Rome Masters

Rome Masters
Rome Masters
	Internazionali BNL d'Italia
	Centrální dvorec (Campo Centrale) pro 10,5 tisíce diváků z roku 2010
Založeno	1930
Odehráno	Internazionali BNL d'Italia 2024
Místo	Řím, Itálie
Dějiště	Foro Italico
Souřadnice	41°55′45″ s. š., 12°27′21″ v. d.
Povrch	antuka / venku
Soutěže	96 dvouhra (48 kvalifikace) / 32 čtyřhra
Období	květen
Ředitel	Paolo Lorenzi
ATP Tour
1970–1989	Championship Series (Grand Prix)
1990–1992	Championship Series Single Week
1993–1999	Super 9
2000–2008	Masters Series
2009–	ATP Tour Masters 1000
Dotace	9 094 379 EUR
Prize Money	7 877 020 EUR
WTA Tour
1990–2008	WTA Tier I
2009–2020	WTA Premier 5
2021–	WTA 1000
Dotace	5 509 771 EUR
Prize Money	4 791 105 EUR
	www.internazionalibnlditalia.com/en/ Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rome Masters, oficiálně Internazionali BNL d'Italia, je profesionální tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v italském hlavním městě Římě. Založen byl v roce 1930. Dějištěm jsou antukové dvorce v areálu Foro Italico, s hlavními kurty Campo Centrale pro 10,5 tisíce diváků, Grandstandem pro 5 tisíc a stadionem Nicoly Pietrangeliho pro 3 720 návštěvníků. Areál obsahuje dvanáct vedlejších dvorců.^[3]

Turnaj s tradičním názvem Italian Open představuje Mezinárodní mistrovství Itálie v tenise. Od sezóny 2009 se mužská část řadí do devítidílné kategorie ATP Tour Masters 1000. Ženská polovina od roku 2021 probíhá v kategorii WTA 1000. V květnovém termínu je římská událost generálkou na pařížský antukový grandslam French Open.

V mužské dvouhře vyhrál rekordních deset titulů Španěl Rafael Nadal. Mezi ženami drží rekord s pěti trofejemi Američanka Chris Evertová. Španělka Conchita Martínezová zvítězila jako jediný singlista v historii turnaje čtyřikrát za sebou.^[4]

Historie

Rome Masters byl založen roku 1930 v Miláně z iniciativy hraběte Alberta Bonacossy,^[5] kde probíhal do sezóny 1934 na antukových dvorcích Tennis Clubu Milano. Úvodní ročník vyhráli Američan Bill Tilden a Španělka Lilí de Álvarezová. Následně se v roce 1935 přestěhoval do římského areálu Foro Italico. S počátkem druhé světové války roku 1939 byla událost přerušena a obnovena až v sezóně 1950. Ročník 1961 proběhl ve Sporting Clubu severoitalského Turína.

Stadion Nicoly Pietrangeliho (Stadio Nicola Pietrangeli) pro 3 720 diváků

Profesionálům se s příchodem open éry otevřel roku 1969. Mezi lety 1970–1989 patřil na okruhu Grand Prix do nejvyšší kategorie Grand Prix Super Series. Se vznikem ATP Tour v roce 1990 se turnaj stal jeho součástí v kategorii ATP Championship Series Single Week, která následně několikrát změnila název až k ATP Tour Masters 1000.

V roce 1979 se ženský turnaj konal dva týdny před mužským. V období 1980–1984 se ženským dějištěm stala Perugia a roku 1985 Taranto. V sezóně 1986 ženská část neproběhla, ačkoli se během července odehrál turnaj v Perugii patřící do Virginia Slims World Championships Series, který ovšem nebyl uznán za oficiální ročník Rome Masters. V roce 1987 se pak ženy vrátily zpět na dvorce římského Fora Italico.^[6]

Výrazné změny nastaly v roce 2023, po vzoru Indian Wells Masters a Miami Masters ze stejné kategorie. Turnaj byl prodloužen z jednoho na dva týdny, s dvoudenní kvalifikací a navazující dvanáctidenní hlavní soutěží, stejně jako Madrid Open a mužský Shanghai Masters.^[7] Startovní pole bylo rozšířeno z 56 na 96 singlistů a ženská čtyřhra dorovnala 32 páry soutěž mužského deblu.^[8]

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1930	Bill Tilden	Umberto de Morpurgo	6–1, 6–1, 6–2
1931	George Patrick Hughes	Henri Cochet	6–4, 6–3, 6–2
1932	André Merlin	George Patrick Hughes	6–1, 5–7, 6–0, 8–6
1933	Emanuele Sartorio	André Martin-Legeay	6–3, 6–1, 6–3
1934	Giovanni Palmieri	Giorgio de Stefani	6–3, 6–0, 7–5
1935	Wilmer Hines	Giovanni Palmieri	6–3, 10–8, 9–7
1936	turnaj se nekonal
1949	turnaj se nekonal
1950	Jaroslav Drobný	William Talbert	6–4, 6–3, 7–9, 6–2
1951	Jaroslav Drobný (2)	Giovanni Cucelli	6–1, 10–8, 6–0
1952	Frank Sedgman	Jaroslav Drobný	7–5, 6–3, 1–6, 6–4
1953	Jaroslav Drobný (3)	Lew Hoad	6–2, 6–1, 6–2
1954	Budge Patty	Enrique Morea	11–9, 6–4, 6–4
1955	Fausto Gardini	Giuseppe Merlo	1–6, 6–1, 3–6, 6–6^skreč
1956	Lew Hoad	Sven Davidson	7–5, 6–2, 6–0
1957	Nicola Pietrangeli	Giuseppe Merlo	8–6, 6–2, 6–4
1958	Mervyn Rose	Nicola Pietrangeli	5–7, 8–6, 6–4, 1–6, 6–2
1959	Luis Ayala	Neale Fraser	6–3, 3–6, 6–3, 6–3
1960	Barry MacKay	Luis Ayala	7–5, 7–5, 0–6, 0–6, 6–1
1961	Nicola Pietrangeli (2)	Rod Laver	6–8, 6–1, 6–1, 6–2
1962	Rod Laver	Roy Emerson	6–2, 1–6, 3–6, 6–3, 6–1
1963	Marty Mulligan	Boro Jovanović	6–2, 4–6, 6–3, 8–6
1964	Jan-Erik Lundquist	Fred Stolle	1–6, 7–5, 6–3, 6–1
1965	Marty Mulligan (2)	Manuel Santana	1–6, 6–4, 6–3, 6–1
1966	Tony Roche	Nicola Pietrangeli	11–9, 6–1, 6–3
1967	Marty Mulligan (3)	Tony Roche	6–3, 0–6, 6–4, 6–1
1968	Tom Okker	Bob Hewitt	10–8, 6–8, 6–1, 1–6, 6–0
1969	John Newcombe	Tony Roche	6–3, 4–6, 6–2, 5–7, 6–3
1970	Ilie Năstase	Jan Kodeš	6–3, 1–6, 6–3, 8–6
1971	Rod Laver (2)	Jan Kodeš	7–5, 6–3, 6–3
1972	Manuel Orantes	Jan Kodeš	4–6, 6–1, 7–5, 6–2
1973	Ilie Năstase (2)	Manuel Orantes	6–1, 6–1, 6–1
1974	Björn Borg	Ilie Năstase	6–3, 6–4, 6–2
1975	Raúl Ramírez	Manuel Orantes	7–6, 7–5, 7–5
1976	Adriano Panatta	Guillermo Vilas	2–6, 7–6, 6–2, 7–6
1977	Vitas Gerulaitis	Antonio Zugarelli	6–2, 7–6, 3–6, 7–6
1978	Björn Borg (2)	Adriano Panatta	1–6, 6–3, 6–1, 4–6, 6–3
1979	Vitas Gerulaitis (2)	Guillermo Vilas	6–7, 7–6, 6–7, 6–4, 6–2
1980	Guillermo Vilas	Yannick Noah	6–0, 6–4, 6–4
1981	José Luis Clerc	Víctor Pecci	6–3, 6–4, 6–0
1982	Andrés Gómez	Eliot Teltscher	6–2, 6–3, 6–2
1983	Jimmy Arias	José Higueras	6–2, 6–7, 6–1, 6–4
1984	Andrés Gómez (2)	Aaron Krickstein	2–6, 6–1, 6–2, 6–2
1985	Yannick Noah	Miloslav Mečíř	6–3, 3–6, 6–2, 7–6
1986	Ivan Lendl	Emilio Sánchez	7–5, 4–6, 6–1, 6–1
1987	Mats Wilander	Martín Jaite	6–3, 6–4, 6–4
1988	Ivan Lendl (2)	Guillermo Pérez Roldán	2–6, 6–4, 6–2, 4–6, 6–4
1989	Alberto Mancini	Andre Agassi	6–3, 4–6, 2–6, 7–6, 6–1
1990	Thomas Muster	Andrej Česnokov	6–1, 6–3, 6–1
1991	Emilio Sánchez	Alberto Mancini	6–3, 6–1, 3–0^skreč
1992	Jim Courier	Carlos Costa	7–6, 6–0, 6–4
1993	Jim Courier (2)	Goran Ivanišević	6–1, 6–2, 6–2
1994	Pete Sampras	Boris Becker	6–1, 6–2, 6–2
1995	Thomas Muster (2)	Sergi Bruguera	3–6, 7–6^(7–5), 6–2, 6–3
1996	Thomas Muster (3)	Richard Krajicek	6–2, 6–4, 3–6, 6–3
1997	Àlex Corretja	Marcelo Ríos	7–5, 7–5, 6–3
1998	Marcelo Ríos	Albert Costa	bez boje
1999	Gustavo Kuerten	Patrick Rafter	6–4, 7–5, 7–6^(8–6)
2000	Magnus Norman	Gustavo Kuerten	6–3, 4–6, 6–4, 6–4
2001	Juan Carlos Ferrero	Gustavo Kuerten	3–6, 6–1, 2–6, 6–4, 6–2
2002	Andre Agassi	Tommy Haas	6–3, 6–3, 6–0
2003	Félix Mantilla	Roger Federer	7–5, 6–2, 7–6^(10–8)
2004	Carlos Moyà	David Nalbandian	6–3, 6–3, 6–1
2005	Rafael Nadal	Guillermo Coria	6–4, 3–6, 6–3, 4–6, 7–6^(8–6)
2006	Rafael Nadal (2)	Roger Federer	6–7^(0–7), 7–6^(7–5), 6–4, 2–6, 7–6^(7–5)
2007	Rafael Nadal (3)	Fernando González	6–2, 6–2
2008	Novak Djoković	Stanislas Wawrinka	4–6, 6–3, 6–3
2009	Rafael Nadal (4)	Novak Djoković	7–6^(7–2), 6–2
2010	Rafael Nadal (5)	David Ferrer	7–5, 6–2
2011	Novak Djoković (2)	Rafael Nadal	6–4, 6–4
2012	Rafael Nadal (6)	Novak Djoković	7–5, 6–3
2013	Rafael Nadal (7)	Roger Federer	6–1, 6–3
2014	Novak Djoković (3)	Rafael Nadal	4–6, 6–3, 6–3
2015	Novak Djoković (4)	Roger Federer	6–4, 6–3
2016	Andy Murray	Novak Djoković	6–3, 6–3
2017	Alexander Zverev	Novak Djoković	6–4, 6–3
2018	Rafael Nadal (8)	Alexander Zverev	6–1, 1–6, 6–3
2019	Rafael Nadal (9)	Novak Djoković	6–0, 4–6, 6–1
2020	Novak Djoković (5)	Diego Schwartzman	7–5, 6–3
2021	Rafael Nadal (10)	Novak Djoković	7–5, 1–6, 6–3
2022	Novak Djoković (6)	Stefanos Tsitsipas	6–0, 7–6^(7–5)
2023	Daniil Medveděv	Holger Rune	7–5, 7–5
2024	Alexander Zverev (2)	Nicolás Jarry	6–4, 7–5

