Wikipedie

Ústřední zpravodajská služba

zpravodajská služba USA

Ústřední zpravodajská služba (CIA, anglicky Central Intelligence Agency) je zpravodajská služba USA s vnějším polem působnosti (tj. špionážním) mající zároveň za úkol provádět po celém světě operace ve prospěch USA. Vznikla 18. září 1947 na základě National Security Act (Zákona o národní bezpečnosti), který podepsal prezident Harry S. Truman. Stala se tak nástupcem OSS (Office of Strategic Services).

Ústřední zpravodajská služba
MottoThe Work of a Nation. The Center of Intelligence
PředchůdceOffice of Strategic Services
ZakladatelDwight D. Eisenhower, William Joseph Donovan, Allen Dulles a Harry S. Truman
Vznik18. září 1947
SídloLangley, 221 01, Spojené státy americké (George Bush Center for Intelligence)
Souřadnice38°57′8″ s. š., 77°8′40″ z. d.
LídrWilliam J. Burns (od roku 2021)
Mateřská organizaceFederální vláda Spojených států amerických
Počet zaměstnanců21 575 (2013)
Oficiální webwww.cia.gov
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na tento článek je přesměrováno heslo CIA. Další významy jsou uvedeny na stránce CIA (rozcestník).

Historie

editovat

CIA byla založena s cílem soustředit do jedné organizace všechny vládní struktury zabývající se zpravodajstvím za účelem zefektivnění sběru informací pro všechny složky provádějící výkon moci. Od tohoto cíle však začala přímo provádět americkou zahraniční politiku, což vyústilo k využívání CIA jako mocenskopolitického nástroje (Invaze v zátoce Sviní na Kubě a Karibská krize, účast na svržení levicových vlád Mosaddeka v Íránu, Árbenze v Guatemale, Lumumby v Kongu, Sukarna v Indonésii, Goularta v Brazílii nebo Allendeho v Čile a především postupné vyeskalování americké intervence ve Vietnamské válce).[1]

Zlomem v činnosti CIA se stalo v roce 1972, propuštění ředitele CIA Richarda Helmse v důsledku aféry Watergate. CIA byla podřízena kontrole Kongresem (zvláštním výborem Senátu a Sněmovny reprezentantů pro aktivity tajných služeb) a Národní bezpečnostní radou. CIA bylo nařízeno ukončení tajných operací a zaměření se pouze na špionáž.

Od roku 1975 do konce 80. let ultrapravicové (až fašistické) diktatury v Latinské Americe s podporou CIA v rámci tzv. Operace Kondor zavraždily nebo nechaly zmizet až 80 000 politických odpůrců a levicově smýšlejících lidí.[2][3] Dalších asi 400 000 lidí bylo uvězněno.[4] Nedemokratické režimy byly podporovány z obavy před sílícím vlivem SSSR a Kuby,[5][6][7] jednalo se o tzv. zástupné války.

V Afghánistánu, na počátku 80. let, CIA podporovala povstalce proti prosovětské afghánské vládě a Sovětské armádě. Největší aférou 80. let byla aféru Írán-Contras, kdy bylo odhaleno, že Reaganova administrativa tajně a ilegálně prodávala zbraně Íránu v irácko-íránské válce, aby docílila propuštění amerických rukojmí, kteří byli zadržováni v Libanonu, a z výtěžku financovala protivládní povstalce Contras v Nikaragui. V Afghánistánu CIA financovala a vyzbrojovala protisovětský odboj z řad domácích mudžáhidů i zahraničních dobrovolníků z celého islámského světa, mezi kterými byl i Usáma bin Ládin.[8]

V roce 1994 CIA otřásl případ Aldricha Amese, šéfa sovětské sekce kontrašpionážního odboru CIA, který od roku 1984 pracoval jako tzv. "krtek" pro KGB. Ames měl díky své funkci přístup k tajným informacím a prozradil KGB mnoho sovětských agentů, kteří zběhli na stranu Západu.[9]

S koncem tzv. studené války se v důsledku změn na mezinárodní scéně změnily i cíle CIA; dnes bojuje proti teroristickým útokům. Z důvodu špatné spolupráce mezi CIA, FBI a NSA se nezabránilo útokům z 11. září 2001, ale od útoků se spolupráce zlepšila. Letadla podílející se na tajném programu CIA, který zahrnoval únosy a mučení lidí podezřelých z terorismu, zřejmě používala pro doplňování paliva i letiště v ČR.[10] Od roku 2012 se CIA angažuje v občanské válce v Sýrii a při pokusu o svržení syrského režimu Bašára Asada vycvičila a vyzbrojila přibližně 10 000 protivládních povstalců.[11][12]

Dne 7. března 2017 začal server WikiLeaks publikovat tajné dokumenty CIA v rámci série publikací s názvem Vault 7, které obsahují detailně popsané aktivity a možnosti CIA elektronicky sledovat lidi po celém světě a nabourat se do jejich elektronických zařízení.[13]

Status

editovat

CIA je nezávislá státní organizace, která je odpovědná prezidentovi Spojených států. Veřejná kontrola je zajištěna výbory amerického Kongresu. Roční rozpočet, který schvaluje Kongres, není americkému daňovému poplatníku znám,[14] podle zdrojů s různou mírou důvěryhodnosti se pohybuje v řádu jednotek miliard dolarů. V čele CIA stojí ředitel (Director of Central Intelligence – DCI), kterého jmenuje prezident. Odhaduje se, že CIA má asi 20 000 zaměstnanců.

