Wikipedie

Břetislav Štorm

český architekt, spisovatel a heraldik
Tento článek je o architektovi. O překladateli pojednává článek Břetislav Štorm (překladatel).

Břetislav Štorm (21. června 1907 Řevničov – 11. června 1960 Praha[1]) byl český architekt, grafik, ilustrátor, spisovatel, heraldik a propagační pracovník státní památkové péče.

Břetislav Štorm
Narození21. června 1907
Řevničov
Úmrtí11. února 1960 (ve věku 52 let)
Praha
Povoláníspisovatel, heraldik, architekt, památkář, grafik, typograf, ilustrátor, designér a státní úředník
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Břetislav Štorm začal v roce 1917 studium na reálném gymnáziu v Rakovníku. Zaujala jej gotická architektura a výtvarná tvořivost, zejména kreslil, maloval akvarely, psal také první literární pokusy. Byl ovlivněn svým profesorem, malířem a grafikem Rudolfem Pucholdem a školními cestami po kraji. V roce 1923 se přestěhoval do Prahy. Po maturitě na gymnáziu, kde se intenzívně věnoval mj. francouzštině, byl o dva roky později přijat na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Zde studoval u profesorů Antonína Engela, Antonína Mendla, Oldřicha Blažíčka, Rudolfa Kříženeckého, Severina Ondřeje, Rudolfa Kukače, Františka Kadeřávka, Antonína Ausobského a Zdeňka Wirtha. S Wirthem se spřátelil a spolupracoval s ním po celou svou další kariéru, stejně jako se Zdeňkem Mariou Zengerem.

V roce 1936 se oženil se Slávkou Mohalovou, v roce 1945 se podruhé oženil, s Martou Podzemskou.

Jeho tvorbu silně ovlivnila jeho hluboká katolická víra.

Břetislav Štorm zemřel 11. února 1960 v Praze. V roce 1999 získal cenu za památkovou péči Ministerstva kultury ČR in memoriam.

Pracovní kariéra a dílo

editovat
  • 1926 počátek spolupráce s nakladatelem Ladislavem Kuncířem, myšlenkový okruh Staré Říše a Jaroslava Durycha; ve velkoměstském prostředí se rychle orientoval protimodernisticky a prosazoval se svými kresbami a eseji
  • 1928 leták Societas ideis restituendis
  • 1929 revue Stěžeň, grafická úprava a s Rudolfem Mikutou převaha autorských článků
  • 1931 absolutorium ČVUT, do 1933 vojenská služba v Hradci Králové
  • 1933–1939 technickým úředníkem na Krajinskom úradě v Bratislavě, později v Košicích, neustálý kontakt s Čechami a s Prahou
  • 1933 návrh domu Josefa Floriana ve Staré Říši
  • 1933 próza Smrt rytíře Růže
  • 1934 návrh chirurgického pavilonu ve Zvolenu
  • 1935–1941 redigoval a tvořil Erbovní knížky
  • 1937 próza Vladařství Růže
  • 1937 vstoupil do obnoveného Řádu sv. Lazara Jeruzalémského jako herolt, první výstava v Institutu E. Denise v Praze, narození syna Vojtěcha
  • 1938 návrh rozšíření kostela v Brezanech u Prievidzi
  • 1939 návrh znaku Slovenského státu (spolu s Alexanderem Húščavou)[2]
  • 1939 návrat ze Slovenska („dán k dispozici Protektorátu“), působil na několika úřadech v Praze, na Mělníku, nakonec na Ministerstvu veřejných prací
  • 1939 návrh rodinného domu ve Všenorech
  • 1941 návrh rodinného domu v Jarkovicích
  • 1943 totální nasazení v ČKD v Praze – Libni
  • 1944 onemocnění s řadou operací
  • 1945 únor: po americkém bombardování Prahy byl vyproštěn z trosek nemocnice na Karlově, po rekonvalescenci nastoupil na podzim na Ministerstvo techniky; působil jako výtvarný a rekonstrukční poradce Emauzského kláštera a Břevnovského opatství a byl členem správní rady hradu Karlštejna
  • 1946 navrhl insignie Univerzity Palackého, realizovány byly pouze řetězy fakult
  • 1947 zastupoval Ministerstvo techniky v nově vytvořené Národní kulturní komisi pro správu kulturního majetku, vedené Zdeňkem Wirthem, jako místopředseda, zároveň přednosta a zpočátku jediný pracovník jejího technického oddělení
  • 1948 Svatováclavská tapisérie
  • 1950–1951 v Národní kulturní komisi, po jejím zrušení povolán Wirthem na Ministerstvo školství, věd a umění jako referent stavebních památek I. kategorie
  • 1951 vitráže do kostela v Mšeně u Mělníka
  • 1952–1956 spolupracoval s architektem Jaroslavem Fidrou na adaptaci novogotických budov zámecké jízdárny a přilehlých prostor pro potřeby Alšovy jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou[3]
  • 1954 ve Státní památkové správě, která byla roku 1958 reformována a změnila název na Státní ústav památkové péče a ochrany přírody; pro jeho propagaci psal a ilustroval mnohé tiskoviny
  • 1957 insignie kanovníků Karlštejnské kapituly

