Moldavské knížectví

historický státní útvar

Moldavské knížectví (rumunsky Țara Moldovei, staroslověnsky Землѧ Молдавскаѧ[6][7][8][9]), též Moldavské vojvodství, bylo polonezávislé knížectví a léno Polského království, poté vazalský stát Osmanské říše a později protektorát Ruska. Bylo založeno v polovině 14. století.

Moldavské knížectví
Țara Moldovei
 
Цара Молдовей 
 Uherské království (1301–1526)
 Zlatá horda
13461859 Spojená knížectví Valašska a Moldávie 
Bukovinské vévodství 
Besarabská gubernie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Moldavské knížectví v roce 1789
Obyvatelstvo
Státní útvar
volená absolutní monarchie s dědičnou panovnickou linií
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše (vazalství 15141572, 15741600, 16181859)
Polsko-litevská unie Polské království (pod svrchovaností Polska 16011618)
Ruské carstvíRuské carství Ruské carství (protektorát Ruska 18291856)
Vznik
Zánik
1859 – spojení s Valašskem
Státní útvary a území
Předcházející
Uherské království (1301–1526) Uherské království (1301–1526)
Zlatá horda Zlatá horda
Následující
Spojená knížectví Valašska a Moldávie Spojená knížectví Valašska a Moldávie
Bukovinské vévodství Bukovinské vévodství
Besarabská gubernie Besarabská gubernie

Historie

editovat

Prvním vládcem se stal Bohdan I., který se roku 1359 zbavil uherského vlivu a stal se tak prvním nezávislým knížetem.

 
Pohled na východní část knížecí pevnosti v Sučavě

Později se Moldavsko dostalo do lenní závislosti na polském státě. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (1457–1504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uherska, ale především Osmanské říše. Proti ní se Stefan snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut a jeho nástupce později uznal lenní závislost země na Osmanské říši.

Již v roce 1769 po postupných porážkach obsadila severní území Moldavského knížectví (Bukovina) vojska carského Ruska a v roce 1774 Habsburské monarchie. K ní pak bylo území jako vévodství Bukovina v roce 1775 podle Konstantinopolské dohody připojeno.

Východní část knížectví Moldávie východně od řeky Prut byla roku 1792 připojena k Rusku jako Besarábie (roku 1918 se stala součástí Rumunska). Zbylá část knížectví (ležící západně od řeky Prut) roku 1829 získala od Osmanské říše samosprávu.

Mezi lety 1769 a 1854 bylo několikrát okupováno Ruským impériem. Od roku 1859 mělo společného knížete se sousedním s Valašským knížectvím s nímž se v roce 1862 sjednotilo, čímž vznikla Spojená knížectví Valašska a Moldávie, předchůdce dnešního Rumunska.

Geografie

editovat

Symbolika

editovat
Podrobnější informace naleznete v článcích Státní znak Moldavska a Vlajka Moldavska.

Vlajky, korouhve

editovat
 
Korouhev v bitvě u Baie, 1467
 
Korouhev v bitvě u Obertinu, 1531
 
Prapor v bitvě u Obertinu, 1531
podoba období popis
 
1467 korouhev (rekonstrukce) z bitvy u Baie
 
1531 korouhev (rekonstrukce) z bitvy u Obertinu
 
14.15. stol.
[zdroj?]
knížecí prapor (rekonstrukce)
 
 
1574 prapor zaznamenaný A. Guagninim
 
1601
 
17. století zaznamenán u oddílu moldavského jezdectva
 
1834 vojenský prapor moldavského oddílu pěchoty
 
18311859 obchodní vlajka, jako státní potvrzená Pařížskou dohodou v roce 1858
 
18341861 obchodní vlajka
podoba popis podoba popis podoba popis
 
pečeť Štěpána III. Velikého
(14571504)
 
rekonstrukce znaku Štěpána III. (14571504)
 
znak v roce 1586
 
znak za vlády Árona Tyrana
(1591–1592, 1592–1595)
 
znak v roce 1643
 
historický znak Moldávie
18061807
 
státní znak v roce 1855 (vyobrazení z cestovního pasu)
 
reprodukce státního znaku podle cestovního pasu
 
malý znak z vojenského praporu z roku 1849

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat