Wikipedie

Lazar z Betánie

biblická postava muže, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých

Svatý Lazar z Betánie, bratr Marie a Marty, byl podle Jan 11, 1-44 (Kral, ČEP) Ježíšův přítel. Onemocněl a zemřel; když se čtyři dny po smrti k jeho hrobu dostavil Ježíš, zázračně ho vzkřísil z mrtvých. Lazar je spojován jako biskup s biskupstvím v Larnace na Kypru a Provensálským biskupstvím v Marseille. Pravoslavní (východní církve) i katolíci (západní církev) jej ctí jako svatého.

Svatý
Lazar z Betánie
biskup
Vzkříšení Lazara od Carla Heinricha Blocha
Vzkříšení Lazara od Carla Heinricha Blocha
Osobní údaje
ZeměPalestina
Místo narozeníBetánie u Jeruzaléma,
Místo úmrtíBetánie u Jeruzaléma
nebo Kition, Kypr
Místo pohřbeníBetánie u Jeruzaléma
nebo Kition, Kypr
translace Marseille
Blízká osobasestry Marie a Marta
PříbuzníSvatá Marta a Marie z Betánie (sourozenci)
Známý díkyvzkříšení Ježíšem
Svatořečení
SvátekLazarova sobota, 17. března, 17. října (východní církve, pravoslaví); 17. prosince (západní církev); 29. července (Římské martyrologium)
Uctíván církvemiřímskokatolická církev, pravoslaví, východní katolické církve, Anglikánské společenství, luteránské církve
Atributyzobrazován jako mumie, mrtvola, apoštol nebo biskup
Patronnemocných, špitálů, diecéze Autun, arcidiecéze marseilleské
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzkříšení

editovat

V kompozici Janova evangelia představuje scéna vzkříšení Lazara vrcholný bod Ježíšova pozemského působení těsně před jeho zatčením a popravou a má čtenáře připravit na vlastní Kristovo zmrtvýchvstání. Ježíš před zázrakem vysvětluje Lazarově sestře Martě: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.“ Jan 11, 25 (Kral, ČEP)

Svatý Lazar je proto spojován s nemocí a uzdravením (byly po něm často pojmenovávány špitály). Z jeho jména je pro nemocnice etymologicky odvozen název lazaretu.

Vyobrazení

editovat

Ve výtvarném umění bývá zobrazována

  • scéna jeho Vzkříšení, kdy Lazar v otevřené rakvi proti Kristovi jako mumie nebo zčásti ovázán plátěnými pruhy sedí, probouzí se nebo vstává z hrobu, či (vzácně) již vychází z hrobové jeskyně; například:
  • scéna Hostina v domě Lazarově, kde sourozenci Marta, Marie a Lazar sedí u stolu a hostí svého přítele Ježíše Krista.
  • scéna Poslední zaopatření postižených morem, kdy Lazar jako první biskup z Larnaky v oděvu biskupa s jeho úředními insigniemi navštěvuje špitál, například: Palermo, Capella palatina; Bari - Gravina, krypta San Vito Vecchio;
  • Lazar jako žebrák, například:
    • románský tympanon kostela v Arles
    • románský reliéf na portálu chrámu opatství ve Vézelay
  • Lazar jako biskup, středověkː Kostel sv. Lazara v Betánii; 18. stoletíː Kaple svatého Lazara, Nová Bystrica (Slovensko)

Patrocinium

editovat

Lazarova hrobka

editovat
 
Lazarova hrobka v Betánii
Reportáž o Lazarově hrobě
 
Znak biskupa Mons. Michela, primase lotrinského, s heslem odkazujícím na Jn 11,43: Lazare, pojď ven (vstaň z hrobu)

První Lazarova hrobka, kde došlo ke vzkříšení, se nachází v al-Eizariya na Západním břehu Jordánu. Její existenci a úctu k ní dokládají dva spolehlivé prameny již ve 4. století, kdy při ní byl postaven kostel. Píší o něm Eusebios z Kaisareie ve svém onomastikonu (před 330) a Burgundský poutník v itineráři své cesty. V roce 390 se zmínil o Lazarově kostele zvaném Lazarium další očitý svědek, svatý Jeroným. Totéž potvrdil ještě poutník Egeria, asi v roce 410. Proto se předpokládá, že kostel byl postaven mezi léty 333–390.[1] V dnešních zahradách byl zdokumentovány zbytky mozaikové podlahy z kostela ze 4. století. Lazarium bylo zničeno zemětřesením v 6. století a bylo nahrazeno větším kostelem.

 
Kostel sv. Lazara v Larnace
 
Lazar jako biskup - kaple sv. Lazara, Nová Bystrica
 
Kaple sv. Lazara, Nová Bystrica

Tento kostel přežil neporušený až do křižácké éry. K žádné jiné lokalitě se tak staré prameny nevztahují.[2] Věřící několika církví tento prázdný hrob dosud uctívají a postupně při něm dali postavit tři kostely a klášter sv. Marty a Marie.

Druhá - domněle Lazarova - hrobka byla uctívána údajně[zdroj?] v Larnace a kostel svatého Lazara nad ní postaven. Odtamtud byla údajně převezena do Konstantinopole. Po roce 1204 byla vypleněna křižáky a ostatky přeneseny do Marseille, kde se za neznámých okolností ztratily. Roku 1972 byly v kostele svatého Lazara v Larnace nalezeny zbytky ostatků, které nebyly přesunuty do Konstantinopole.

Dodnes je Lazarův hrob uctíván především v Betánii, také kostele sv. Lazara v Larnace.

Řád svatého Lazara

editovat
 
Lazariáni (velmistr Dobrzenský a Šantin, kaple svatého Vavřince, Litoměřice, 2005)
Podrobnější informace naleznete v článku Řád svatého Lazara.

Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského (lazariáni, lazarité) byl založen jako jedna z nejstarších charitativních organizací na světě. Trvání původního řádu po roce 1830 a tedy i kontinuita stávající organizace nejsou bezvýhradně akceptovány. Současný řád je ekumenicky zaměřený a sdružuje křesťany všech vyznání, nicméně existuje několik větví řádu.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lazarus of Bethany na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Web christusrex.org
  2. ↑ Mariam Shahinː Palestine A Guide. Northampton Mass. : Interlink Books 2005, ISBN 1-56656-557-X

Literatura

editovat
  • Lexikon der christlichen Ikonographie, Wolfgang Braunfels (editor i autor hesla); Herder ː Basel-Freiburg-Rom-Wien 1994, sv. 7, s. 383-384.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lazar_z_Betánie&oldid=24385436“