Madona z Veveří
Madona z Veveří je středověký deskový obraz, vystavený v Diecézním muzeu v Brně ve stálé expozici Vita Christi. Malba pochází z vybavení kaple Matky Boží na Veveří, kde byla vystavena v letech 1350 až 1938. Poté, do března roku 2016, byla po většinu doby v nelegálním, držení Národní galerie v Praze, která ji umístila do výstavních prostor v Anežském klášteře.[1] Od roku 2016 je obraz národní kulturní památkou.
| Madona z Veveří | |
|---|---|
 | |
| Rok vzniku | kolem 1350 |
| Umístění | Diecézní muzeum v Brně |
Malba vznikla okolo roku 1350 s největší pravděpodobností na objednávku markraběte Jana Jindřicha Lucemburského[2] v dílně Mistra vyšebrodského oltáře (?) a byla určena pro kapli (původně farní chrám) dnes zaniklé vesnice, tvořící předhradí hradu Veveří. Patří mezi české kultovní mariánské obrazy, které zobrazují výjimečný citový vztah mezi matkou a dítětem. Dvojitá koruna inspirovaná francouzskými motivy povyšuje Pannu Marii na královnu nebes.[3]
Historie obrazu
editovatVeverská madona je jedním z nejhodnotnějších a nejproslulejších mariánských obrazů na Moravě a v Českých zemích.[4] Obraz plnil funkci patronátního obrazu, tedy vyobrazení patronky v kapli Matky Boží na Veveří. Kaple se nachází poblíž hradu Veveří v jádru zaniklé vesnice Veveří, která tvořila jeho předhradí. Hrad Veveří byl od počátku knížecím, markraběcím a královským hradem (nejprve přemyslovské, později lucemburské domény) – venkovskou panovnickou rezidencí. Panuje předpoklad, že popud vzešel z dvorského prostředí[5][6] moravského vladaře Jana Jindřicha, bratra Karla IV., či spíše obraz nechal zhotovit markrabě sám. Místo fyzického vzniku obrazu (lokace dílny) je dosud neznámé a není doloženo žádnými indiciemi, je jen předmětem více nebo méně pravděpodobných hypotéz. Madona z Veveří přestála bez úhony několik staletí v místě autentického určení, které opustila jen krátce ke konci 18. století. Kostel byl farním chrámem vesnice, hradu a dalších okolních osad. Kaple uvnitř hradu byla zasvěcena sv. Prokopu a je mladší.
Popis díla
editovatObraz je malován temperou na křídovém podkladu, bez znatelné kresby, na desce z borového dřeva oboustranně potažené plátnem (velikost 79,5 × 62,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami jsou potlačeny obrysové kontury a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v inkarnátech. Madona má prostou, málo nápadnou bílou plachetku (roušku) a červený plášť s modrou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška Madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny jen jemnou obrubou. Koruna vrcholí kadeřavými listy. Kompozicí je obraz blízký typu Madony ze Zbraslavi, pozdější Římské Madony nebo Madony Kladské, ale opakuje i některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem upomíná na malby Tomassa da Modeny. Motiv Ježíška, přidržujícího rukou při tělíčku stehlíka,[7][8] byl častý v Lombardii i Venetu a zejména Sieně již z počátku století a objevuje se též v Rajhradském brevíři královny Rejčky. Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony – Hodegetrie, kde matka ukazuje dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které více odpovídá představám věřících poloviny 14. století. Také je nepřehlédnutelné, že jsou obnaženy vlasy Marie i tělíčko malého Ježíše, je jen zpola zakryté lehounkou košilkou. Obraz je prodchnut soustavou věroučných (náboženských) symbolů. Byl podroben důkladnému umělecko-historickému rozboru od Jaroslava Pešiny i hagiografickému a evangelijně symbolickému od Marka Hlávky a odborná pozornost dílu dále se vrůstající intenzitou pokračuje. Prvotní objev a zhodnocení náleží respektovaným historikům umění Dostálovi a Kutalovi.
