Bohumil Šimon (politik KSČ)
Bohumil Šimon (2. října 1920 Ločenice – 21. listopadu 2003[1] Praha[2][3]) byl český a československý ekonom a politik Komunistické strany Československa, během pražského jara v roce 1968 představitel reformního křídla KSČ, poslanec České národní rady, za normalizace odstraněn z politických funkcí.
| Doc. Ing. Bohumil Šimon, CSc. | |
|---|---|
Docent_Simon.jpg) | |
| Člen ÚV KSČ | |
| Ve funkci: 1966 – 1969 | |
| Poslanec České národní rady | |
| Ve funkci: 1968 – 1969 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 2. října 1920 Ločenice  Československo |
| Úmrtí | 21. listopadu 2003 (ve věku 83 let) Praha Česko |
| Alma mater | VŠE Praha |
| Profese | ekonom a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPůvodní profesí byl dělníkem. V letech 1951–1965 pracoval na ekonomickém úseku ÚV KSČ. V roce 1963 vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a od tohoto roku působil na postu tajemníka ekonomické komise ÚV KSČ. V letech 1965–1968 byl vedoucím ekonomického oddělení ÚV KSČ. Podílel se na projektu ekonomických reforem a byl autorem koncepce zkrácení pracovní doby v ČSSR.[2]
XIII. sjezd KSČ v roce 1966 ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[4]
Během pražského jara patřil mezi hlavní představitele reformního křídla KSČ. Byl spoluautorem Akčního programu KSČ. Podílel se coby Vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze (ve funkcí od dubna 1968 do června 1969) na přípravách vzniku Komunistické strany českých zemí, o jejímž zřízení se uvažovalo v souvislosti s projektem federalizace Československa.[2][5]
V červenci 1968 se stal poslancem nově zřízené České národní rady.[6]
Jeho kariéra vyvrcholila bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Během okupace byl unesen sovětskými jednotkami do Sovětského svazu.[2] Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho mezitím potvrdil jako člena ÚV KSČ.[4] Zúčastnil se moskevských jednání, jejíchž výsledkem byl podpis Moskevského protokolu. 27. srpna pak Šimon informoval ÚV KSČ o výsledcích moskevských jednání. Zároveň byl koncem srpna kooptován do Předsednictva ÚV KSČ.[7][8]
V období června a srpna 1968 byl rovněž kandidátem Předsednictva ÚV KSČ a od srpna 1968 do dubna 1969 i členem Předsednictva.[4] Po nástupu normalizace byl ale vytlačen politických funkcí. ÚV KSČ ho zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“.[9] Ještě v květnu 1969 se účastnil jako oficiální člen československé delegace prvomájových oslav v Moskvě.[7] Z funkce člena ÚV KSČ byl uvolněn 26. září 1969.[4] V listopadu 1969 se rovněž uvádí mezi poslanci ČNR, kteří od poslední schůze rezignovali na svůj mandát.[10]
V roce 1969 byl vyloučen z KSČ. V letech 1969–1984 pracoval v Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů.[2][7]
Dílo
editovat- Klobouk od Brežněva. Praha: Periskop, 1997. 181 s. ISBN 80-902233-1-1.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Zpravodajství ČTK, 25. listopadu 2003
- ↑ a b c d e Bohumil ŠIMON [online]. totalita.cz [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Bohumil Šimon (4 knihy) [online]. baila.net [cit. 2013-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c d Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 499.
- ↑ 25. schůze [online]. psp.cz [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c Bohumil Šimon, tři vzpomínky [online]. zav.cz [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 508.
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2013-02-26]. Dostupné online.
- ↑ 5. schůze [online]. psp.cz [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
- ↑ úplný seznam zveřejněných signatářů Charty 77 - Š [online]. totalita.cz [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
