Alfons III. Portugalský

Alfons III. Portugalský
	král Portugalska a Algarve
	Alfons III. Portugalský
Doba vlády	1248–1279
Narození	5. května 1210; Coimbra
Úmrtí	16. února 1279; Lisabon nebo Alcobaça (Portugalsko)
Pohřben	Klášter Alcobaça
Předchůdce	Sancho II. Portugalský
Nástupce	Dinis I. Portugalský
Manželka	Matylda z Boulogne; Beatrix Kastilská
Potomci	Robert; Blanka; Ferdinand; Dinis I.; Alfons; Sancha; Marie; Konstancie; Vincent
Dynastie	Burgundská dynastie
Otec	Alfons II. Portugalský
Matka	Urraca Kastilská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfons III. Portugalský (portugalsky Afonso III de Portugal, španělsky Alfonso III de Borgoña, francouzsky Alphonse le Boulonnais , 5. května 1210, Coimbra – 16. února 1279, tamtéž) zvaný Boloňan nebo Reformátor, byl hrabě z Boulogne a portugalský král. Jako první užíval titul král Portugalska a Algarve.

Život

Šlo o druhorozeného syna krále Alfonse II. Tlustého a jeho choti, kastilské infantky Urraky. Mládí strávil v Dánsku a na francouzském dvoře své tety Blanky měl jistý politický vliv. Roku 1238 či 1239 se výhodně oženil s Matyldou, bohatou ovdovělou dědičkou hrabství Boulogne, a stal se tak francouzským hrabětem.

Začal zasahovat do vnitřních záležitostí Portugalského království, kde vládl jeho starší bratr Sancho II. Nespokojená šlechta se spojila s církví a pokusila se na trůn dosadit Alfonse. V březnu 1245 obžaloval papež Inocenc IV. v bule Inter alia desiderabilia Alfonsova bratra z nejhorších zločinů, označil jej za „zbytečného krále“ (rex inutilis) a Alfonse za „správce a ochránce“ království, čímž Sancha v podstatě sesadil. Sancho opustil zemi a roku 1248 v Toledu zemřel.

Na opuštěný portugalský trůn nastoupil Alfons. Vzdal se francouzského hrabství a roku 1253 se, i přes existenci manželství s Matyldou z Boulogne žijící ve Francii, oženil s Beatrix, mladinkou levobočnou dcerou sousedního krále Alfonse Kastilského. Matylda si stěžovala u papeže a Alexandr IV. vyřkl nad oblastmi království, kde král se svou mladou chotí pobýval, interdikt. Alfons nutně potřeboval legitimního následníka trůnu a papežskému nátlaku se nepodvolil. Patová situace se vyřešila Matyldinou smrtí roku 1258.^[1] Beatrix porodila staršímu manželovi osm legitimních potomků a přežila jej téměř o čtvrt století, byli společně pohřbeni v cisterciáckém klášteře Alcobaça.