Hodnost

pozice v hierarchicky členěné organizaci
Tento článek je o hodnostech v hierarchických organizacích. Další významy jsou uvedeny na stránce Hodnost (rozcestník).

Hodnost je označení charakterizující postavení a význam jedince v hierarchicky uspořádaném systému. Často je spojena s nějakými výhodami oproti nižším hodnostem. U přísně hierarchických systémů hodností u ozbrojených sil dává vyšší hodnost právo udělovat rozkazy nižším hodnostem. Hodnost se pojí s osobou, které byla udělena, zůstává jí i po převelení do zálohy nebo odchodu do důchodu. Osoba o ni může přijít pouze povýšením nebo degradací. Např. plukovník je nadřízený např. poručíka a podřízený generálovi.

Jmenovaní do funkce

editovat

Občas bývá nesprávně používán pojem hodnost i v poněkud širším významu, kdy se pod ní rozumí nejen pravé hodnosti, ale i posty, tedy jmenování do funkce. Časté je to například u ozbrojených sil. Post je pozice, která není nijak automaticky spojena s osobou toho, který ji zrovna zastává. Obvykle je funkce nadřazena hodnosti: Např. oblastní vrchní velitel je bez ohledu na hodnosti nadřazen všem vojákům přiděleným jeho oblasti. Tato funkce není spojena s jeho osobou – je to jen dočasná pozice, z níž může být zas odvolán: převelen, odejít do zálohy nebo důchodu, nebo se funkce může i sám vzdát (rezignovat). Při odvolání z funkce, je-li převelen na jiné místo s odlišnou „hodnotou“, často se mluví (stejně jako u hodnosti) o povýšení nebo degradaci.[zdroj⁠?!]

Funkční hodnost je typická například pro letecký a lodní průmysl:

  • Na jednu stranu jsou důstojnické nebo kapitánské zkoušky základním předpokladem a formou vzdělání či certifikace, jako důkaz úrovně kvalifikace dané osoby,
  • na druhou stranu může být jmenován kapitánem dané lodi až jejím majitelem, z rozhodnutí či svolení toho majitele či provozovatele: Na takové jmenování nemá kapitán apriori žádný vymahatelný nárok.

Výložky

editovat
Na tuto kapitolu jsou přesměrována hesla výložky, nárameníky a epolety.

Výložky, náložky nebo nárameníky jsou zvláštní části uniformy určené k umístění distinkcí. Tyto pak vyjadřují hodnost svého nositele, profesní specializaci, platovou třídu; obecně jeho pozici v hierarchii systému.

  • Výložky jsou plošky na límci či klopě svrchního oděvu stejnokroje (blůza, kabát, plášť, nově i nátělník s límcem). Barva plošky někdy symbolizuje zbraň (druh vojska).
  • Hodnostní náložky jsou zesílená místa pro upnutí distinkcí na prsou košile, blůzy, kabátu, či na pokrývce hlavy. (Mnohdy se ovšem distinkce upevňují přímo do okolku čepice či baretu.)
  • Nárameníky se upínají na obě náramenice svrchního oděvu stejnokroje (košile či halenky, bundokošile, bundy, blůzy, kabátu, pláště). Jsou nasouvací nebo našité pevně. Historicky sloužily nárameníky k upevnění popruhů nosného systému.
  • Pogony jsou ztužené nárameníky, tradiční v ruských ozbrojených silách. V letech 1951–59 byl užívány i v Československu a byly to "velmi komunikativní" nárameníky, neboť kombinací barev nárameníku, lemovky i hodnostního proužku (u mužstva) či lemovky, stuhy, průsvitu a insignie (u gážistů) vyjadřovaly hodnost, druh vojska, rozlišení skupiny zbraní a služeb, a odbornost.
  • Epolety jsou ztužené nárameníky bohatě zdobené dracounovými třásněmi. Hodnost na epoletách vyjadřuje počet řad třásní.
     
    Vojenské hodnosti důstojníků ČSA 1951–1958

Naproti tomu kapitánské epolety může nosit i vůdce malého plavidla nebo i civilní pilot ULL, ba i amatérský (volnočasový, mimo zaměstnání).

Salutování

editovat

Typicky v armádě jsou pravidla o salutování, kdy a jak se má zdravit, obzvláště při uniformovanosti a v souvislosti s předepsanou pokrývkou hlavy. Na druhou stranu je už na domluvě či zvyklostech u daného útvaru či v dané skupině, zda se vzájemně zdraví, ba přímo si salutují, i když podřízený není zrovna v uniformě, když má dokonce volno, nebo když nadřízený má/nemá zrovna na sobě uniformu. Obzvláště brigadýrky je třeba zdravit automaticky a okamžitě, na to jsou v armádě závazná pravidla.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat