Bonnská úmluva
Bonnská úmluva, plným názvem Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, je mezinárodní dohoda, jejímž cílem je ochrana stěhovavých druhů podél jejich migračních tras a stanovišť. Nechrání pouze ptáky, ale i ryby, savce a bezobratlé, a to všude, kde se výskytují, tedy i místa, kde odpočívají na migračních cestách.
| Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů | |
|---|---|
| Typ | multilaterální |
| Téma | ochrana stěhovavých druhů |
| Data | |
| Podepsáno | 1979 |
| Místo podepsání |  Bonn, Německo |
| V platnosti od | 1. listopadu 1983 |
| Strany | |
| Podepsané země | 130 států + Evropská unie |
| Obsah | |
| Jazyk | angličtina francouzština němčina ruština španělština |
| Depozitář | Německé vláda |
| Web | https://www.cms.int/ |
Smlouva bylo podepsána zástupci států zakládajících států v roce 1979 v západoněmeckém Bonnu (odtud běžné označení Bonnská úmluva). Dohoda vstoupila v platnost k 1. listopadu 1983.[1]
V rámci Bonnské dohody byla mj. sjednána Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) a Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).[2]
Principy dohody
editovatKlíčové body shrnuje Článek 2, kde se píše, že „Strany uznávají důležitost ochrany stěhovavých druhů a důležitost dohody areálových států o tom, že za tím účelem podniknout akce, kdykoli to bude možné a vhodné“ a že „[strany] podniknou buď samy, nebo ve vzájemné spolupráci vhodné a nezbytné kroky k ochraně těchto druhů a jejich stanovišť.“[3]
Úmluva se snaží o ochranu stěhovavých druhů a jejich stanovišť 3 základními způsoby:[1]
- Zajištěním přísné ochrany kriticky ohrožených druhů,
- Podporou uzavírání dohod rozvíjejících spolupráci areálových států a zabezpečují ochranu konkrétního druhu či skupiny druhů,
- Podporou společných výzkumných projektů zabývajících se stěhovavými druhy.
Signatářské státy
editovat
Česká republika podepsala a stala se smluvní stranou Bonnské úmluvy v roce 1994. Za naplňování zodpovídá Ministerstvo životního prostředí, do naplňování cílů jsou zapojeny nejen státní instituce, ale i nevládní neziskové organizace, např. Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, 2012-02-07 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ ÚMLUVA O MEZINÁRODNÍM OBCHODU OHROŽENÝMI DRUHYVOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLINZÁKLADNÍ INFORMACE SE ZAMĚŘENÍM NA ČESKOU REPUBLIKU A EVROPSKOU UNII [online]. Příprava vydání Jan Kučera, Magdalena Boučková. Praha: Ministerstvo životního prostřed, 2010 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů. Bonn: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 1994. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů – Bonnská úmluva – plný text úmluvu a shrnutí klíčových bodů
- (anglicky) Webové stránky dohody