Wikipedie

Dolní Věstonice

obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji

Obec Dolní Věstonice (německy Unter Wisternitz[4]) se nalézá severně od Pavlovských vrchů (Pálavy) asi 10 km na sever od Mikulova v okrese Břeclav. na jižním břehu Novomlýnských nádrží. Žije zde 307[1] obyvatel. Téměř celou východní část obce tvoří Sklepní ulice s původními i nově vybudovanými vinnými sklepy. Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: Za humny, U kapličky, Pod Pálavou, U třech panen). Vinařství má v obci tisíciletou tradici.

Dolní Věstonice
Pohled na Dolní Věstonice z Děvína
Pohled na Dolní Věstonice z Děvína
Znak obce Dolní VěstoniceVlajka obce Dolní Věstonice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMikulov
Obec s rozšířenou působnostíMikulov
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°53′14″ s. š., 16°38′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel307 (2024)[1]
Rozloha8,82 km²[2]
Katastrální územíDolní Věstonice
Nadmořská výška174 m n. m.
PSČ691 29
Počet domů152 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Věstonice 7
691 29 Dolní Věstonice
ou.dolnivestonice@iol.cz
Starostkadoc. Ing. Jaroslava Rajchlová, PhD.
Oficiální web: www.obecdolnivestonice.cz
Dolní Věstonice
Dolní Věstonice
Další údaje
Kód obce584436
Kód části obce30333
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

editovat

Dolní Věstonice leží na severním úpatí Pavlovských vrchů na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu, která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi a která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice.

Sousedními obcemi sídla jsou Horní Věstonice, Pouzdřany, Strachotín, Pasohlávky a Pavlov.

Název

editovat

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Věstoň, což nejspíš byla domácká podoba jména Dobrověst. Původní podoba Věstonici byla pojmenováním obyvatel vsi a znamenala "Věstoňovi lidé". Německé jméno vesnice vzniklo z českého. Přívlastek Dolní, který vyjadřoval polohu vůči sousedním Horním Věstonicím (ležícím výše), je doložen od první čtvrtiny 15. století.[5]

Historie obce

editovat

Území obce bylo osídleno již od pravěku jak dokládají četné archeologické nálezy zejména z doby lovců mamutů (stáří asi 25–30 tisíc let), které jsou zpřístupněny veřejnosti v zdejším archeologickém muzeu. Nejvýznamnějším zdejším archeologickým nálezem je plastika Věstonická venuše objevená roku 1925. Od 1. července 2008 je naleziště zapsáno mezi národní kulturní památky. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312 (Wistanicz). V šestnáctém století se zde usadili novokřtěnci – habáni. Vzbouření moravští stavové tu 5. srpna 1619 zvítězili v bitvě u Dolních Věstonic. Od 20. října 1653 do ledna 1665 byl v obci farářem italský minorita a hudební skladatel Giovanni Battista Alouisi. Roku 1930 měla obec 688 obyvatel, většinou německé národnosti (93,3 %)[6] – tito byli po roce 1945 z drtivé většiny nuceně vysídleni. Mezi lety 1938-1945 byla převážně německá obec připojená k nacistickému Německu.

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 313  obyvatel. Z nich bylo 170  mužů a 143 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 45,3 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 294  lidí. Nejvíce z nich bylo (16,3 %) obyvatel ve věku od 50 do 59  let. Děti do 14 let věku tvořily 10,9 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,1 %. Z celkem 262  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 42,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,1 % a bez vzdělání bylo naopak 0 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 141 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 87,9 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 69,5 % patřilo mezi zaměstnance, 2,8 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48,3 % občanů nebylo ekonomicky aktivní a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[7] Úhrnem 114 obyvatel obce (což je 38,8 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 82 obyvatel bylo Moravanů a 7 Slováků. 78 obyvatel obce svou národnost neuvedlo.[7]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Dolní Věstonice 779 752 826 842 771 686 688 412 450 376 356 334 339 294
Počet domů část Dolní Věstonice 142 153 151 156 159 162 168 123 104 99 96 105 136 140
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Náboženský život

editovat

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Dolní Věstonice. Ta je součástí děkanátu Mikulov - Brněnské diecéze v Moravské provincii.[9] Při censu prováděném v roce 2011 se 67 obyvatel obce (23%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 36 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 25 obyvatel k římskokatolické církvi (9% ze všech obyvatel obce),dále - 1 k Církvi československé husitské a 4 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 85 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 142 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[7]

Obecní správa a politika

editovat

Zastupitelstvo a starosta

editovat
 
Socha sv. Jana Nepomuckého a bývalá radnice

V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaromír Sasínek. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byla do této funkce zvolena Erika Svobodová. [10] Na prosincovém zasedání obecního zastupitelstva byla novou starostkou zvolena Ing. Jaroslava Rajchlová, PhD.[11]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolních Věstonicích.

Galerie

editovat
  •  
    Náměstí s kostelem Archanděla Michaela
  •  
    Ulice Hlavní
  •  
    Renesanční habánský dům
  •  
    Barokní brána k bývalému mlýnu
  •  
    Sousoší Panny Marie pomocné
  •  
    Hradiště Vysoká zahrada, základy kostela

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 250. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 696, 697.
  6. ↑ Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 394.
  7. ↑ a b c Dolní Věstonice (okres Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Dolní Věstonice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ SPĚVÁK, Přemysl. Uvolněné otěže ve dvou obcích převzaly ženy. Starostky většinou obhájily. Břeclavský deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ Změna v čele obce. Dolní Věstonice povede nově Rajchlová [online]. Břeclavský deník [cit. 2016-01-16]. 
  12. ↑ Dům přírody Pálavy

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dolní_Věstonice&oldid=24336903“