Spisy (výběr)

editovat
  • Kniha kreseb Břetislava Štorma, Praha : Vyšehrad, 1939
  • Úvod do heraldiky, Praha : Vyšehrad, 1940
  • Architektura a pokrok, Praha : Vyšehrad, 1941
  • Liturgické umění, Praha : Vyšehrad, 1941
  • Ročenka pro liturgické umění 1941 (editor), Praha : Vyšehrad, 1941

Próza

editovat
  • 1943 Soví hrad
  • 1944 Dobrý drak
  • 1946 soubory povídek Dobrý rytíř a Stará kapitula

Architektura a užité umění

editovat

Působil při obnově a záchraně mnoha památkových objektů, převážně hradů a zámků, z nichž jeho výtvarné a architektonické autorství dosud nesou Švihov, Kost a Buchlov, zatímco úpravy na Karlštejně byly odstraněny. Významné jsou i jeho návrhy zahradních zámeckých parterů v Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, Veltrusech, Náchod, Mnichově Hradišti, Chlumci nad Cidlinou a Jemništi, nerealizovány byly návrhy do Liblic a do Liběchova. Nešlo o rekonstrukce, ale o autorské návrhy.

Věnoval se užitému umění, navrhoval liturgické předměty (kalichy, monstrance a roucha), šperky, profánní předměty a nábytek. Jako grafik vynikl v heraldické kresbě, navrhoval značky, pečeti a exlibris. Graficky upravil množství knih. Zároveň byl činný jako autor básnických próz, drobných povídek a publicistických příspěvků o architektuře, životním stylu, heraldice a památkách.

Architektura – realizace

editovat

Chirurgický pavilon nemocnice ve Zvolenu 1934, rozšíření kostela v Brezanech u Prievidzi 1938, rodinné domy: Florianův ve Staré Říši 1933, Dr. Hertla v Jarkovicích 1941 a vlastní ve Všenorech 1939, náhrobky: v Praze – Střešovicích, Vokovicích, v Týně n./Vlt., Poštorné a v Bratislavě

Architektura – projekty

editovat

Kostel v Malém Beranově 1933 a kaple v Pohořilkách 1936 (oba návrhy v realizaci deformovány), Malá Kartouza do Staré Říše 1936, hrobní kaple J. Floriana do Staré Říše 1942, kostel do Somoskö 1941, kostnice řádu sv. Lazara 1951, rozšíření kostela v Príbovcích 1949, hřbitovní kaple do Všenor 1945, kaple pro Kláštor p. Znievom 1948, úpravy kostela v Hořičkách 1952. Rodinné domy: L.Kuncíře 1931 a A. Lískovce 1949

