Bitva na Něvě

Bitva na Něvě
	konflikt: Novgorodsko-švédská válka
	Alexandr Jaroslavič Něvský v boji proti Švédům,; autor Boris Chorikov
Trvání	1240
Místo	na řece Něvě, Rusko
Souřadnice	59°55′11″ s. š., 30°23′19″ v. d.
Výsledek	vítězství Novgorodských
Strany
Novgorodská republika lidé z Ladogy;	Švédské království Finové; Tavastie; Norové;
Velitelé
Alexandr Jaroslavič	Spiridon †
Síla
1 300–1 400 osob	asi 5 000 osob
Ztráty
Novgorodská kronika:; 20 mrtvých	Novgorodská kronika:; „velký počet“
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva na Něvě či Něvská bitva (rusky Невская битва) se odehrála 15. července 1240 na řece Něvě a byla v ní poražena švédská vojska družinou Novgorodských pod velením knížete Alexandra Jaroslaviče, později zvaného Něvský.

Bitva je zmiňována jen v pozdější novgorodské kronice a není jasný její skutečný historický význam. V Ruské tradici však jde o slavnou bitvu, která pomohla uchránit Rus od vnějších nepřátel.

Okolnosti

Na pozadí bitvy stálo celkové oslabení Rusi následkem ničivých mongolských nájezdů po roce 1237. Toho chtěli využít Švédové k získání kontroly nad strategickým místem při ústí Něvy a města Stará Ladoga, které patřily mezi klíčové body na obchodní cestě „od Varjagů k Řekům“.

Průběh bitvy

Znázornění bitvy v ilustrovaném kronice Ivana Hrozného z poloviny 16. století

Poté, co se kníže Alexandr dověděl o postupu Švédů, vedl své vojsko podél řeky Volchovy, aby do Ladogy dorazil dříve, než protivník, což se mu podařilo. Ve městě se k jeho vojsku připojili také místní obyvatelé. Švédové, v jejichž řadách byli také Norové, Finové a Tavastinci, mezitím pronikli k ústí řeky Ižory.

Rusové využili husté mlhy a napadli švédské ležení. Okamžik překvapení byl silný a Švédové utrpěli těžkou porážku, načež se zbytek švédské armády dal na útěk. V bitvě zahynul švédský vůdce jistý Spiridon, o němž není nic bližšího známo. Pozdější kroniky se zmiňují o tom, že Alexandr v průběhu bitvy vypíchl jarlu Birgerovi oko.

Někteří historici ztotožňují vůdce Švédů s jarlem Birgerem, pozdějším sjednotitelem Švédska, případně s novgorodským arcibiskupem téhož jména. Při zkoumání Birgerových ostatků bylo v oblasti pravé očnice zjištěno zhojené vážně zranění, nicméně Birger na rozdíl od švédského vůdce zemřel až v roce 1266, 26 let po Něvské bitvě.

Následky

Díky vítězství v této bitvě, v níž Alexandr prokázal pozoruhodné vůdčí schopnosti a odvahu, získal později přízvisko Něvský. Bitva na Něvě zřejmě na čas odvrátila švédské útoky v době, kdy se Švédsko zabývalo vnitřní konsolidací a dobýváním Finska.

Další slávy dosáhl Alexandr v bitvě na Čudském jezeře, ve které se o dva roky později utkal s řádem německých rytířů.

Na domnělém předpokládaném místě bitvy, tehdy na předměstí Petrohradu, byl carem Petrem I. Velikým roku 1710 založen monastýr sv. Alexandra Něvského (Alexandro-Něvská Svatotrojická lávra) a v roce 1723 sem car nechal přenést ostatky velikého knížete. Dalším domnělým místem bitvy je Usť-Ižora (Ústí Ižory).

Reference

↑ ^a ^b Похлёбкин В. В. Внешняя политика Руси, России и СССР за 1000 лет в именах, датах, фактах. Москва. «Международные отношения». Rok 1995[1]
↑ ^a ^b Пашуто В. Т. Александр Невский. М.: Молодая гвардия, 1974. Str. 160.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva na Něvě na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlacht an der Newa na německé Wikipedii.

[ReferenceA-1] Похлёбкин В. В. Внешняя политика Руси, России и СССР за 1000 лет в именах, датах, фактах. Москва. «Международные отношения». Rok 1995[1]

[ReferenceB-2] Пашуто В. Т. Александр Невский. М.: Молодая гвардия, 1974. Str. 160.

[1]

[2]