Osvobození Československa
Osvobození Československa od německých okupantů bylo v roce 1945 jednou z posledních událostí druhé světové války. Součástí osvobození Československa byla Pražská ofenzíva vedená Sovětským svazem z východní fronty, dále osvobození západních Čech americkou armádou a květnové povstání českého lidu.
| Osvobození Československa | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Druhá světová válka | |||
 Mapa Pražské ofenzívy | |||
| Trvání | 10. březen – 9. květen 1945 | ||
| Místo |  Protektorát Čechy a Morava  Slovensko | ||
| Výsledek | Osvobození Československa | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Průběh
editovat
Karpatsko-dukelská operace měla v roce 1944 napomoci Slovenskému národnímu povstání a spojit povstalce se sovětskými armádami. Byla to největší bitva, které se kdy Češi a Slováci zúčastnili.[6] Při dobývání Dukelského průsmyku od Krosna od 8. září do 28. října zahynulo 11 866 sovětských vojáků a 1 691 československých vojáků. K překročení státní hranice došlo sovětskými jednotkami 30. září v Lupkovském průsmyku. Československý armádní sbor překročil státní hranici v Dukelském průsmyku 6. října 1944 v rámci Moskalenkovy 38. armády. 28. října se však podařilo německým vojskům potlačit povstaleckou armádu na středním Slovensku, a karpatsko-dukelská operace se proto zastavila. Území Slovenska bylo postupně osvobozeno Rudou armádou (spolu s armádou Rumunska a 1. československým armádním sborem). Prvními velkými osvobozenými městy byly 20. ledna 1945 Košice a Prešov. 4. dubna 1945 Rudá armáda osvobodila Bratislavu a do 1. května 1945 byly ze slovenského území vytlačeny poslední německé jednotky.
Kromě území Slovenska postupovali Sověti od 10. března 1945 na české území z Ostravska a od Bratislavy (zde společně s rumunskou armádou). Nejtěžší boje probíhaly v Karpatech, ve slovenských horách a u Ostravy. Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou započalo 18. dubna 1945, kdy průzkum roty americké armády vstoupil na území předmnichovské Československé republiky. O dva dny později vnikly americké jednotky do Aše a 25. dubna dobyly Cheb. Sověti, kteří se po tvrdých bojích probili na Ostravsko a po osvobození Brna stáli na jihu Českomoravské vysočiny, souhlasili 30. dubna s dalším postupem americké armády na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice.[7] Američané však setrvávali na svých pozicích a do Čech zahájili postup až 5. května 1945. Pak do 10. května obsadili zbytek území až k demarkační čáře.
Německá vojska kladla na Moravě daleko tvrdší odpor, než tomu bylo v západních Čechách. Byla tvořena skupinou armád Mitte Ferdinanda Schörnera, která měla 1. a 4. tankovou armádu a původně tabulkově 2 200 tanků a samohybných děl a 1,2 milionu vojáků.[Poz 1] Od 30. dubna byla součástí německých vojsk skupina armád Jih přejmenovaná na Ostmark, která ustupovala přes Rakousko na Linec a Brno (tabulkově okolo 450 tisíc vojáků).[8] Na osvobození Československa se podílelo okolo 2,1 milionu vojáků spojeneckých armád z východní fronty, z nichž velká většina pocházela ze Sovětského svazu. Šlo o 1. ukrajinský front maršála Koněva, 2. ukrajinský front maršála Malinovského a 4. ukrajinský front gen. Petrova. Jako první překročily řeku Moravu na hranici se Slovenskem Malinovského vojska 11. dubna u Lanžhota u Břeclavi a 12. dubna u Hodonína. Během 14. dubna pronikla jeho vojska do Lanžhota a dne 26. dubna bylo osvobozeno Brno. Nejtvrdší boje probíhaly u Opavy a Ostravy, která byla osvobozena 30. dubna.Ve stejný den byl osvobozen strategicky významný Vyškov.[9]
Květnové povstání začalo 1. května v Přerově a šířilo se do dalších měst. V Československu se ho aktivně účastnilo asi 130 tisíc osob. 5. května vypuklo Pražské povstání[10] a povstalci žádali o pomoc.
