Útoky v Amsterdamu (listopad 2024)

Dne 7. listopadu 2024 došlo po fotbalovém zápase Evropské ligy UEFA v nizozemském Amsterdamu mezi izraelským klubem Maccabi Tel Aviv a nizozemským klubem Ajax Amsterdam k útokům fanoušků Maccabi Tel Aviv na obyvatele Amsterdamu a naopak k útokům na tyto fanoušky. Někteří fanoušci izraelského klubu byli před útoky natočeni, jak strhávají palestinské vlajky a hlásají protiarabská hesla.

Útoky v Amsterdamu (listopad 2024)
Trvání	7. listopad 2024
Místo	Amsterdam, Nizozemsko
Příčiny	antisemitismus, antisionismus, antiarabismus
Metody	nepokoje, útok vozidlem, pobodání, fotbalové chuligánství
Strany
Fanoušci klubu Maccabi Tel Aviv Propalestinské skupiny, účastníci fotbalu a muslimové občané Amsterdamu
Oběti a zatčení
Zranění	5 lidí bylo hospitalizováno a dalších 20 až 30 utrpělo lehká zranění
Zatčení	62 osob
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K útokům došlo na různých místech ve městě, přičemž fanoušci izraelského klubu byli nejčastěji „přepadeni a napadeni“. Nizozemská policie uvedla, že pachatelé „aktivně vyhledávali fanoušky izraelského klubu s cílem zaútočit na ně“, a potvrdila zadržení 62 osob. Pět osob bylo hospitalizováno a dalších 20 až 30 lidí utrpělo lehká zranění.

Některá média tento útok označila za pogrom.

Pozadí

V souvislosti s válkou Izraele s Hamásem došlo v Nizozemsku k nárůstu antisemitismu. Několik měsíců před útoky Agentura Evropské unie pro základní práva informovala o nárůstu antisemitských útoků po celé Evropě, což částečně přičítala válce. Vedle toho od počátku války se v Nizozemsku konala řada masových propalestinských demonstrací kritizujících postup Izraele v Pásmu Gazy, prohlubování humanitární krize a vysoký počet civilních obětí z řad dětí a žen. Již v říjnu 2023 se v Amsterdamu konala demonstrace, které se účastnilo 15 000 osob. V lednu 2024 bylo na náměstí Dam vyskládáno deset tisíc párů bot symbolizujících deset tisíc dětských obětí války. Protesty se konaly také v Haagu před budovou Mezinárodního trestního soudu, kde protestující požadovali obvinění izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. V době uvodního slyšení k případu konání genocidy v Pásmu Gazy se před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu sešly skupiny podporující jak Izrael, tak Palestinu. V květnu 2024 se někteří studenti Amsterdamské univerzity připojili ke studentským propalestinským stávkám.

Jednalo se o zápas Evropské ligy UEFA konaný na aréně Johana Cruijffa. Zápas skončil 5:0 pro Ajax Amsterdam a obešel se bez potyček mezi fanoušky.

Před zápasem zakázala starostka Amsterdamu Femke Halsemaová propalestinské protesty v blízkosti stadionu kvůli obavám z možných násilností. Mimo jiné požádala národního koordinátora pro bezpečnost a boj proti terorismu o dodatečné vyhodnocení hrozeb a upozornila na zvýšené napětí v důsledku probíhající války Izraele s Hamásem. Izraelský klub doprovázeli agenti Mosadu, aby „zajistili maximální ochranu“, a amsterdamská policie zvýšila před zápasem svou přítomnost v centru města. Mosad před zápasem rovněž varoval před možným ohrožením Izraelců a Židů v Nizozemsku a zaslal varování bezpečnostním složkám. Starostka později uvedla, že samotný zápas nebyl původně považován za vysoce rizikový, jelikož Ajax je tradičně spojován s judaismem. Navzdory zvýšeným bezpečnostním opatřením se propalestinští demonstranti pokusili v den zápasu dostat k aréně.

