Karl Lumbe

český poslanec Českého zemského sněmu a lékař

Karl Wilhelm Lumbe, rytíř z Malonic (23. srpna 1807 Praha6. srpna 1885 Smíchov[1][2]) byl pražský chirurg a politik německé národnosti, ve 2. polovině 19. století byl poslancem Českého zemského sněmu a Říšské rady.

MUDr. Karel Lumbe
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1872 – 1879
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1878
Stranická příslušnost
Členstvíústavověrný velkostatek

Narození23. srpna 1807
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. srpna 1885 (ve věku 77 let)
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
ChoťAnna Marie
rozená von Thun-Hohenstein
RodičeJosef Daniel Lumbe
DětiFranz Ritter von Lumbe
PříbuzníJosef Tadeáš Lumbe (bratr)
August Lumbe (bratr)
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita
Profeselékař, velkostatkář
CommonsKarl Wilhelm Lumbe
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob na hřbitově na Malvazinkách

Biografie

editovat

Narodil se jako druhý syn Josefa Daniela Lumbeho, profesora na Akademickém gymnáziu v Praze, v jeho prvním manželství. Vystudoval medicínu a získal titul doktora lékařství. Působil jako lékař v nemocnici, později jako velkostatkář.[2] Byl vyhledávaným chirurgem, později ale již lékařskou praxi nevykonával.[3]

V zemských volbách roku 1872 byl za velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky, zvolen na Český zemský sněm.[4] V letech 1868–1871 byl členem zemského výboru.[2] Zastupoval provídeňskou a centralistickou Stranu ústavověrného velkostatku.[3]

Zemský sněm ho roku 1872 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Složil slib 7. května 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii velkostatkářskou. Slib složil 23. listopadu 1873.[5]

Za své zásluhy byl císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíře z Malonic. Titul si koupil.

Bydlel v tzv. Lumbeho vile, kterou si dal postavit v polovině 19. století na pražských Hradčanech v ulici U Brusnice (čp. 188/IV). Po roce 2005 sloužila jako rezidence prezidenta Václava Klause.[6]

Zemřel v srpnu 1885.[3] Příčinou úmrtí byla rakovina močového měchýře.[1] Je pohřben na hřbitově Praha-Malvazinky.

V roce 1847 se oženil s Annou Marií hraběnkou Thun-Hohenstein, sestrou politika Leopolda Lva Thun-Hohensteina, s níž měl syna Františka (* 1848), který se oženil s neteří Čeňka Daňka Zdenkou, a dceru Annu, provdanou za Ottomara von Starck. Stal se spoluvlastníkem malostranského Thun-Hohensteinského paláce (čp. 214/III) a přikoupil ještě staroměstský dům (čp. 1012/I).[7] V roce 1856 koupil od knížete Edmunda Mořice z Clary-Aldringenu část bynoveckého panství s Dolním zámkem v Benešově na Ploučnicí za 80 000 zlatých.[8]

Jeho bratrem byl politik a vysokoškolský pedagog Josef Tadeáš Lumbe, vlastník Lumbeho zahrad a vily.

Reference

editovat
  1. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 186. 
  3. a b c Sterbfall. Bohemia. Srpen 1885, roč. 58, čís. 219, s. 3. Dostupné online. 
  4. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Václav Klaus se stěhuje do Lumbeho vily [online]. idnes.cz [cit. 2015-04-21]. Dostupné online. 
  7. Pobytová přihláška pražského magistrátu
  8. ANDĚL Rudolf (ed.) a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku' III. Severní Čechy. Svoboda Praha 1984, s. 32

Externí odkazy

editovat