Wikipedie

Hroznata

český duchovní a mučedík

Blahoslavený Hroznata z Ovence byl český šlechtic, narozený kolem roku 1160 (někdy se uvádí i letopočet 1170) jako syn Hroznatovce Sezemy, číšníka královny Judity, a Dobroslavy, která zřejmě pocházela z rodu Drslaviců.[1] Od blahoslaveného Hroznaty odvozuje svůj původ šlechtický rod Vrtbů.

Blahoslavený
Hroznata z Ovence, O. Praem.
Bl. Hroznata v okovech, Ludvík Šimek nad portálem kostela sv. Václava na Smíchově
Bl. Hroznata v okovech, Ludvík Šimek
nad portálem kostela sv. Václava na Smíchově
mučedník
Narozeníkolem 1160
Teplá
Úmrtí14. července 1217
zámek Starý Hrozňatov
Svátek14. července
Místo pohřbeníKostel Zvěstování Panny Marie v Teplé
ŘádŘád premonstrátských řeholních kanovníků
Vyznáníkřesťanství
BlahořečenUznání kultu: 16. září 1897, Lev XIII.
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributymodel kostela, okovy, řetězy
PatronemČech, plzeňské diecéze
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o českém šlechtici. O proboštovi mělnické a litoměřické kapituly pojednává článek Hroznata (probošt).

Život

editovat
 
Socha Hroznaty v tepelském klášteře

Po předčasné smrti otce Sezemy z Krašova, který padl v bitvě u Loděnice roku 1179, byl vychováván u své sestry Vojslavy, která byla provdána v Krakově za krakovského purkrabího či městského prefekta. Měl bratra Arnošta. Páni z Gutštejna také pravděpodobně vycházejí z jejich rodu. Hroznata jako jeden z prvních použil i svoji pečeť (trojice jeleních paroží – roku 1197[2]), přivěšenou modrým provázkem.

Nadaný mladý muž se po návratu do Čech oženil, ale brzy ztratil svého syna i manželku. V roce 1193, výměnou za slib účasti na křížové výpravě do Svaté země, založil na svém panství v Teplé klášter premonstrátů a kolem roku 1200 klášter pro sestry-premonstrátky v Chotěšově. Podle tradice byl později v Římě papežem Inocencem III. oblečen do bílého hábitu premonstrátů a stal se řeholníkem v nově založeném tepelském klášteře.

Již předtím vlastnil několik obcí na Litoměřicku a Českolipsku. Je doloženo z roku 1197, že mu patřila ves Jezvé, ležící v dnešním okrese Česká Lípa.[3]

Díky bohatým zkušenostem ho opat Jan jmenoval svým zástupcem a správcem majetku. Ze všech sil se potom řeholní bratr (tj. laik) Hroznata zasazoval za věci kláštera. To bylo nepřátelům kláštera trnem v oku. Byl od nich zajat a uvězněn v hradu Kinsperk (historik Petr Kubín uvádí hrad Hohenberg nad Ohří),[4] a protože odmítal zaplatit výkupné, nechali ho zemřít hlady. Stalo se tak 14. července 1217 (nebo 14. července 1218, nebo 12. července 1217, nebo 12. července 1218).[4]

Již v polovině 13. století byl sepsán Hroznatův životopis: Vita fratris Hroznatae. Papež Lev XIII. potvrdil roku 1897 jeho uctívání jako blahoslaveného a o 100 let později byl papežem sv. Janem Pavlem II. jmenován patronem nově vzniklé Plzeňské diecéze[5] a též patronem vězňů svědomí a vězňů pro víru v Boha a pronásledovaných křesťanů.[zdroj?] Na počátku roku 2004 zahájil tehdejší (římskokatolický) plzeňský diecézní biskup František Radkovský kanonizační proces.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Hroznata Tepelský. www.e-stredovek.cz [online]. [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ České znaky v běhu staletí
  3. ↑ MANDAŽIEV, Petr. Kostel sv. Vavřince v Jezvé u České Lípy. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2010, čís. 19, s. 173. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-13-1. 
  4. ↑ a b KUBÍN, Petr. Blahoslavený Hroznata: Kritický životopis. Praha: Vyšehrad, 2000. 284 s. Dostupné online. ISBN 80-7021-418-X. S. 223. 
  5. ↑ Zřizovací a jmenovací bula - Plzeňská diecéze. www.bip.cz [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hroznata&oldid=24271075“