Geomorfologická oblast

pátá úroveň geomorfologického členění povrchu Země

Geomorfologická oblast (též podsoustava) je jednotka páté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku. Nadřazenou jednotkou je geomorfologická subprovincie, podřazenou geomorfologický celek.

Geomorfologické členení Česka až po oblasti

Oblast je geologicky i orograficky jednotnější než subprovincie. Stále jde většinou o území rozlohou přesahující jedno pohoří. Do téže oblasti typicky spadá jak hlavní horská skupina, tak i k ní přiléhající podhůří.

Příklady geomorfologických oblastí v Česku

Podrobnější informace naleznete v článku Geomorfologické členění Česka.

Území České republiky se člení na 28 geomorfologických oblastí, např. Krkonošská oblast, Jesenická oblast, Českomoravská vrchovina.

Používání pojmů oblast a podsoustava

V české odborné literatuře není shoda na tom, zda používat pojem oblast nebo podsoustava (analogicky není shoda i na používání subprovincie nebo oblast). Slova subprovincie a oblast se poprvé objevují ve článku Balatky a Sládka z roku 1980.[1] Potom to zopakoval Čapek s Lackovou v roce 1983:

"V roce 1979 došlo ke sjednocení geomorfologického členění ČSR a SSR, při němž došlo k určitým změnám. Místo termínů „soustava“ a „podsoustava“ byly zavedeny pojmy „subprovince“ (tedy před r. 1979 'soustava') a „oblast“ (tedy před r. 1979 'podsoustava'), čímž se tyto změny staly závazné zejména pro kartografické a pedagogické účely."[2]

Balatka s Kalvodou (2006) v členění pro Čechy uvádí "subprovincie (dříve soustava) a oblast (dříve podsoustava)".[3]

Demek (1987) v Horách a nížinách z roku 1987 (autorsky byl text zpracováván v letech 1976-1978) uvádí pouze v přehledu geomorfologického členění (str. 34-37) soustava/podsoustava a pouze v závorkách je za tím uvedeno subprovincie/oblast.[4] Dále v textu Demek (1987) uvádí už jen soustava a podsoustava. Na str. 33 je v Demkovi (1987) poznámka pod čarou:

„V roce 1979 byla provedena na společné poradě zástupců geografických ústavů ČSAV a SAV koordinace členění českého a slovenského, neboť do té doby byly rozdíly v terminologii vyšších hierarchických jednotek. Podle této dohody byly zavedeny na místě termínů „soustava“ termíny subprovincie a namístě „podsoustav“ oblasti. Nová úprava byla schválena názvoslovnou komisí Českého úřadu geodetického a kartografického dne 29. 2. 1984 a je používána v našich mapách. V naší knize uvádíme tuto poslední malou změnu vždy v závorce.“[4]

Demek (2006) v Horách a nížinách však uvádí pouze termíny soustava a podsoustava.[5]

Odkazy

Reference

  1. Břetislav Balatka, Jaroslav Sládek (1980): Členění reliéfu ČSSR. Lidé a Země, č. 2, roč. 29, str. 70-74.
  2. Richard Čapek, Daniela Lacková: Reliéf Československa, Geografický popis na základě geomorfologického členění z r. 1979, I. - IV. část, in: Přírodní vědy ve škole, č. 1 - 4, roč. XXXV, 1983/84.
  3. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda (2006): Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Kartografie Praha, Praha, 2006, 79 s.
  4. a b Jaromír Demek et al. (1987): Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, 584 s.
  5. Jaromír Demek et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 2006, 580 s.

Literatura

  • DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 

Související články