Základními úkoly CIA jsou sběr, analýza a vyhodnocování zpravodajsky významných dat z celého světa (jedním z aspektů je uchování stávajících amerických hodnot a vlivy, které by je mohly ohrozit). Získaná data jsou analyzována a vyhodnocené informace předávány zadavateli (americké vládě) jako podklad pro rozhodování. Ze zákona nesmí výzvědná služba působit na území USA, působí pouze v zahraničí.

Sídlo CIA se nachází v Langley, které leží ve státě Virginie, nedaleko tamní letecké základny, řeky Potomac a hlavního města Washingtonu, D.C. Tento komplex je ovšem, stejně jako další důležité vládní budovy v USA, jednou z nejvíce hlídaných budov na světě.

Spolupráce s BIS

editovat

Ředitel BIS Michal Koudelka obdržel v březnu 2019 v sídle CIA v Langley Tenetovu cenu za zahraniční spolupráci.[15] V roce 2017 obdržel Tenetovu cenu korunní princ ze Saúdské Arábie, která je stejně jako Česká republika blízkým spojencem Spojených států.[15] Koudelka uvedl, že „Toto nejvýznamnější ocenění, které CIA dává, beru nejen jako ocenění své práce, ale především jako ocenění práce BIS.“[16]

Orgány CIA

editovat
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
  • Ředitel Ústřední zpravodajské služby: David S. Cohen – zastupující
    • Zástupce ředitele Ústřední zpravodajské služby: funkce není obsazena
      • Ředitelství zpravodajství (Directorate of Intelligence)
        • Ředitel zpravodajství Ústřední zpravodajské služby: funkce není obsazena
      • Ředitelství Ústřední utajovací služby (Directorate of National Clandestine Service)
        • Ředitel Ústřední utajovací služby: tajné
      • Ředitelství pro vědu a výzkum (Directorate of Science & Technology)
        • Ředitel vědy a výzkumu Ústřední zpravodajské služby: funkce není obsazena
      • Centrum pro studium zpravodajství (Center for the Study of Intelligence)
        • Ředitel pro studie zpravodajství Ústřední zpravodajské služby: funkce není obsazena
      • Úřad generálního rady (Office of General Counsel)
        • Generální rada Ústřední zpravodajské služby: (–)
      • Úřad pro civilní záležitosti (Office of Public Affairs)
        • Ředitel pro civilní záležitosti Ústřední zpravodajské služby: funkce není obsazena

Zajímavosti

editovat
  • Podle rezoluce íránského parlamentu je CIA teroristickou organizací.[17]
  • CIA aktualizuje a bezplatně publikuje základní statistické, demografické a jiné informace o světových zemích, teritoriích, závislých územích a strategicky významných místopisných entitách pod souhrnným názvem The World Factbook. Všechny tyto informace, stejně jako vlajky a generalizované mapy, jsou poskytovány jako volné dílo.
  • CIA stála za založením švýcarské firmy Crypto AG, která pak po mnoho desetiletí dodávala šifrovací zařízení desítkám států včetně Československa, a tak je odposlouchávala.[18]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Incident v Tonkinskom zálive [online]. [cit. 2022-09-30]. Dostupné online. (SK) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ Belen Fernandez. Reappearing the disappeared of Operation Condor. www.aljazeera.com. Al-Džazíra, 30. srpna 2014. Dostupné online. 
  3. ↑ Až 25 let vězení: Soud potrestal jihoamerické důstojníky za likvidaci politických odpůrců. ČT24 [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ "1992: Archives of Terror Discovered Archivováno 11. 12. 2015 na Wayback Machine.". National Geographic. 22. listopadu 1992.
  5. ↑ KLEIN, Naomi. The Shock Doctrine. New York: Picador, 2007. ISBN 978-0-312-42799-3. S. 126. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.valka.cz [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12. 
  7. ↑ „Polepšený“ Ortega se opět dostává k moci | Svět. Lidovky.cz [online]. 2006-09-26 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ Tady našel šéf Al-Káidy smrt. Na balkóně, pomocí dvou „ninja raket“. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ Superkrtek Ames. Před 20 lety FBI zatkla nejdražšího vyzvědače Moskvy. iDNES.cz [online]. 2014-02-24 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČR nese vinu za program tajných věznic CIA, stojí v nevládní zprávě. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ U.S. has secretly provided arms training to Syria rebels since 2012. Los Angeles Times. 21. června 2013. Dostupné online. 
  12. ↑ Secret CIA effort in Syria faces large funding cut. The Washington Post. 12. června 2015. Dostupné online. 
  13. ↑ WikiLeaks zveřejnily hackerský arzenál CIA, špiónům jej někdo ukradl. iDNES.cz [online]. 2017-03-07 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ CIA Budget: An Unnecessary Secret. www.cato.org [online]. [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-13. 
  15. ↑ a b EXKLUZIVNĚ: Bez kamer a v přísném utajení. Šéf tajné služby dostal medaili CIA. Lidovky [online]. 4. dubna 2019. Dostupné online. 
  16. ↑ Šéf kontrarozvědky Koudelka dostal od americké CIA prestižní Tenetovu cenu. V tichosti a utajení. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  17. ↑ Jste teroristé, vzkázal Írán armádě USA a CIA. iDNES.cz [online]. 2007-09-29 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ The CIA secretly bought a company that sold encryption devices across the world. Then its spies sat back and listened.. Washington Post [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • ROEWER, Helmut; SCHÄFER, Stefan; UHL, Mathias: Encyklopedie tajných služeb ve 20. století; Euromedia Group, Praha, 2006, ISBN 80-242-1607-8

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústřední_zpravodajská_služba&oldid=24308803“