Ženská dvouhra

Rok	vítězka	finalistka	výsledek
1930	Lilí de Álvarezová	Lucia Valeriová	3–6, 8–6, 6–0
1931	Lucia Valeriová	Dorothy Andrus Burkeová	2–6, 6–2, 6–2
1932	Ida Adamoffová	Lucia Valeriová	6–4, 7–5
1933	Elizabeth Ryanová	Ida Adamoffová	6–1, 6–1
1934	Helen Jacobsová	Lucia Valeriová	6–3, 6–0
1935	Hilde Krahwinkel Sperlingová	Lucia Valeriová	6–4, 6–1
1936	turnaj se nekonal
1949	turnaj se nekonal
1950	Annelies Ullstein-Bossiová	Joan Curryová	6–4, 6–4
1951	Doris Hartová	Shirley Fryová	6–3, 8–6
1952	Susan Partridgeová	Pat Harrisonová	6–3, 7–5
1953	Doris Hartová (2)	Maureen Connollyová	4–6, 9–7, 6–3
1954	Maureen Connollyová	Patricia Wardová	6–3, 6–0
1955	Patricia Wardová	Erika Vollmerová	6–4, 6–3
1956	Althea Gibsonová	Zsuzsa Körmöczyová	6–3, 7–5
1957	Shirley Bloomer Brasherová	Dorothy Head Knodeová	1–6, 9–7, 6–2
1958	Maria Buenová	Lorraine Coghlanová	3–6, 6–3, 6–3
1959	Christine Trumanová	Sandra Reynoldsová	6–0, 6–1
1960	Zsuzsa Körmöczyová	Ann Haydonová	6–4, 4–6, 6–1
1961	Maria Buenová (2)	Lesley Turnerová	6–4, 6–4
1962	Margaret Smithová	Maria Buenová	8–6, 5–7, 6–4
1963	Margaret Smithová (2)	Lesley Turnerová	6–3, 6–4
1964	Margaret Smithová (3)	Lesley Turnerová	6–1, 6–1
1965	Maria Buenová (3)	Nancy Richeyová	6–1, 1–6, 6–3
1966	Ann Haydonová-Jonesová	Annette Van Zylová	8–6, 6–1
1967	Lesley Turnerová	Maria Buenová	6–3, 6–3
1968	Lesley Turnerová (2)	Margaret Courtová	2–6, 6–2, 6–3
1969	Julie Heldmanová	Kerry Melvilleová	7–5, 6–3
1970	Billie Jean Kingová	Julie Heldmanová	6–1, 6–3
1971	Virginia Wadeová	Helga Niessen Masthoffová	6–4, 6–4
1972	Linda Tuerová	Olga Morozovová	6–4, 6–3
1973	Evonne Goolagongová	Chris Evertová	7–6, 6–0
1974	Chris Evertová	Martina Navrátilová	6–3, 6–3
1975	Chris Evertová (2)	Martina Navrátilová	6–1, 6–0
1976	Mima Jaušovecová	Lesley Huntová	6–1, 6–3
1977	Janet Newberryová	Renáta Tomanová	6–3, 7–6
1978	Regina Maršíková	Virginia Ruziciová	7–5, 7–5
1979	Tracy Austinová	Sylvia Haniková	6–4, 1–6, 6–3
1980	Chris Evertová (3)	Virginia Ruziciová	5–7, 6–2, 6–2
1981	Chris Evertová (4)	Virginia Ruziciová	6–1, 6–2
1982	Chris Evertová (5)	Hana Mandlíková	6–0, 6–2
1983	Andrea Temesváriová	Bonnie Gaduseková	6–1, 6–0
1984	Manuela Malejevová	Chris Evertová	6–3, 6–3
1985	Raffaella Reggiová	Vicki Nelsonová-Dunbarová	6–4, 6–4
1986	turnaj se nekonal
1987	Steffi Grafová	Gabriela Sabatini	7–5, 4–6, 6–0
1988	Gabriela Sabatini	Helen Kelesiová	6–1, 6–7^(4–7), 6–1
1989	Gabriela Sabatini (2)	Arantxa Sánchez Vicariová	6–2, 5–7, 6–4
1990	Monika Selešová	Martina Navrátilová	6–1, 6–1
1991	Gabriela Sabatini (3)	Monika Selešová	6–3, 6–2
1992	Gabriela Sabatini (4)	Monika Selešová	7–5, 6–4
1993	Conchita Martínezová	Gabriela Sabatini	7–5, 6–1
1994	Conchita Martínezová (2)	Martina Navrátilová	7–6^(7–5), 6–4
1995	Conchita Martínezová (3)	Arantxa Sánchez Vicariová	6–3, 6–1
1996	Conchita Martínezová (4)	Martina Hingisová	6–2, 6–3
1997	Mary Pierceová	Conchita Martínezová	6–4, 6–0
1998	Martina Hingisová	Venus Williamsová	6–3, 2–6, 6–3
1999	Venus Williamsová	Mary Pierceová	6–4, 6–2
2000	Monika Selešová (2)	Amélie Mauresmová	6–2, 7–6^(7–4)
2001	Jelena Dokićová	Amélie Mauresmová	7–6^(7–3), 6–1
2002	Serena Williamsová	Justine Heninová	7–6^(8–6), 6–4
2003	Kim Clijstersová	Amélie Mauresmová	3–6, 7–6^(7–3), 6–0
2004	Amélie Mauresmová	Jennifer Capriatiová	3–6, 6–3, 7–6^(8–6)
2005	Amélie Mauresmová (2)	Patty Schnyderová	2–6, 6–3, 6–4
2006	Martina Hingisová (2)	Dinara Safinová	6–2, 7–5
2007	Jelena Jankovićová	Světlana Kuzněcovová	7–5, 6–1
2008	Jelena Jankovićová (2)	Alizé Cornetová	6–2, 6–2
2009	Dinara Safinová	Světlana Kuzněcovová	6–3, 6–2
2010	María José Martínez Sánchezová	Jelena Jankovićová	7–6^(7–5), 7–5
2011	Maria Šarapovová	Samantha Stosurová	6–2, 6–4
2012	Maria Šarapovová (2)	Li Na	4–6, 6–4, 7–6^(7–5)
2013	Serena Williamsová (2)	Viktoria Azarenková	6–1, 6–3
2014	Serena Williamsová (3)	Sara Erraniová	6–3, 6–0
2015	Maria Šarapovová (3)	Carla Suárez Navarrová	4–6, 7–5, 6–1
2016	Serena Williamsová (4)	Madison Keysová	7–6^(7–5), 6–3
2017	Elina Svitolinová	Simona Halepová	4–6, 7–5, 6–1
2018	Elina Svitolinová (2)	Simona Halepová	6–0, 6–4
2019	Karolína Plíšková	Johanna Kontaová	6–3, 6–4
2020	Simona Halepová	Karolína Plíšková	6–0, 2–1^skreč
2021	Iga Świąteková	Karolína Plíšková	6–0, 6–0
2022	Iga Świąteková (2)	Ons Džabúrová	6–2, 6–2
2023	Jelena Rybakinová	Anhelina Kalininová	6–4, 1–0^skreč
2024	Iga Świąteková (3)	Aryna Sabalenková	6–2, 6–3

