracení republiky odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně. Podle biskupa [[Václav Malý|Václava Malého]] tehdy Havel dostal nabídku vyhnout se vězení a působit jako dramaturg v [[New York]]u, kterou se ale rozhodl přijmout pouze tehdy, kdyby byli osvobozeni i všichni ostatní členové skupiny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| url = http://www.novinky.cz/domaci/254366-misto-na-broadway-sel-havel-dobrovolne-do-vezeni-vzpomina-biskup-maly.html
Řádek 171 ⟶ 168:
}}</ref> Od podzimu 1982 trpěl opakovanými zápaly plic. V únoru 1983 mu byl výkon trestu ze zdravotních důvodů přerušen,<ref>[http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/prezidenti-v-minulosti/vaclav-havel/zivot-a-dilo-v-datech.shtml Životopis Václava Havla na stránkách Pražského hradu]</ref> poté byl ještě v [[Domácí vězení|domácím vězení]].<ref>Prečan (1990), s. 502</ref>
V roce
Celkem asi pět let pobytu v komunistickém
V době [[normalizace]] nepřestával psát divadelní hry, které však tehdy mohly být uváděny pouze v západních zemích. Mezi jeho jevištní díla té doby patří například ''[[Horský hotel]]'' (1976), ''[[Largo desolato]]'' (1984) a ''[[Pokoušení]]'' (1985). Nadále aktivně podporoval [[samizdat]]; roku 1987 se podílel na vzniku samizdatových ''[[Lidové noviny|Lidových novin]]'' a zůstal jejich častým přispěvatelem a členem redakční rady.<ref>Prečan (1990), s. 510</ref>
Řádek 181 ⟶ 178:
Dne 15. října 1989 byla Václavu Havlovi v jeho nepřítomnosti udělena významná Mírová cena německých knihkupců. Slavnostního aktu v bývalém kostele sv. Pavla ([[Paulskirche]]) ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] za účasti nejvyšších představitelů [[Německo|Spolkové republiky Německo]] se Havel nemohl zúčastnit. Jeho děkovnou řeč za něj přednesl filmový herec [[Maximilian Schell]].
=== Sametová revoluce a volba československým prezidentem ===
{{Podrobně|Sametová revoluce}}Dne 17. listopadu 1989 začala rozehnáním studentské demonstrace tzv. [[sametová revoluce]], která vedla ke konci čtyřicetileté vlády komunistického režimu v Československu. Václav Havel se 19. listopadu zúčastnil založení [[Občanské fórum|Občanského fóra]] (OF), protitotalitního hnutí sdružujícího reformní a demokratické síly české části federace, a od počátku patřil k jeho nejvlivnějším představitelům. V úterý 21. listopadu pak z balkónu [[Palác Hvězda (Praha)|paláce Hvězda]], sídla nakladatelství [[Melantrich]], poprvé promluvil jménem OF k demonstrantům shromážděným na zcela zaplněném [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] v Praze. O necelý týden později již komunistický režim pod stálým tlakem masových demonstrací zeslábl natolik, že tyto demonstrace a Havlovy projevy na nich mohla přenášet do celé země a celého světa i [[Československá televize]].[[Soubor:Havla 1989.jpg|náhled|Sametová revoluce: Václav Havel a demonstranti u pomníku boje za svobodu a demokracii, Václavské náměstí.]]
Po pádu [[vláda Ladislava Adamce|komunistické vlády]] [[Ladislav Adamec|Ladislava Adamce]] nabídl prezident [[Gustáv Husák]] svou [[abdikace|abdikaci]], bylo proto nutné hledat nového prezidenta republiky. Kromě Havla připadal pro OF v úvahu ještě [[Alexander Dubček]]. Dne 8. prosince se vedení OF definitivně shodlo na Havlově kandidatuře. Pro Havla jako kandidáta OF se vyslovilo 37 členů rozšířeného krizového štábu, šest se zdrželo hlasování.<ref name="vdatech">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 202 ⟶ 194:
| datum archivace = 2008-03-28
| nedostupné = ano
}}</ref> Dubčekovi se dostalo podpory jako budoucímu předsedovi [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]]; k jeho následnému zvolení do této funkce bylo ovšem z formálních důvodů nutné prosadit jeho kooptaci jako poslance. Kandidatura Václava Havla na prezidenta republiky byla oznámena veřejnosti 10. prosince 1989. Poté OF zahájilo mohutnou celostátní volební kampaň pod heslem „Havel na Hrad“.
Kombinací všelidového nátlaku a vyjednávání v poslaneckých kruzích, v němž se osvědčil zejména [[Marián Čalfa]], se podařilo přesvědčit i komunistické poslance k volbě jejich nedávného úhlavního nepřítele. Tak byl Václav Havel 29. prosince 1989 ve [[Vladislavský sál|Vladislavském sále]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]] jednomyslně [[Volba prezidenta Československa 1989|zvolen prezidentem]] [[Československá socialistická republika|Československé socialistické republiky]], což byl stále ještě oficiální název státu.<ref name="Labyrint">{{Citace monografie | příjmení = Suk
| jméno = Jiří
Řádek 210 ⟶ 204:
| vydavatel = Prostor
| místo = Český Těšín
| strany = 22
| isbn = 80-7260-099-0
| rok = 2003
}}</ref> Na volbu navázalo slavnostní ''[[Te Deum laudamus|Te Deum]]'' ve Svatovítské katedrále vedené [[František Tomášek|kardinálem Tomáškem]]. Po 41 letech tak opět na Hradě zasedl nekomunistický prezident. Tímto symbolickým vítězstvím dosavadní opozice zároveň skončilo období velkých [[demonstrace (protest)|demonstrací]], byly odvolány [[stávka|stávky]] a stávkové pohotovosti a společnost se začala vracet do normálního stavu.
=== Československý prezident ===
==== 1. funkční období (1989–1990) ====
Havlovo první funkční období, kdy byl posledním prezidentem socialistického Československa, trvalo půl roku, tedy do [[Parlamentní volby v Československu 1990|prvních svobodných voleb]]. V tomto období byl na vrcholu své moci; Komunistická strana byla v hluboké defenzivě a nová demokratická politická scéna se ještě neustálila. Některá Havlova rozhodnutí z tohoto období jsou dodnes kontroverzní, například mimořádně rozsáhlá [[amnestie]]. Z vězení byla počátkem roku 1990 propuštěna řada zločinců, z nichž mnozí brzy pokračovali v páchání závažné trestné činnosti, a po amnestii následovala také [[vzpoura vězňů v Leopoldově|vězeňská vzpoura]] v [[Věznice Leopoldov|Leopoldově]].<ref>[http://kriminalistika.eu/muzeumzla/leopoldov/leopoldov.html Miloslav Jedlička: Věznice Leopoldov - Slovensko (kriminalistika.eu)]</ref> Václav Havel nikdy neprosazoval radikální zúčtování s přisluhovači komunistického režimu.<ref>Ondřej Šťastný: 1977: pusťte mě, stáhnu se 1979: vězněte mě, neuhnu. ''MF Dnes'' 3. října 2009, s. A3</ref> Splnil však svůj hlavní úkol, přípravu svobodných voleb a budování základů demokratické společnosti. Řadou projevů i symbolických aktů dodával občanům sebevědomí a zároveň nezakrýval obtížnost situace. Známým se v tomto smyslu stal jeho první novoroční prezidentský projev z 1. ledna 1990 vycházející z Masarykova „Prvního poselství“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kubeczka
| jméno = Josef
| titul = Prezident Havel natočil třináctý a poslední novoroční projev
| periodikum = Radio Prague International
| vydavatel = Český rozhlas
| url = https://cesky.radio.cz/zpravy-radia-praha-8069368
| datum vydání = 2002-12-30
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-11-02
}}</ref> Jeho blízkým spolupracovníkem byl [[Ivan Medek]], který se později stal vedoucím jeho prezidentské kanceláře (kancléřem).<ref>[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str. 24-25, s. 151, s. 157, s. 169, s. 184, s. 185 </ref>
{{Citát|Milí spoluobčané, čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá, kolik dalších milionů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit.|Václav Havel, Novoroční prezidentský projev z 1. ledna 1990}}
==== 2. funkční období (1990–1992) ====
[[Soubor:1992 World Economic Forum - Havel, Schwab, HRH The Prince of Wales (cropped).jpg|náhled|vlevo|Václav Havel (vlevo), [[Karel III. Britský|princ Charles]] (vpravo) a [[Klaus Schwab]] na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, 1992]]
Podruhé byl Václav Havel [[Volba prezidenta Československa 1990|zvolen]] prezidentem [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] 5. července 1990, když mei voliteli [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] převažovali zástupci Občanského fóra a [[Verejnosť proti násiliu|Verejnosti proti násiliu]].<ref name="precan">Prečan 1990</ref> Volební období počínající červencem 1990 bylo koncipováno jako zkrácené do října 1992. Havlovi se jako prezidentovi podařilo v prvních letech v úřadu vrátit Československo do mezinárodní politiky a přispět k jeho západní orientaci. Nadstandardní vztahy se Západem se projevily řadou státních návštěv. Již roku 1990 Československo navštívili papež [[Jan Pavel II.]] i prezident Spojených států amerických [[George H. W. Bush|George Bush]]. Během únorové návštěvy v USA Havel vystoupil s projevem také na zvláštním společném zasedání obou komor [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| korporace = C-span.org
| titul = Záznam projevu prezidenta Havla před Kongresem USA
| url = http://www.c-span.org/video/?10917-1/czechoslovakian-president-address
| datum vydání = 1990-02-21
| datum přístupu = 2014-01-11
}}</ref> Ještě důležitější bylo vymanění se z vlivu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], symbolizované [[Odsun sovětských vojsk z Československa|odchodem sovětských vojsk]] a zánikem politických struktur [[Východní blok|sovětského bloku]]. V únoru 1990 navštívil Havel Sovětský svaz a setkal se s [[Michail Gorbačov|Michailem Gorbačovem]]. Obě strany podepsaly deklaraci, ve které sovětští představitelé vyslovili politování nad okupací Československa, a ještě ten den začalo stahování sovětských vojáků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Před 30 lety Gorbačov vítal v Moskvě Havla. Sovětští vojáci pak začali opouštět Československo
| periodikum = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3052798-pred-30-lety-gorbacov-vital-v-moskve-havla-sovetsti-vojaci-pak-zacali-opoustet
| datum_vydání = 23. února 2020
}}</ref> Stát pod Havlovým vedením pracoval na získání členství v západních organizacích. Sám Havel byl od začátku 90. let členem [[Římský klub|Římského klubu]].<ref name="clubfrome">{{Citace elektronického periodika
| titul = Václav Havel († December 18, 2011)
| url = http://www.clubofrome.org/?p=3351
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120125051259/http://www.clubofrome.org/?p=3351
| datum archivace = 2012-01-25
| datum přístupu = 2012-01-25
| nedostupné = ano
}}</ref> Podílel se také na navázání vztahů mezi státy [[Střední Evropa|střední Evropy]] na novém základě, zejména v rámci [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]].