Pražská operace se měla uskutečnit útokem ze tří stran: ze severozápadu, severovýchodu a jihovýchodu směrem na Prahu. V noci ze 7. na 8. května překročily úderné skupiny Rudé armády prostory hraničních přechodů v Krušných horách. Jednotky sovětské a polské armády postoupily směrem k severním československým hranicím, další sovětské jednotky útočily z oblasti Moravy a ze severního Rakouska. I přesto, že byl znám podpis kapitulačního aktu v Remeši, Němci se nechtěli vzdát a boje stále pokračovaly. Do půlnoci z 8. na 9. května postoupily sovětské jednotky až do Loun, ostatní oddíly této fronty postoupily do těsné blízkosti západních a severních hranic předmnichovského Československa. Na Moravě postoupily až k Prostějovu. Před půlnocí 8. května byl podepsán akt definitivní kapitulace. Ráno 9. května pronikla sovětská vojska ze směru od Slaného a Veltrus do Prahy. Týž den dopoledne, tedy již po skončení války, sovětské letectvo bombardovalo Mladou Boleslav, aby zabránilo německým jednotkám v ústupu do amerického zajetí. 10. května dorazily do Prahy jednotky 2. ukrajinského frontu a tanky 1. československé tankové brigády, které předchozí den vyrazily se sovětskými vojsky směrem od Litovle.
Do 11. května sovětské jednotky i spojenečtí vojáci (československé, rumunské a polské armády) čistili oblast od zbylých skrývajících se německých vojáků. Celkem padlo do zajetí přibližně 800 tisíc německých a maďarských vojáků. Většina armádní skupiny Mitte byla zajata v okruhu mezi Hradcem Králové - Pardubice - Kolín - Brandýs nad Labem - Mladá Boleslav - Trutnov - Náchod. Při výslechu 30. května Schörner uvedl, že jeho armáda Mitte měla okolo 500 tisíc vojáků. Sovětská i americká vojska poté pomáhala odminovávat oblast a zůstala v Československu do listopadu 1945, kdy se obě vojska stáhla z československého území.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Tento údaj byl zřejmě značně nadhodnocen a velením OKW, které ještě 6. května uvedlo 1,2 milionu mužů, byl druhý den 7. května uveden počet na 600 až 650 tisíc.
Reference
editovat- ↑ a b c d e f Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa - Reflex.cz [online]. Reflex. Dostupné online.
- ↑ a b České povstání v květnu 1945 [online]. Křesťanskosociální hnutí, 2010-05-02 [cit. 2022-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29.
- ↑ https://www.fronta.cz/dotaz/ztraty-rumunske-armady-pri-osvobozovani-csr
- ↑ a b Počty padlých na území ČSR [online]. Fronta.cz [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
- ↑ https://www.fronta.cz/dotaz/pocet-padlych-americkych-vojaku
- ↑ Dukla: 71. výročí krvavé bitvy, která otevřela bránu k domovu. Mocr.army.cz [online]. [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-19.
- ↑ Osvobození Plzně – slavnostní pochod praporečníků americké armády [online]. Vojenský historický ústav Praha. Dostupné online.
- ↑ Jakl Tomáš, Vytěsněná apokalypsa, Karlova Univerzita, disertační práce 2019 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/140075031
- ↑ Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa - Reflex.cz. Reflex.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Květnové povstání v Praze. Český rozhlas [online]. [cit. 2017-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-29.
Literatura
editovat- VLK, Václav. Krvavé dozvuky války. 1945. Konec druhé světové války na českém území. Grada Publishing, Praha 2015, 249 s. ISBN 978-80-247-5593-9.