Ivan Alexandr
Ivan Alexandr také Jan Alexandr (bulharsky Иван Александър) (? – 17. února 1371) byl bulharský car v letech 1331/1332 až 1371. Pocházel z Loveče a za panovníka byl prohlášen v roce 1331, poté co byl ze země vyhnán car Ivan Štěpán. Byl pokrevním příbuzným svého předchůdce cara Michala Šišmana.
| Ivan Alexandr | |
|---|---|
 | |
| Úmrtí | 17. února 1371 Veliko Tarnovo |
| Potomci | Michael Asen IV., Ivan Sracimir, Ivan Asen IV., Kera Tamara, Keratsa of Bulgaria, Desislava Bulharská, Ivan Šišman, Ivan Asen V. a Vasilisa Šišmanina |
| Otec | Sratsimir di Kran |
| Matka | Keratsa Petritsa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Období jeho vlády se neslo ve znamení bojů proti Byzantské říši. Dobyl několik pevností v Trácii a v Rodopy. V létě roku 1332 bulharská armáda vyhrála bitvu u města Rusokastro a byzantský panovník Andronikos III. byl přinucen podepsat mírovou smlouvu. Vztahy mezi Byzantskou říší a Bulharskem nebyly dobré a tak v letech 1341–1347 se Bulharsko zamíchalo do občanské války z Byzancí. I vztahy se Srbskem se zhoršovaly. Car Ivan Alexander za své vlády téměř ztratil území Dobrudžského regionu, když si neudržel podporu místní šlechty a despotové na jihozápadě země bojovali mezi sebou. Opakované bitvy s Byzancí vyprazdňovaly státní pokladnu a ničily ekonomiku země. V té době se ve Vidině konala korunovace. Ivan Stracimir, prvorozený syn Ivana Alexandra, byl korunován na cara. Tento stav využila Osmanská říše a začala expanzi na Balkán. V roce 1352 Osmané dobyli pevnost Cîmpu a obsazovali jihovýchodní část země. Car Ivan Alexander byl proti těmto nájezdům zcela bezmocný a nebyl schopen postavit proti nepříteli schopnou armádu. O dva roky později Osmané pokračovali v postupu. V bojích padl druhý syn Ivana Alexandra, Michael Asen IV. Od roku 1354 byly boje mezi Bulhary a Osmanskou říší častější. Car se marně snažil odvrátit nebezpečí diplomacií a vstupem do krátkodobých svazů se sousedními zeměmi. V roce 1355 se syn byzantského panovníka Andronikos IV. oženil s dcerou cara Ivana Alexandra, Kerau Tamarou. V zápisu ze svatby se dochoval citát „Tato svatba bude výhodná pro křesťany: Bulhary a Byzantince a neštěstím pro Turky: pohany.“ Svaz mezi těmito dvěma křesťanskými státy však nebyl tak silný, aby odvrátil vojska sultána Murada I. V roce 1364 Turci napadli Byzantskou říši. Ta jejich tlak nevydržela a utrpěla porážku. Pak Turkům stálo v cestě do střední Evropy už jen Bulharsko. Bulharský car nemohl proti dobře vyzbrojené osmanské armádě postavit žádnou armádu a panovníci ze sousedních křesťanských zemí carovi odmítli pomoc, takže Murad obsadil téměř celou oblast Trácie. Mírová smlouva, kterou car podepsal, pouze zpomalila turecký postup. Ivan Alexander se ještě snažil spolu s Byzantinci bojovat a získat zpět pevnosti u Černého moře. Později však byla země napadena i z druhé strany – uherský král obsadil oblast severozápadního Bulharska. V této situaci car Ivan Alexandr na začátku roku 1371 zemřel.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Alexandr na Wikimedia Commons