Mužská čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
1930	Wilbur Coen Bill Tilden	Umberto de Morpurgo Placido Gaslini	6–0, 6–3, 6–3
1931	Alberto Del Bono Pat Hughes	Henri Cochet André Merlin	3–6, 8–6, 4–6, 6–4, 6–3
1932	Giorgio de Stefani Pat Hughes (2)	J. Bonte André Merlin	6–2, 6–2, 6–4
1933	Jean Lesueur André Martin-Legeay	Giovanni Palmieri Emanuele Sertorio	6–2, 6–4, 6–2
1934	Giovanni Palmieri George Lyttleton-Rogers	Pat Hughes Giorgio de Stefani	3–6, 6–4, 9–7, 0–6, 6–2
1935	Jack Crawford Vivian McGrath	Jean Borotra Jacques Brugnon	4–6, 4–6, 6–4, 6–2, 6–2
1936	turnaj se nekonal
1949	turnaj se nekonal
1950	Bill Talbert Tony Trabert	Budge Patty Bill Sidwell	6–3, 6–1, 4–6^skreč
1951	Jaroslav Drobný Frank Sedgman	Giovanni Cucelli Marcello Del Bello	6–2, 7–9, 6–1, 6–3
1952	Jaroslav Drobný (2) Frank Sedgman (2)	Giovanni Cucelli Marcello Del Bello	3–6, 7–5, 3–6, 6–3, 6–2
1953	Lew Hoad Ken Rosewall	Jaroslav Drobný Budge Patty	6–2, 6–4, 6–2
1954	Jaroslav Drobný (3) Enrique Morea	Tony Trabert Vic Seixas	6–4, 0–6, 3–6, 6–3, 6–4
1955	Art Larsen Enrique Morea (2)	Nicola Pietrangeli Orlando Sirola	6–1, 6–4, 4–6, 7–5
1956	Jaroslav Drobný (4) Lew Hoad (2)	Nicola Pietrangeli Orlando Sirola	11–9, 6–2, 6–3
1957	Neale Fraser Lew Hoad (3)	Nicola Pietrangeli Orlando Sirola	6–1, 6–8, 6–0, 6–2
1958	Antal Jancsó Kurt Nielsen	Luis Ayala Don Candy	8–10, 6–3, 6–2, 1–6, 9–7
1959	Roy Emerson Neale Fraser (2)	Nicola Pietrangeli Orlando Sirola	8–6, 6–4, 6–4
1960	Nicola Pietrangeli Orlando Sirola	Roy Emerson Neale Fraser	3–6, 7–5, 2–6, 11–11^skreč
1961	Roy Emerson (2) Neale Fraser (3)	Nicola Pietrangeli Orlando Sirola	6–2, 6–4, 11–9
1962	Roy Emerson (3) Neale Fraser (4)	Ken Fletcher John Newcombe	6–2, 6–4, 11–9
1963	Bob Hewitt Neale Fraser (5)	Nicola Pietrangeli Orlando Sirola	6–3, 6–3, 6–1
1964	Bob Hewitt (2) Neale Fraser (6)	Tony Roche John Newcombe	7–5, 6–3, 3–6, 7–5
1965	Tony Roche John Newcombe	Ronald Barnes Thomaz Koch	1–6, 6–4, 2–6, 12–10^skreč
1966	Roy Emerson (4) Fred Stolle	Nicola Pietrangeli Cliff Drysdale	6–4, 12–10, 6–3
1967	Bob Hewitt (3) Frew McMillan	Bill Bowrey Owen Davidson	6–3, 2–6, 6–3, 9–7
1968	Tom Okker Marty Riessen	Nicholas Kalogeropoulos Allan Stone	6–3, 6–4, 6–2
1969		Tom Okker Marty Riessen vs. John Newcombe Tony Roche	4–6, 6–1, suspenzace (bez vítěze)
1970	Ilie Năstase Ion Țiriac	William Bowrey Owen Davidson	0–6, 10–8, 6–3, 6–8, 6–1
1971	John Newcombe (2) Tony Roche (2)	Andrés Gimeno Roger Taylor	6–4, 6–4
1972	Ilie Năstase (2) Ion Țiriac (2)	Lew Hoad Frew McMillan	3–6, 3–6, 6–4, 6–3, 5–3^skreč
1973	John Newcombe (3) Tom Okker (2)	Ross Case Geoff Masters	6–2, 6–3, 6–4
1974	Brian Gottfried Raúl Ramírez	Juan Gisbert Ilie Năstase	6–3, 6–2, 6–3
1975	Brian Gottfried (2) Raúl Ramírez (2)	Jimmy Connors Ilie Năstase	6–4, 7–6, 2–6, 6–1
1976	Brian Gottfried (3) Raúl Ramírez (3)	Geoff Masters John Newcombe	7–6, 5–7, 6–3, 3–6, 6–3^[a]
1977	Brian Gottfried (4) Raúl Ramírez (4)	Fred McNair Sherwood Stewart	6–7, 7–6, 7–5
1978	Víctor Pecci Belus Prajoux	Jan Kodeš Tomáš Šmíd	6–7, 7–6, 6–1
1979	Peter Fleming Tomáš Šmíd	José Luis Clerc Ilie Năstase	4–6, 6–1, 7–5
1980	Mark Edmondson Kim Warwick	Balázs Taróczy Eliot Teltscher	7–6, 7–6
1981	Hans Gildemeister Andrés Gómez	Bruce Manson Tomáš Šmíd	7–5, 6–2
