Antonín Bělohoubek
Antonín Bělohoubek (28. dubna 1845 Jeřice – 24. prosince 1910 Královské Vinohrady[1]) byl český chemik. Věnoval se především kvasné chemii.
| Prof. Antonín Bělohoubek, Dr. h. c. | |
|---|---|
.jpg) Prof. Antonín Bělohoubek | |
| Narození | 28. dubna 1845 Jeřice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. prosince 1910 (ve věku 65 let) Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | chemik, pedagog, vysokoškolský učitel a učitel |
| Zaměstnavatel | České vysoké učení technické v Praze |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v rodině správce knížecího velkostatku v Hořicích. Měl mladšího bratra Augusta (1847–1908), který se později rovněž stal chemikem. V roce 1849 se rodina přestěhovala do Nové Paky, kde otec dostal úřednické místo berního. Oba bratři záhy osiřeli a přestěhovali se do Prahy. Přes těžkou hmotnou situaci Antonín vystudoval německou reálku a od roku 1861 studoval na německé polytechnice, kde byl žákem (a později rovněž zetěm) Karla Ballinga. V roce 1868 se stal asistentem profesora Wilhelma Gintla. Ve stejném roce se habilitoval jako soukromý docent pivovarnictví. V roce 1880 byl jmenován mimořádným a v roce 1888 řádným profesorem chemie na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dále přednášel zemědělskou chemii a technickou mikroskopii. Po roztržce se studenty odešel a přijal místo přednosty chemického oddělení na Patentním úřadu ve Vídni.
V roce 1906 odešel do penze a vrátil do Prahy, zemřel v roce 1910 zemřel. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.
Dílo
editovatSpolky a instituce
editovatByl zakladatelem nebo spoluzakladatelem těchto spolků a institucí:
- 1872 Česká společnost chemická
- 1875 Sladovnická škola v Praze
- 1878 Lihovarnická škola v Praze
- 1880 Výzkumný ústav pro průmysl lihovarnický
- 1887 Výzkumný ústav pro průmysl pivovarnický
Bělohoubek a Spor o Rukopisy
editovatV roce 1885 byl Antonín Bělohoubek pověřen spolu s Vojtěchem Šafaříkem podrobným chemickým a mikroskopickým průzkumem Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Oba vědci stanovili sérii pěti testů, kterými zkoušeli zkoumané rukopisy, původní rukopisy ze 14. století a podobné materiály z let 1780–1820. Testy probíhaly nezávisle v letech 1886–1887 a bylo zjištěno, že převážná většina reakcí zkoumaných rukopisů odpovídá reakcím skutečných středověkých materiálů. Bělohoubkův závěr zní: "Rukopis Kralodvorský se chová po stránce mikroskopické a mikrochemické v podstatě tak, jako nepochybně starobylé rukopisy z věku, do něhož se klade."[2] V jedné iniciále byla ale nalezena berlínská modř, která je známa až od 18. století. Tato skutečnost se pak stala jedním z hlavních argumentů odpůrců pravosti RKZ.
Spisy
editovatPublikoval řadu knih a odborných článků, ve kterých se věnuje především otázkám pivovarnictví z mnoha různých hledisek. Celek těchto spisů tvoří ucelený interdisciplinární soubor, který je zároveň přehledem vědomostí, jež měla poslední třetina 19. století o tomto potravinářském oboru.
- Několik slov o stavbě a zařizování pivovarův, Praha : vlastní náklad, v komisi kněhkupectví Frant. Řivnáče, 1875, 30 s., 2 složené l. příl. s architekt. výkresy. dostupné on-line
- Einige Worte über den Bau und die Einrichtung von Brauereien, Prag : Selbstverlag. In Kommission bei Fr. Řivnáč, 1875, dostupné on-line
- O vrchním kvašení mladinek pivních, Praha : vlastní náklad, v komisi kněhkupectví Frant. Řivnáče, 1877, dostupné on-line
- O stanovení hodnoty ječmene, Praha : vlastní náklad, v komisí kněhkupectví J. Otto, 1880, dostupné on-line
- Über die Obergährung von Bierwürzen, Prag : Selbstverlag. In Kommission bei Fr. Řivnáč, 1881, dostupné on-line
- O vlivu droždí v jakosť piva a o významu čistých kvasnic pro pivovary českomoravské, Praha : vlastní náklad, 1885, dostupné on-line
- Příspěvek k otázce o degeneraci ječmene, Praha : vlastní náklad, 1885 dostupné on-line
- O chmeli Staro-Ouholickém. O prodejném kieseritu a jeho užívání, Praha : Nakladatel A. Reinwart knihkupec, 1891 dostupné on-line
Je rovněž autorem životopisných studií:
- František Chodounský : náčrtek životopisný, Praha : vlastní náklad, 1884
- Život a působení Františka Ondřeje Poupěte, Praha : vlastní náklad : V komisí knikupectví Fr. Řivnáče, 1878
- M. Louis Pasteur : jeho život a působení, Praha : vlastní náklad, 1897
Ocenění díla
editovat- V roce 1910 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z6, s. 97
- ↑ BĚLOHOUBEK, Antonín. Zpráva o chemickém prozkoumání. Časopis musea království Českého. 1887, roč. 61. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-22. Archivováno 22. 12. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 02-10-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-11-2011.
Literatura
editovat- HŘEBÍČEK, Robert Jan. Bělohoubek a Rukopisy. Pod Zvičinou. 1996, roč. XIV, čís. 4, s. 13–15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-25. Archivováno 25. 5. 2011 na Wayback Machine.
- heslo Antonín Bělohoubek. In: Josef Tomeš a kolektiv. Český biografický slovník XX. století. Praha : Litomyšl: Paseka : P. Meissner, 1999. Svazek I. S. 73.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Bělohoubek na Wikimedia Commons 
Autor Antonín Bělohoubek ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Bělohoubek
- Digitalizovaná díla Antonína Bělohoubka v České digitální knihovně