Zlatnictví

editovat

Insignie Palackého university v Olomouci 1946, insignie kanovníků Karlštejnské kapituly 1957, návrhy šperků a užitných předmětů pro Topičův salon 1941

Památkové úpravy na hradech a zámcích

editovat

Kost 1955, Švihov 1953, Alšova galerie na Hluboké n./Vlt. 1952, Buchlov 1956, Boskovice 1953, Chlumec n./Cidl. 1959, Klášterec n./Ohří 1953 a Křivoklát 1954, zahradní partery zámků v Jaroměřicích n. /Rok., Rájci n./ Svit. 1951, Veltrusích 1952, Mnichově Hradišti 1950, Jemništi 1953 a v Liblicích 1950, vnitřní úpravy a instalace na Karlštejně 1956

Volná kresba

editovat

Erb Kristův (několik verzí) –1939, Sv. čeští patroni 1944, Rozloučení s Karlem Schulzem – 1945

Erbovníky

editovat

Erbovník Všenorský – 1945, želatinový tisk, ručně kolorováno; Rakovničtí erbovníci, záměr 1945, barevné tužkové skici, vydáno 2008; Erbovník arcibiskupů, biskupů a opatů ČSR – 1947, tuš na pauzáku; Erbovník benediktinské kongregace Sv. Vojtěcha – 1947, želatinový tisk ručně kolorováno; Armorial (Lazarský) – 1948, želatinový tisk, ručně kolorováno; Erbovník děkanů Královské kolegiatní kapituly na Karlštejně, asi 1957, tuš na pauzáku

Tapisérie

editovat

Svatováclavská legenda 1948

Vitráž

editovat

Kostel sv. Martina v Mšeně u Mělníka 1951

Publikační činnost

editovat

Redakce, úprava, články a kresby

editovat

Ročenka pro liturgické umění 1941, Erbovní knížky 1935–1941 (od r. 1940 redaktorem B. Lifka)

Monografie

editovat

Kniha kreseb Břetislava Štorma, Vyšehrad Praha 1939

Próza

editovat

Smrt rytíře Růže, J. Hrachovina Praha 1933; Báječná zvířata, obludy a nestvůry, O.F. Babler a B. Durych Olomouc 1935; Vladařství Růže, L.Kuncíř Praha 1937; Soví hrad, Vyšehrad Praha 1943; Pohádka o dobrém rytíři, měsíčník Živá tvorba č. 1 – 6 1943; Dobrý drak, L. Kuncíř 1944; Dobrý rytíř, (antologie) Vyšehrad Praha 1946; Stará kapitula, Vyšehrad Praha 1946; Poutník – J. Picka Kladno 1957; posmrtně: Strašidla (Starý poustevník), F. Štorm Praha 1992; Knížka o životě rytířském, F. Štorm Praha 1994

Odborné publikace

editovat

Znaky stavu kněžského v českých zemích, Družina literární a umělecká Olomouc 1929; Patero zemských znaků – J. Hrachovina Praha 1934; Úvod do heraldiky, Vyšehrad Praha 1940; Architektura a pokrok – Vyšehrad Praha 1941; Liturgické umění – Vyšehrad Praha 1941, posmrtně: Základy péče o stavební památky SÚPPOP Praha 1965, NPÚ Praha 2007; O. J. Blažíček a kol. Slovník památkové péče, STN Praha 1962, heslář heraldiky a heslo architektura; Břetislav Štorm, mezi žízní budoucnosti a trýzní minulosti – sborník NPÚ Brno 2008; Rakovničtí erbovníci, Rabasova galerie Rakovník 2008

Publicistika v periodikách

editovat

Akce, Akord, Archa, Brána, Kuncířova ročenka, Kvart, Lidová demokracie, Marginálie, Na hlubinu, Národní obnova, Přehled, Rozmach, Řád, Stěžeň, Vyšehrad, Zprávy památkové péče

