Pan Čao
Pan Čao (čínsky pchin-jinem Bān Zhāo, znaky 班昭; asi 45 – asi 117, nebo asi 48 – asi 112),[1] zdvořilostním jménem Chuej-pan (čínsky pchin-jinem Huìbān, znaky 惠班) byla čínská básnířka a historička, dcera Pan Piaoa, sestra Pan Kua.
| Pan Čao | |
|---|---|
| Narození | asi 45/48 |
| Úmrtí | asi 117/112 |
| Státní příslušnost | říše Chan |
| Národnost | chanská |
| Obor | historie |
| Významná díla | Přikázání pro ženy, dokončení Chan-šu |
| Manžel(ka) | Cao Shishu |
| Rodiče | Pan Piao |
| Příbuzní | Pan Ku a Pan Čchao (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPan Čao byla dcerou historika Pan Piaoa, a proto získala mimořádně kvalitní vzdělání. Její manžel, Cchao Šou (曹壽), zemřel, když byla mladá. Znovu se nevdala. Byla vychovatelkou (nü-kuan, 女官) žen císařské rodiny. Císařovna vdova Teng (鄧太后) ji v době svého regentství za mladého císaře Šanga používala i jako rádkyni v politických záležitostech.[2]
Po smrti bratra Pan Kua (zemřel roku 92) se ujala jeho životního díla – Chan-šu (Dějiny dynastie Chan) – a kolem roku 110 jej dokončila,[1] když sestavila osm kapitol Tabulek a s pomocí matematika Ma Süa napsala kapitolu o astronomii.[2] Sepsala také Přikázání pro ženy (Nü-ťie, 女誡), příručku definující roli žen ve společnosti.[1] Pro svou cudnost a vzdělanost byla považována za vzor ženy.[2] Pan Čao, je líčen v knize Wu-šuang pchu (neboli Seznam jedinečných hrdinů).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 262. [Dále jen Liščák].
- ↑ a b c THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-12-24 [cit. 2014-04-29]. Kapitola Persons in Chinese History - Ban Zhao 班昭. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pan Čao na Wikimedia Commons - THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-12-24 [cit. 2014-04-29]. Kapitola Persons in Chinese History - Ban Zhao 班昭. Dostupné online. (anglicky)