Na československé politické scéně se počátkem 90. let objevily silné osobnosti konkurující Havlovi a jeho přívržencům, především [[Václav Klaus]] v Česku a [[Vladimír Mečiar]] na Slovensku. Oba politici přispěli k formování nového stranického systému a dokázali získat masovou podporu. Tzv. [[pomlčková válka]] o pojmenování společného státu ukázala rychle rostoucí napětí mezi oběma republikami federace. To bylo ještě umocňováno jak odlišnou politickou orientací slovenské a české reprezentace, tak i nepružným ústavním rámcem federace, který po odstranění komunistického diktátu vůči parlamentům již nedokázal správně fungovat. Václav Havel se postavil jednoznačně na stranu zachování společného státu. V den výročí vyhlášení samostatného [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]] 14. března 1991 napadl několikatisícový dav prezidenta Havla, který toho dne navštívil Bratislavu. K dalšímu útoku na Václava Havla v Bratislavě došlo v den výročí vzniku Československa.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = „Dosť bolo Havla!“ Před 30 lety byl prezident napaden v Bratislavě nespokojeným davem
| periodikum = Česká televize
| datum_vydání = 14. března 2021
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3282958-dost-bolo-havla-pred-30-lety-byl-prezident-napaden-v-bratislave-nespokojenym-davem
}}</ref>
=== Český prezident (1993–2003) ===
[[Soubor:Václav Havel and Horst Köhler.jpg|náhled|Václav Havel a pozdější německý spolkový prezident [[Horst Köhler]] (vlevo) na Hradě, 2000]]
Po vzniku samostatné [[Česko|České republiky]] se Václav Havel stal jejím prvním
| příjmení = Kadeřávek
| jméno = Šimon
| titul = Dagmar Havlová byla manželovi velkou oporou, přesto ji veřejnost brala jako tu "druhou"
| periodikum = Reflex.cz
| vydavatel = Czech News Center (CNC)
| url = https://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/107313/dagmar-havlova-byla-manzelovi-velkou-oporou-presto-ji-verejnost-brala-jako-tu-druhou.html
| datum vydání = 2023-03-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-11-02
}}</ref>
| příjmení = čtk
| jméno =
| titul = Dagmar Havlová vypískala Vika
| periodikum = www.hn.cz (Hospodářské noviny)
| vydavatel = Economia a.s.
| url = https://archiv.hn.cz/c1-944771-dagmar-havlova-vypiskala-vika
| datum vydání = 1998-01-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-11-02
}}</ref> Miroslav Sládek se pak tuto volbu neúspěšně pokusil napadnout u [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu ČR]], jelikož byl před volbou vzat do [[Vazba (právo)|vazby]] a nebylo mu umožněno zúčastnit se hlasování v [[Parlament České republiky|Parlamentu ČR]].<ref>http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-36-98</ref>
Za desetiletého prezidentství Václava Havla se Česká republika stala v
Václav Havel podporoval politiku NATO včetně vojenských operací, jakou bylo [[Operace Spojenecká síla|bombardování Jugoslávie]] v roce 1999. Podporoval také [[Operace Trvalá svoboda|operaci Trvalá svoboda]], tedy intervenci USA a jejich spojenců v Afghánistánu od roku 2001.
Vnitropoliticky se opíral o menší středové strany a často se projevovalo napětí mezi ním a [[Občanská demokratická strana|ODS]] vedenou Václavem Klausem. V době vnitropolitické krize a rozštěpení ODS koncem roku 1997 podpořil protiklausovské křídlo ODS, z něhož vzešla [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]]. Měl velký podíl na sestavení poloúřednické [[Vláda Josefa Tošovského|vlády Josefa Tošovského]] bez Klausovy účasti. Nesoulad mezi prezidentem a předsedou ODS byl pak zřetelný až do konce Havlových dvou funkčních období. Svou funkci opustil [[2. únor|2. února]] [[2003]] a jeho nástupcem se stal [[Václav Klaus]].
=== Po prezidentství ===
Řádek 322 ⟶ 329:
| datum archivace = 2016-03-04
| nedostupné = ano
}}</ref> Pro tzv. [[zelená politika|zelenou politiku]] se vyslovoval už od 80. let 20. století,<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Komentář k Havlovu úmrtí od Jakuba Patočky |url=http://denikreferendum.cz/clanek/12129-vaclav-havel-byl-soucasti-odvekeho-lidskeho-snazeni-o-lepsi-svet |datum přístupu=2011-12-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120103101546/http://denikreferendum.cz/clanek/12129-vaclav-havel-byl-soucasti-odvekeho-lidskeho-snazeni-o-lepsi-svet |datum archivace=2012-01-03 |nedostupné=ano }}</ref> kdy podporoval německou stranu [[Svaz 90/Zelení|Die Grünen]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Portréty, Český rozhlas 18. 12. 2011 20:10, Václav Havel. Pořad k 20. výročí listopadové revoluce. (Repríza z 15. listopadu 2009). |url=http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2511911 |datum přístupu=2011-12-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120106201926/http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2511911 |datum archivace=2012-01-06 |nedostupné=ano }}</ref>
Po vzoru amerických prezidentů založil 26. července 2004 [[Knihovna Václava Havla|Knihovnu Václava Havla]], která pro veřejnost i badatele shromažďuje materiály vztahující se k Havlově tvorbě a politickému působení. Byl místopředsedou amerického neokonzervativního think tanku [[The Committee on the Present Danger]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Committee on the Present Danger – Our Team
| url = http://www.committeeonthepresentdanger.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1744&Itemid=89
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150813124828/http://committeeonthepresentdanger.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1744&Itemid=89
| datum archivace = 13-08-2015
| datum přístupu = 13-11-2010
| nedostupné = ano
}}</ref>
V roce 2006 vyjádřil potěšení, když parlament za [[Vláda Jiřího Paroubka|vlády Jiřího Paroubka]] přijal zákon o [[Registrované partnerství v Česku|registrovaném partnerství]] navzdory únorovému [[Veto|vetu]] tehdejšího prezidenta [[Václav Klaus|Václava Klause]]. Nešetřil ani kritikou vůči konzervativním poslancům:
| autor = Novinky, ČTK
| titul = Havel se pustil do Klause kvůli homosexuálům
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/domaci-havel-se-pustil-do-klause-kvuli-homosexualum-40115501
| datum vydání = 2006-03-25
| jazyk = cs
| datum přístupu =
}}</ref>
{{Citát|Co mě na celé debatě kolem toho tématu nejvíc zaujalo, byla naprosto absurdní ideologie páně Kalouskovy strany a prezidenta republiky, že rodina má mít výhody, protože plodí děti, na rozdíl od homosexuálních párů. To je pojetí rodiny jako teletníku, jako místa, kde se připouštějí býci ke kravám, aby byla telata.|Václav Havel}}
Roku 2007 se Václav Havel připojil k jednodenní solidární hladovce na podporu kurdského lékaře a podnikatele [[Yekta Uzunoğlu|Yekty Uzunoğlu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Havel hladoví na podporu Uzunoglua
| periodikum = Týden.cz
Řádek 358 ⟶ 363:
}}</ref>
Po dlouhé přestávce napsal další divadelní hru ''[[Odcházení]]'' (premiéra 2008), inspirovanou vlastními zkušenostmi z politiky.
