Lukov (okres Zlín)

obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji

Obec Lukov leží severovýchodně od Zlína, na území Valašska. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. Díky zdejším hradu a mnoha blízkým skalním útvarům, se Lukov stal významnou turistickou oblastí. Na území obce je mnoho lesů. Stromy odtud se zpracovávají v Lukovské pile. Obec se nachází v Hostýnskovsetínské hornatině, v kopcích Hostýnských vrchů.

Lukov
Celkový pohled
Celkový pohled
Znak obce LukovVlajka obce Lukov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZlín
Obec s rozšířenou působnostíZlín
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 807 (2024)[1]
Rozloha10,84 km²[2]
Katastrální územíLukov u Zlína
Nadmořská výška316 m n. m.
PSČ763 17
Počet domů487 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduK Lůčkám 350,
763 17 Lukov
obecniurad@lukov.cz
StarostaMichal Teplý
Oficiální web: www.lukov.cz
Lukov
Lukov
Další údaje
Kód obce585467
Kód části obce88978
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Dříve nazýván také Velký Lukov a Hrubý Lukovec.[4] První zmínka o zdejším markrabském hradě jsou z roku 1219 a 1235.[5] Roku 1332 hrad drží páni ze Šternberka. Poté ho získal Karel IV. Ale Šternberkové se zanedlouho opět vrací. Ves pod hradem je prvně doložena roku 1348 jako jeho podhradí.[4] Roku 1469 hrad patrně dobylo vojsko Matyáše Korvína.[5] Majiteli panství se pak stali Nekšové z Landeka a po nich Albrecht z Valdštejna. Za třicetileté války v okolí Lukova působili vzbouření Valaši, kteří obsadili i hrad. Hrad obsadili i Švédové a při odchodu ho vypálili. Poté sloužil hrad již jen pro hospodářské účely a ke konci 18. století byl opuštěn. Následně sloužil vesničanům jako zdroj stavebního kamene.

Památky

editovat
  • Hrad Lukov – zřícenina původně románského hradu, který byl přestavěn goticky a později renesančně. Předhradí má rozměry asi 110×125 m a na nejvyšším místě je umístěna věž Svatojánka (Johanka). Jádro má rozměry asi 19×67 m a je ze tří stran obklopeno parkánem. Vstupuje se do něj hranolovou průjezdní věží. Mimo jiné se v jádře nachází zbytek okrouhlé románské věžice, zbytek románské hradby a čtvercové věžice. Dále zříceniny západního a východního paláce. V okolí zbytky obranných a obléhacích fortifikací a zbytky švédského tábora z doby třicetileté války. V současnosti prochází hradní zříceniny dlouhodobou rekonstrukcí.
  • Kostel svatého Josefa – klasicistní z let 18101813, podélná jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm na severu a hranolovou věží v ose jižního průčelí.[4]
  • Fara – z konce 18. století.
  • Boží muka – z konce 18. století se sochou Immaculaty.[4]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – z poloviny 18. století při cestě na hrad.
  • Vila Tusculum – z konce 19. století.

Galerie

editovat

Zajímavosti

editovat

Lukov je situován pod Hostýnskými vrchy. V okolí se rozkládá několik chovných a lovných rybníků a chatová oblast. Dále se zde nachází domov pro seniory, průmyslová zóna a pivovar. Události 20. století v Lukově zmiňuje ve svých pamětech Konec patriarchátu: z mé lukovské kroniky (1987 v samizdatu; oficiálně: Archa 1992, Academia 1998 a 2003) František Pavlíček (v prosinci 2019 vysílá jako osmidílné čtení na pokračování Český rozhlas Plus[6]).

Osobnosti

editovat
  • František Pavlíček (1923–2004), spisovatel a dramatik (rodák)

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2., J-N. [s.l.]: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. 
  5. a b PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. [s.l.]: Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2. 
  6. https://plus.rozhlas.cz/frantisek-pavlicek-konec-patriarchatu-8118460, 12. prosince 2019.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat