Wikipedie

Bejt Alfa

vesnice typu kibuc v Izraeli

Bejt Alfa (hebrejsky בֵּית אַלְפָא, anglicky Beit Alfa, v oficiálním seznamu sídel Bet Alfa[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Gilboa.

Bejt Alfa
בית אלפא
Poloha
Souřadnice32°30′58″ s. š., 35°25′49″ v. d.
Nadmořská výška−81 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaGilboa
Bejt Alfa
Bejt Alfa
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel969 (2014[1])
Správa
Vznik1922
ZakladatelŽidé z Polska
Oficiální webwww.betalfa.org.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Leží v nadmořské výšce 81 metrů pod úrovní moře na pomezí intenzivně zemědělsky obdělávaného Charodského údolí (které dál k východu přechází v Bejtše'anské údolí) a pohoří Gilboa. Svahy pohoří Gilboa jsou většinou zalesněné a vystupují prudce ze dna údolí. Poblíž vesnice zde Gilboa vybíhá v dílčí vrcholky Har Barkan a Har Gefet. Severně od obce začíná zcela rovinaté Charodské údolí, jímž protéká potok Nachal Charod, členěné četnými umělými vodními nádržemi.

Vesnice je situována 25 kilometrů jihojihozápadně od Galilejského jezera, 13 kilometrů západně od řeky Jordánu, cca 6 kilometrů západně od města Bejt Še'an, cca 78 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 52 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Bejt Alfu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Je územně propojená s vedlejším kibucem Chefciba.

Bejt Alfa leží 3 kilometry od Zelené linie, která odděluje Izrael od okupovaného Západního břehu Jordánu s demografickou převahou palestinských Arabů. Od Západního břehu Jordánu byla počátkem 21. století oddělena izraelskou bezpečnostní bariérou.[3]

Bejt Alfa je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 669.

Dějiny

editovat
 
Detail mozaiky starověké synagogy v Bejt Alfa
 
Prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk na návštěvě Bejt Alfa v roce 1927

Bejt Alfa byla založena v roce 1922.[2] K jejímu založení došlo 4. listopadu 1922.[4] Zakladateli vesnice byli polští[5] židovští přistěhovalci v rámci třetí alije. Ti se roku 1921 zapojili do aktivit mládežnického sionistického hnutí ha-Šomer ha-Cair a následujícího roku se usadili zde, v lokalitě známé tehdy pod arabským názvem Chirbet Bajt Ilfa. Ta zase navazovala na starší osídlení regíonu sahajícího do starověku. Nedlouho po založení kibucu, roku 1929, byla poblíž Bejt Alfy objevena synagoga z doby Talmudu a Mišny s mozaikovou podlahou.[6][7] Tato synagoga v Bejt Alfa je dnes turisticky využívána a je vyhlášena za národní park.

Šlo o první kibuc zřízený hnutím ha-Šomer ha-Cair.[8] V počáteční fázi museli osadníci provést melioraci močálů, které lemovaly Nachal Charod podél Bejt Še'anského údolí.[9]

V dubnu 1927 byl kibuc Bejt Alfa jednou ze zastávek československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na jeho cestě po Palestině. Šlo o první návštěvu hlavy některého státu v Palestině po první světové válce.[10]

V roce 1929, během arabských nepokojů v Palestině, byla vesnice napadena okolními Araby.[5] V roce 1936 z Bejt Alfy vzešla skupina osadníků, která založila cca 2 kilometry východním směrem první opevněnou osadu typu Hradba a věž (dnes Nir David).[11] Podobné osady pak vznikaly na desítkách míst tehdejší britské Palestiny.

Kvůli ideologickým rozporům mezi obyvateli došlo v roce 1940 k částečné výměně obyvatelstva mezi kibucem Bejt Alfa a kibucem Ramat Jochanan poblíž Haify. Stoupenci strany Mapaj odtud odešli a nahradili je stoupenci ha-Šomer ha-Cair (o ideologických rozdílech obyvatel kibuců viz článek kibuc).[6]

Během války za nezávislost v roce 1948 Bejt Alfa sloužila jako jedno z center Hagany. Vesnice byla v počátečním stádiu války ostřelována Araby.[6] Roku 1949 měla vesnice 518 obyvatel a rozlohu katastrálního území 6000 dunamů (6 kilometrů čtverečních).[12]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a průmyslu. V obci funguje oblastní střední škola.[6] V Bejt Alfa je k dispozici zdravotní středisko, plavecký bazén a další sportovní areály, společná jídelna a obchod. Kibuc zahájil nabídku stavebních pozemků pro soukromé uchazeče. V první fázi takto prodal 13 parcel.[5]

Demografie

editovat

Obyvatelstvo kibucu Bejt Alfa je sekulární.[13] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bejt Alfa Židé - cca 700 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 1000 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací, která ale od roku 2007 skokově narostla, zejména díky existenci centra pro absorpci nových přistěhovalců. K 31. prosinci 2014 zde žilo 969 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 13,6 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Bejt Alfa[1] [12][14][15]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 542 518 647 837 791 660 609 563 556 542 542 1131 1251 934 704 1621 1140 1122 969

Významní členové

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. ↑ a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. ↑ Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2010-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 119. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  5. ↑ a b c בית אלפא [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. (hebrejsky) 
  6. ↑ a b c d בית אלפא [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  7. ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 154
  8. ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 119
  9. ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 121
  10. ↑ YEGAR, Moshe. Československo, sionismus, Izrael. Praha: Victoria Publishing, 1997. ISBN 80-7187-087-0. S. 42. 
  11. ↑ ניר דוד [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  12. ↑ a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  13. ↑ בית אלפא [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  14. ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  15. ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bejt_Alfa&oldid=21368216“