=== Úmrtí ===
{{Viz též|Státní pohřeb Václava Havla}}
V posledních měsících svého života se Havel v důsledku svých dlouhotrvajících zdravotních komplikací veřejného života již spíše stranil. Odpočíval na své chalupě v Hrádečku u [[Trutnov]]a a jezdil do lázní. Naposledy veřejně vystoupil týden před smrtí, kdy se setkal s [[tibet]]ským [[Tändzin Gjamccho|dalajlámou]] u příležitosti jeho návštěvy v Praze. Havlovo úplně poslední veřejné vystoupení se odehrálo v pražské [[Centrum současného umění DOX|galerii DOX]] 10. prosince 2011, kde převzal cenu slovenské Nadace [[Ján Langoš|Jána Langoše]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Václav Havel převzal slovenskou cenu Jána Langoše
| periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| url = http://zpravy.idnes.cz/vaclav-havel-prevzal-slovenskou-cenu-jana-langose-fsn-/domaci.aspx?c=A111210_203101_domaci_brm
}}</ref>[[Soubor:Pietní shromáždění na Václavském náměstí při příležitosti úmrtí Václava Havla v roce 2011 (15).JPG|náhled|Pietní akce na Václavském náměstí 18. prosince 2011|vlevo]]Václav Havel zemřel v neděli [[18. prosinec|18. prosince]] [[2011]] v 9.46 hodin na následky dlouhodobých zdravotních problémů. Zemřel ve spánku na oběhové selhání. Byly u něj jeho manželka Dagmar a jedna ze [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|sester boromejek]], které se o Havla v posledních měsících jeho života staraly.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemřel exprezident a dramatik Václav Havel, bylo mu 75 let
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://zpravy.idnes.cz/zemrel-exprezident-a-dramatik-vaclav-havel-bylo-mu-75-let-p2f-/domaci.aspx?c=A110710_180708_domaci_cem
| datum vydání = 2011-12-18
| datum přístupu = 2011-12-18
}}</ref> Původně oznámeným údajem pro čas smrti bylo 10.15 hodin,<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = http://www.novinky.cz/domaci/253891-zemrel-vaclav-havel.html
| datum vydání = 2011-12-18
| datum přístupu = 2011-12-18
}}</ref> Dagmar Havlová však v rozhovoru pro ''[[Lidové noviny]]'' dva roky poté upřesnila, že Václav Havel zemřel o téměř půl hodiny dříve, tedy v 9.46 hodin.<ref>{{Citace elektronického periodika
| url = http://zpravy.idnes.cz/dagmar-havlova-ke-smrti-manzela-d3m-/domaci.aspx?c=A131217_105337_domaci_jj
| datum přístupu = 2015-02-28
}}</ref>[[Soubor:Havel hrob.jpg|náhled|upright|Náhrobek rodiny Havlovy od [[Olbram Zoubek|Olbrama Zoubka]] na Vinohradském hřbitově]]
Na úmrtí Václava Havla reagovali čeští i světoví politici,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Byl to hrdina a patřil k největším Evropanům, lituje svět Havlovy smrti
Řádek 496 ⟶ 441:
| datum vydání = 2011-12-23
| datum přístupu = 2012-01-02
}}</ref> [[Soubor:Srdce pro Vaclava Havla 2012-02-10 (16).jpg|náhled|''[[Srdce pro Václava Havla]]'', plastika vytvořená ze svíček z pietních míst|vlevo]]
Státní pohřeb za účasti zahraničních hostí byl uspořádán v pátek 23. prosince 2011 v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] na Pražském hradě. Česká [[Vláda Petra Nečase|vláda]] v reakci na úmrtí vyhlásila od 21. prosince třídenní [[státní smutek]] a navrhla přijmout [[Zákon o zásluhách Václava Havla|zákon oceňující Havlovy zásluhy o svobodu a demokracii]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 533 ⟶ 478:
| datum přístupu = 2019-01-03
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slovaci-v-patek-ucti-havlovu-pamatku-statnim-smutkem.A111219_155237_zahranicni_ts
}}</ref> Poslední akt pátečního pohřbu byl proveden ve strašnickém krematoriu. Václav Havel byl pochován po bok své první ženy Olgy do rodinné hrobky na boční severní straně [[Kaple svatého Václava (Praha 10 – Vinohrady)|kaple svatého Václava]] na [[Vinohradský hřbitov|Vinohradském hřbitově]] v Praze.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Peňás
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Peňás
| titul = PEŇÁS: U Havlova a Kafkova hrobu aneb Neděle ráno
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidové noviny
| vydavatel = MAFRA
| url = http://www.lidovky.cz/u-havlova-a-kafkova-hrobu-aneb-nedele-rano-f10-/nazory.aspx?c=A131218_125342_ln_nazory_kys
| datum vydání = 2013-12-18
| issn = 1213-1385
| datum přístupu = 2017-09-10
}}</ref>
Kytice a věnce darované prezidentovi občany při posledním rozloučení byly ve dnech 31. prosince 2011 až 2. ledna 2012 převezeny na lodích do [[Děčín]]a, kde byly „odstrojeny“ a vypuštěny do [[Labe]] směrem k [[Severní moře|Severnímu moři]]. Ze zbytků vosku (ne)vyhořelých svíček, sesbíraných z pietních míst, byla v roce 2012 na popud Lukáše Gavlovského a Romana Švejdy vytvořena plastika ve tvaru otevřeného srdce, do kterého je možno vstoupit – [[Srdce pro Václava Havla]]. Objekt byl vystaven na piazzetě pražského Národního divadla, později putoval po různých městech a přitahoval zájem lidí blízkých Havlovým myšlenkám. Po zrestaurování se autoři rozhodli Srdce umístit nastálo ve sklepení [[Litomyšl (zámek)|Státního zámku Litomyšl]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Srdce pro Václava Havla
| periodikum = www.srdceprovaclavahavla.cz
| vydavatel = Smetanova Litomyšl, o.p.s.
| url = https://www.srdceprovaclavahavla.cz
| datum přístupu = 2024-11-02
}}</ref>
== Ocenění ==
{{Podrobně|Tituly a vyznamenání Václava Havla}}
[[Soubor:President George W. Bush and Mrs. Laura Bush with Medal of Freedom Recipient Vaclav Havel.jpg|náhled|Dne 23. července 2003 obdržel Václav Havel od [[George W. Bush]]e v Bílém domě nejvyšší civilní vyznamenání americké vlády [[Prezidentská medaile svobody|Prezidentskou medaili svobody]]]]Václav Havel byl nositelem státních vyznamenání řady zemí světa, mnoha cen za uměleckou tvorbu i občanské postoje a desítek [[Čestný doktorát|čestných doktorátů]].<ref>[http://www.vaclavhavel-knihovna.org/cs/obsah/o-knihovne/vaclav-havel/ Knihovna Václava Havla]</ref> Dne 24. května [[1997]] obdržel na Pražském hradě jako první nositel [[Čestná medaile T. G. Masaryka|Čestnou medaili T. G. Masaryka]] za věrnost jeho odkazu a jeho uskutečňování od [[Masarykovo demokratické hnutí|Masarykova demokratického hnutí]], které v roce 1989 pomáhal založit. V roce [[2003]] byl Havlovi usnesením [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] a [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] propůjčen [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka|Řád T. G. Masaryka]] a [[Řád Bílého lva]] I. třídy. Senát ve svém usnesení také schválil formulaci „Václav Havel zasloužil se o stát“ po vzoru [[Zákon o zásluhách T. G. Masaryka|zákona o zásluhách T. G. Masaryka]].<ref>[http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=20036 Usnesení Senátu č. 80 ze 4. schůze dne 3. dubna 2003]</ref><ref>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=31342 Usnesení Poslanecké sněmovny č. 490 ze 16. schůze dne 21. května 2003]</ref> Roku 2008 mu český PEN klub udělil [[Cena Karla Čapka (cena PEN klubu)|Cenu Karla Čapka]].<ref>Držitelé Ceny Karla Čapka (PEN klub) http://www.penklub.net/copy-of-charta-pen-klubu</ref>
Dne 19. prosince 2011 [[Vláda Petra Nečase|vláda ČR]] vypracovala návrh [[Zákon o zásluhách Václava Havla|Zákona o zásluhách Václava Havla]]. Poslanci jej schválili 1. února 2012, senátoři 29. února 2012. Prezident [[Václav Klaus]] zákon podepsal 16. března 2012.
Václav Havel byl také několikrát navržen na [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu míru]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Novák
| jméno = Martin
| titul = Nobelova cena míru Havla letos zřejmě znovu mine
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| url = http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nobelova-cena-miru-havla-letos-zrejme-znovu-mine/r~i:article:618767/
| datum vydání = 2008-10-09
| datum přístupu = 2015-04-14
}}</ref> Byl i čestným členem [[Římský klub|Římského klubu]].<ref name="clubfrome" /> Dne 19. dubna 2010 obdržel [[Seznam čestných občanů města Trutnova|čestné občanství města Trutnova]].<ref name=":31">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Čestní občané města Trutnova
| periodikum = Město Trutnov
| url = https://www.trutnov.cz/cs/zivot-v-trutnove/historie-mesta/vyznamne-osobnosti/cestni-obcane-mesta-trutnova.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-03
}}</ref>
== Soukromý život ==
Od poloviny 90. let česká veřejnost ostře sledovala i Havlův soukromý život: úmrtí manželky [[Olga Havlová|Olgy Havlové]] 27. ledna 1996; vážné nemoci, které prezidenta několikrát ohrožovaly na životě; nový sňatek s herečkou [[Dagmar Havlová|Dagmar Veškrnovou]] 4. ledna 1997; spory se švagrovou [[Dagmar Havlová (podnikatelka)|Dagmar Havlovou]] o [[Palác Lucerna]] a [[Barrandovské terasy]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Čechová
| jméno = Kristýna
| titul = Barrandovské terasy
| periodikum = Reflex
| odkaz na periodikum = Reflex (časopis)
| číslo = 07/2000
| rok = 2000
}}</ref> [[restituce|restituované]] rodinné dědictví, jehož část Václav Havel prodal společnosti [[Chemapol Reality]], jejímž předsedou představenstva byl [[Václav Junek (podnikatel)|Václav Junek]].<ref>Paul Berman, [http://www.columbia.edu/~js322/nyl/1997/n5/havel.html "The Poet of Democracy and His Burdens"] {{Wayback|url=http://www.columbia.edu/~js322/nyl/1997/n5/havel.html|date=20060528191303}}, ''[[The New York Times Magazine]]'' 11 May 1997 (original inc. cover photo), as rpt. in English translation at ''Newyorske listy'' (New York Herald)''. Retrieved 29 April 2007.''</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tahanice o Lucernu pokračují
| periodikum = Konkursní noviny
| vydavatel = Konkursní noviny
| url = http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/tahanice-o-lucernu-pokracuji
| datum vydání = 2007-02-07
| číslo = 3
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150518101713/http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/tahanice-o-lucernu-pokracuji
| datum archivace = 2015-05-18
| datum přístupu = 2015-04-14
| nedostupné = ano
}}</ref>
Václav Havel se s podporou obou manželek věnoval i charitativní činnosti. [[Vize 97|Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97]], do které vložil 50 milionů korun,<ref name="rad">{{Citace elektronického periodika
| titul = Český rozhlas, zprávy Radia Praha 19. 7. 1998
| url = http://archiv.radio.cz/news/CZ/1998/19.07.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080318194346/http://archiv.radio.cz/news/CZ/1998/19.07.html
| datum archivace = 2008-03-18
| datum přístupu = 2007-05-25
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nadace Vize 97 - Výroční zpráva 2006
| url = http://www.vize.cz/download/Vyrocni-zprava-Nadace-VIZE-97-2006.pdf
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110718190107/http://www.vize.cz/download/Vyrocni-zprava-Nadace-VIZE-97-2006.pdf
| datum archivace = 2011-07-18
| datum přístupu = 2010-11-11
| nedostupné = ano
}}</ref> působí především v oblasti sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní. Nadace [[Forum 2000]] pořádá od roku 1997 v Praze každoroční setkání významných osobností z celého světa. Celkem daroval v letech 1986–1997 na věci veřejného zájmu 85 milionů Kč.<ref name="rad" />
Havel byl známý blízkým vztahem s velkým množstvím hudebníků, na české hudební scéně to byli zejména [[The Plastic People of the Universe]], ze zahraničních interpretů [[Lou Reed]], [[Joan Baez]], [[The Rolling Stones]], [[Suzanne Vega]] a [[Frank Zappa]].<ref>https://www.expresfm.cz/aktualne/hudba/vaclav-havel-miloval-hudbu-a-hudebnici-milovali-havla/</ref><ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1057174-hitparada-pro-vaclava-havla-jaka-byla-hudba-byvaleho-prezidenta</ref> Byl pravidelným návštěvníkem [[Trutnov Open Air Festival|trutnovského hudebního festivalu]] (Open Air TrutnOFF), u jehož počátků stál i v době totality. V roce 2007 se stal slavnostně jeho náčelníkem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Havel se stal i náčelníkem „českého Woodstocku“, pocta ho tehdy dojala
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.idnes.cz/kultura/hudba/havel-se-stal-i-nacelnikem-ceskeho-woodstocku-pocta-ho-tehdy-dojala.A111219_1703483_hradec-zpravy_mav
| datum vydání = 2011-12-19
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-10-20
}}</ref>
Blízký vztah měl k barmské disidentce a bojovnici za lidská práva [[Aun Schan Su Ťij]], kterou v roce 1991 doporučil místo sebe na [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]]. V roce 2005 publikoval v listě ''[[The Washington Post]]'' článek ''Růže pro „nesvobodnou“'', v němž napsal: „Chtěl bych se s ní setkat a dát jí růži – takovou, kterou drží v ruce na fotografii v mé pracovně. Tak obyčejné přání se ale může v případě tak neobyčejné ženy jako Do Aun Schan Su Ťij jevit jako hloupý nápad.“ Růži z hrobu Václava Havla předal Su Ťij v červenci 2012 ministr zahraničí [[Karel Schwarzenberg]] při své návštěvě [[Myanmar]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Schwarzenberg předal Su Ťij Havlovu růži. Zesnulému prezidentovi splnil staré přání
| periodikum = Hospodářské noviny
| url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-56607430-schwarzenberg-predal-su-tij-havlovu-ruzi-zesnulemu-prezidentovi-splnil-stare-prani
| datum_vydání = 17. července 2012
}}</ref> V roce 2013 na konferenci Fórum 2000 v Praze Su Ťij vzpomínala na své přátelství s Václavem Havlem: „Dostala jsem dopis, který napsal Václav Havel v listopadu, jen pár dní před tím, než zemřel. Byla jsem překvapená, že na nás pamatoval i v době, kdy byl tak nemocný.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nečekané přátelství napříč kontinenty a oceány. Jaký vztah má barmská vůdkyně Su Ťij k Česku a Havlovi?
