SS Teutonic (1889)

SS Teutonic byl parník vybudovaný v loděnicích Harland & Wolff v Belfastu pro společnost White Star Line.

SS Teutonic (1889)
SS Teutonic
Základní údaje
Majitel	White Star Line
Domovský přístav	Liverpool
Spuštěna na vodu	19. 1. 1889
Panenská plavba	7. 8. 1890
Osud	1921 v Emdenu sešrotován
Technická data
Prostornost	9 984 BRT
Délka	177,7 m
Šířka	17,6 m
Pohon	2 trojexpanzní parní motory pohánějící 2 šrouby
Rychlost	20,5 uzlu
Dosah	-
Kapacita	1 490 pasažérů

Historie

Na konci 80. let 19. století největší parníky divoce soupeřily o Modrou stuhu za nejrychlejší přeplutí Atlantiku. White Star Line se proto rozhodla, že nechá postavit dva parníky schopné plout rychlostí 20 uzlů. Stavba Teutoniku a Majestiku začala v roce 1887. Když byl Teutonic 19. ledna 1899 spuštěn na vodu, byl první lodí White Star Line, která neměla čtveraté stožáry. Loď byla dokončena 25. července 1889 a účastnila se Spithead Naval Review 1. srpna.

Teutonic byl vybudován pod dohledem British Auxiliary Armed Cruiser Agreement a byl první britský pomocný křižník s osmi 4,7″ zbraněmi. Tyto zbraně byly po vojenských kontrolách odstraněny, a tak mohl 7. srpna vyplout na svou první plavbu z Liverpoolu do New Yorku. V roce 1891 získal Majestic Modrou stuhu, od nějž ji převzal Teutonic s průměrnou rychlostí 20,25 uzlů. Později překonal vlastní rekord s rychlostí 20,5 uzlu. Poté ho překonal City of Paris. Od té doby už se ji žádné jiné lodi White Star Line nepodařilo získat zpět. I přesto Teutonic s Majestikem vydělávali a několikrát pluli s plnou kapacitou.

Teutonic a Majestic byli známí jako první moderní parníky díky úpravám kajut pro cestující. Všechny lodě White Star Line měly jen 1. a 3. třídu. Teutonic a Majestic ale nepokračovali v tomto systému. Oba měli tři třídy: první, druhou a třetí. První třída byla pro ty nejbohatší s kajutami na vrchu lodi, druhá třída byla pod ní a třetí třída, která byla pro méně majetné cestující a imigranty, měla své kajuty v trupu. Kapacity jednotlivých tříd byly 190, 300, 1 000.

Během 18leté služby se Teutonic a Majestic společně se starším Britannikem a Germanikem plavili na trase Liverpool – New York. Každá loď měla průměrně jednu plavbu za měsíc a plavila se 11–14krát za sezónu. White Star Line plánovala, že by lodě zajišťovaly týdenní spojení přes Atlantik, obvykle ve středu a ve čtvrtek. Každý týden vyplula nějaká loď z Liverpoolu se zastávkou v irském Queenstownu (dnes Cobh), kvůli více pasažérům. Záznamy ukazují, že Teutonic a Majestic byli schopni pobrat na jednu zastávku až 800 irských imigrantů. Lodě White Star Line tam byly velmi oblíbené, protože většina z nich včetně Teutoniku byla vybudována v Irsku.

Po zastávce v Queenstownu pokračovaly lodě přímo do New Yorku, což dělalo asi 4 000 km po otevřeném moři. Poté, co všichni pasažéři zaplatili v newyorském přístavu White Star Line nebo v případě imigrantů v imigrantském centru v Castle Garden a později na Ellis Island, byla loď připravována na zpáteční plavbu.

V roce 1897 Teutonic pokračoval ve vojenské roli na přehlídce k 60. výročí královny Viktorie. V roce 1898 měl malou kolizi s lodí United States Lines Berlin, ale žádná loď nebyla vážně poškozena.

Během Búrských válek roku 1900 převážel vojáky. V roce 1901 narazil na tsunami, které smočilo hlídku ve vraním hnízdě. Ale bylo to v noci a na venku nikdo nebyl.

V roce 1911 byl předán sesterské společnosti Dominion Line na kanadské linky. Od roku 1913 kvůli svému stáří už Teutonic nepřitahoval bohaté cestující, proto byl upraven pouze na druhou a třetí třídu. V roce 1914, když začala 1. světová válka, se Teutonic znovu stal pomocným křižníkem a sloužil v 10. eskadře. V roce 1916 dostal 6″ zbraně a přepravoval konvoje.

V říjnu 1918 se loď vyhnula stejnému osudu, jako měl Titanic, když se jen těsně vyhnula ledovci 275 km východně od Belle Isle u Newfoundlandu. Vyhnul se mu jen díky zpětnému chodu motorů a kormidlu docela na stranu. Podle vydání deníku Chicago Tribune z 29. října 1918 se loď vyhnula ledovci o dvacet stop (6 m). Mlha byla tak silná, že i z malé vzdálenosti šlo ledovec stěží rozpoznat. Bylo to tak těsně, že do něj mohl zasáhnout šroub, když se loď otáčela. Cestující nemohli být informováni o nebezpečí, dokud nebylo odvráceno. Byli vděční kapitánovi a jeho důstojníkům za záchranu.

Teutonic měl na zkoušku instalováno pátrací světlo. Nespokojenost s jeho použitím byl údajně jedním z důvodů, proč Britská admiralita zakázala civilním lodím instalaci pátracích světel (naopak vojenské lodi jej povinně nesly). Toto z velké části nesmyslné, často kritizované a zrůdné rozhodnutí bylo po katastrofě Titaniku z roku 1912 opět kritizováno. Především americká strana a veřejnost nemohla uvěřit chabosti argumentů Britské admirality (zákaz se týkal i amerických lodí na trase USA - UK). Naopak hned po katastrofě Titaniku bylo přikázáno velikým lodím nést dokonce dvě světla, tento příkaz byl následně zmírněn na doporučení a následně opět zpřísněn na příkaz, který platí dodnes.

V roce 1921 byl v Emdenu sešrotován.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SS Teutonic (1889) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SS Teutonic na Wikimedia Commons

Portály: Loďstvo