Lombardsko-benátské království

historický státní útvar

Království lombardsko-benátské (latinsky Regnum Langobardiae et Venetiae), běžně Lombardsko-benátské království (italsky Regno Lombardo-Veneto, německy Königreich Lombardo-Venetien), obecně také Rakouská Itálie (Österreichisches Italien), bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňského kongresu z 9. června 1815 jako součást Rakouského císařství. Království zaniklo roku 1866, když poslední zbytky jeho území anektovalo Italské království.

Království lombardsko-benátské
Regno Lombardo-Veneto
Königreich Lombardo-Venetien
Österreichisches Italien
 Italské království (1805–1814)
 Republika svatého Marka
18151866 Italské království 
Druhé Francouzské císařství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Inno Patriottico
Motto A.E.I.O.U.
Geografie
Mapa
Lombardsko-benátské království jako součást Rakouského císařství, rok 1815
46 991 km² roku 1850
Obyvatelstvo
Státní útvar
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
lombardsko-benátská lira (18161860)
lombardsko-benátský florin (18601866)
Vznik
1815 – z rozhodnutí Vídeňského kongresu
Zánik
1866 – připojení Benátska k Italskému království
Státní útvary a území
Předcházející
Italské království (1805–1814) Italské království (1805–1814)
Republika svatého Marka Republika svatého Marka
Následující
Italské království Italské království
Druhé Francouzské císařství Druhé Francouzské císařství

Historie

editovat
 
Malý znak
 
Správní členění Království lombardsko-benátského

Vídeňský kongres spojil dohromady oblasti Lombardie, které byly pod nadvládou Habsburků již od 16. století, rakouští Habsburkové ji drželi v letech 17131796, a oblasti Benátska, které se dostalo pod rakouský vliv po roce 1797, jako samostatný územní celek v rámci Habsburské monarchie. Království se administrativně skládalo ze dvou nezávislých částí, které měly svojí místní vládu. Lombardská část se skládala z provincií Milán, Como, Bergamo, Brescia, Pavia, Cremona, Mantova, Lodi-Cream, a Sondrio. Benátsko se skládalo z Benátek, Verony, Padovy, Vicenza, Trevisu, Roviga, Belluna a Udiny.[1]

Prvním lombardsko-benátským králem byl císař František I., který vládl od roku 1815 dalších dvacet let až do své smrti. Od roku 1835 do roku 1848 Ferdinand I. Dobrotivý.

 
Lombardsko-benátský královský plášť

Po lidové revoluci 22. března 1848 (tzv. Pět dnů milánských) Rakušané uprchli z Milána a to se následně stalo hlavním městem Lombardské prozatímní vlády (Governo Provvisorio della Lombardia). Následujícího dne proti rakouské nadvládě povstaly Benátky a vyhlásily Benátskou prozatímní vládu (Governo Provvisorio di Venezia). Poté, co rakouská armáda ve dnech 24.–25. července 1848 porazila sardinské oddíly u Custozy, 6. srpna vstoupila do Milána a 24. srpna 1849 do Benátek, kde následně obnovila rakouskou správu.

Rakouský císař František Josef I. poté vládl v Království lombardsko-benátském po zbytek jeho existence. Císařův mladší bratr Maxmilián, který se později stal mexickým císařem, byl v letech 18571859 místokrálem v Miláně. Roku 1859 byla Curyšským mírem po druhé italské válce za nezávislost Lombardie anektována rodícím se sjednoceným italským státem. Benátky byly k Italskému království připojeny po prusko-rakouské válce pražským mírem roku 1866.[1] Dějiny Království lombardsko-benátského tak skončily.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Lombardy-Venetia na anglické Wikipedii.

  1. a b Rosita Rindler Schjerve (2003) "Diglossia and Power: Language Policies and Practice in the 19th Century Habsburg Empire", ISBN 3-11-017653-X, pp. 199-200

Literatura

editovat
  • BERGER WALDENEGG, Georg Christoph. Zum Schutze der Staatssicherheit: Der Mailänder Aufstand vom 6. Februar 1853 und die Verhängung des Sequesters. Prague Papers on the History of International Relations. 2003, roč. 7, s. 5–40. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-070-2. 
  • R. John Rath: The Carbonari: Their Origins, Initiation Rites, and Aims, The American Historical Review, Vol. 69, No. 2 (Jan., 1964).
  • Gonda Imre – Niederhauser Emil: A Habsburgok. Egy európai jelenség, Gondolat, Budapest, 1978, ISBN 963-280-714-6
  • A.J.P. Taylor: A Habsburg Monarchia (The Habsburg Monarchy) 1809–1918, Scolar, Budapest, 2003, ISBN 963-9193-87-9

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat