Drahokam

Drahokam či drahý kámen (z latiny Lapis preciosus, angl. Precious stone) je minerál (nerost), ceněný pro své výjimečné fyzikální a estetické vlastnosti a používaný k ozdobným účelům, k reprezentaci anebo k tezauraci majetku.

Diamanty s briliantovým brusem

Safír Logan, 16 karátový, v broži s věnečkemn diamantů s briliantovým brusem; Přírodovědecké muzeum Washington

Španělský šperk s kolumbijskými smaragdy

Výběr běžných šperkových kamenů podle barvy

Termíny

Synonyma pro drahokam, užívaná ve šperkařství a glyptice, jsou termíny polodrahokam (angl. semiprecious stone) nebo dekorativní kámen (decorative stone). K drahokamům se řadí také vulkanické sklo (vltavín, jet) a organické materiály jako jantar, mořský korál nebo perly.

Původ a výskyt

Podle geologického původu se drahokamy, stejně jako ostatní minerály, dělí na magmatické, metamorfované a sedimentované.

Naleziště

• Primárním nalezištěm je tzv. matečná hornina, z níž se drahokamy těží. Povrchová těžba se provádí kopáním krumpáčem (například pyropy), hloubková těžba probíhá v kopaných a pažením zpevněných šachtách nebo ve štolách.
• V sekundárních nalezištích (říční a mořské náplavy, pouštní písky, zvětralé horniny) se drahokamy získávají povrchovým sběrem, roztloukáním kladivem nebo plavením v sítech.

Hodnotící kritéria drahokamů

• Podle tradiční definice musí drahokam být varietou minerálu s výjimečnými vlastnostmi: tvrdostí (v desetistupňové Mohsově stupnici tvrdosti zaujímá horní polovinu, od 5. do 10. stupně) a musí být průhledný či průsvitný.

Kritéria hodnocení se původně uplatňovala pro diamant, gemologové je užívají také pro další drahokamy: označují se „čtyři cé“ podle anglického názvosloví: Carat = hmotnost v metrických karátech, Colour = barva, tj. zabarvení. U diamantů není žádoucí sytá barevnost, bezbarvý (bílý) diamant nejlépe odráží světlo. Oproti tomu u jiných drahokamů se sytost zbarvení oceňuje (zejména je-li vzácná, jako u smaragdu nebo safíru); Clarity = vnitřní čistota, tj. minimální poruchy jako jehlice, pérka, praskliny či krystalky jiných drahokamů; Cut = brus, tj. počet a přesnost plošek (facet) výbrusu, jež zapříčiňuje dokonalost odrazu světla, měřenou indexem lomu, tedy jeho lesk.

• V soudobém šperkařství a glyptice se k drahokamům řadí také polodrahokamy a dekorativní kameny, které mají v Mohsově stupnici číslo 2. až 5. a jsou neprůsvitné (opakní), jako například malachit, tyrkys, alabastr.
• vzácnost v přírodě

Opracování

1) štípání podle krystalické mřížky; 2) leštění a tvarování: leštěný valounek drahokamu se nazývá kabošon (z franc. cabochon, německy mugl); strojní leštění se provádí ve vibrační, odstředivé omílací nebo rotační leštičce, tradiční bylo otloukání a ohlazování kaménků o sebe navzájem (tzv. tromlování v koženém pytli), 3) broušení do symetrických tvarů s ploškami (facetami) a hranami: podle počtu facet se brusy nazývají: tabulkovec (má po stranách tabulky facety, speciální typ tabulkovce je smaragdový brus), polštářový brus, kapka, bageta či ovísek, routa, markýz(a), srdčitý, a další; nejdokonalejší je briliantový brus, který se používá u drahokamů stejně jako u skla. 4) řezání: u drahokamů, které se nacházejí ve velkých formátech; řezáním nádob z drahokamů se zabývá glyptika; 5) rytí: rytím reliéfů, symbolů či písmen se zdobí drobné drahokamy, užívané ve šperku, zejména do pečetních prstenů, nazývají se gemy.

Cena

Hodnota drahokamu se nemusí rovnat jeho tržní ceně. Závisí především na výše popsaných kritériích kvality, a dále na vzácnosti výskytu v přírodě. Cenu drahokamů může ovlivňovat také existence jejich syntetických napodobenin (místo diamantu je v posledních desetiletích oblíbená průmyslově vyráběná cubic zirconia neboli zirkonia, od počátku 20. století se často užívá syntetický rubín, v současnosti také safír, akvamarín a všechny další). Cena drahokamu ve šperku závisí také na momentální módě: v posledních letech se více cení velikost drahokamů na úkor klenotnického zpracování.

Výběr drahokamů podle tvrdosti

• 10. diamant – často bezbarvý nebo žlutý, existuje však ve všech barevných varietách; JAR, střední Afrika, Sibiř, Brazílie)
• 9. skupina drahokamových odrůd korundu:
  • safír; modrý; Barma, Srí Lanka; oranžové a žluté jsou levnější, oranžové padparádža naopak velmi ceněné; bezbarvý je leukosafír
  • rubín (červený; Barma, Srí Lanka cení se mnohem výše než z Afriky, Vietnamu, Kambodži a Thajska, Afghánistánu a tu a tam Kašmíru)
  • topaz
• 8. spinel (různých barev, např.: fialová, modrá, bílá);Tanzanie, Srí Lanka, Tádžikistán, Barma, Česká republika; často v korunovačních klenotech); mísí se s dalšími drahokamy: balasrubín, rubínspinel, safírspinel, ametystspinel, almandinspinel.
• 7,5 až 8. skupina berylu (odrůdy):
  • smaragd (nejcennější sytě zelený; Kolumbie, Pákistán, Egypt, Rusko – Ural, Afrika
  • akvamarín, drahocenný zelenomodré až blankytně modré barvy,
  • heliodor (odrůda berylu) zlatožlutý,
  • morganit červený a růžový, vorobjevit
• 7 až 7,5. skupina granátů: pyrop, almandin, pyralmandin a další
• 7. skupina křemenu:
  • ametyst; nejvalitnější brazilský je sytě fialový a průhledný, český je méně cenný – zakalený
  • Křišťál; bezbarvý, někdy se pro odlišení od křišťálového skla nazývá horský křišťál
  • záhněda; zabarvený do hněda nebo kouřový;
• 6. až 7. chalcedon: mléčně zakalený
  • achát
  • onyx, sardonyx proužkovaný
  • chryzopras zelený
  • jaspis sytě zbarvený, neprůsvitný
• 5,5 až 6,5. drahý opál (pestrobarevný; Mexiko, Austrálie, Slovensko)

Odkazy

Literatura

• Rudolf Ďuďa, Luboš Rejl: Svět drahých kamenů. Granit Praha 2002
• Rudolf Ďuďa, Luboš Rejl: Drahé kameny. Aventinum Praha 2001 (s CD-ROMem k určování kamenů)

Související články

• seznam drahokamů
• polodrahokam

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu drahokam na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo drahokam ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph114355, ph114356, ph158318 PSH: 4803 BNE: XX4576308 GND: 4052949-6 LCCN: sh85053712 NDL: 00563481 NLI: 987007560566805171