Wikipedie

Isabela Kastilská

kastilská královna

Isabela I. (španělsky: Isabel I; 22. dubna 1451, Madrigal de las Altas Torres – 26. listopadu 1504, Medina del Campo), také Isabela I. Katolická (španělsky: Isabel la Católica), byla kastilská a leónská královna od roku 1474 do své smrti v roce 1504. Od roku 1479 do své smrti byla také aragonskou královnou jako manželka krále Ferdinanda II. Isabela a Ferdinand, vládnoucí společně nad dynasticky sjednoceným Španělskem, jsou známí jako Katolická Veličenstva.[1]

Isabela Kastilská
královna Kastilie a Leónu
Doba vlády11. prosinec 1474 – 26. listopad 1504
Korunovace13. prosinec 1474
Narození22. dubna 1451
Madrigal de las Altas Torres
Úmrtí26. listopadu 1504 (ve věku 53 let)
Medina del Campo
Pohřbenakatedrála v Granadě
PředchůdceJindřich IV.
NástupceJana I.
ManželFerdinand II. Aragonský
PotomciIsabela
Jan
Jana
Marie
Kateřina
RodTrastámarové
OtecJan II. Kastilský
MatkaIsabela Portugalská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po boji o trůn Isabela reorganizovala vládní systém a snížila kriminalitu a státní dluh, který po sobě zanechal její nevlastní bratr král Jindřich IV. Její sňatek s Ferdinandem v roce 1469 vytvořil základ faktického sjednocení Španělska. Reformy její i ty, které provedla se svým manželem, měly vliv, který daleko přesahoval hranice jejich spojených království.[2]

Isabela I. Kastilská a Ferdinand II. Aragonský jsou známí tím, že jako první panovníci byli označováni jako „španělská královna“ a „španělský král“. Dokončili Reconquistu, vydali dekret z Alhambry, který nařídil masové vyhnání Židů ze Španělska, založili španělskou inkvizici, financovali plavbu Kryštofa Kolumba do Nového světa v roce 1492 a založili Španělské impérium, čímž se Španělsko stalo hlavní mocností v Evropě i ve světě. Vytvořili základ pro španělský zlatý věk.

Isabele a jejímu manželovi španělský papež Alexandr VI. udělil titul „Katolické Veličenstvo“. V roce 1974 jí byl v rámci katolické církve udělen titul Služebnice Boží.

Život

editovat

Narodila se jako dcera královského páru Jana II. Kastilského a Isabely Portugalské. Když byla Isabela ještě velice malá, zemřel jí otec a na trůn nastoupil její nevlastní bratr Jindřich. Jindřich královnu-vdovu i s dětmi okamžitě deportoval do vyhnanství. Isabela se po čase znovu na dvůr vrátila a dokonce měla na tehdejšího vladaře patrný vliv. Podařilo se jí Jindřicha přesvědčit, aby ji jmenoval svou následnicí. Později si také chtěla vybrat ženicha. I když Jindřich odmítal, Isabela si zvolila o rok mladšího Ferdinanda, budoucího vladaře Aragonska, kterého si ve svých osmnácti letech opravdu vzala. Narodilo se jim pět dětí, mj. Kateřina Aragonská, která se stala první manželkou anglického krále Jindřicha VIII. Jediný jejich syn Jan však zemřel ve svých 21 letech, aniž by dosedl na trůny obou království jako mužský následník svých rodičů.

Spojením Kastilie a Aragonie začali manželé vytvářet jednotný španělský stát. Také pokračovali v postupném znovudobývání – reconquistě – španělské části Iberského poloostrova, kterou se jim podařilo dokončit počátkem ledna 1492 dobytím vyhladovělé Granady.

Složitým politicko-náboženským opatřením bylo rozhodnutí ze září 1480, kdy Isabela a Ferdinand podepsali v Seville listinu, jíž vstoupila v platnost papežská bula Sixta IV., díky níž byla ve Španělsku zavedena inkvizice. Ve středověku považovala křesťanská společnost jednotu víry za svůj charakteristický znak. A Pyrenejský poloostrov byl do té doby oblastí, kde fungovala menší či větší míra náboženské tolerance ať pro Židy či pro tzv. mudejary. Španělská inkvizice byla namířena hlavně proti konvertitům, neboť po skončení reconquisty převládla myšlenka o zaručení soudržnosti společnosti na základě homogenity víry.

Dalším důležitým královským rozhodnutím, na němž měla zásluhu především královna Isabela, byla podpora muže, který se na základě svých propočtů a zkušeností z oblasti námořnictví rozhodl dokázat, že dopluje do Indie. Jednalo se o Kryštofa Kolumba. Isabela jeho požadavek nejdříve třikrát odmítla, nakonec však souhlasila. S její a Ferdinandovou podporou se Kryštof Kolumbus vypravil na velkou zámořskou cestu a objevil v roce 1492 Ameriku. Tento náhodný objev dal základ vzniku velké španělské koloniální říše na území Severní, Střední a Jižní Ameriky. Po objevení Ameriky a přílivu peněz z těžby zlata a obchodu s koloniemi nastal ve Španělsku tzv. Siglo de Oro – zlatý věk vzdělanosti a kultury.