„Objev“ obrazu
editovatPo staletí byla malba (pro většinu veřejnosti) pozapomenuta v kapli originálního určení. V roce 1933 vešla v obecnou známost poté, když o ní publikoval profesor dějin umění brněnské Masarykovy university Eugen Dostál. Označil obraz za vzácnější než „Tizian v Kroměříži“. V další návaznosti byla v kontextu ostatních středověkých děl Moravy představena v galerii Moravského muzea v objevné, tematické ale jen dočasné expozici Gotické umění na Moravě a ve Slezsku, od 27. října 1935 do 31. března 1936. Poté byla v roce 1938 z dosud ne zcela objasněných důvodů odvezena do Prahy – „Zemské galerie“ (dříve Státní sbírky starého umění a pozdější Národní galerie) k prohlídce a restaurování. Poměrně dobře zachovalý obraz restauroval ve stejném roce Bohuslav Slánský. V překotném běhu válečných a poválečných událostí a změn se již do původního prostředí nevrátil. Národní galerie v Praze poté obraz vystavila v expozici v Anežském klášteře.
Obraz se stal kulturní památkou. V červenci 2015 rozhodla vláda České republiky o jeho prohlášení za národní kulturní památku s účinností od 1. ledna 2016.[9]
Vlastnictví obrazu
editovatFarnost Veverská Bítýška připomínala své vlastnictví[10] a hlásila se o něj proti státu, který zastupovala Národní galerie v Praze, kde byl obraz bez právního titulu umístěn; z toho se následně vyvinul soudní spor o ověření a určení vlastnictví.[11] V srpnu 2015 Obvodní soud pro Prahu 1 po obsáhlém dokazování rozsudkem ověřil (potvrdil) vlastnictví obrazu farnosti Veverská Bítýška.[12] Národní galerie proti rozsudku podala odvolání,[13] ale dne 8. prosince 2015 i Městský soud v Praze stvrdil verdikt soudu nižšího stupně a ten tak nabyl právní moci.[14]
Národní galerie neuposlechla rozhodnutí soudu a obraz (jehož vlastnictví ověřil a potvrdil Městský soud v Praze) nevydala vlastníku, a to ani do marného uplynutí lhůty pro výkon rozhodnutí. Většina sdělovacích prostředků o tom přinesla zprávy ve čtvrtek 18. února 2016.[15] Národní galerie stanovila nad rámec výčet podmínek, které nejsou obsahem rozsudku. Vlastník obrazu – Římskokatolická farnost ve Veverské Bítýšce již dříve oznámila, že obraz hodlá zapůjčit a vystavit v odborné instituci – Diecézním muzeu v Brně, [16] o kterém také dodala, že je kompetentní, plně vybavenou institucí[17] po stránce technické, organizační i personální.[18] O vydání obrazu a způsob jeho vydání se rozvinul zanícený spor,[19][20] který měl mimořádně silný veřejný ohlas.[21] V průběhu 3. únorového týdne o něm velmi obsáhle referovaly všechny sdělovací prostředky[22][23] a ČT mu věnovala i speciální pořad.[24][25] Obě strany vydaly sérii tiskových zpráv,[26][27][28][29] které reflektují nejenom děj po pravomocném rozhodnutí soudu, ale celou historii a charakter přítomnosti obrazu v Národní galerii od 30. let, i dřívější pokusy o urovnání věci. Situace se postupně zklidnila (zjevně pod vlivem veřejné pozornosti)[30] a byly započaty rozhovory o technických okolnostech a času vydání.[31][32] Obraz byl specializovanou firmou dopraven v pondělí 7. března 2016 do Diecézního muzea Brně, kde byl umístěn v kontextu dalších středověkých děl ve stálé expozici církevního umění[33] moravské provenience Vita Christi.[1][34]
Proti rozsudku Městského soudu v Praze podala Národní galerie dovolání, kterému Nejvyšší soud vyhověl a napadený verdikt zrušil. Ne však v samotné podstatě rozhodnutí. Uložil upřesnit argumentaci o splnění podmínky funkčního spojení vydávané movité věci s objektem žalobce, dále uložil napravit chybu soudu prvního stupně: poučit žalovaného, že neprokázal, že stát měl věc v držbě před 25. 2. 1948. Rozsudek z 3. listopadu byl zveřejněn 5. prosince 2016.[35][36]
Městský soud v Praze 24. března 2017 znovu (po opakovaném řízení) vynesl verdikt z 8. prosince 2015, po opravě procesního nedostatku, pro který byl původní rozsudek Nejvyšším soudem zrušen, a znovu farnosti Veverská Bítýška pravomocně potvrdil trvalé vlastnictví obrazu. Rozhodnutí je patrně konečné.