Místní úřady se obávaly možných konfliktů. Před zápasem kolovaly na sociálních sítích videa, na kterých skupiny fanoušci izraelského klubu hlásají protiarabské hesla (včetně „Smrt Arabům!“ a „Ať vyhraje IOS, zničíme Araby!“), chválí operace Izraelských obranných sil v Pásmu Gazy a strhávají palestinské vlajky. Mimo jiné došlo ke konfliktu mezi fanoušky a arabskými taxikáři, kteří nahnali fanoušky do kasina. Fanoušci také ohrožovali kolemjdoucí a přerušovali minutu ticha za oběti záplav ve Španělsku v roce 2024. Izraelská vláda kritizovala Španělsko za to, že premiér Sánchez a jeho vláda volali po zbrojním embargu vůči Izraeli, uznali Palestinu za stát a podpořili případy obvinění Izraele u Mezinárodního trestního soudu a Mezinárodního soudního dvoru.

Podle zprávy izraelsko-americké neziskové organizace New Israel Fund z roku 2003 se fanoušci Maccabi Tel Aviv umístili na druhé příčce mezi nejvíce rasistickými fotbalovými fanoušky v Izraeli. Více rasističtí měli být jen fanoušci týmu Bejtar Jeruzalém. V roce 2023 izraelská iniciativa Vykopněme rasismus a násilí z izraelského fotbalu (KIO) znovu zařadila fanoušky Maccabi Tel Aviv na druhé místo nejvíce rasistických fanoušků. Iniciativa napočítala v sezóně 2022/2023 celkem 65 rasistických incidentů. Většina byla namířena proti Arabům, ale také proti hráčům tmavé pleti. Iniciativa dále uvedla, že problém je systémový, jelikož izraelské složky nevymáhají dodržování vlastních antirasistických zákonů. Týmoví ultras byli opakovaně obviňováni z rasismu. V roce 2014 byl například terčem jejich skandování rasistických urážek fotbalista Mahran Radi, který v té době za tým hrál. Ultras skandovali: „Nechceme v týmu Araby!“ a „Radi je mrtvej“. Nicméně na předchozích čtyřech venkovních zápasech Maccabi Tel Aviv odehraných v rámci Evropské ligy UEFA 2024 (v Rumunsku, Litvě, Srbsku a Portugalsku) nebyly hlášeny žádné konfliktní incidenty. Domácí mezinárodní zápasy hrál tým během války v Maďarsku a Srbsku.

Útoky

Ve středu večer, po konfliktu mezi fanoušky a arabskými taxikáři, a během čtvrtka se ve skupinách na Snapchatu a Telegramu objevovaly výzvy k útokům na fanoušky izraelského klubu.

Podle amsterdamského radního a bývalého člena strany BIJ1 Jazieho Veldhuyzena došlo k útokům poté, co izraelští fanoušci „začali strhávat palestinské vlajky z domů“. Nejnapjatější situace byla na náměstí Dam, kde řada lidí hlásala propalestinská hesla a vystavovala propalestinské symboly. Policie těmto osobám nařídila, aby náměstí opustily.

K násilnostem došlo na mnoha místech ve městě. Nizozemská policie uvedla, že fanoušci byli nejčastěji „přepadeni a napadeni“. Podle deníku The Jerusalem Post byli fanoušci biti a pronásledováni s noži. Podle očitých svědků došlo k pokusům o pobodání a házení osob do řeky. Deník Ma'ariv informoval, že došlo k nejméně jednomu pokusu o únos a že mnoho osob se zabarikádovalo v budovách. Pět osob bylo hospitalizováno a dalších 20 až 30 lidí utrpělo lehká zranění. Od půl čtvrté ráno již k útokům nedocházelo.

Starostka města řekla, že útoky byly rychle zorganizovány na Telegramu. Nizozemská policie uvedla, že bylo zatčeno 62 osob. Čtyři osoby byly prošetřovány ze spáchání násilného činu (včetně dvou nezletilých). Čtyřicet osob bylo propuštěno s pokutou za spáchání přestupku proti veřejnému pořádku a dalšíh deset s pokutou za poškození majetku. Ostatní byly propuštěni bez obvinění. Po dalších pachatelích policie dále pátrala.