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/su-tij-barma-cesko-vaclav-havel_1906031315_dp
| datum_vydání = 3. června 2017
}}</ref>
=== Majetkové poměry ===
[[Soubor:Hrádeček - Václav Havel country home P1011339kk.JPG|náhled|Havlova usedlost v Hrádečku u Trutnova]]
Václav Havel byl od roku 1967 majitelem [[Chalupa Václava Havla na Hrádečku|venkovské usedlosti]] v [[Hrádeček (Vlčice)|Hrádečku]] u Trutnova, kterou zakoupil přes novinový inzerát.<ref name="Lucerna">{{Citace periodika
| příjmení = Šenkýř
| jméno = Miloš
| titul = Lucerna: nesplněné přání VH
| periodikum = Lidové noviny
| odkaz na periodikum = Lidové noviny
| strany = 7
| datum = 2011-12-20
}}</ref> Na počátku 90. let získal na základě restitučního zákona společně s bratrem Ivanem třetinu vily jejich děda Huga Vavrečky ve Zlíně, kterou navrhl architekt [[Vladimír Karfík]], a čtyři nemovitosti v Praze: [[Palác Lucerna]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]], činžovní dům na [[Rašínovo nábřeží|Rašínově nábřeží]], vyhlídkovou restauraci [[Barrandovské terasy]] postavenou architektem [[Max Urban|Maxem Urbanem]] a [[vila Miloše Havla|vilu Miloše Havla]] od architekta [[Vladimír Grégr|Vladimíra Grégra]].<ref name="dedil">Jiří Kubík, ''Havel dědil, kupoval a prodával'', Mladá fronta DNES, 3. června 2002, strana 3</ref> Vilu Miloše Havla v roce 1993 společně s bratrem prodal společnosti [[Auto Corson|Charouz Holding]] řízené [[Antonín Charouz|Antonínem Charouzem]], která v ní zřídila soukromý klub Playbon.{{Poznámka|O provoz klubu se starala akciová společnost Playbon Private Club, která se roku 1999 stala také vlastníkem nemovitosti.<ref>Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 25057553</ref>}} Tentýž rok společně se svou první ženou Olgou koupil vilu v [[Dělostřelecká (Praha)|Dělostřelecké ulici]] poblíž Pražského hradu.<ref name="dedil" /> Šestinu Vavrečkovy vily v roce 1996 daroval pod podmínkou využití ke vzdělávacím účelům městu Zlín.<ref name="Lucerna" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rekonstrukce a adaptace Vavrečkovy vily - Informační server statutárního města Zlín
| url = http://www.zlin.eu/page/77851.rekonstrukce-a-adaptace-vavreckovy-vily/
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110523235445/http://www.zlin.eu/page/77851.rekonstrukce-a-adaptace-vavreckovy-vily/
| datum archivace = 2011-05-23
| datum přístupu = 2010-11-10
| nedostupné = ano
}}</ref> V roce 1997 prodal svou polovinu Paláce Lucerna společnosti [[Chemapol Reality]] řízené [[Václav Junek (podnikatel)|Václavem Junkem]]. Svůj podíl v Barrandovských terasách tehdy převedl na svou druhou ženu Dagmar Havlovou, na kterou pak krátce před svou smrtí přepsal velkou část svého ostatního majetku, zejména všechny své nemovitosti.<ref name="Lucerna" /> V roce 2000 si pořídil i rezidenci v přímořském letovisku Olhos de Água u [[Portugalsko|portugalského]] města [[Albufeira]],<ref name="dedil" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Czech president in Albufeira
| periodikum = The Portugal News Online
| vydavatel = The Portugal News
| url = http://www.theportugalnews.com/news/view/561-24
| datum vydání = 2000-08-05
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20161003102420/http://www.theportugalnews.com/news/view/561-24
| datum archivace = 2016-10-03
| datum přístupu = 2017-05-23
| nedostupné = ano
}}</ref> kterou pak v roce 2005 prodal.<ref>[https://archive.today/20120529003434/www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/zpravy-2005-10-14 Český rozhlas: Exprezident Havel potvrdil, že prodal rezidenci v Portugalsku]</ref>
== Politický odkaz ==
Myšlenku Václava Havla, že „zlu je nutno odporovat ihned, jakmile se objeví“, zmínil spolu s odkazem na 87. výročí jeho narození ve svém projevu 4. října 2023 v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] prezident České republiky [[Petr Pavel]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vochozková
| jméno = Tereza Rozálie
| titul = Evropské volby budou zkouškou i příležitostí pro demokracii, pronesl prezident Pavel
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3619038-prezident-pavel-prijel-do-evropskeho-parlamentu-v-projevu-nastini-svou-vizi-evropy
| vydavatel = Ceskatelevize.cz
| datum vydání = 2023-10-04
| datum přístupu = 2023-10-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Projev prezidenta republiky Petra Pavla v Jednacím sále Evropského parlamentu
| url = https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/verejna-vystoupeni-a-rozhovory/projev-prezidenta-republiky-petra-pavla-v-jednacim-sale-evropskeho-parlamentu-17391
| vydavatel = Hrad.cz
| datum vydání = 2023-10-04
| datum přístupu = 2023-10-04
}}</ref>
== Kritika a kontroverze ==
Kontroverze vyvolal již jeden z prvních kroků, který Václav Havel vykonal v úřadu prezidenta republiky. Bylo jím vyhlášení rozsáhlé [[amnestie]] v roce [[1990]]. Došlo k propuštění 23 000 vězňů z celkového počtu 31 000. Jednalo se o osoby odsouzené na maximálně 3 roky. Mezi propuštěnými však byli i pachatelé těžkých zločinů. Lze zmínit případ vraha [[Jozef Slovák|Jozefa Slováka]] souzeného za vraždu [[Jugoslávie|jugoslávské]] občanky, který byl podmínečně propuštěn na základě amnestie. Slovák bývá zmiňován jako jedno z největších pochybení amnestie. V roce [[1993]] se do vězení vrátil, mezitím však zabil další čtyři lidi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Piško
| jméno = Michal
| titul = Havlova amnestia pustila z väzníc aj tisíce Slovákov
| periodikum = SME
| odkaz na periodikum = SME (noviny)
| vydavatel = Petit Press
| url = http://www.sme.sk/c/6654080/havlova-amnestia-pustila-z-vaznic-aj-tisice-slovakov.html
| datum vydání = 2013-01-02
| jazyk = slovensky
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oprášené drámy: Psychopat zo Záhoria zavraždil päť žien
| periodikum = čas.sk
| vydavatel = Azet.sk
| url = http://www.cas.sk/clanok/185029/oprasene-dramy-psychopat-zo-zahoria-zavrazdil-pat-zien.html
| datum vydání = 2010-11-18
| jazyk = slovensky
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jedlička
| jméno = Miloslav
| titul = Jozef Slovák
| url = http://kriminalistika.eu/muzeumzla/slovak/slovak.html
| datum přístupu = 2015-06-21
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160115165750/http://kriminalistika.eu/muzeumzla/slovak/slovak.html
| datum archivace = 2016-01-15
| nedostupné = ano
}}</ref> Mezi propuštěnými vrahy (nebo budoucími vrahy) byli i Roman Kučerovský<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jedlička
| jméno = Miloslav
| titul = Roman Kučerovský. Narozen 6. září 1956 Brno
| url = http://kriminalistika.eu/muzeumzla/bezdekova/bezdek.html
| datum_přístupu = 2016-02-01
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160303021230/http://kriminalistika.eu/muzeumzla/bezdekova/bezdek.html
| datum archivace = 2016-03-03
| nedostupné = ano
}}</ref> a [[Jaroslav Gančarčík]] (který zavraždil tři ženy).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Jedlička
| jméno = Miloslav
| titul = Vraha tří žen našli kriminalisté po třinácti letech. Díky DNA
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/vraha-tri-zen-nasli-kriminaliste-po-trinacti-letech-diky-dna.A080920_1051265_brno_taj
| datum vydání = 2008-09-20
| datum přístupu = 2019-01-03
}}</ref> Dalším amnestovaným byl i pedofil Jaroslav Oplíštil. Krátce po propuštění získal práci v pražské Nemocnici Na Bulovce na dětském oddělení. Zaměstnavatelé se totiž amnestovaných vězňů nemohli ptát, proč byli potrestaní. Hned 30. dubna si Oplíštil odnesl sedmiměsíční holčičku. Znásilnil ji a následně udusil. K činu se téměř okamžitě doznal a do vězení se vrátil na dalších 25 let. Trestu smrti unikl – byl zrušen den po jeho činu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Havlova velká amnestie: na Nový rok 1990 propustil dvě třetiny vězňů
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vaclav-havel-pred-30-lety-vyhlasil-velkou-amnestii.A190429_122850_domaci_chtl
| datum vydání = 2019-05-02
| datum přístupu = 2019-10-28
}}</ref> Ostatním vězňům byla odpuštěna třetina až polovina trestu. Taktéž bylo zastaveno stíhání osob, kterým hrozily nanejvýše 3 roky. Sám Havel amnestii hájil slovy: „Znalci říkají, že ta amnestie byla smysluplná. Samozřejmě, že v té pohnuté době vznikl bezpočet rozmanitých bludů – například, že kriminalita vinou této amnestie rapidně stoupla.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = První krok Václava Havla v úřadu – rozsáhlá amnestie
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/76696-prvni-krok-vaclava-havla-v-uradu-rozsahla-amnestie/
| datum vydání = 2010-01-01
| url archivu = https://web.archive.org/web/20141129041214/http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/76696-prvni-krok-vaclava-havla-v-uradu-rozsahla-amnestie/
| datum archivace = 2014-11-29
| datum přístupu = 2015-06-21
| datum aktualizace = 2010-01-01
| nedostupné = ano
}}</ref>
Kritiku si vysloužily i některé jím udělené [[Milost (právo)|milosti]]. Kontroverzní byla například v roce 2001 milost Zdeňku Růžičkovi, obviněného z dvojnásobné vraždy. Milost byla zdůvodněna „vážným [[Justiční omyl|justičním omylem]]“. Růžička byl v roce 2003 odsouzen za vydírání k 17 letům vězení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Omilostněný vrah vydíral, řekl soud
