Cukrovar
továrna vyrábějící cukr
Cukrovar je továrna vyrábějící cukr. V Česku a v dalších státech Evropy se cukr vyrábí z cukrové řepy, jinde pak z cukrové třtiny či jiných plodin.
Cukrovarnictví na území České republiky
editovatHistorie
editovatVe 2. polovině 19. století dosáhl počet současně pracujících cukrovarů na území Čech, Moravy a Slezska asi přes 400[1], od té doby klesá.
Čechy
editovat- První manufaktura na výrobu cukru byla otevřena v bývalém klášteře na Zbraslavi u Prahy roku 1787.
- První průmyslový cukrovar v Čechách byl otevřen roku 1829 v Kostelním Vydří u Dačic.
- Druhý od roku 1831 fungující cukrovar v Dobrovici je dodnes největším[zdroj?!] a jediným nepřetržitě fungujícím[zdroj?!] cukrovarem v Evropě.
- Cukrovar založený roku 1843 v Dačicích produkoval jako první na světě kostkový cukr. Další cukrovary byly například v Nymburku nebo v Hrochově Týnci.
- Praha: Na území Velké Prahy fungovaly cukrovary v Malé Chuchli (založen 1831, později přemístěn do Zbraslavského pivovaru a zrušen 1860), na Zbraslavi (v konventu kláštera, zanikl v 19. století), v Ruzyni (roku 1935 přebudován na trestnici), ve Vysočanech založený roku 1869, ve Vinoři (1870-1947, sloučen s Čakovickým, zbořen 2009), v Uhříněvsi (činnost ukončena v roce 1968)[2], v Modřanech a v Čakovicích. Oba ukončily v 90. letech 20. století svoji činnost: první byl zbořen, budovy druhého byly částečně rekonstruovány a slouží různým společnostem.
Morava
editovatNa Moravě byl roku 1749 otevřen první cukrovar v Kvasicích. Mezi nejznámější patřil cukrovar v Židlochovicích, kde byla vynalezena difuze (z jeho budovy je dnes posilovna a tělocvična).
Současnost
editovatV současné době (od roku 2009) je počet funkčních cukrovarů na území ČR ustálen na sedmi. Největším výrobcem je společnost Tereos TTD, a.s., která provozuje cukrovary v Dobrovici a v Českém Meziříčí.[3] Výroba v největším cukrovaru v Dobrovici se datuje od roku 1831.
Seznam dochovaných cukrovarů na území ČR (stav od roku 2009)
editovat- Dobrovice (s balírnou cukru v bývalém cukrovaru Mělník)
- České Meziříčí
- Hrušovany nad Jevišovkou
- Litovel
- Prosenice
- Vrbátky
- Opava
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. kuhv.vscht.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-11.
- ↑ Historie a současnost - Uhříněves - Městská část Praha 22
- ↑ Listy cukrovarnické a řepařské - statistika
Související články
editovatLiteratura
editovat- Cukrovarnictví, cukrovary a cukrovarníci. Národní technické muzeum, Národní zemědělské muzeum. 47/ Prameny a studie, 2011. [cit. 2017-07-24] pdf. ISBN (NZM) 978-80-86874-36-4, ISBN (NTM) 978-80-7037-206-7, ISSN 0862-8483. Dostupné online.
- J. GEBLER, Pohled do vývoje cukrovarnictví. Historie cukrovarnického průmyslu na území dnešní České republiky. VŠCHT Praha 2011,Dostupné online Archivováno 21. 9. 2017 na Wayback Machine..
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu cukrovar na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo cukrovar ve Wikislovníku
- Adresář průmyslu cukrovarnického republiky Československé na rok 1921. Praha: Spolek cukrovarnických úředníků, 1921. Dostupné online.