Kálmán Kalocsay

maďarský esperantista, básník a lékař

Kálmán Kalocsay, pseudonymy Peterido Peneter a Peter Peneter (6. října 189127. února 1976) byl maďarský esperantista a lékař. Je pokládán za jednoho z největších esperantských básníků, zároveň byl jedním z nejplodnějších překladatelů do tohoto jazyka. Působil jako univerzitní profesor a primář nemocnice v Budapešti, napsal řadu vysokoškolských učebnic lékařství. Získal státní vyznamenání.

Kálmán Kalocsay
Narození6. října 1891
Abaújszántó
Úmrtí23. února 1976 (ve věku 84 let)
Budapešť
Povoláníinfektolog, básník, překladatel a esperantista
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1916)
Tématalékařství, literární tvorba, poezie, esperanto a překlad
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalocsay nejprve publikoval v maďarštině, ale poměrně brzy se začal věnovat esperantu, jehož literaturu ovlivnil nejen jako básník, ale i jako překladatel.

Jeho literární přínos pro esperantistickou poezii spočívá především v tom, že vypracoval prakticky celou poetiku esperanta a obohatil tento jazyk o značné množství poetických slov. Ačkoli byl jeho vliv na esperantistickou poezii obrovský, není jeho dílo mimo esperantistický svět příliš známo.

  • Mondo kaj koro
  • Streĉita kordo, je jedna z nejvýznamnějších básnických sbírek esperantské literatury
  • Rimportretoj, padesát rondelů, portrétujících nejrůznější esperantské básníky
  • Sekretaj sonetoj, toto dílo vydal pod pseudonymem Peter Peneter, sbírka erotických sonetů, vytváří v ní esperantskou slovní zásobu související s erotikou
  • Libro de amo je rozsáhlá sbírka vydaná po pod pseudonymem Peterido Peneter
  • Ezopa saĝo jedná se o sedmdesát sedm zveršovaných Ezopových bajek
  • Izolo, sbírka básní.

Odborná literatura

editovat

Kálmán Kalocsay redigoval Hungara antalogio a Enciklopedio de esperanto, dále byl dlouholetým šéfredaktorem nejvýznamnější esperantské literární revue Literatura mondo. Uveřejnil množství pojednání, recenzí, esejí, studií, které často vycházely v revui Hungara vivo.

Filosofická díla
  • Lingvo
  • Stilo
  • Formo
Filologická díla
  • Parnasa gvidlibro je významný jazykový esej, který sepsal ve spolupráci s G. Waringheinem
  • Plena gramatiko de esperanto (čtvrté vydání tohoto díla vyšlo pod názvem Plena analiza gramatiko de esperanto), jedná se o rozsáhlé (přes 600 stran) dílo zabývající se problematikou esperanta. Toto dílo sepsal ve spolupráci s prof. Waringhienem.
  • Sistema esperanto-gramatiko, vědecká monografie
  • Vojaĝo inter tempoj
  • La gramatika karaktero de esperanto-radikoj
  • 6000 frazeologiaj esprimoj hungaraj esperanta - snaha o vytvoření esperantské frazeologie

Překlady

editovat

Mimo vlastní tvorbu se věnoval překladům do esperanta, překládal především z maďarštiny a podařilo se mu přeložit nejvýznamnější díla maďarské poezie. Překládal ale i z mnoha jiných evropských jazyků. Jeho básnické překlady jsou považované za velmi dobré. Mimo poezii přeložil i několik prozaických děl, tyto překlady se setkaly s menším ohlasem.

  • Kantanta kamparo jedná se o překlad více než stovky maďarských lidových písní
  • Johano la brava překlad známé lidové pohádky od Sándora Petöfiho
  • Tragedio de l' homo (Tragédie člověka), což je významné dílo maďarské literatury od Imre Madáche.
  • Eterna bukedo což je překlad mezinárodní básnické antologie z 22 jazyků
  • Tutmonda sonoro dílo obsahující výbor přes 600 básní 185 básníků z 30 jazyků za čtyři tisíciletí
  • La morto de la ĉielarko, básnická sbírka Endre Adyho
  • Libero kaj amo vybrané básně Sándora Petöfiho

Dále přeložil dvě Goethova díla Romaj elegioj a Taglibro, Dantovo Peklo z Božské komedie (La inferno). Ve spolupráci s G. Waringhienem přeložil Baudelairovo stěžejní dílo Květy zla (Floroj de l'malbono). Z anglické literatury přeložil Shakespearova Krále Leara (Rego Lear), Somermeznokta songo a Tempesto.

Ve spolupráci s. G. Waringhinem přeložil Heineho Kantoj kaj romancoj.

Z prózy přeložil drama F. Karinthyho Morgaŭ matrne, Heltaiovu komedii La paĉjo de la reĝino a Arthistorio od A. Heklera, novely Rozinjo (G. Törtök) a Du kokcineloj (G. Gárdony).

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat