Wikipedie

Béla III. Uherský

uherský král

Béla III. Uherský (1148? – 23./24. dubna 1196) byl uherský[1] a chorvatský král z rodu Arpádovců. Zasloužil se o svatořečení Ladislava I.,[2] stojí za dnešní podobou Svatoštěpánské koruny[3] a za časů jeho vlády se začalo užívat dvojitého kříže, jejž dodnes zůstal v maďarském státním znaku.

Béla III. Uherský
král uherský a chorvatský
Portrét
Béla III. na středověké miniatuře (Chronicon Pictum).
Doba vlády1172–1196
Korunovace1173
Narození1148?
Úmrtí23./24. dubna 1196
Székesfehérvár
PohřbenKatedrála v Székesfehérváru
PředchůdceŠtěpán III. Uherský
NástupceEmerich Uherský
ManželkyAnežka ze Châtillonu
Markéta Francouzská
PotomciEmerich Uherský
Markéta Uherská
Ondřej II. Uherský
Šalamoun
Štěpán
Konstancie Uherská
DynastieArpádovci
OtecGejza II. Uherský
MatkaEufrozina Kyjevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Život

editovat

Narodil se jako druhorozený syn uherského krále Gejzy II. a Eufroziny, dcery Mstislava I. Kyjevského. Oficiálním následníkem trůnu byl nejprve starší Štěpán a Béla měl být zprostředkovatelem dobrých vztahů s Byzantskou říší. V Konstantinopoli byl zasnouben s císařovou dcerou Marií a přijal jméno Alexios. Roku 1165 byl jmenován oficiálním nástupcem byzantského trůnu. Císaři Manuelovi se roku 1169 vytoužený syn narodil. Béla o titul přišel a zasnoubení bylo anulováno. Na místo Marie dostal za manželku Anežku ze Châtillonu, nevlastní sestru byzantské císařovny.

4. března 1172 zemřel bratr Štěpán. Byl pravděpodobně otráven a Béla dostal nabídku uherské koruny. Díky vazbám k Byzantské říši nezískal příliš velkou podporu. Většina šlechty, včetně Bélovy matky, by raději na trůně viděla Bélova bratra Gejzu. Béla nechal matku i bratra uvěznit. Bratra propustil roku 1189, když římskoněmecký císař Fridrich I. vstoupil do Uher. Propuštěný Gejza se připojil ke křížovému tažení pod císařovým velením.

„ Potom panoval jeho bratr Béla, který pronásledoval zloděje a zbojníky a jako první zavedl pořádek do podávání žádostí... “
— Dubnická kronika[4]

Roku 1181 Béla nařídil, aby všechny náležitosti, kterými se zaobíral, byly doručovány písemně. Tím položil základy uherské byrokracie.

Během Bélova panování nabyly na intenzitě výboje Maďarů do ruské Haliče. Roku 1188 Béla Halič zcela obsadil, zahnal knížete Vladimíra Jaroslaviče a jmenoval svého syna Ondřeje králem dobytého území. Krátce nato Vladimír dosáhl s polskou a německou podporou svého knížectví zpět. Vícekrát Béla zasahoval s bavorskou podporou i proti českému knížeti Václavovi II.

Zemřel na jaře roku 1196 a byl pohřben v katedrále v Stoličném Bělehradě, která byla zničena Turky. V polovině 19. století byly při archeologickém průzkumu zbytků katedrály nalezeny královy ostatky a společně s ostatky královny Anežky byly přeneseny do Matyášova kostela v Budapešti.[pozn. 1]

Potomci

editovat

Se svou první manželkou Anežkou ze Châtillonu měl Béla tyto děti:

∞ císař Izák II. Angelos
∞ Bonifác I. Soluňský
∞ Mikuláš ze Saint-Omer

Po smrti Anežky se Béla oženil s Markétou Francouzskou, manželství zůstalo bez potomků.

Vývod z předků

editovat

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Béla byl na svou dobu nezvykle vysoký, měřil 192 cm, což potvrdilo i svědectví jeho současníka kanovníka Richarda, který se s ním setkal při cestě do Svaté země roku 1189. Zdá se, že měl po matce a prababičce z dynastie Rurikovců severské rysy.[5]

Reference

editovat
  1. ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/59035/Bela-III
  2. ↑ Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 142. 
  3. ↑ Legendy a kroniky koruny uherské, str. 116
  4. ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 90. 
  5. ↑ DNA profiling of Hungarian King Béla III and other skeletal remainsoriginating from the Royal Basilica of Székesfehérvár

Literatura

editovat
  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Štěpán III. Uherský 		  Uherský král
Béla III.
1172–1196 		  Nástupce:
Emerich
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Béla_III._Uherský&oldid=23321304“