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://zpravy.idnes.cz/krimi.aspx?r=krimi&c=A030603_185210_krimi_mad
| datum vydání = 2003-06-03
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref> Kontroverze vzbudily i milosti udělené známému sportovci [[Radomír Šimůnek|Radomíru Šimůnkovi]], který způsobil automobilovou nehodu s následkem tří úmrtí, či Martinu Odložilovi, jenž během hádky zabil [[Josef Odložil|svého otce]]. Odložilovou matkou byla Havlova přítelkyně [[Věra Čáslavská]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šídlo
| jméno = Jindřich
| příjmení2 = Macháček
| jméno2 = David
| titul = Milosti: věčný problém Václava Havla
| url = http://www.svet.czsk.net/clanky/cr/havelmilosti.html
| vydavatel = svet.czsk.net
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref>
Dalším kontroverzním krokem byla omluva [[Sudetští Němci|sudetským Němcům]] v [[Mnichov]]ě v roce 1990. Za tento krok si Havel vysloužil kritiku části veřejnosti. Omluva zaskočila i funkcionáře [[Sudetoněmecké krajanské sdružení|Sudetoněmeckého krajanského sdružení]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Štern
| jméno = Ivan
| titul = Ivan Štern: Sudetští Němci a pochybný politický kapitál
| periodikum = ČRo 6
| odkaz na periodikum = Český rozhlas 6
| vydavatel = Český rozhlas
| url = http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/ivan-stern-sudetsti-nemci-a-pochybny-politicky-kapital--1165762
| datum vydání = 2013-01-23
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150924114818/http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/ivan-stern-sudetsti-nemci-a-pochybny-politicky-kapital--1165762
| datum archivace = 2015-09-24
| datum přístupu = 2015-06-21
| nedostupné = ano
}}</ref> Havlův přítel [[Jan Petránek (novinář)|Jan Petránek]] později o Havlovi řekl: „Já si Havla vážím za obrovskou spoustu věcí, které vykonal, ale on je velmi necitlivý k tomu, co cítí veřejnost.“ Své tvrzení zdůvodnil právě omluvou sudetským Němcům a také Havlovým odporem k Rusku, který dle jeho názoru stál Českou republiku mnoho obchodních příležitostí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Havel se omluvil sudetským Němcům. Proč? Disident Petránek je nekompromisní
| periodikum = Parlamentní listy
| odkaz na periodikum = Parlamentní listy
| vydavatel = OUR MEDIA
| url = http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Havel-se-omluvil-sudetskym-Nemcum-Proc-Disident-Petranek-je-nekompromisni-216601
| datum vydání = 2011-12-10
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref>
Václav Havel byl také kritizován za podporu [[Operace Spojenecká síla|bombardování Jugoslávie]]. Falešně mu bylo přisouzeno použití pojmu bombardování ve spojitosti se slovem „humanitární“<ref name="#1">[https://denikn.cz/88076/sdilejte-nez-to-smazou-pravdu-o-humanitarnim-bombardovani-vam-havlovi-kritici-nereknou-ale-mozna-ani-zastanci/?ref=in Sdílejte, než to smažou. Pravdu o humanitárním bombardování vám Havlovi kritici neřeknou. Ale možná ani zastánci]</ref>. Toto spojení vzniklo na základě jeho rozhovoru pro deník ''[[Le Monde]]'' ze dne 29. dubna 1999, v němž sdělil: ''„Ze všeho nejdůležitější se mi zdá být přítomnost mírových sborů, která samozřejmě by bylo nejlépe, kdyby tam byla za souhlasu Jugoslávie, aby tam nebyly jako okupanti nebo jako válčící strana. Neboť ta přítomnost mírových sborů je přesně tím instrumentem, který může znamenat klíč ke všemu ostatnímu. I k tomu zastavení toho vyvražďování a vyhánění lidí z domovů i k eventuálním – vytvořit jakýsi prostor pro eventuální další politická jednání, k zabránění té katastrofě humanitární, jak se to nazývá, k té humanitární asistenci.“'' Slova „bombardování“ a „nálety“ v doslovném přepisu rozhovoru vůbec nejsou<ref name="#1" />. Později tento popis označil [[Richard Falbr]] za „[[humanitární bombardování]]“, který bývá připisován právě Václavu Havlovi, jenž však odmítal, že by byl jeho autorem.<ref>{{Citace monografie
| titul = VÁCLAV HAVEL o amnestii, omluvě Němcům a "humanitárním bombardování", 2005
| url = https://www.youtube.com/watch?v=B5qyCO4R-0M&t=961s
| dostupnost = video
| vydavatel = GoschaTV1
| jazyk = cs-CZ
}}</ref> Havel později [[Dopis osmi|podpořil]] i americkou invazi do Iráku v roce 2003. V té době řada politiků, včetně českého premiéra Špidly, s invazí nesouhlasila.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Petřík
| jméno = Lukáš
| titul = Havel nese odpovědnost za vraždění dětí. Poslankyně udeřila
| periodikum = Parlamentní listy
| odkaz na periodikum = Parlamentní listy
| vydavatel = OUR MEDIA
| url = http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Havel-nese-odpovednost-za-vrazdeni-deti-Poslankyne-uderila-267059
| datum vydání = 2013-03-26
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Tureček
| jméno = Břetislav
| příjmení2 = Hromádka
| jméno2 = Martin
| titul = Česko nezůstalo při invazi do Iráku stranou. Zeman i Havel ji podpořili, Špidla odrazoval
| periodikum = Český rozhlas
| odkaz na periodikum = Český rozhlas
| vydavatel = Český rozhlas
| url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/cesko-nezustalo-pri-invazi-do-iraku-stranou-zeman-i-havel-ji-podporili-spidla-odrazoval--1189557
| datum vydání = 2013-03-19
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref>
V reakci na neochotu Francie a Německa podpořit americký vojenský zásah proti Iráku podepsal Václav Havel a sedm dalších evropských státníků takzvaný ''[[Dopis osmi]]'', ve kterém vyjádřili podporu vojenské invazi. Dokument vyvolal řadu protichůdných reakcí na domácí i mezinárodní politické scéně, zejména po následné [[Válka v Iráku|válce v Iráku]], kdy se nepodařilo žádný z oficiálně uváděných důvodů pro tento konflikt prokázat. Později Havel svůj podpis odůvodnil „časovým tlakem a doporučením ministerstva zahraničí“, ale válku v Iráku označil za „morálně ospravedlnitelnou“ a prohlásil, že po bedlivém pročtení dopisu nenachází ve sdělení „nic, co by nemohl podepsat“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = DPA
| odkaz na autora = Deutsche Presse Agentur
| titul = Havel: Válka v Iráku byla morálně ospravedlnitelná
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/14656-havel-valka-v-iraku-byla-moralne-ospravedlnitelna.html
| datum vydání = 2003-09-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190628164745/https://www.novinky.cz/zahranicni/14656-havel-valka-v-iraku-byla-moralne-ospravedlnitelna.html
| datum archivace = 2019-06-28
| datum přístupu = 2019-01-03
}}</ref>
Na Slovensku byl Václav Havel viněn např. pozdějším slovenským premiérem [[Robert Fico|Robertem Ficem]] z likvidace tamního zbrojního průmyslu, když po sametové revoluci došlo k zastavení zbrojařské výroby na Slovensku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fico kritizoval Havla a zastavenie zbrojárskej výroby
| periodikum = SME
| odkaz na periodikum = SME (noviny)
| vydavatel = Petit Press
| url = http://www.sme.sk/c/3487272/fico-kritizoval-havla-a-zastavenie-zbrojarskej-vyroby.html
| datum vydání = 2007-09-14
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref> Tato tvrzení však byla zpochybňována, protože o útlumu slovenského zbrojního průmyslu bylo údajně rozhodnuto ještě před sametovou revolucí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Palata
| jméno = Luboš
| titul = Premiér Fico Havla uznávat ani nemůže, říká slovenský politolog
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidové noviny
| vydavatel = MAFRA
| url = http://www.lidovky.cz/premier-fico-havla-uznavat-ani-nemuze-rika-slovensky-politolog-pw0-/zpravy-svet.aspx?c=A091119_092600_ln_zahranici_mtr
| datum vydání = 2009-11-19
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Berger
| jméno = Vojtěch
| příjmení2 = Kašpar
| jméno2 = Mirko
| titul = Slovenský mýtus padl: Václav Havel tamní zbrojovku nezrušil
| periodikum = Český rozhlas
| odkaz na periodikum = Český rozhlas
| vydavatel = Český rozhlas
| url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/slovensky-mytus-padl-vaclav-havel-tamni-zbrojovku-nezrusil--994329
| datum vydání = 2011-12-23
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Novák
| jméno = Martin
| titul = Seriál: Jak začal konec Československa? Tanky
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| url = http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/serial-jak-zacal-konec-ceskoslovenska-tanky/r~i:article:757237/
| datum vydání = 2012-09-24
| datum přístupu = 2015-06-21
}}</ref>
== Dílo ==
[[Soubor:73. Adolf Hoffmeister, Václav Havel, 1968.jpg|náhled|upright|Havlova karikatura od [[Adolf Hoffmeister|Adolfa Hoffmeistera]] z roku 1968]]
=== Poezie ===
Z 50. let 20. století pochází z Havlovy dílny básně psané zejména ve volném verši, byly publikovány v několika sbírkách:
* ''Čtyři rané básně,'' 1953
* ''Záchvěvy,'' 1954
* ''První úpisy,'' 1955
* ''Prostory a časy,'' 1956
* ''Na okraji jara,'' 1956
V 60. letech se Havel připojil k vlně experimentální poezie básněmi psanými strojopisnými [[kaligram]]y – typogramy sestavených v několikadílné sbírce ''[[Antikódy]].''
