Ohrada (lovecký zámek)
Lovecký zámek Ohrada je barokní zámek 2 km od Hluboké nad Vltavou, v němž sídlí muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Národního zemědělského muzea, jedno z nejstarších českých muzeí. Stojí na břehu Munického rybníka v těsné blízkosti zoologické zahrady Hluboká. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky.
| NZM Praha - Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství | |
|---|---|
 Průčelí zámku | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Město | Hluboká nad Vltavou |
| Adresa | Ohrada 17 |
| Zakladatel | Jan Adolf II. Schwarzenberg |
| Založeno | otevřeno 15. září 1842 |
| Zaměření | lesnictví, myslivost a rybářství |
| Původní účel budovy | zázemí pro parforzní hon |
| Vyhledávané exponáty | světová rekordní trofej jelena z r. 1730, poslední český medvěd a vlk, sbírka loveckých zbraní, parohový nábytek |
| Kód památky | 21147/3-103 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′30,5″ s. š., 14°25′15,11″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie zámku
editovatZámek Ohrada nechal v letech 1708–1713 mezi Munickým a Zvolenovským rybníkem v barokním slohu postavit kníže Adam František Schwarzenberg (1680–1732) podle projektu pražského architekta Pavla Ignáce Bayera,[1] jenž se také podílel na přestavbě hlubockého zámku. Na dostavbě zámku se podílel Anton Erhard Martinelli.[2] Hlavním účelem zbudování Ohrady bylo získat nedaleko schwarzenberského sídla zázemí k pořádání parforsních honů a loveckých slavností.
.jpg)
Nejdříve byla na západě postavena zbrojnice, následně jižní a severní křídlo, kde byly umístěny maštale a psince, a teprve potom byla stavěna hlavní budova s loveckým sálem a kaplí sv. Eustacha. Tato kaple měla podle dochovaných architektonických plánů stát u jižního křídla zámku tam, kde nyní kolem zámku vede silnice na Bezdrev. Přeložka cesty však nebyla schválena, proto byla kaple nakonec zbudována v prvním poschodí zámku. Strop kaple sv. Eustacha s motivem Svaté Trojice vymaloval roku 1715 Georg Werle, oltář sv. Huberta po Werlem dokončil roku 1720 J. André a mj. na něm domaloval schwarzenberský erb, autorem oltářního obrazu pak je vlámský malíř Pieter van Roy.[3]
K výzdobě budovy zámku Adam František pozval mnoho známých umělců své doby. Štuky dělal Franz Carobbio, krby Oldřich Mánes a vídeňský malíř Georg Werle zhotovil stropní fresku s tématem řecké pověsti o bohyni lovu Artemis. Velké olejomalby, jenž v minulosti zdobily sál a nyní se nacházejí v Rakousku, pocházejí z dílny skotského malíře Johanna Georga Hamiltona (1672–1737)[3], v letech 1709–1718 schwarzenberského dvorního malíře.
Poté, co byl Adam František v roce 1732 nešťastnou náhodou při lovu smrtelně zraněn samotným císařem Karlem VI., zámek nadále sloužil svému původnímu účelu. Již v roce 1842 Jan Adolf II. založil na zámku první muzeum[1], kam soustředil rozšiřující se sbírky loveckých trofejí a vycpanin.
Během své existence sloužila budova lesnickému úřadu, několikrát tam byl umístěn vojenský špitál a na začátku druhé světové války sídlo zabavily německé úřady. Po válce zámek převzal stát (viz níže) a v jeho vlastnictví Ohrada zůstává dodnes. V letech 1986–1990 proběhla v budově velká rekonstrukce.[3]
Historie muzea
editovat
Vznik muzea je spjat s osobou lesního adjunkta Václava Špatného (1807–1882), jehož vynikající preparátorské práce podnítily tehdejšího majitele panství, Jana Adolfa II. (1799–1888), k založení veřejného lesnického a loveckého muzea. Slavnostním otevřením 15. října 1842 za přítomnosti knížete se tak Ohrada stala druhým nejstarším muzeem v Čechách po Národním muzeu (zal. 1818) a čtvrtým nejstarším v ČR.[4]
S pomocí systematické práce V. Špatného, jenž se stal prvním správcem muzea, tam Schwarzenberg začal shromažďovat paroží a lovecké předměty, jež další majitelé obohacovali o myslivecké a lesnické rarity z celého schwarzenberského panství a muzeum se stalo respektovanou institucí. V r. 1939 založil správce František Janovský na podnět Adolfa Schwarzenberga jako živou součást muzea. malou zoologickou zahradu zaměřenou na středoevropskou faunu[4] Zoo Ohrada, nyní ve správě Jihočeského kraje, má dosud v užívání část severního křídla zámku.