Reakce

Nizozemsko

Předseda vlády Dick Schoof prohlásil, že je „zděšen antisemitskými útoky na izraelské občany“. Situaci označil za „naprosto nepřijatelnou“ a dodal, že je „v úzkém kontaktu se všemi zúčastněnými stranami a právě telefonicky hovořil s Netanjahuem, aby zdůraznil, že pachatelé budou brzy identifikováni a stíháni“. Ministr spravedlnosti David van Weel prohlásil, že pachatelé budou identifikováni a pohnáni k odpovědnosti, a dodal: „Měli bychom se stydět.“

Král Vilém Alexandr vyjádřil nad útoky „hluboké zděšení a šok“ a dodal: „Během druhé světové války jsme zklamali židovskou komunitu v Nizozemsku a včera večer jsme ji zklamali znovu.“

Několik stran ve Sněmovně reprezentantů vyzvalo k naléhavé debatě, která je naplánována na příští týden. Nizozemský politik Geert Wilders napsal: „Vypadá to jako hon na Židy v ulicích Amsterdamu. Zatkněte a deportujte multikulturní spodinu, která napadla fanoušky Maccabi Tel Aviv v našich ulicích,“ a dodal, že je „zahanben, že se toto může stát v zemi, jako Nizozemsko. Naprosto nepřijatelné.“ Předsedkyně Lidové strany pro svobodu a demokracii Dilan Yeşilgözová popsala záběry jako „neuvěřitelně zvrácené“ a pachatele označila za „čistou spodinu, čistou židovskou nenávist.“

Starostka Amsterdamu Femke Halsemaová útoky odsoudila a označila pachatele za „antisemitské útočné skupiny“. Na tiskové konferenci vyjádřila hlubokou hanbu a incident označila za „velmi temný moment pro celé město“. Halsemaová dále uvedla, že incident jí připomněl pogromy proti Židům v Evropě a zdůraznila, že židovský život a kultura jsou pod hrozbou. Město zakázalo demonstrace na nadcházející víkend a udělilo policii pravomoc k namátkovým prohlídkám.

Izrael

Ministr zahraničních věcí Gid'on Sa'ar označil útoky za „barbarské a antisemitské“ a doporučil Izraelcům v Amsterdamu, aby zůstali ve svých hotelech. Dodal, že se jedná o „varovný signál pro Evropu a svět“. Mimo jiné se obrátil na svůj nizozemský protějšek Caspara Veldkampa s žádostí o pomoc při bezpečném převozu izraelských občanů z jejich hotelů na letiště.

V telefonátu s nizozemským premiérem Schoofem izraelský premiér Benjamin Netanjahu zdůraznil za „nejvyšší důležitost“ zajištění bezpečnosti všech Izraelců v Nizozemsku. Netanjahu poukázal na závažnost plánovaných antisemitských útoků proti izraelským občanům a požádal o zvýšenou ochranu pro židovskou komunitu v Nizozemsku, jak uvedla kancelář izraelského premiéra. Netanjahu nejprve oznámil plány vyslat „záchranné letouny“, aby přivezly izraelské občany domů, později však jeho kancelář objasnila, že se zaměří na zajištění komerčních letů pro jejich bezpečný návrat.

Izraelský prezident Jicchak Herzog označil události v Amsterdamu za „antisemitský pogrom“ a nazval jej vážným incidentem a varováním pro každou zemi, která si cení své svobody. Vyjádřil důvěru v nizozemské úřady, že dokáží ochránit Izraelce a Židy, kteří jsou pod útokem. Netanjahu události přirovnal ke Křišťálové noci, přičemž poznamenal, že k útokům došlo přesně na 86. výročí této události.

