Spolek
Spolek je obecně sdružení či skupina osob. V českém právu je spolek zvláštní právnická osoba, samosprávné a dobrovolné sdružení alespoň tří osob vedených společným zájmem. Účelem spolku může být buď sdílení jen vzájemných cílů (sportovní kluby, myslivecká sdružení apod. – někdy též nazývány jako vzájemně prospěšná sdružení) nebo nějaká obecně prospěšná činnost (poskytování sociálních služeb, vzdělávací a informační aktivity apod.). Spolek může vlastním jménem podnikat, ale nesmí to být jeho hlavní činností a případný zisk musí být použit na podporu dosažení vlastních cílů spolku. Členy spolku mohou být fyzické i právnické osoby a jeho název musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, případně zkratku „z. s.“ Právně upraven je v § 214-302 občanského zákoníku.
Historie
V rakousko-uherském a československém právu se slovo spolek užívalo mimo jiné jako termín pro dobrovolná nezisková soukromoprávní sdružení. Říjnový diplom vydaný roku 1860 umožnil zakládat spolky, do té doby nebyla spolková činnost dovolena.[zdroj?] Mezi prvními českými spolky byly Hlahol, Sokol, Umělecká beseda, Americký klub dam, Tělocvičný spolek paní a dívek pražských. V roce 1951 byl v Československu vydán zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných sdruženích a spolcích. Ve svém důsledku znamenal pro mnohé spolky konec činnosti, případně pokračování v jiné formě.[1]
V Československu a následně v České republice existovala v letech 1990-2013 občanská sdružení, právně byla upravena zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Církve a náboženské společnosti nebo obecně prospěšné společnosti se řídily odlišným právním režimem. Podle seznamu občanských sdružení, vedeném Ministerstvem vnitra České republiky, jich bylo v Česku v polovině roku 2013 registrováno přes 93 tisíc. Občanské sdružení vznikalo registrací stanov u Ministerstva vnitra. Proti odmítnutí registrace, stejně jako proti rozpuštění občanského sdružení bylo možné se soudně bránit. Ačkoli zákon o sdružování občanů hovořil o „Nejvyšším soudu České republiky“, resp. „nejvyšším soudu republiky“, protože byl přijat v roce 1990 a po osamostatnění správního soudnictví v roce 2003 nebyl v tomto směru novelizován, soudní praxe dospěla k závěru, že příslušným soudem je soud správní, konkrétně Městský soud v Praze.[2] Na základě § 3045 nového občanského zákoníku došlo k 1. lednu 2014 k přeměně dosavadních občanských sdružení na spolky ze zákona.