1982	Heinz Günthardt Balázs Taróczy	Wojciech Fibak John Fitzgerald	6–4, 4–6, 6–3
1983	Francisco González Víctor Pecci (2)	Jan Gunnarsson Mike Leach	6–4, 6–2
1984	Ken Flach Robert Seguso	John Alexander Mike Leach	3–6, 6–3, 6–4
1985	Anders Järryd Mats Wilander	Ken Flach Robert Seguso	4–6, 6–3, 6–2
1986	Guy Forget Yannick Noah	Mark Edmondson Sherwood Stewart	7–6, 6–2
1987	Guy Forget (2) Yannick Noah (2)	Miloslav Mečíř Tomáš Šmíd	6–2, 6–7, 6–3
1988	Jorge Lozano Todd Witsken	Anders Järryd Tomáš Šmíd	6–3, 6–3
1989	Jim Courier Pete Sampras	Danilo Marcelino Mauro Menezes	6–4, 6–3
1990	Sergio Casal Emilio Sánchez	Jim Courier Martin Davis	7–6, 7–5
1991	Omar Camporese Goran Ivanišević	Luke Jensen Laurie Warder	6–2, 6–3
1992	Jakob Hlasek Marc Rosset	Wayne Ferreira Mark Kratzmann	6–4, 3–6, 6–1
1993	Jacco Eltingh Paul Haarhuis	Wayne Ferreira Mark Kratzmann	6–4, 7–6
1994	Jevgenij Kafelnikov David Rikl	Wayne Ferreira Javier Sánchez	6–1, 7–5
1995	Cyril Suk Daniel Vacek	Jan Apell Jonas Björkman	6–3, 6–4
1996	Byron Black Grant Connell	Libor Pimek Byron Talbot	6–2, 6–3
1997	Mark Knowles Daniel Nestor	Byron Black Alex O'Brien	6–3, 4–6, 7–5
1998	Maheš Bhúpatí Leander Paes	Ellis Ferreira Rick Leach	6–4, 4–6, 7–6
1999	Ellis Ferreira Rick Leach	David Adams John-Laffnie de Jager	6–7, 6–1, 6–2
2000	Martin Damm Dominik Hrbatý	Wayne Ferreira Jevgenij Kafelnikov	6–4, 4–6, 6–3
2001	Wayne Ferreira Jevgenij Kafelnikov (2)	Daniel Nestor Sandon Stolle	6–4, 7–6^(7–6)
2002	Martin Damm (2) Cyril Suk (2)	Wayne Black Kevin Ullyett	7–5, 7–5
2003	Wayne Arthurs Paul Hanley	Michaël Llodra Fabrice Santoro	7–5, 7–6^(7–5)
2004	Maheš Bhúpatí (2) Max Mirnyj	Wayne Arthurs Paul Hanley	1–6, 6–4, 7–6^(7–1)
2005	Michaël Llodra Fabrice Santoro	Bob Bryan Mike Bryan	7–5, 6–4
2006	Mark Knowles (2) Daniel Nestor (2)	Jonatan Erlich Andy Ram	4–6, 6–4, [10–6]
2007	Fabrice Santoro (2) Nenad Zimonjić	Bob Bryan Mike Bryan	6–4, 6–7^(4–7), [10–7]
2008	Bob Bryan Mike Bryan	Daniel Nestor Nenad Zimonjić	3–6, 6–4, [10–8]
2009	Daniel Nestor (3) Nenad Zimonjić (2)	Bob Bryan Mike Bryan	7–6^(7–5), 6–3
2010	Bob Bryan (2) Mike Bryan (2)	John Isner Sam Querrey	6–2, 6–3
2011	John Isner Sam Querrey	Mardy Fish Andy Roddick	bez boje
2012	Marcel Granollers Marc López	Łukasz Kubot Janko Tipsarević	6–3, 6–2
2013	Bob Bryan (3) Mike Bryan (3)	Maheš Bhúpatí Rohan Bopanna	6–2, 6–3
2014	Daniel Nestor (4) Nenad Zimonjić (3)	Robin Haase Feliciano López	6–4, 7–6^(7–2)
2015	Pablo Cuevas David Marrero	Marcel Granollers Marc López	6–4, 7–5
2016	Bob Bryan (4) Mike Bryan (4)	Vasek Pospisil Jack Sock	2–6, 6–3, [10–7]
2017	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	Ivan Dodig Marcel Granollers	4–6, 6–4, [10–3]
2018	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	Pablo Carreño Busta João Sousa	3–6, 6–4, [10–4]
2019	Juan Sebastián Cabal (2) Robert Farah (2)	Raven Klaasen Michael Venus	6–1, 6–3
2020	Marcel Granollers (2) Horacio Zeballos	Jérémy Chardy Fabrice Martin	6–4, 5–7, [10–8]
2021	Nikola Mektić Mate Pavić	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–4, 7–6^(7–4)
2022	Nikola Mektić (2) Mate Pavić (2)	John Isner Diego Schwartzman	6–2, 6–7^(6–8), [12–10]
2023	Hugo Nys Jan Zieliński	Robin Haase Botic van de Zandschulp	7–5, 6–1
2024	Marcel Granollers (3) Horacio Zeballos (2)	Marcelo Arévalo Mate Pavić	6–2, 6–2