Havlovy typogramy ze sbírky ''Antikódy'' formálně navazovaly na mezinárodní hnutí konkrétní či experimentální poezie 60. let, z českých autorů mají blízko k poezii [[Jiří Kolář|Jiřího Koláře]], jemuž je kniha věnována. Od většiny ostatních autorů tohoto směru se Havel odlišoval tím, že jeho experiment neprotestoval jen proti konvencím dosavadní poetiky, ale byl i „protestem sociálně kritickým a v neposlední řadě i jakousi artikulací absurdity tehdejších politických poměrů.“<ref>Josef Hiršal: Antikódy aneb angažovaná artikulace absurdity. In: Václav Havel: Antikódy. Odeon, Praha 1993, {{ISBN|80-207-0442-6}}, s. 6</ref>
Některá čísla sbírky jsou spíše obrazy sestavené ze znaků [[Psací stroj|psacího stroje]], jako kříž vytvořený z paragrafů věnovaný [[Bedřich Fučík|Bedřichu Fučíkovi]]. Většinou však autor pracuje se slovy, která grafickými i gramatickými prostředky uvádí do nečekaných souvislostí. Mimo jiné se mu tím daří demaskovat lživost dobových politických frází, například zneužívání nacionalistického slovníku v básni Vzor lid:<ref>Václav Havel: Antikódy. Odeon, Praha 1993, {{ISBN|80-207-0442-6}}, s. 36</ref>
Řádek 566 ⟶ 872:
|}
===
Na světovou uměleckou scénu Havel pronikl svou dramatickou tvorbou; první významnou divadelní hru ''[[Zahradní slavnost]]'' uvedl roku 1963, poslední ''[[Odcházení]]'' napsal v roce 2006. Havlovy divadelní hry jsou ovlivněny především tradicí [[Absurdní drama|absurdního divadla]]; mimochodem [[Samuel Beckett]], jeden z jejích zakladatelů, uvězněnému Havlovi věnoval v roce 1982 hru ''[[Katastrofa (hra)|Katastrofa]]''. Není to ovšem jediný inspirační zdroj; například k [[Anton Pavlovič Čechov|Čechovovi]] se Havel sám odkazuje ve hře ''[[Odcházení]]'' (2007) citací motivu z ''[[Višňový sad|Višňového sadu]]''.
{{P-citát|right|PERINA: Samozřejmě. Pondělí se v chorukoru řekne ilopagar, úterý ilopager, středa ilopagur, čtvrtek ilopagir, pátek ilopageur, sobota ilopagoor. Jak myslíte, že se řekne neděle? No? (Hlásí se jediný Kalous) Tak Kalous!
Řádek 645 ⟶ 951:
}}</ref>
====
* ''Život před sebou'', 1959, s Karlem Bryndou
* ''Rodinný večer'', 1960<ref>Rodinný večer. In: ''Kult.cz'' [online]. 29. 8. 2010 [cit. 20. 3. 2020]. Dostupné z: http://www.kult.cz/divadlo-kino-hudba/divadla/detail/233468 {{Wayback|url=http://www.kult.cz/divadlo-kino-hudba/divadla/detail/233468|date=20200320193502}}</ref>
* ''Autostop'', 1961, s [[Ivan Vyskočil|Ivanem Vyskočilem]] (výstupy ''Motomorfóza'' a ''Ela, Hela a stop'')
* ''Nejlepší rocky paní Hermanové'', 1962, s [[Miloš Macourek|Milošem Macourkem]]
* ''[[Zahradní slavnost]]'', 1963. Hlavním hrdinou hry je Hugo Pludek, jehož genialita spočívá v tom, že dokáže jakýkoliv systém přivést k dokonalosti a zcela s ním splynout, čímž vlastně ztrácí svoji identitu.
* ''[[Vyrozumění]]'', 1965. Hra je založena na konfrontaci umělosti a přirozenosti. Umělý svět je zde budován na umělém jazyku [[ptydepe]], který má zajistit štěstí vyloučením emocionality, nepřesností, mnohoznačnosti atp.
* ''Ztížená možnost soustředění'', 1968
* ''Anděl strážný'', 1968
* ''Motýl na anténě'', 1968
* ''Spiklenci'', 1971
* ''Žebrácká opera'', 1972
* ''[[Audience (divadelní hra)|Audience]]'', 1975
* ''[[Vernisáž (divadelní hra)|Vernisáž]]'', 1975
* ''Horský hotel'', 1976
* ''Protest'', 1978
* ''Chyba'', 1983
* ''[[Largo desolato]]'', 1984
* ''[[Pokoušení]]'', 1985
* ''[[Asanace (divadelní hra)|Asanace]]'', 1987
* ''Prase'', 1987, premiéra a vydání 2010
* ''Zítra to spustíme'', 1988, hra o vzniku Československa
* ''[[Odcházení]]'', 2007
* ''Pět tet'', 2010
=== Eseje, literární a divadelní kritika, projevy ===
Po celý tvůrčí život se Václav Havel věnoval esejistice, zpočátku šlo především o texty o divadle a literatuře, brzy kvůli totalitním společenským podmínkám na jedné straně a vlastní zodpovědnosti, poctivosti a snaze hledat pravdu na straně druhé se v textech zákonitě začaly objevovat i úvahy nad společenskou situací, později (1968, normalizace, Charta 77) politické texty převažují; patří sem rovněž jeho [[dopis|epistolární tvorba]], literární a divadelní kritika, projevy a další příležitostné texty.
Václav Havel začal psát literárně a divadelně kritické i úvahové texty již na počátku 60. let. Obecně známými se jeho projevy a eseje staly v době kolem Pražského jara 1968. Nejvýznamnější část jeho esejistického a epistolárního díla vznikla v dobách [[normalizace]], nepřestal však psát esejistickou literaturu ani v době prezidentství.
====
* ''[[Dopis Václava Havla Gustávu Husákovi|Dopis Gustávu Husákovi]]'', 1975
* ''[[Moc bezmocných]]'', 1978
* ''[[Dopisy Olze]],'' 1983
* ''Politika a svědomí'', 1984
* ''[[O lidskou identitu]],'' 1984
* ''Anatomie jedné zdrženlivosti'', 1985
* ''Děkovná řeč za Erasmovu cenu'', 1986
* ''O smyslu Charty 77'', 1986
* ''Příběh a totalita'', 1987
* ''Slovo o slovu'', 1989
* ''Do různých stran'', 1989
* ''Projevy'', 1990
* ''[[Letní přemítání]],'' 1991
[[Soubor:Václav Havel - Freedom and its adversaries conference.jpg|náhled|Václav Havel 14. listopadu 2009 v Praze na konferenci Svoboda a její nepřátelé]]
I když Havel nechtěl být filozof a jeho výklad nepostupoval rigorózní cestou, ve svých textech se dotýkal řady zásadních filozofických témat, jako je [[svoboda]], [[moc]], [[morálka]] či [[transcendence]], jakkoliv tak činil spíše [[Eklekticismus|eklektickým]] způsobem, bez snahy o vytvoření samostatné školy či směru. Navazoval na české myslitele, jako [[Tomáš Garrigue Masaryk]], [[Emanuel Rádl]], [[Josef Šafařík]] a především [[Jan Patočka]], přes něhož přijal tradici [[fenomenologie|fenomenologické]] filozofie ([[Edmund Husserl]], [[Martin Heidegger]] a další.<ref>Pontuso (2004), s. 15–54.</ref> V rámci tzv. [[Kampademie]] spolupracoval s filozofy [[Zdeněk Neubauer|Zdeňkem Neubauerem]], [[Radim Palouš|Radimem Paloušem]] a dalšími;<ref>Cf. [[Martin C. Putna|Putna, Martin C.]]: ''Václav Havel. Duchovní portrét v rámci české kultury 20. století'', Praha 2011</ref> jeho „myšlení o světě“ bylo ovlivněno i ranými texty [[Václav Bělohradský|Václava Bělohradského]] (''Krize eschatologie neosobnosti'', 1982). O kritické zhodnocení Havlovy (politické) filozofie se pokoušel v domácím prostředí zejména filozof [[Petr Rezek (filozof)|Petr Rezek]] (''Filosofie a politika kýče'', 1991), ze zahraničních autorů pak např. [[Neokonzervatismus|neokonzervativec]] [[Aviezer Tucker]] (''The Philosophy and Politics of Czech Dissidence from Patocka to Havel'', 2001).
=== Ostatní tvorba ===
==== Monografie ====
* ''Dálkový výslech – Rozhovor s Karlem Hvížďalou'', 1986
* ''Pižďuchové'', 2003
* ''Prosím stručně – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, poznámky, dokumenty'', 2006
== Památka na Václava Havla ==
=== Instituce a veřejná prostranství nesoucí Havlovo jméno ===
Ještě za života Václava Havla byla po vzoru amerických prezidentských knihoven zřízena [[Knihovna Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kdo jsme?
Řádek 675 ⟶ 1 014:
| vydavatel = Knihovna Václava Havla
| místo = Praha
}}</ref> V roce 2005 pak [[Srbsko|srbští]] Češi pojmenovali po Havlovi jednu ze tří ulic v česko-srbské vsi [[Češko Selo]] (součást města [[Bela Crkva]]), která leží v prostoru tzv. [[Český Banát|českého Banátu]] na srbské straně [[Dunaj|Dunaje]].<ref>{{Citace periodika
| titul = Česká ves v Srbsku má Havlovu ulici, teď se modlí
| datum vydání = 2011-12-23
| url = https://www.denik.cz/ze_sveta/ceska-ves-v-srbsku-ma-havlovu-ulici-ted-20111223.html
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mahel
| jméno = Tadeáš
| titul = O českých vesnicích v Srbsku se příliš neví
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2015-11-23
| jazyk = cs
| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/o-ceskych-vesnicich-v-srbsku-se-prilis-nevi-20151123.html
| datum přístupu = 2024-11-01
}}</ref> V červenci 2008 byl v [[Litoměřice|Litoměřicích]] otevřen [[Park Václava Havla]].
