Spolek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Občanská sdružení: typo |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 10:
=== Dobrovolné organizace za socialismu ===
V roce 1951 byl v Československu vydán zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shromážděních, účinný od 1. října 1951. Tímto zákonem byl nahrazen zákon č. 134/1867 ř. z., o spolčovacím právu i stejně starý zákon o
Podle tohoto zákona se lid sdružuje v dobrovolných organisacích, zejména v jednotné odborové organisaci, v organisaci žen, v organisaci mládeže, v jednotné lidové tělovýchovné a sportovní organisaci, v kulturních, technických a vědeckých sdruženích k uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění [[lidová demokracie|lidově demokratického]] zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu [[socialismus|socialismu]]. Základním dokumentem, který určoval úkoly organisace a způsob jejich dosahování, název, sídlo, obvod činnosti a organizační uspořádání, byl [[organizační řád|organisační řád]]. Podmínkou vzniku organisace bylo schválení organisačního řádu místně příslušným [[krajský národní výbor|krajským národním výborem]], u organisací působících na území více krajů ministerstvo vnitra.
Řádek 21:
=== Občanská sdružení ===
Termín '''občanské sdružení''', nahrazovaný v textech zákonů i krátkým označením '''sdružení''', byl zaveden československým zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Občanské sdružení vznikalo registrací stanov u Ministerstva vnitra. Občanská sdružení podle tohoto zákona existovala v České republice od roku 1990, od počátku roku 2014 se sdružení podle nového občanského zákoníku považují za spolky a ve lhůtě stanovené zákonem tomu musí
Tato právní úprava byla velmi stručná a nedostatečná a byla považována za provizorium, kterým byla řešena absence prováděcí právní úpravy k článku 20 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]].<ref name="Peloušková" /><ref>Kateřina Ronovská: ''Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí.'' Str. 137-138</ref> Právní forma občanského sdružení byla určena pro všechny typy spolků, společností, svazů, hnutí, klubů a jiných občanských sdružení.<ref name="Peloušková" /> Terminologie byla matoucí, protože termín sdružení používaly i jiné zákony (například starý občanský zákoník) pro subjekty, které nepodléhaly zákonu o sdružování občanů. Též přívlastek „občanský“ byl zavádějící, protože zakladateli a členy mohly být i právnické osoby.<ref name="Peloušková" /> Zákon též nezajišťoval zápis statutárních orgánů sdružení do žádného veřejného rejstříku, takže vnější osoba neměla možnost si ověřit, kdo je oprávněn za sdružení jednat.<ref name="Peloušková" />
| |||