13. dynastie

13. dynastie se již povětšinou řadí do druhého přechodového období, která po předchozích dvou úspěšných dynastiích upadla do kolapsu v důsledku vzájemně synergických příčin. Projevem úpadku byl rozpad centrálních autorit, redukce dálkového obchodu, nestability na hranicích vedoucí k masové migraci populací, zejména ze Syropalestinské oblasti, prolínání kultur, omezení umění a redukce budování monumentálních architektur. Často to bylo doprovázeno lokálními konflikty a regionalizací správních struktur^[1]^[2]^[3] a konfliktem zájmů jejich lokálních vládců. Přehled králů a vládců v Druhé přechodné době, je nepřehledný a historicky problematický. Některé zdroje se odkazují na seznam Manehta, kde se pro 13. dynastii uvádí ~50 králů, jiné na Turínský královský papyrus pocházející z období vlády Ramesse II. v 19.dynastii (1279–1213 př. Kr.^[4]). Stejně problematický je seznam králů ve 14. dynastii. 15. dynastie je již označovaná jak Hyksóská^[5]^[6].

Panovníci

Faraoni a králové 13. dynastie

Faraon

rodné jméno

trůní jméno

doba vlády př. Kr.^[4]

významnější památky^[7]

Wegaf Khutawyré

Wegaf

Sechem-netjeru

1759–1757

Stéla a Umm el-Káb v Abydosu, je možné, že 1. faraonem byl Sechemre Chutawy Sobekhotep

Amenemhet V. Sekhemkare

Sankhibré; Hornedjheritef

Mech-ib-taui

~1756–1753

udržel svou vládu v Byblosu

Amenemhet VII. Sedjefakare'

Kay Amenemhet

Heri-tep-taui

~1753–1748

nápisy v Tanis a na Elephantině

Sobekhotep II. Sekhemre'-khutawy

Sobekhotep

Jaanjra

~1753–1748

reliéfy v Nag Hammádí a Bubastis

Khendjer Userkare’

Chendjer

Djed-cheperu

~1732–1728

kartuš na stéle, hrobka
v jižní Sakkáře

Sobekhotep III. Sekhemre'-swadjtawy

Sobekhotep

Chui-taui

~1725–1722

kolonáda bohu Moncu
v al-Medamud

Neferhotep I. Kha'sekhemre'

Neferhotep

Gereg-taui

~1721–1710

socha nalezená v Abydosu

Sobekhotep IV. Kha'neferre'

Sobekhotep

Anch-ib-taui

~1709–1701

kolosální socha nalezená v Tanis

Sobekhotep V. Khahotepre'

Sobekhotep

Anch-ib-taui

~1700–1695

?

Reference

↑ BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin; EVŽEN, Neústupný. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9.
↑ The political situation in Egypt during The second Intermediate period [online]. Copenhagen: The Carsten Institute on near Eastern Studies, 1997. Dostupné online. (anglicky)
↑ DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
↑ ^a ^b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
↑ PETRIE, Flinders. Hyksos and Israelite Cities"; [online]. London: Office od School of Archeology, 1906. Dostupné online. (anglicky)
↑ POLZ, Daniel. Die Hyksos Blöcke aus Gebelen: zur Presäncen der Hyksos in Oberäegypten. Orientalia Lovaniensia Analecta. 2006, roč. 149, s. 239–247. Dostupné online. Archivováno 27. 11. 2017 na Wayback Machine.
↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 13. dynastie na Wikimedia Commons

[Bar-1] BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin; EVŽEN, Neústupný. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9.

[2] The political situation in Egypt during The second Intermediate period [online]. Copenhagen: The Carsten Institute on near Eastern Studies, 1997. Dostupné online. (anglicky)

[3] DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)

[Hornung-4] HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)

[5] PETRIE, Flinders. Hyksos and Israelite Cities"; [online]. London: Office od School of Archeology, 1906. Dostupné online. (anglicky)

[6] POLZ, Daniel. Die Hyksos Blöcke aus Gebelen: zur Presäncen der Hyksos in Oberäegypten. Orientalia Lovaniensia Analecta. 2006, roč. 149, s. 239–247. Dostupné online. Archivováno 27. 11. 2017 na Wayback Machine.

[Bun-7] BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]