Výstavy
editovat- Brno 7. 10 1935 – 31. 3. 1936, Gotické umění na Moravě a ve Slezsku, Galerie Moravského zemského muzea
- Praha 1939, Výstava restaurované madony, Národní galerie Praha
- Paříž 1957, L'art ancien en Tchecoslovaquie, Musée des arts décoratifs, Louvre
- Brusel 1966, Les Primitifs de Bohême, Palais des Beaux-arts de Bruxelles
- Rotterdam 8. 7. – 11. 9. 1966, De Boheemse Primitiven: Gotische kunst in Tsjechoslowakije, Museum Boijmans Van Beuningen
- Kolín nad Rýnem 1987 Schöne Madonnen, Schnütgen Museum
- New York 20. 9.2005 – 3. 2. 2006, Medieval Bohemian Art, Museum of Modern Art
- Praha 1940 – 6. 3. 2016, Stálá výstava Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550, Národní galerie Praha
- Olomouc 13. 2. – 11. 5. 2014, Gotické Madony na lvu - Splendor et Virtus Reginae Coeli, Arcidiecézní muzeum Olomouc
- Brno 7. 3. 2016 – dosud, Stálá výstava Vita Christi, Diecézní muzeum v Brně
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Policejní manévry skončily, Madona z Veveří dorazila do Brna. Novinky.cz 7.3. 2016
- ↑ KOPECKÝ, Josef. GLOSA: Madona ve správných rukou. iDNES.cz [online]. 2015-08-07 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ KOVÁČ, Peter. Madona z Veveří je zázrakem gotiky. Novinky.cz [online]. 2016-03-14 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
- ↑ BALETKA, Tomáš, Dvůr moravských Lucemburků, In. Dvory a rezidence středověku. Praha 2006
- ↑ Baletka, Dvůr moravských Lucemburků a perpektivy jeho dalšího studia, In: Studia Mediaevalia/11
- ↑ PODPĚRA, Petr. Jak to s těmi stehlíky vlastně je?. iFauna.cz [online]. 2014-04-27 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Marek Hlávka: stehlík jako symbol víry. www.nasefarnosti.cz [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-08.
- ↑ Česku přibylo devět národních kulturních památek. O některé církev žádá v restitucích. Hospodářské noviny [online]. 2015-07-09 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Madona z Veveří. Biskupství Brněnské Ing. Martina Jandlová 28.8. 2014
- ↑ [2][nedostupný zdroj]
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/soud-rozhodl-madone-z-veveri-di0-/domaci.aspx?c=A150807_073417_domaci_cen
- ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kauzy/odvolani-narodni-galerie-madona-z-veveri-patri-statu_354226.html
- ↑ TŘEČEK, Čeněk. Deskový obraz Madona z Veveří patří církvi, rozhodl odvolací soud. IDnes.cz [online]. 8.12.2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné online.