Roku 1496 udělil papež Alexandr VI. svou bulou Si convenit manželům Ferdinandu II. Aragonskému a Isabele Kastilské titul katolická Veličenstva.

Od roku 1500 se mezi Ferdinandem a francouzským králem Ludvíkem XII. rozpoutal konflikt o vládu nad Neapolským královstvím. Tato válka skončila Granadským mírem v roce 1504, v témže roce se Ferdinand nechal korunovat neapolským králem. Ferdinand a Isabela učinili ze Španělska jednu z nejsilnějších zemí v Evropě a dali svým dědicům do ruky moc nad celým Španělskem.

Isabela Kastilská zemřela 26. listopadu 1504 v Medině del Campo. Je pohřbena v Granadě, v Královské kapli, po boku Ferdinanda, který ji přežil o dvanáct let.

Proces blahořečení

editovat

Roku 1990 byl v arcidiecézi Valladolid zahájen její proces blahořečení.

Potomci

editovat
  • Isabela (2. října 1470 – 23. srpna 1498),
    ⚭ 1490 Alfons, princ Portugalský (18. května 1475 – 13. července 1491), korunní princ portugalský, tragicky zahynul
    ⚭ 1497 Manuel I. Portugalský (31. května 1469 – 13. prosince 1521), král Portugalska a Algarve od roku 1495 až do své smrti
  • 31. května 1475, potrat syna
  • Jan (28. června 1478 – 4. října 1497), španělský následník trůnu a dědic Kastilie a Aragonu, ⚭ 1496 Markéta Habsburská (10. ledna 1480 – 1. prosince 1530)
  • Jana I. (6. listopadu 1479 – 12. dubna 1555), královna Kastilie, Leónu, Galicie, Aragonie, Valencie, Navarry, Sardinie, Mallorky, Sicílie a Neapole od roku 1504 až do své smrti, ⚭ 1496 Filip I. Sličný (22. července 1478 – 25. září 1506), vévoda burgundský, lucemburský, brabantský a geldernský, hrabě flanderský a holandský
  • Marie Aragonská (29. června 1482 – 7. března 1517), ⚭ 1500 Manuel I. Portugalský (vdovec po její starší sestře)
  • dcera (*/† 1. července 1482), dvojče Marie
  • Kateřina Aragonská (16. prosince 1485 – 7. ledna 1536),
    ⚭ 1501 Artur Tudor (19/20. září 1486 – 2. dubna 1502), princ z Walesu, následník anglického trůnu
    ⚭ 1509 Jindřich VIII. Tudor (28. června 1491 – 28. ledna 1547), král Anglie a Irska od roku 1509 až do své smrti, sňatek anulován v roce 1533

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
 Jindřich II. Kastilský
 
 
 Jan I. Kastilský
 
 
 
 
 
 
 Juana Manuel
 
 
 Jindřich III. Kastilský
 
 
 
 
 
 
 Petr IV. Aragonský
 
 
 Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
 Eleonora Sicilská
 
 
 Jan II. Kastilský
 
 
 
 
 
 
 Eduard III. Anglický
 
 
 Jan z Gentu
 
 
 
 
 
 
 Filipa Henegavská
 
 
 Kateřina z Lancasteru
 
 
 
 
 
 
 Petr I. Kastilský
 
 
 Konstancie Kastilská
 
 
 
 
 
 
 Marie z Padilla
 
Isabela Kastilská
 
 
 
 
 
 Petr I. Portugalský
 
 
 Jan I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
 Tereza Lourenço
 
 
 Jan Portugalský
 
 
 
 
 
 
 Jan z Gentu
 
 
 Filipa Lancasterská
 
 
 
 
 
 
 Blanka z Lancasteru
 
 
 Isabela Portugalská
 
 
 
 
 
 
 Jan I. Portugalský
 
 
 Alfons I.
 
 
 
 
 
 
 Inês Piresová
 
 
 Isabela z Braganzy
 
 
 
 
 
 
 Nuno Álvares Pereira
 
 
 Beatriz Pereira de Alvim
 
 
 
 
 
 
 Leonor de Alvim
 

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ WATSON, Fiona Flores. History - The Catholic Monarchs. Andalucia.com [online]. 2013-07-26 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Isabella I | Biography, Reign, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Sicilská královna
Předchůdce:
Jana Enríquezová 		1479–1504
Isabela Kastilská 		Nástupce:
Germaine z Foix
Neapolská královna
Předchůdce:
Anna Bretaňská 		1504–1504
Isabela Kastilská 		Nástupce:
Germaine z Foix
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Isabela_Kastilská&oldid=24317862“