Emanuel Barša
Emanuel Barša (23. ledna 1910 Brno[2] – 8. dubna 1971 Brno[3][4]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění na počátku normalizace.
JUDr. Emanuel Barša | |
---|---|
Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1971 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 23. ledna 1910 Brno Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. dubna 1971 (ve věku 61 let) nebo 6. dubna 1971 (ve věku 61 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Děti | Pavel Barša[1] |
Profese | politik a kulturní pracovník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatPocházel z dělnického prostředí. Od roku 1929 byl členem KSČ. Studoval na gymnáziu v Brně, Kroměříži a Boskovicích. Jako delegát se účastnil 7. sjezdu KSČ. Působil v československém Komsomolu a Jednotě proletářské tělovýchovy. Zastával funkci tajemníka Výboru na pomoc demokratickému Španělsku.Za druhé světové války byl hned 1. září 1939 zatčen a vězněn v Buchenwaldu. Politicky se angažoval po roce 1945. Po zavedení krajského zřízení se stal místopředsedou KNV v Brně. Později pracoval ve Státním úřadu důchodového zabezpečení v Praze a zastával post prvního ředitele Státní filharmonie Brno. V 60. letech byl předsedou Městského výboru Svazu protifašistických bojovníků.[5][6]
Během pražského jara a po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa patřil ke konzervativnímu, protireformnímu křídlu KSČ. Jeho politická kariéra vyvrcholila na počátku normalizace. Od dubna 1969 zastával funkci vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Brně a zasedal v předsednictvu Krajského výboru KSČ v Jihomoravském kraji.[5][7] Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v prosinci roku 1969. V parlamentu setrval do své smrti v roce 1971.[8]
V oficiální posmrtné vzpomínce ve Federálním shromáždění se jeho politická orientace popisuje následovně: „V politickom boji a v období skúšok, ktorými prešla strana v rokoch 1968 a 1969, vystupoval súdruh Barša nekompromisne v boji proti pravicovému oportunizmu a dôsledne obhajoval čistotu marxisticko-leninských ideí.“[5]
Jako soudce z lidu se v 50. letech 20. století podílel na odsouzení dvou lidí v babickém procesu k trestu smrti. Když počátkem 21. století deník Mladá fronta DNES upozornil, že na čestném pohřebišti brněnského hřbitova je umístěn hrob tohoto muže, vznikla okolo toho publicita. Potomek Barši pak požádal o přemístění ostatků.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ http://brno.idnes.cz/vaclav-umlauf-vyfaral-a-sel-do-kriminalu-fdf-/brno-zpravy.aspx?c=A091021_1276669_brno_krc
- ↑ Matrika 17089, sn. 5 [online]. MZA [cit. 2022-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Emanuel Barša [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Kalendárium REGO - 23. leden [online]. aleph.vkol.cz [cit. 2012-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c 8. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online.
- ↑ E. Barša [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Echo, 11. 3. 2010 [online]. rudydrak.cz [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Soudce Barša posílal lidi na smrt, jeho hrob už nebude „čestný“ [online]. brno.idnes.cz [cit. 2012-03-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emanuel Barša
- Emanuel Barša v parlamentu
- Emanuel Barša v Encyklopedii dějin města Brna