El Al, izraelská národní letecká společnost, oznámila, že na Šabat, den odpočinku v judaismu, uskuteční let z Amsterdamu do Tel Avivu, a to se souhlasem izraelského vrchního rabinátu. Po návratu fanoušků do Izraele bylo na sociálních sítích zveřejněno video, na kterém skandovali stejné protiarabské slogany jako v Amsterdamu, včetně „proč nejsou v Gaze děti ve škole? Žádné děti tam už totiž nejsou.“

Palestina

Ministerstvo zahraničí v Palestině vydalo prohlášení, v němž odmítlo všechny formy násilí, avšak zároveň odsoudilo protiarabská hesla a zneuctění palestinské vlajky ze strany příznivců izraelského fotbalového týmu. Ministerstvo vyjádřilo znepokojení nad tím, co popsalo jako „násilné činy“ ze strany fanoušků známých pro své „rasistické sklony“, které se v nizozemském hlavním městě odehrávaly tři dny po sobě.

Ministerstvo také vyzvalo nizozemskou vládu, aby prošetřila osoby odpovědné za nepokoje a zajistila ochranu Palestinců a Arabů, přičemž upozornilo na přítomnost jednotlivců popisovaných jako nelegální osadníci a vojáci, kteří údajně šíří „rasistické myšlenky“ po několika evropských městech. Ministerstvo rovněž varovalo před rostoucím vlivem těchto skupin a jejich činy označilo za „přímý útok na palestinskou identitu a symboly.“

Ostatní země

• Česko: Předseda vlády Petr Fiala na sociální síti X napsal: „Důrazně odsuzuji antisemitské útoky v Amsterdamu. Přesně tohle mám na mysli, když mluvím o nezvládnuté migraci do Evropy.“ Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský uvedl, že „útoky hluboce odsuzuje a že násilí, nenávist a antisemitismus nemají v Evropě ani na světě místo“.
• Francie: Ministr vnitra Bruno Retailleau odmítl výzvy k přemístění nadcházejícího zápasu mezi Francií a Izraelem s tím, že by to znamenalo „ustoupit tváří v tvář hrozbám násilí a antisemitismu“. Potvrdil, že zápas se bude konat podle plánu na stadionu Stade de France, přičemž budou zajištěna všechna bezpečnostní opatření k zajištění bezpečí.
• Německo: Velvyslanec v Izraeli Steffen Seibert napsal, že se jako Evropan „stydí, když vidí takové scény v jednom z našich velkých měst“. Dodal, že „pronásledování a bití izraelských fotbalových fanoušků není protiválečný protest. Je to zločinné a nepřípustné a všichni se proti tomu musíme postavit.“
• Spojené státy americké: Prezident Joe Biden napsal: „Antisemitské útoky na izraelské fotbalové fanoušky v Amsterdamu jsou odporné a jsou připomínkou temných okamžiků v dějinách, kdy byli Židé pronásledováni.“ Útoky odsoudili také zákonodárci z Demokratické a Republikánské strany.
• Spojené království: Ministr zahraničních věcí David Lammy prohlásil: „Jsem zděšen antisemitskými útoky na izraelské občany. Naprosto odsuzuji tyto odporné násilné činy a stojím na straně izraelského a židovského lidu na celém světě“.  

Muslimské komunity

Americká muslimská organizace pro občanská práva a obhajobu CAIR, vydala prohlášení, ve kterém odsoudila „otevřeně rasistické izraelské fotbalové chuligány“ a uvedla, že „nepravdivé tvrzení, že muslimští a arabští obyvatelé Amsterdamu náhle a náhodně zaútočili na Židy v moderním pogromu“, je nepřijatelné.

Ostatní

Americký miliardář Bill Ackman prohlásil, že po antisemitských útocích stáhne své hedgefundové společnosti Pershing Square Capital Management a Universal Music Group z burzy Euronext Amsterdam a přemístí je do Spojených států.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku November 2024 Amsterdam attacks na anglické Wikipedii.

Portály: Nizozemsko