Pohár vítězů pohárů
Pohár vítězů pohárů (PVP) byla mezinárodní soutěž fotbalových týmů založená v roce 1960, která byla přístupná všem vítězům národních pohárových soutěží členských zemí UEFA a obhájci trofeje z předchozí sezóny. V případě, že vítězem domácího poháru byl i mistr země, měl právo účasti poražený finalista národního poháru. Hrálo se vyřazovacím systémem doma a venku. Finálové utkání se hrálo vždy na předem určeném místě. Vítěz měl právo účasti v Superpoháru. Především pro nižší úroveň a menší zájem diváků i médií byl Pohár vítězů pohárů v roce 1999 zrušen. Jako jediný hráč z České republiky pohár získal Pavel Nedvěd v roce 1999 v barvách Lazia Řím.
| Poslední ročník: Pohár vítězů pohárů 1998/1999 | |
| Sport | fotbal |
|---|---|
| Založeno | 1960 |
| Ukončeno | 1999 |
| Vlastník | UEFA |
| Kontinent | Evropa |
| Poslední vítěz | SS Lazio (1. titul) |
| Nejvíce titulů | FC Barcelona (4 tituly) |
| Web | UEFA Cup Winner's Cup |
Historie
editovatPrvního ročníku 1960/61 se účastnilo jen 10 týmů. Důvodem bylo, že některé země v té době neměly domácí pohár a někteří vítězové domácího poháru účast odmítli. Mezi těmito 10 účastníky byla Rudá hvězda Brno jako vítěz Spartakiádního poháru. Soutěž se však těšila diváckému a mediálnímu zájmu, a tak byly zakládány národní poháry v zemích, které jej předtím neměly (včetně Československého poháru), a jejich vítězové už účast neodmítali. Finále ročníku 1960/61 se hrálo na 2 zápasy (doma a venku).
Od druhého ročníku 1961/62 se finále vždy hrálo na předem stanoveném místě, čili většinou na neutrální půdě na 1 zápas. V letech 1962 a 1964 se hrály ve finále opakované zápasy po remízách v prvním utkání.
Ročníku 1961/62 už se zúčastnilo 23 týmů, v roce 1962/63 25 týmů, v roce 1963/64 už 29 týmů. V roce 1965/66 už hrálo 31 týmů, poprvé i zástupce Sovětského svazu.
1. kolo ročníku 1968/69 bylo znovu rozlosováno poté, co 5 zemí okupovalo Československo. Nový los byl udělán tak, aby týmy ze Západu hrály spoly a týmy z Východu spolu. Na protest odstoupilo z poháru 5 klubů právě z těchto 5 okupantských východoevropských zemí. Nakonec tento ročník vyhrál Slovan Bratislava, takže paradoxně PVP vyhrál poprvé východoevropský klub. Zároveň to také bylo jediné prvenství československého klubu v celoevropských fotbalových pohárech v historii.
UEFA považovala PVP za druhý nejdůležitější pohár. Proto když se tým kvalifikoval do PMEZ/LM i PVP, hrál PMEZ/LM, kdežto když se kvalifikoval do PVP i Poháru UEFA, hrál PVP. A po založení Superpoháru o něj hrál vítěz PMEZ/LM s vítězem PVP. Nicméně vzhledem k tomu, že Pohár UEFA měl dvakrát víc účastníků než PVP, především víc z nejlepších lig, a navíc 2. či 3. tým ligy bývá lepší než vítěz poháru ze středu ligové tabulky, byl PVP považován fotbalovou veřejností za slabší pohár než Pohár UEFA.
Celkem 8× se vítěz PVP dostal v následujícím ročníku znovu do finále, ale ani jednou jej neobhájil.
V posledním ročníku 1998/99 byl v PVP za Nizozemsko semifinalista národního poháru Heerenveen, protože oba finalisté nizozemského poháru hráli Ligu mistrů. Autorem posledního gólu PVP byl Pavel Nedvěd, který rozhodl o vítězství Lazia 2:1 nad Mallorkou.