Vysvětlivky

↑ Deblové finále v roce 1976 bylo přerušeno za stavu 2–2 na sety pro tmu a rozhodující pátá sada proběhla 15. září 1976 na krytém dvorci ve Woodlands u texaského Houstonu, kde se konal navazující turnaj.^[9]

Ženská čtyřhra

Rok	vítězky	finalistky	výsledek
1968	Margaret Smith Courtová Virginia Wadeová	Annette Van Zylová Patricia Walkdenová	6–2, 7–5
1969	Françoise Dürrová Ann Haydonová-Jonesová	Rosemary Casalsová Billie Jean Kingová	6–3, 3–6, 6–2
1970	Rosemary Casalsová Billie Jean Kingová	Françoise Dürrová Virginia Wadeová	6–2, 3–6, 9–7
1971	Helga Masthoffová Virginia Wadeová (2)	Lesley Turnerová Helen Gourlayová	5–7, 6–2, 6–2
1972	Lesley Huntová Olga Morozovová	Gail Sherriff Chanfreauová Rosalba Vidová	6–3, 6–4
1973	Olga Morozovová (2) Virginia Wadeová (3)	Martina Navrátilová Renáta Tomanová	3–6, 6–2, 7–5
1974	Chris Evertová Olga Morozovová (3)	Helga Masthoffová Heide Orthová	skreč
1975	Chris Evertová (2) Martina Navrátilová	Sue Barkerová Glynis Colesová	6–1, 6–2
1976	Linky Boshoffová Ilana Klossová	Virginia Ruziciová Mariana Simionescuová	6–1, 6–2
1977	Brigitte Cuypersová Marise Krugerová	Bunny Bruningová Sharon Walshová	3–6, 7–5, 6–2
1978	Mima Jaušovecová Virginia Ruziciová	Florența Mihaiová Betsy Nagelsenová	6–2, 2–6, 7–6
1979	Betty Stöveová Renáta Tomanová	Evonne Goolagongová Kerry Reidová	6–3, 6–4
1980	Hana Mandlíková Renáta Tomanová (2)	Ivanna Madrugová Adriana Villagránová	6–4, 6–4
1981	Candy Reynoldsová Paula Smithová	Chris Evertová Virginia Ruziciová	7–5, 6–1
1982	Kathleen Horvathová Yvonne Vermaaková	Billie Jean Kingová Ilana Klossová	2–6, 6–4, 7–6
1983	Virginia Ruziciová (2) Virginia Wadeová (4)	Ivanna Madrugová Catherine Tanvierová	6–3, 2–6, 6–1
1984	Iva Budařová Helena Suková	Kathleen Horvathová Virginia Ruziciová	7–6^(7–5), 1–6, 6–4
1985	Sandra Cecchiniová Raffaella Reggiová	Patrizia Murgová Barbara Romanová	1–6, 6–4, 6–3
1986	turnaj se nekonal
1987	Martina Navrátilová (2) Gabriela Sabatini	Claudia Kohdeová-Kilschová Helena Suková	6–4, 6–1
1988	Jana Novotná Catherine Suireová	Jenny Byrneová Janine Thompsonová	6–3, 4–6, 7–5
1989	Elizabeth Smylieová Janine Thompsonová	Manon Bollegrafová Mercedes Pazová	6–4, 6–3
1990	Helen Kelesiová Monika Selešová	Laura Garroneová Laura Golarsová	6–3, 6–4
1991	Jennifer Capriatiová Monika Selešová (2)	Nicole Bradtkeová Elna Reinachová	7–5, 6–2
1992	Monika Selešová (3) Helena Suková (2)	Katerina Malejevová Barbara Rittnerová	6–1, 6–2
1993	Jana Novotná Arantxa Sánchez Vicariová	Mary Joe Fernandezová Zina Garrisonová	6–4, 6–2
1994	Gigi Fernándezová Nataša Zverevová	Gabriela Sabatini Brenda Schultzová-McCarthyová	6–1, 6–3
1995	Gigi Fernándezová (2) Nataša Zverevová (2)	Conchita Martínezová Patricia Tarabiniová	4–6, 7–6^(7–3), 6–4
1996	Arantxa Sánchez Vicariová (2) Irina Spîrleaová	Gigi Fernándezová Martina Hingisová	6–4, 3–6, 6–3
1997	Nicole Arendtová Manon Bollegrafová	Conchita Martínezová Patricia Tarabiniová	6–2, 6–4
1998	Virginia Ruano Pascualová Paola Suárezová	Amanda Coetzerová Arantxa Sánchez Vicariová	7–6^(7–1), 6–4
1999	Martina Hingisová Anna Kurnikovová	Alexandra Fusaiová Nathalie Tauziatová	6–2, 6–2
2000	Lisa Raymondová Rennae Stubbsová	Arantxa Sánchez Vicariová Magüi Sernaová	6–3, 4–6, 6–2
2001	Cara Blacková Jelena Lichovcevová	Paola Suárezová Patricia Tarabiniová	6–1, 6–1
2002	Virginia Ruano Pascualová (2) Paola Suárezová (2)	Conchita Martínezová Patricia Tarabiniová	6–3, 6–4
2003	Světlana Kuzněcovová Martina Navrátilová (3)	Jelena Dokićová Naděžda Petrovová	6–4, 5–7, 6–2
2004	Naděžda Petrovová Meghann Shaughnessyová	Virginia Ruano Pascualová Paola Suárezová	2–6, 6–3, 6–3
2005	Cara Blacková (2) Liezel Huberová	Maria Kirilenková Anabel Medina Garriguesová	6–0, 4–6, 6–1
2006	Daniela Hantuchová Ai Sugijamová	Květa Peschkeová Francesca Schiavoneová	3–6, 6–3, 6–1
2007	Nathalie Dechyová Mara Santangelová	Tathiana Garbinová Roberta Vinciová	6–4, 6–1
2008	Čan Jung-žan Čuang Ťia-žung	Iveta Benešová Janette Husárová	7–6^(7–5), 6–3
2009	Sie Šu-wej Pcheng Šuaj	Daniela Hantuchová Ai Sugijamová	7–5, 7–6^(7–5)
2010	Gisela Dulková Flavia Pennettaová	Nuria Llagostera Vivesová María José Martínez Sánchezová	6–4, 6–2
2011	Pcheng Šuaj (2) Čeng Ťie	Vania Kingová Jaroslava Švedovová	6–2, 6–3
2012	Sara Erraniová Roberta Vinciová	Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová	6–2, 7–5
2013	Sie Šu-wej (2) Pcheng Šuaj (3)	Sara Erraniová Roberta Vinciová	4–6, 6–3, [10–8]
2014	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	Sara Erraniová Roberta Vinciová	4–0^skreč
2015	Tímea Babosová Kristina Mladenovicová	Martina Hingisová Sania Mirzaová	6–4, 6–3
2016	Martina Hingisová (2) Sania Mirzaová	Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová	6–1, 6–7^(5–7), [10–3]
2017	Martina Hingisová (3) Čan Jung-žan (2)	Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová	7–5, 7–6^(7–4)
2018	Ashleigh Bartyová Demi Schuursová	Andrea Sestini Hlaváčková Barbora Strýcová	6–3, 6–4
2019	Viktoria Azarenková Ashleigh Bartyová (2)	Anna-Lena Grönefeldová Demi Schuursová	4–6, 6–0, [10–3]
2020	Sie Šu-wej (3) Barbora Strýcová	Anna-Lena Friedsamová Ioana Raluca Olaruová	6–2, 6–2
2021	Sharon Fichmanová Giuliana Olmosová	Kristina Mladenovicová Markéta Vondroušová	4–6, 7–5, [10–5]
2022	Veronika Kuděrmetovová Anastasija Pavljučenkovová	Gabriela Dabrowská Giuliana Olmosová	1–6, 6–4, [10–7]
2023	Storm Hunterová Elise Mertensová	Coco Gauffová Jessica Pegulaová	6–4, 6–4
2024	Sara Erraniová (2) Jasmine Paoliniová	Coco Gauffová Erin Routliffeová	6–3, 4–6, [10–8]