V den Havlova pohřbu 23. prosince 2011 byla v [[Gdaňsk]]u otevřena třída (ulice) [[Aleja Vaclava Havla (Gdańsk)|Aleja Vaclava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| titul = Václav Havel bude mít svoji ulici v severopolském Gdaňsku
| periodikum = Novinky
| vydavatel = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-vaclav-havel-bude-mit-svoji-ulici-v-severopolskem-gdansku-140149
| datum vydání = 2011-12-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-11-01
}}</ref> [[Soubor:Vzpomínka-na-Václava-Havla-v-uličce-čerstvě-po-něm-pojmenované2013a.jpg|náhled|upright|Ulička Václava Havla v Brně 18. prosince 2013|vlevo]]Od 18. ledna 2012 byl název Základní školy Na Valech v [[Poděbrady|Poděbradech]] změněn na [[Základní škola Václava Havla, Poděbrady|Základní škola Václava Havla]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Brendlová
| jméno = Eva
Řádek 699 ⟶ 1 056:
| datum přístupu = 2012-09-30
| url = http://praha.idnes.cz/havlovo-jmeno-ponese-skola-v-podebradech-kde-studoval-s-formanem-pxq-/praha-zpravy.aspx?c=A120111_1714604_praha-zpravy_jpl
}}</ref>, obdobně pak byl změněn od 17. listopadu téhož roku název [[Základní škola Václava Havla v Kralupech nad Vltavou|Základní školy Revoluční v Kralupech nad Vltavou]]. Dne 21. března 2012 [[Vláda Petra Nečase|vláda]] odsouhlasila přejmenování pražského ruzyňského letiště na [[Letiště Václava Havla Praha]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Březinová
| jméno = Markéta
Řádek 723 ⟶ 1 078:
}}</ref>
V [[Brno|Brně]] byla na popud uměleckého ředitele [[Divadlo Husa na provázku|Divadla Husa na provázku]] [[Vladimír Morávek|Vladimíra Morávka]] po Václavu Havlovi pojmenována v roce 2013 ulička v centru města, jdoucí od
| titul = V Brně bude ulička Václava Havla
| periodikum = Novinky.cz
Řádek 731 ⟶ 1 086:
| datum_přístupu = 2013-12-18
| url = http://www.novinky.cz/domaci/321629-v-brne-bude-ulicka-vaclava-havla.html
}}</ref>
V roce 2015 pojmenovalo polské město [[Lądek-Zdrój]] do té doby oficiálně nepojmenovou část hlavního průtahu městem [[Aleja Vaclava Havla (Lądek-Zdrój)|Aleja Vaclava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Waluś
| jméno = Zbigniew
| titul = Al. Havla Václava, Lądek-Zdrój (zdjęcia)
| periodikum = polska-org.pl
| url = https://polska-org.pl/4179256,foto.html?idEntity=5644824
| datum vydání = 2013-10-28
| datum přístupu = 2024-11-01
}}</ref>
V roce Havlových nedožitých 80. narozenin, 27. září 2016, pražské zastupitelstvo schválilo přejmenování piazzety [[Národní divadlo|Národního divadla]] na [[Náměstí Václava Havla (Praha)|náměstí Václava Havla]].<ref name="čn160927">{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| titul = Piazzetta Národního divadla ponese název náměstí Václava Havla
Řádek 763 ⟶ 1 130:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-03-17
}}</ref> V listopadu [[2016]] přejmenovala městská rada ukrajinského hlavního města [[Kyjev|Kyjeva]] třídu [[Ivan Ivanovič Lepse|Ivana Lepseho]] na [[Třída Václava Havla (Kyjev)|třídu Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = У Києві з’явився бульвар Вацлава Гавела і сквер імені волонтерів АТО
| vydavatel = Українська правда - Київ
Řádek 774 ⟶ 1 139:
}}</ref>
Dne 5. července 2017 byla ve [[Štrasburk]]u slavnostně otevřena nová budova [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] a úřad [[Evropský ombudsman|Evropského ombudsmana]], která nese jméno Václava Havla. Před vchodem byla zároveň odhalena jeho bronzová busta od sochařky [[Marie Šeborová|Marie Šeborové]].<ref name=":0">http://zpravy.idnes.cz/otevreni-nove-budovy-vaclava-havla-ve-strasburku-f7t-/zahranicni.aspx?c=A170705_153626_zahranicni_dtt Nová budova štrasburského europarlamentu nese jméno Václava Havla</ref>[[Soubor:Havel's Place (České Budějovice) 01.jpg|náhled|Lavička Václava Havla v areálu Jihočeské univerzity]]Dne 16. listopadu 2019 byla na [[Náměstí Václava Havla (Hradec Králové)|náměstí Václava Havla]] pojmenována piazzeta v kampusu [[Univerzita Hradec Králové|Univerzity Hradec Králové]]. O den později bylo pojmenováno i prostranství před zámkem v [[Litomyšl|Litomyšli]] na [[Náměstí Václava Havla (Litomyšl)|náměstí Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Václav Havel bude mít dvě nová náměstí
| periodikum = Seznam Zprávy
Řádek 788 ⟶ 1 149:
}}</ref>
U příležitosti [[Den vzniku samostatného československého státu|výročí vzniku Československa]] 28. října 2020 polské hlavní město [[Varšava]] na základě žádosti občanů pojmenovalo prostor nedaleko českého velvyslanectví náměstím Václava Havla
| příjmení =
| jméno =
Řádek 801 ⟶ 1 162:
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-10-28
}}</ref> K tomuto datu se jednalo již o čtvrté veřejné prostranství v Polsku nazvané po Havlovi, předcházela mu ulice v [[Gdaňsk]]u a dva [[Kruhový objezd|kruhové objezdy]] (ronda) v [[Čenstochová|Čenstochové]] a ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. K nim přibyl v roce 2022 kruhový objezd v [[Lodž|Lodži]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = md
| titul = Nowe rondo na Teofilowie ma już patrona. Upamiętniono w końcu Vaclava Havla
| periodikum = dzienniklodzki.pl
| vydavatel = Dziennik Łodzki
| url = https://dzienniklodzki.pl/nowe-rondo-na-teofilowie-ma-juz-patrona-upamietniono-w-koncu-vaclava-havla/ar/c1-16453475
| datum vydání = 2022-07-27
| datum přístupu = 2024-11-02
}}</ref>
V Česku se ulice Václava Havla nachází ještě v [[Kadaň|Kadani]], [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztocích u Prahy]] a [[Městec Králové|Městci Králové]]. [[Nábřeží Václava Havla (Pardubice)|Nábřeží Václava Havla]] se mimo Trutnov vyskytuje také v [[Pardubice|Pardubicích]].
=== Lavička Václava Havla ===
{{Podrobně|Lavička Václava Havla}}
Na několika místech ve světě i v Česku vznikají [[Lavička Václava Havla|Lavičky Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 840 ⟶ 1 210:
| datum přístupu = 2015-06-21
| url = http://budejovice.idnes.cz/poskozena-lavicka-vaclava-havla-dnt-/budejovice-zpravy.aspx?c=A140731_150102_budejovice-zpravy_jkr
}}</ref>
=== Busty a sochy ===
Ve [[Foyer|foyeru]] prvního balkonu historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] byla 17. listopadu 2011 odhalena z iniciativy donátorky Dadji Altenburg Kohlové a jejího manžela výtvarníka Daniela Pešty bronzová busta Václava Havla, kterou vytvořil německý výtvarník [[Kai Teichert]].
V roce 2012, tedy jen několik měsíců poté, co bývalý český prezident Havel zemřel, byla slavnostně odhalena za účasti Dagmar Havlové a několika stovek místních občanů bronzová busta Václava Havla v Havlově parku v Litoměřicích. Busta je výsledkem spolupráce mezi městem Litoměřice a Nadačním fondem Kalich, autorkou díla je litoměřická akademická sochařka [[Alžběta Kumstátová]].
Dne 19. listopadu 2014 byla v budově [[Kongres Spojených států amerických|amerického Kongresu]] k 25. výročí pádu železné opony odhalena Havlova busta, kterou vytvořil českoamerický sochař [[Lubomír Janečka]]. Stal se tak po [[Winston Churchill|Winstonu Churchillovi]], [[Raoul Wallenberg|Raoulu Wallenbergovi]] a [[Lajos Kossuth|Lájosi Kossuthovi]] čtvrtým Evropanem, kterému se této cti dostalo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ferebauer
Řádek 916 ⟶ 1 239:
| datum archivace = 2016-10-02
| nedostupné = ano
}}</ref> [[Soubor:Busta Václava Havla v prostorách radnice městské části Praha 3.jpg|náhled|upright=0.85|Busta Václava Havla na radnici městské části Praha 3]]
U příležitosti nedožitých 80. narozenin a 20 let od jeho státní návštěvy v Irsku byla v prosinci 2016 odhalena Havlova busta v předsálí zasedací místnosti v Leinster House, historickém sídle [[Irský parlament|irského parlamentu]]. Této pocty se mu dostalo jako vůbec prvnímu cizinci.<ref name="čro161208">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hošek
| jméno = Jiří (jih)
Řádek 934 ⟶ 1 258:
}}</ref>
Před vchodem nová budovy [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] byla v roce 2017 odhalena Havlova bronzová busta od sochařky [[Marie Šeborová|Marie Šeborové]].<ref name=":0" />
Další Havlova busta vznikla v roce 2019 v dílně [[Jan Padyšák|Jana Padyšáka]] a poprvé byla vystavena v říjnu 2020 v rámci výstavy ''Hlavy'' ve [[Vršovice|vršovické]] [[MODERN ART GALLERY]]. Později byla slavnostně odhalena také na radnici [[Praha 3|Prahy 3]] u příležitosti [[Den lidských práv|Mezinárodního dne lidských práv]], zde totiž v tento den roku 1988 pronesl Václav Havel projev na první oficiálně povolené manifestaci opozičních seskupení na [[Škroupovo náměstí|Škroupově náměstí]] u příležitosti 40. výročí vyhlášení [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]]. Na [[Žižkov|žižkovské]] radnici se Václav Havel také dvakrát ženil. Busta zde byla umístěna do roku 2022.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Novotná
| jméno = Barbora
| titul = Dvakrát se tu oženil. Na radnici Prahy 3 slavnostně odhalili bustu Václava Havla
| periodikum = www.prahain.cz
| vydavatel = Flowee s.r.o.