V roce 1947 byl zákonem Lex Schwarzenberg rod Schwarzenbergů připraven o veškerý rodový majetek, čímž byl vyvlastněn i zámek Ohrada a stal se tak majetkem státu. V roce 1949 jej na 12 let dostaly do správy Státní lesy a od roku 1961 muzeum Ohrada spravuje Československé zemědělské muzeum, dnes pod názvem Národní zemědělské muzeum Praha. Roku 1964 byla expozice obohacena o lesnické a myslivecké sbírky ze zámku Konopiště a o rybářské sbírky muzea na Kačině.[4]
Stálé expozice ohradského muzea vystavují na více než 1000 m2 na 2 000 předmětů, což je pouhá desetina celkového počtu exponátů z depozitářů muzea.[4] Návštěvníky mj. přitahuje sbírka parohového nábytku v hodovním sále či trofej jelena uloveného Adamem Františkem roku 1730, jež byla na výstavě v Berlíně roku 1937 prohlášena světovým rekordem, který si udržela až do roku 1980. Pro nejmladší návštěvníky jsou na několika místech areálu připraveny stolky s dovednostními, výtvarnými a znalostními úkoly, na prvním nádvoří jsou pak k dispozici lavice se stoly.
Stálá expozice
editovat- Vývoj myslivosti (lovecké zbraně, ornitologická sbírka preparátů, preparáty mysliveckých psů, vycpaniny: poslední český vlk z r. 1874, poslední český medvěd z r. 1856)
- Vývoj lesnictví (lesnické nástroje, sbírka lesnických uniforem z 19. a 20. století, pěstování lesních porostů)
- Vývoj rybářství (rybářské náčiní, vycpaniny ryb)
- Expozice Sokolnictví[5]
- Sallačova sbírka jelenovitých – ceněná kolekce trofejí různých druhů jelenovitých; Vilém Sallač (1852–1927) byl profesorem na německé lesnické škole v Bělé pod Bezdězem; svou sbírku poprvé vystavil v roce 1908 v Praze na 60. valné schůzi České lesnické jednoty.[6]
- Dřevařství (dřevařské nástroje, vývoj těžby a dopravy dřeva, choroby stromů a kalamity)
- Život lesa
- České puškařství
- Pohádkové sklepení – samostatně přístupní mini expozice pro děti.
Další činnost
editovat
- Již od roku 1842 existuje na zámku knihovna se zaměřením na lesnictví a lov, jež měla sloužit ke vzdělávání odborného personálu. Později byla rozšířena o literaturu z oboru rybářství. Nejstarší kniha pochází z roku 1582 a je dílem Sigismunda Feyerabenda s názvem Neues Jagd-und-Weidwerksbuch (Nová lovecká a myslivecká kniha). V dnešní době knihovna čítá téměř 10 tisíc titulů a je nadále systematicky doplňována.[4]
- Kromě stálé výstavy z oboru lesnictví, myslivosti a rybářství pořádá muzeum každoročně několik krátkodobých výstav podobného zaměření.
- V areálu zámku Ohrada se pořádají každoroční Národní myslivecké slavnosti, jejichž součástí je i mistrovství republiky ve vábení jelenů.
- Na zámku se konají koncerty klasické hudby a na jeho nádvoří folkový festival a rockové koncerty.
- Ohradské muzeum se také účastní každoroční jarní Muzejní noci.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Národní zemědělské muzeum Praha - Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství - Ohrada / mimopražská pracoviště [online]. Národní zemědělské muzeum Praha [cit. 2009-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-31.
- ↑ ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách. Ceske Budejovice: [s.n.], 2020. ISBN 978-80-85033-94-6, ISBN 80-85033-94-1. OCLC 1249757546
- ↑ a b c Čeněk, M.; Kasal, V.: Hunting-lodge Ohrada, České Budějovice 1998
- ↑ a b c d e PRAMENY A STUDIE 38 - 115 let NZM, článek Slaba M.: NZM Ohrada - Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, Praha 2006, s. 85 - 88
- ↑ Co navštívit v okolí Hluboké nad Vltavou. opravdova-laska.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2023-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Myslivost [online]. Myslivost Stráž myslivosti, redakce: Seifertova 81, 130 00 Praha 3 [cit. 2009-08-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovecký zámek Ohrada na Wikimedia Commons