Rekordy

Mužská dvouhra

34letá Serena Williamsová se v roce 2016 stala nejstarší vítězkou otevřené éry;^[4] vpravo poražená finalistka Madison Keysová

Rekord	držitelé rekordu	hodnota
Nejvíce titulů	Rafael Nadal	10
Nejvíce finále	Rafael Nadal	12
Nejvíce finále	Novak Djoković	12
Nejvíce titulů v řadě	Rafael Nadal (2005–2007)	3
Nejvíce finále v řadě	Rafael Nadal (2009–2014)	6
Nejvíce vyhraných zápasů	Rafael Nadal	69
Nejvíce vyhraných zápasů v řadě	Rafael Nadal	17
Nejvíce odehraných ročníků	Nicola Pietrangeli	22
Nejvyšší % výhraných zápasů (při alespoň 20 odehraných zápasech)	Rod Laver	93,75 %
	Björn Borg	93,75 %
Nejmladší vítěz	Björn Borg (1974)	17 let, 11 měsíců a 2 dny
Nejstarší vítěz	Bill Tilden (1930)	38 let, 2 měsíce a 18 dnů
Nejstarší vítěz otevřené éry	Novak Djoković (2022)	34 let
Nejvýše postavený vítěz otevřené éry	8krát světová jednička ATP (naposledy Novak Djoković, 2022)	1. ATP
Nejníže postavený vítěz otevřené éry	Félix Mantilla (2003)	47. ATP

Nejdelší finále
2006 (57 gamů)
Rafael Nadal	6⁰	7⁷	6	2	7⁷
Roger Federer	7⁷	6⁵	4	6	6⁵

Nejkratší finále
2013 (16 gamů)
Rafael Nadal	6	6
Roger Federer	1	3

Ženská dvouhra

Rekord	držitelky rekordu	hodnota
Nejvíce titulů	Chris Evertová	5
Nejvíce finále	Chris Evertová	7
Nejvícekrát poražená finalistka	Lucia Valeriová	4
Nejvícekrát poražená finalistka	/ Martina Navrátilová	4
Kvalifikantky ve finále	Alizé Cornetová (2008)	1
Nejvíce titulů v řadě	Conchita Martínezová (1993–1996)	4
Nejvíce finále v řadě	Conchita Martínezová (1993–1997)	5
Nejvícekrát poražená finalistka v řadě	Lucia Valeriová (1934, 1935)	2
	Lesley Turnerová (1963, 1964)
	Martina Navrátilová (1974, 1975)
	Virginia Ruziciová (1980, 1981)
	Monika Selešová (1991, 1992)
	Amélie Mauresmová (2000, 2001)
	Simona Halepová (2017, 2018)
	Karolína Plíšková (2020, 2021)
Nejvíce odehraných zápasů	Conchita Martínezová	53^[4]
Nejvíce odehraných zápasů	Serena Williamsová	53^[4]
Nejvíce vyhraných zápasů	Serena Williamsová	44^[4]
Nejvíce vyhraných zápasů v řadě	Conchita Martínezová	24
Nejvíce odehraných ročníků	Lea Pericoliová	20
Nejvyšší % výhraných zápasů (při alespoň 20 odehraných zápasech)	Chris Evertová (36–3)	92,31 %
	Margaret Courtová (24–2)	92,31 %
Neporažená vítězka	Doris Hartová	7–0 (1951, 1953)
	Althea Gibsonová	5–0 (1956)
	Tracy Austinová	5–0 (1979)
	Lilí Álvarezová	4–0 (1930)
	Helen Jacobsová	4–0 (1934)
	Hilde Krahwinkel Sperlingová	4–0 (1935)
Nejmladší vítězka otevřené éry	Tracy Austinová (1979)	16 let a 152 dnů^[4]
Nejstarší vítězka otevřené éry	Serena Williamsová 2016)	34 let a 230 dnů^[4]