Knižní úpravy

editovat

Střížovský: Svatý grál 1929, Herwig: Sv. Šebestián z Weddingu 1930, Claudel: Svaté obrázky z Čech 1932, Bridel: Slavíček velikonoční 1933, Dvě legendy o knihách 1934, Savonarola: Čiňte pokání 1935, Claudel: Křížová cesta 1936, Povídka o Aucassinovi a Nicolettě 1936, Šarič: Judit 1937, Lazecký: Odění královské 1937, Czepko, Silesius: Průpovědi poutníků cherubínských 1938, Antifony, hymny a sekvence 1940, Novalis: Ryzí květ 1940; Život a umučení svatého Václava a báby jeho svaté Ludmily podle sepsání Kristiánova, 1941; Chudoba: Španělé na Bílé hoře 1945, Helmolda kněze buzovského kronika slovanská 1947, Kempenský: Čtvero knih o následování Krista 1941, 1946

Zmínky a pamětní tisky

editovat

Břetislavu Štormovi – Heraldika, Muzeum v Jílovém u Prahy premie 1970; T. Mazáč: Poslední gotický rytíř – Akord 8/1990; M. Trávníček: Nostalgický lyrik řádu – Proglas 8/1993; J. Kuběna: Paní Na Duze – Petrov 1998

Výstavy

editovat

Samostatné výstavy

editovat

Akademické týdny, Francouzský institut E. Denise Praha 1937; Muzeum v Jílovém u Prahy 1968; Technické muzeum v Brně 1969; Městské muzeum v Čelákovicích 1969; Památník národního písemnictví Praha 1988; Okresní vlastivědné muzeum v Č. Krumlově 1996; St. zámek Rájec n./Svit. 1997; Centrální katolická knihovna Praha 2005; Rabasova galerie Rakovník, 2007, Galerie Sklepení Národního památkového ústavu v Brně 2008

Účast na kolektivních výstavách

editovat

Rakovnický salon – Rakovník 1941, 1942, Ex libris – SVU Purkyně Praha 1947, B. Štorm – Z.M.Zenger, – Čelákovice 1969, Heraldika a současnost – Prostějov 1983

Katalogy

editovat

B. Lifka: Výtvarná a literární práce Břetislava Štorma za léta 1926 až 1936, Č.A.T. Praha 1937; Břetislav Štorm: Výběr z heraldického díla – Muzeum v Jílovém u Prahy 1968, Břetislav Štorm, architekt a grafik, Rakovník 2008

Ocenění

editovat

Čestné uznání Spolku českých bibliofilů 1935, in memoriam: cena MK ČR za památkovou péči 1999

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Krátce z domova/Zemřel arch. B. Štorm. Rudé právo. 13. 2. 1960, s. 2. Dostupné online. 
  2. ↑ Znak Slovenského státu. www.digitalniknihovna.cz. 24. 10. 1939, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ CHODURA, Radko. Encyklopedie Českých Budějovic: Fidra Jaroslav [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 317–318. 
  • Břetislav Štorm: mezi žízní budoucnosti a trýzní minulosti : výbor z textů k architektuře, umění a památkové péči, výběr textů Vojtěch Štorm, doslov a odborná spolupráce Petr Štoncner, Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracovniště v Brně, 2008, ISBN 978-80-86752-64-8
  • ČERNÝ, Jiří: Vzpomínka na Břetislava Štorma, Zprávy památkové péče 7, 2000, s. 204–206.
  • ČERNÝ, Jiří: Břetislav Štorm a Chrámové družstvo v Pelhřimově, Jihočeské muzeum České Budějovice, Výběr 3, 2000.
  • Jaroslav Kunc: Slovník soudobých českých spisovatelů II. díl s. 836, Orbis Praha 1946
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Štorm, Břetislav, s. 567. 
  • Česká literární bibliografie II.s. 571, Národní knihovna Praha 1964
  • J. Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století, CDK Praha 2005
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, dodatky Academia Praha 2006
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999, 17. díl, s. 99, Chagall Ostrava 2006

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Břetislav_Štorm&oldid=24119906“