- ↑ NOVINKY, ČTK. Madona z Veveří zatím zůstává v Národní galerii. Novinky.cz [online]. 18.2.2016 [cit. 2016-2-18]. Dostupné online.
- ↑ Diecézní muzeum má již připraveny prostiory. České noviny 10.2. 2016
- ↑ Muzeum představilo na Petrově místo pro Madonu z Veveří
- ↑ KUBAL, Michal. Madona z Veveří zatím zůstává v Národní galerii. Česká televize - ČT 24 [online]. 18.2.2016 [cit. 2016-2-18]. Dostupné online.
- ↑ K vydání madony nepotřebuje NG souhlas kraje, tvrdí ministerstvo. Český rozhlas 17.2. 2016
- ↑ BARTLOVÁ, Milena. Případ restituce Madony z Veveří. Artalk.cz [online]. 2016-02-22 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Madona zůstává v NG, do Brna dnes nedorazí. České noviny 18. 2. 2016
- ↑ NG předá farnosti Veverská Bitýška obraz Madony z Veveří. Týden 19. 2. 2016
- ↑ Termín návratu Madony z Veveří se odkládá. Farnost se obrací na exekutora. Brněnský deník 19.2. 2016
- ↑ ČT 24 - Hyde park o Madoně z Veveří 19.2. 2016 20.00
- ↑ Nedorozumění nebo něčí záměrné obstrukce? ČT 24 Události a komentáře 19.2. 2016
- ↑ Komentář právní zástupkyně Národní galerie k vydání Madony z Veveří [online]. Národní galerie Praha, 2016-02-17 [cit. 2019-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02.
- ↑ 2. Tiskové prohlášení NG z 18. 2. 2016. www.ngprague.cz [online]. [cit. 2016-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-02.
- ↑ 3. tiskové prohlášení NG z 19.2. 2016. www.ngprague.cz [online]. [cit. 2016-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-02.
- ↑ Co ještě dělat? Biskupství Brněnské 22. 2. 2016
- ↑ Herman považuje spor kvůli Madoně za nedorozuměni. Novinky.cz 19. 2. 2016
- ↑ Národní galerie ustoupila a farnosti co nejdříve vydá obraz Madony z Veveří
- ↑ Madona z Veveří, příklad centralizace státu. Zdeněk Koudelka, Madona z Veveří, příklad centralizace státu. Aktuálně.cz 20.2. 2016
- ↑ Expozice sakrálního umění Vita Christi. ČT 27.6. 2006
- ↑ Madona po 78 letech dorazila do Brna Parlamentní listy 10.3. 2016
- ↑ ČT: Nejvyšší soud zrušil rozsudek, který církvi vrátil vzácný obraz Madona z Veveří
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 945/2016, [cit. 2016-12-17]. Dostupné online.
Literatura
editovat- FAJT, Jiří; ROYT, Jan. České gotické umění. Praha: Karolinum, 2002.
- ROYT, Jan. Středověké malířství v Čechách. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0265-2.
- PEŠINA, Jaroslav. Česká gotická malba. Praha: Odeon, 1972.
- PEŠINA, Jaroslav. Mistr Vyšebrodského cyklu. Praha: Odeon, 1982. 264 s. Kapitola V., s. 61–65.
- MATĚJČEK, Antonín. Česká malba gotická 1350-1450. Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online.
- HLÁVKA, Marek. Madona z Veveří. Brno: Biskupství brněnské, 2014. 36 s.
- HLOBIL, Ivo (ed.). Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska. Brno: [s.n.], 1999.
- SLÁNSKÝ, Bohuslav. Výstava tří obrazů (kat. výst.). Praha: [s.n.], 1946.
- MATĚJČEK, Antonín. Brněnská výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku I Deskové malířství 14 a první čtvrtiny 15. století. Umění 9/1936. s. 105
- KUTAL, Albert. Gothic Art in Bohemia and Moravia. London/New York: Hamlyn (publishers), 1972.