| url = https://www.prahain.cz/zivot-ve-meste/dvakrat-se-tu-ozenil-na-radnici-prahy-3-slavnostne-odhalili-bustu-vaclava-havla-1469.html
| datum vydání = 2021-12-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-11-02
}}</ref>
=== Ceny Václava Havla ===
Od roku 2011 uděluje [[Český filmový a televizní svaz FITES]] společně s městem [[Beroun]] [[Cena Václava Havla za přínos občanské společnosti|Cenu Václava Havla za přínos občanské společnosti]].<ref name="de130327" /><ref name="idnes130127">{{Citace elektronického periodika
| autor = iDNES.cz
| autor2 = ČTK
Řádek 1 013 ⟶ 1 351:
=== Den Václava Havla ===
V roce 2012, při příležitosti 1. výročí úmrtí Václava Havla, vznikla iniciativa s názvem [[Krátké kalhoty pro Václava Havla]] ve snaze uctít jeho památku gestem, které bude jedinečné, zapamatovatelné a hlavně lehce proveditelné. Krátké kalhoty připomínají inauguraci Václava Havla do prezidentského úřadu v roce 1989 ve viditelně povytažených kalhotách.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Krátké kalhoty
| vydavatel = Den Václava Havla
Řádek 1 023 ⟶ 1 359:
| datum archivace = 2016-12-20
| nedostupné = ano
}}</ref> Výročí spojené s úmrtím Václava Havla připadající na [[18. prosinec]] je díky této iniciativě známo jako [[Den Václava Havla]], jeho připomínkou mají tak být povytažené kalhoty. K iniciativě Krátké kalhoty pro Václava Havla se každý rok pravidelně připojuje také [[Velvyslanec Spojených států amerických v České republice|velvyslanectví USA v Praze]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Velvyslanectví si připomíná památku prezidenta Václava Havla
| vydavatel = Velvyslanectví USA v České republice
Řádek 1 031 ⟶ 1 365:
| url = http://cz.usembassy.gov/cs/velvyslanectvi-si-pripomina-pamatku-prezidenta-vaclava-havla/
| datum přístupu = 2016-12-19
}}</ref>[[Soubor:Havel fontane.jpg|alt=Fotografie Václava Havla na fontánách v Záhřebu v předvečer jeho 80. narozenin, dne 4. října 2016|náhled|Fotografie Václava Havla na fontánách v Záhřebu v předvečer jeho nedožitých 80. narozenin, 4. října 2016]]V rámci amerických oslav prezidentových nedožitých 80. narozenin roku 2016 vyhlásil newyorský starosta [[Bill de Blasio]] pravidelným [[Dnem Václava Havla v New Yorku]] 28. září.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = ČT24
| titul = Město New York vyhlásilo 28. září za Den Václava Havla
Řádek 1 041 ⟶ 1 373:
}}</ref>
===
U příležitosti nedožitých 80. let Václava Havla, dne 4. října 2016, byla na fontánách umístěných u Národní a univerzitní knihovny v [[Záhřeb]]u promítána Havlova fotografie na návrh Chorvatsko-české společnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Lidé nejen v Česku vzpomínali na Václava Havla | periodikum = České noviny | vydavatel = ČTK | vydání = 2016-10-05 | datum přístupu = 2017-05-23 | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lide-nejen-v-cesku-vzpominali-na-vaclava-havla/1399994 | issn = 1213-5003}}</ref>
V roce desátého výročí úmrtí Václava Havla byl 16. listopadu 2021 ve Smetanových sadech v [[Prostějov]]ě vysazen [[strom Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slavnostní připomínku Dne boje za svobodu a demokracii doplnilo zasazení stromu Václava Havla - Prostějov
| periodikum = www.prostejov.eu
| url = https://www.prostejov.eu/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&slozka=126990&clanek=290556
| datum přístupu = 2021-11-22
}}</ref> Také v zámeckém parku v [[Choceň|Chocni]] byl vysazen 17. listopadu 2021 [[jilm Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Strom Václava Havla v Chocni – ODS
| periodikum = Občanská demokratická strana
Řádek 1 058 ⟶ 1 389:
}}</ref>
== Václav Havel v kulturní tvorbě ==
=== Film ===
V roce 2008 vstoupil do kin celovečerní dokument [[Občan Havel|''Občan Havel'']] zachycující více jak desetiletí pohledů do pracovních ale i soukromých událostí prezidenta Havla, stal se nejnavštěvovanějším českým dokumentem. Film následovaly další díly v roce 2009 pojmenované [[Občan Havel - Kandidát, Dusno|''Občan Havel -'' ''Kandidát, Dusno'']] ''a [[Občan Havel - Krize a Odcházení]]'' postihující řadu zajímavých zákulisních scén, které se do filmu ''Občan Havel'' nevešly, např. cesty bývalého prezidenta po světě i po Česku, události spojené s výzvou [[Děkujeme, odejděte!|Děkujeme, odejděte]], krizi [[Česká televize|České televize]], pražské zasedání [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]], summit NATO či neformální setkání disidentů pozvaných Havlem na šneky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Václav Havel {{!}} Biografie
| periodikum = ČSFD.cz
| url = https://www.csfd.cz/tvurce/33226-vaclav-havel/biografie/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2024-11-02
}}</ref> V 2024 byl natočen dokumentární snímek o posledních letech Havlova života s titulem ''[[Tady Havel, slyšíte mě?]]''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČT24
| titul = Byl stále stejně vtipný a milý, říká režisér nového dokumentu o posledních letech Václava Havla
Řádek 1 083 ⟶ 1 407:
}}</ref>
Jako autor a scénárista převedl řadu svých divadelních her pro televizní film. Václav Havel je rovněž autorem scénáře a režisérem celovečerního filmu [[Odcházení (film)|Odcházení]] z roku 2011. V několika filmech si dokonce zahrál sám sebe. V několika původních českých filmech pak osobnost Václava Havla vystupuje prostřednictvím dvou českých herců [[Marek Daniel|Marka Daniela]] a [[Viktor Dvořák|Viktora Dvořáka]].
==== Seznam filmů, kde se objevila Havlova osobnost ====
* ''[[České století]]'', 2013, režie [[Robert Sedláček]]
* ''[[Prezident Blaník]]'', 2018, režie [[Marek Najbrt]]
* ''[[Pražské orgie (film)|Pražské orgie]]'', 2019, režie [[Irena Pavlásková]]
* ''[[Havel (film)|Havel]]'', 2020, režie [[Slávek Horák]]
=== Výstavy ===
[[Soubor:Kniha Slovo o slovu.jpg|náhled|Jiřím Kolářem ilustrovaná Havlova kniha ''Slovo o slovu'']]V roce 1992 podnítila univerzita [[Cooper Union]] v New Yorku ilustrování Havlovy eseje ''[[Slovo o slovu]]'' [[Jiří Kolář|Jiřím Kolářem]]. To vedlo k tisku limitované edice knihy a vytvoření velkoformátových zvětšenin pro účely výstavy. Její americká premiéra byla reprízována v České republice (1993), jednak v pražském [[Uměleckoprůmyslové museum v Praze|Uměleckoprůmyslovém muzeu]] (UPM) a poté v benešovském [[Muzeum umění a designu Benešov|Muzeu umění a designu]]. Tisky byly uloženy ve sbírce UPM, knihy ve sbírce benešovského muzea. Návazně proběhla v Benešově výstava podobně zvětšených Havlových typogramů ''Antikódy''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fassatiová
| jméno = Anna
| titul = Čtvrtstoletí Muzea umění a designu Benešov 1990-2015
| vydavatel = Muzeum umění a designu Benešov
| místo = Benešov
| isbn = 978-80-87400-16-6
| isbn2 = 80-87400-16-X
}}</ref> Ty se těšily pozornosti galerií i později (např. ''Antikódy'' v Centru Bořislavka, Praha, 2022).
== Genealogický vývod ==
Řádek 1 184 ⟶ 1 454:
|15 = Josefa Lutzbauerová<ref name="#2" />
}}
== Odkazy ==
Řádek 1 245 ⟶ 1 466:
* {{Citace monografie | autor = ADAM, Jan et al | titul = Osobnosti – Česko: Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 208–209}}
* [[Milan Balabán|BALABÁN, Milan]]. ''Víra (u) Václava Havla, Oikoymenh: noetický sestřih Havlových Dopisů Olze.'' 2., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2009. 58 s. Oikúmené. Mala řada, sv. 8. ISBN 978-80-7298-412-1.
* HAVEL, Václav. ''Vážení občané: (projevy červenec 1990-červenec 1992).'' Praha: Lidové noviny, 1992. 215 s.
* HAVEL, Václav; [[Aleš Fetters|FETTERS, Aleš]] a [[Aleš Haman|HAMAN, Aleš]]. ''Epizoda z 60. let: korespondence Václava Havla a Aleše Fetterse.'' 1. vyd. Praha: ARSCI, 2006. 116 s. {{ISBN|80-86078-59-0}}.
* [[Ladislav Hejdánek|HEJDÁNEK, Ladislav]]. ''Havel je uhlík: filosof a politická odpovědnost.'' Praha: Knihovna Václava Havla, 2009. 108 s. Sešity Knihovny Václava Havla, 3/09. {{ISBN|978-80-903518-7-5}}. Dostupné také z: https://www.hejdanek.eu/Archive/Detail/944
Řádek 1 250 ⟶ 1 472:
* KEANE, John. ''Václav Havel: politická tragédie v šesti dějstvích.'' Přeložil Jiří Vaněk. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1999. 428 s. ISBN 80-7207-308-7.
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Čeští demokraté: 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života | vydavatel = [[Mladá fronta]] | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 339 | isbn = 978-80-204-2307-8}}
* [[Eda Kriseová|KRISEOVÁ, Eda]]. ''Václav Havel: životopis.'' 1. vyd. v ČSFR. Brno: Atlantis, 1991. 175 s., [40] s. fot. příl. {{ISBN|80-7108-024-1}}.
* {{Citace monografie | příjmení = Lukeš | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Lukeš | titul = Praha Václava Havla: průvodce po stavbách spojených s životem dramatika, disidenta a prezidenta | vydavatel = Knihovna Václava Havla | místo = Praha | rok = 2016 | počet stran = 212 | isbn = 978-80-87490-68-6}}
* PRECLÍK, Vratislav. Václav Havel a Masarykovo demokratické hnutí. Prezident Václav Havel a MDH v devadesátých letech, in ''Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí'', říjen – prosinec 2023, roč. XXXI., čís. 144. ISSN 1210-1648, str. 6 – 17.)
| |||