Oviraptor
Oviraptor („zloděj vajec“) byl zástupce teropodů z čeledi Oviraptoridae. Žil asi před 76 až 72 miliony let (svrchní křída, stupeň kampán) na území dnešní centrální a východní Asie. Je známý z pozůstatků druhu O. philoceratops. K tomuto rodu byl sice původně přiřazen i Oviraptor mongoliensis, ten byl však později přeřazen pod nový rod Rinchenia. Byla také nalezena zkamenělá hnízda a embrya tohoto teropoda.[1] Podle objevů v lokalitě Šabarak-usu ("Planoucí útesy") se jeví jako pravděpodobné, že fosilní úlomky skořápek vajec oviraptorů (nebo příbuzných druhů) používali již kolem roku 8000 př. n. l. neolitičtí obyvatelé pouště Gobi, kteří je opracovávali a navrtávali do podoby "korálků" pro nošení na náhrdelnících a jiných přívěscích.[2]
 OviraptorStratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 76 až 72 miliony let | |
|---|---|
 Skeletální diagram rodu Oviraptor | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Theropoda |
| Infrařád | Oviraptorosauria |
| Čeleď | Oviraptoridae |
| Rod | Oviraptor |
| Binomické jméno | |
| Oviraptor philoceratops Osborn, 1924 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovat.jpg)
Oviraptor disponoval krátkou a vysokou hlavou se zvláštně tvarovaným zobákem a velkými drápy předních končetin. Zobák nebyl jedinou zvláštností jeho lebky. Měl také kostěný hřeben na hlavě a z patra mu rostly do dutiny ústní dva kostěné výrůstky. Dosahoval délky kolem 1,6 metru a hmotnosti zhruba 22 až 25 kilogramů.[3][4][5]
Většina vyobrazení oviraptora je založená na pozůstatcích příbuzného rodu Citipati.
Historická „křivda“
editovatPodle prvního nálezu (fosilní pozůstatky oviraptora ležely v blízkosti hnízda protoceratopse) se předpokládalo, že se živil vejci ostatních dinosaurů. Po přezkoumání v 90. letech minulého století se ale zjistilo, že hnízdo bylo ve skutečnosti oviraptoří. Další nálezy potvrdily, že samice svoje hnízda před nepřáteli chránily. Dnes platí předpoklad, že se oviraptoři živili měkkýši, zejména vodními, kterým dokázali silným zobákem lehce rozlomit schránky. Není však vyloučené, že se vejci ostatních dinosaurů rovněž přiživovali.
Barva vajíček
editovatPodle vědecké studie z roku 2015 mohla mít vajíčka oviraptorů (nebo jejich blízkých příbuzných) zeleno-modrou barvu. Vědci to zjistili rozborem původních biologických pigmentů ze skořápek zkamenělých vajec starých kolem 66 milionů let.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ https://qilong.wordpress.com/2021/10/08/the-persistent-melancholy-of-oviraptor/
- ↑ SOCHA, Vladimír. 10 tisíc let stará móda dinosauřích náhrdelníků. OSEL.cz [online]. 4. února 2022. Dostupné online. (česky)
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 152-153 (anglicky)
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.
- ↑ https://peerj.com/preprints/1080v1/
Literatura
editovat- Osborn, H. F. (1924). Three new Theropoda, Protoceratops zone, central Mongolia. American Museum Novitates. 144: 12 pp., 8 figs.; (American Museum of Natural History) New York. (11. 7. 1924).
- Dong and Currie, P. (1996). On the discovery of an oviraptorid skeleton on a nest of eggs at Bayan Mandahu, Inner Mongolia, People's Republic of China. Canadian Journal of Earth Sciences. 33: 631–636.
- Paul, G. S. (2002). Dinosaurs of the Air: The Evolution and Loss of Flight in Dinosaurs and Birds. Baltimore: Johns Hopkins University Press.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oviraptor na Wikimedia Commons
