Lugoj
Lugoj (maďarsky Lugos, německy Lugosch, srbsky Lugoš) je rumunské město ležící v historickém regionu Banát 350 km severozápadně od hlavního města Bukurešti, protéká jím řeka Timiș. S přibližně 35 tisíci[2] obyvateli je po Temešváru druhým největším městem župy Timiș.
Lugoj | |
---|---|
Střed města | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°41′10″ s. š., 21°54′2″ v. d. |
Nadmořská výška | 123 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Rumunsko |
Župa | Timiș |
Lugoj | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 88,05 km² |
Počet obyvatel | 40 361 (2011[1]) |
Hustota zalidnění | 458,4 obyv./km² |
Etnické složení | Rumuni, Maďaři |
Správa | |
Starosta | Constantin Francisc Boldea (USL) |
Vznik | 1334 |
Oficiální web | www |
contact | |
PSČ | 305500 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatNa dnešním předměstí Tapia byla v dobách Dáků a Římanů významná pevnost. První písemná zmínka o Lugoji pochází z roku 1376, název města je odvozen ze slovanského výrazu luh. V šestnáctém století město ovládala Osmanská říše, po znovuzískání je Habsburská monarchie osídlila kolonisty ze Švábska. Současná podoba města pochází z roku 1795, kdy byla německá osada na levém břehu řeky sloučena s Rumuny obývaným pravým břehem do jednoho administrativního celku. V revolučním roce 1848 svolal Eftimie Murgu do Lugoje sněm usilující o sebeurčení Rumunů žijících pod rakouskou nadvládou. Po první světové válce bylo město pod mezinárodní správou, dokud nebylo odhlasováno připojení Banátu k Rumunsku.
Ve městě sídlí eparchie Rumunské řeckokatolické církve. Zdejšími památkami jsou barokní řeckokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie a železný most z roku 1902. Město je tradičním centrem rumunského textilního průmyslu a prochází jím mezinárodní silnice E 70.
Demografické údaje
editovatPodle sčítání v roce 1910 mělo město 20 962 obyvatel, z toho 7 322 Rumunů, 6 896 Maďarů a 6 179 Němců, k židovské víře se hlásilo 1 878 osob;[3] na začátku 21. století tvoří Rumuni čtyři pětiny obyvatel, kdežto Maďaři necelých sedm procent a Němci necelá dvě procenta. Počátkem devadesátých let počet obyvatel Lugoje přesáhl padesát tisíc, od té doby se město v důsledku špatné ekonomické situace vylidňuje.
Osobnosti
editovatZ Lugoje pocházel herec Béla Ferenc Dezső Blaskó, představitel Drakuly v hollywoodských filmech, který na počest svého rodiště používal pseudonym Bela Lugosi. Dalšími rodáky byli politik Aurel Popovici, hudební skladatel György Kurtág a fotbalista Josef Posipal (mistr světa 1954 s týmem západního Německa).