Clemens Bachofen von Echt

český poslanec Českého zemského sněmu a podnikatel

Clemens Maximilian Antonius Bachofen von Echt (10. května 1819 Oelde ve Vestfálsku30. října 1886 Praha[1][2]) byl rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Clemens Bachofen von Echt
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Ve funkci:
1867 – 1869
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1867 – 1870
Ve funkci:
1872 – 1883
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
ústavověrný velkostatek

Narození10. května 1819
Oelde
PruskoPrusko Prusko
Úmrtí30. října 1886 (ve věku 67 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
ChoťMalwine Richter
RodičeKarl Nepomuk Bachofen von Echt a Wilhelmine Vonnegut
PříbuzníKarl Adolf Bachofen z Echtu (sourozenec)
SídloPraha I (od 1859)
Profesepodnikatel, politik a cukrovarník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Narodil se ve Vestfálsku do šlechtického rodu Bachofenů z Echtu. Roku 1840 přesídlil do Čech. Založil továrnu na škrob, později se podílel na vedení několika cukrovarů, přičemž dva z nich (Líbeznice a Nové Dvory) byly od roku 1854 v jeho majetku. Byl veřejně a politicky aktivní.

V kostele svatého Jakuba Většího na Zbraslavi se 18. července 1846 oženil s Malwinou Richterovou (1816–1893), sestrou podnikatele Antona Mansueta Richtera.[3] Měli spolu pět dětí.[4]

Od roku 1851 zasedal v pražské obchodní komoře.[2] Líbeznický cukrovar vedl společně se svým bratrem, podnikatelem Karlem Adolfem Bachofenem von Echt.[5] Od roku 1850 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti.[6]

Od doplňovacích voleb v roce 1861 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii městskou, obvod Varnsdorf. Volba Bachofena byla oznámena v dubnu 1861 poté, co v zemských volbách v roce 1861 původně zvolený poslanec Gustav Robert Groß ihned rezignoval.[7] Později ve sněmu zasedal coby reprezentant kurie obchodních a živnostenských komor (obvod Praha).[2] Roku 1863 koupil za 325.000 zlatých zemský statek Svinaře se Lhotkou v berounském okrese.[8] Do sněmu tak se po krátké několikaměsíční přestávce vrátil v zemských volbách v březnu 1867, nyní již za velkostatkářskou kurii (nesvěřenecké velkostatky).[9] V roce 1863 totiž koupil za 325 000 zlatých zemský statek Svinaře a Lhotka na Berounsku.[2] Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[2] Později byl členem podobně orientované Strany ústavověrného velkostatku.[10]

V zemských volbách v roce 1870, ve kterých představitelé ústavověrných politických kruhů neuspěli, zvolen nebyl, ale do sněmu se vrátil v zemských volbách v roce 1872, v nichž naopak byli poraženi federalističtí kandidáti. Opět zasedal v kurii velkostatkářské.[11] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1878.[12]

již od 60. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii měst a průmyslových míst. Znovu ve vídeňském parlamentu zasedal od roku 1867, nyní za velkostatkářskou kurii. Na poslanecký mandát rezignoval roku 1869.[13]

Zemřel roku 1886 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti u pražského kostela sv. Jiljí
  2. a b c d e Ottův slovník naučný, III. díl. Praha: J. Otto, 1890. Dostupné online. Kapitola Bachofen, s. 92. 
  3. Matriční záznam o sňatku farnost Zbraslav (ZBR) - kostel sv. Jakuba Staršího
  4. Kurzbiografie von Bachofen von Echt | Parlament Österreich. www.parlament.gv.at [online]. [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. (německy) 
  5. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bachofen von Echt, Karl Adolf Frh. (1830-1922), Industrieller, s. 41. (německy) 
  6. VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 19. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c69204c3-db36-4c06-9605-0d9e11499c51
  7. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htm
  8. Ottův slovník naučný/Bachofen – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  10. Národní listy 24. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011295&picp=&it=0&s=djvu
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  13. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

editovat