Přehled vítězů
editovat
- 1991/1992 - pohár získal i Miroslav Votava
- 1998/1999 - pohár získal i Pavel Nedvěd z - dal poslední gól této soutěže.
Nejúspěšnější týmy, města, země, hráči a trenéři
editovatNejúspěšnějším týmem PVP je se 4 trofejemi FC Barcelona, 2 vítězství mají RSC Anderlecht, AC Milán, Chelsea FC a FK Dynamo Kyjev.
Nejúspěšnějšími městy jsou Londýn s 5 triumfy (2 Chelsea, 1 Tottenham, 1 West Ham, 1 Arsenal) a Barcelona se 4 (vše FC).
Anglické kluby vyhrály PVP 8×, španělské a italské 7×.
Jen 1 hráč vyhrál PVP 3×: Lobo Carrasco v letech 1979, 1982 a 1989 (vždy s Barcelonou). Nejlepšími střelci v historii PVP jsou Rob Rensenbrink (25 gólů), Gerd Müller (20) a Gianluca Vialli (19).
4 trenéři vyhráli PVP 2×: Nereo Rocco, Valerij Lobanovskyj, Johan Cruijff a Alex Ferguson.
Přehled československých a českých týmů v PVP
editovat- 1960/61 – RH Brno (čtvrtfinále)
- 1961/62 – Dynamo Žilina (čtvrtfinále)
- 1962/63 – Slovan Bratislava (čtvrtfinále)
- 1963/64 – Slovan Bratislava (čtvrtfinále)
- 1964/65 – Spartak Praha Sokolovo (2. kolo)
- 1965/66 – FC Dukla Praha (2. kolo)
- 1966/67 – Tatran Prešov (1. kolo)
- 1967/68 – Spartak Trnava (2. kolo)
- 1968/69 – Slovan Bratislava (vítěz)
- 1969/70 – Slovan Bratislava (1. kolo), Dukla Praha (1. kolo)
- 1970/71 – TJ Gottwaldov (1. kolo)
- 1971/72 – Škoda Plzeň (1. kolo)
- 1972/73 – Sparta Praha (semifinále)
- 1973/74 – Baník Ostrava (2. kolo)
- 1974/75 – Slavia Praha (1. kolo)
- 1975/76 – Spartak Trnava (1. kolo)
- 1976/77 – Sparta Praha (1. kolo)
- 1977/78 – Lokomotíva Košice (2. kolo)
- 1978/79 – Baník Ostrava (semifinále)
- 1979/80 – Lokomotíva Košice (2. kolo)
- 1980/81 – Sparta Praha (2. kolo)
- 1981/82 – Dukla Praha (2. kolo)
- 1982/83 – Slovan Bratislava (1. kolo)
- 1983/84 – Dukla Praha (1. kolo)
- 1984/85 – Inter Bratislava (2. kolo)
- 1985/86 – Dukla Praha (semifinále)
- 1986/87 – Spartak Trnava (1. kolo)
- 1987/88 – DAC Dunajská Streda (1. kolo)
- 1988/89 – Inter Bratislava (1. kolo)
- 1989/90 – Slovan Bratislava (1. kolo)
- 1990/91 – Dukla Praha (2. kolo)
- 1991/92 – FC Baník Ostrava (2. kolo)
- 1992/93 – AC Sparta Praha (čtvrtfinále)
- 1993/94 – Boby Brno (1. kolo)
- 1994/95 – FK Viktoria Žižkov (1. kolo)
- 1995/96 – SK Hradec Králové (2. kolo)
- 1996/97 – AC Sparta Praha (2. kolo)
- 1997/98 – SK Slavia Praha (čtvrtfinále)
- 1998/99 – FK Jablonec 97 (1. kolo)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohár vítězů pohárů na Wikimedia Commons