Nejdelší finále
1962 (32 gamů)
Margaret Courtová	8	5	6
Maria Buenová	6	7	4

Nejkratší finále
2021 (12 gamů)
Iga Świąteková	6	6
Karolína Plíšková	0	0

Ženská čtyřhra

	deblistka		pár
Nejvíce titulů	Virginia Wadeová	4	Thelma Coyne Longová Mary Hawtonová	2
			Paola Suárezová Virginia Ruano Pascualová
			Sie Šu-wej Pcheng Šuaj
Nejvíce finále	Thelma Coyne Longová	5	Silvana Lazzarinová Lea Pericoliová	5
	Silvana Lazzarinová
	Lea Pericoliová
	Virginia Wadeová
	Virginia Ruziciová
	Martina Hingisová
Nejvícekrát poražené finalistky	Silvana Lazzarinová	5	Silvana Lazzarinová Lea Pericoliová	5
Nejvícekrát poražené finalistky	Lea Pericoliová	5	Silvana Lazzarinová Lea Pericoliová	5
Nejvíce titulů	Olga Morozovová (1972, 1973, 1974)	3	Thelma Coyne Longová Mary Hawtonová (1956, 1957)	2
Nejvíce titulů	/ Monika Selešová (1990, 1991, 1992)	3	Gigi Fernándezová Nataša Zverevová (1994, 1995)	2
Nejvíce finále v řadě	Silvana Lazzarinová (1962–1965)	4	Silvana Lazzarinová Lea Pericoliová (1962–1965)	4
Nejvíce finále v řadě	Lea Pericoliová (1962–1965)	4	Silvana Lazzarinová Lea Pericoliová (1962–1965)	4
Nejvícekrát poražené finalistky v řadě	Silvana Lazzarinová (1962–1965)	4	Silvana Lazzarinová Lea Pericoliová (1962–1965)	4
Nejvícekrát poražené finalistky v řadě	Lea Pericoliová (1962–1965)	4	Silvana Lazzarinová Lea Pericoliová (1962–1965)	4

Nejdelší finále
1956 (40 gamů)
Thelma Coyne Longová Mary Hawtonová	6	6	9
Darlene Hardová Angela Buxtonová	4	8	7

Nejkratší finále
1957 (14 gamů)
Thelma Coyne Longová Mary Bevis Hawtonová	6	6
Rosa Reyesová Yola Ramírezová	1	1

Nejkratší finále
2001 (14 gamů)
Cara Blacková Jelena Lichovcevová	6	6
Paola Suárezová Patricia Tarabiniová	1	1

Galerie

Španěl Rafael Nadal
Srb Novak Djoković
Švýcar Roger Federer
Češka Petra Kvitová
Srbka Jelena Jankovićová
Srbka Ana Ivanovićová
Italky Roberta Vinciová a Sara Erraniová
Němka Sabine Lisická
Areál Foro Italico

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian Open (tennis) na anglické Wikipedii.

↑ V Římě pokřtili nový tenisový amfiteátr, Foro Italico zkrásnělo. iDNES.cz [online]. 2010-04-28 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online.
↑ Internazionali BNL d'Italia 2024: Draws, Dates, History & All You Need To Know. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Foro Italico, Nadal, Djokovic: 13 questions about the 2021 Rome Masters. Tennis Majors [online]. 2021-04-15 [cit. 2024-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-05. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f PREVIEW NOTES | INTERNAZIONALI BNL D’ITALIA [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-05-07 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Athletes – Alberto, Count Bonacossa [online]. Sports Reference [cit. 2018-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-02.
↑ COLLINS, Bud. The Bud Collins History of Tennis. 2nd. vyd. [New York]: New Chapter Press, 2010. ISBN 978-0942257700. S. 740–741.
↑ ATP Announces Record $37.5 Million Prize Money Increase For 2023. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-17 [cit. 2023-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-17. (anglicky)
↑ MASTROLUCA, Alessandro. 12 days of challenges and a super-weekend in between: the Internazionali BNL d'Italia as never seen before. Internazionali BNL d’Italia [online]. 2023-03-23 [cit. 2023-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-10. (anglicky)
↑ The Bridgeport Post from Bridgeport, Connecticut · Page 33 [online]. Bridgeport, Connecticut: The Bridgeport Post (In: Newspapers.com), 1976-09-16 [cit. 2018-05-22]. S. 33. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Internazionali BNL d'Italia na Wikimedia Commons
Rome Masters – oficiální stránky (anglicky), (italsky)
Rome Masters na ATP Tour (anglicky)
Rome Masters na WTA Tour (anglicky)

[finále-10] Deblové finále v roce 1976 bylo přerušeno za stavu 2–2 na sety pro tmu a rozhodující pátá sada proběhla 15. září 1976 na krytém dvorci ve Woodlands u texaského Houstonu, kde se konal navazující turnaj.^[9]

[1] V Římě pokřtili nový tenisový amfiteátr, Foro Italico zkrásnělo. iDNES.cz [online]. 2010-04-28 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online.

[2] Internazionali BNL d'Italia 2024: Draws, Dates, History & All You Need To Know. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Foro Italico, Nadal, Djokovic: 13 questions about the 2021 Rome Masters. Tennis Majors [online]. 2021-04-15 [cit. 2024-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-05. (anglicky)

[wta_2024-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f PREVIEW NOTES | INTERNAZIONALI BNL D’ITALIA [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-05-07 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. (anglicky)

[5] Athletes – Alberto, Count Bonacossa [online]. Sports Reference [cit. 2018-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-02.

[collins-6] COLLINS, Bud. The Bud Collins History of Tennis. 2nd. vyd. [New York]: New Chapter Press, 2010. ISBN 978-0942257700. S. 740–741.

[7] ATP Announces Record $37.5 Million Prize Money Increase For 2023. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-17 [cit. 2023-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-17. (anglicky)

[8] MASTROLUCA, Alessandro. 12 days of challenges and a super-weekend in between: the Internazionali BNL d'Italia as never seen before. Internazionali BNL d’Italia [online]. 2023-03-23 [cit. 2023-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-10. (anglicky)

[9] The Bridgeport Post from Bridgeport, Connecticut · Page 33 [online]. Bridgeport, Connecticut: The Bridgeport Post (In: Newspapers.com), 1976-09-16 [cit. 2018-05-22]. S. 33. Dostupné online. (anglicky)

[3]

[1]

[2]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[a]

[9]