Wikipedie

Stařeč

městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Stařeč (rod ženský, 2. pád Starče, 3. pád a 6. pád Starči, německy Startsch,[4] původně Starč, ještě dříve Staříč i Stařice, odvozeno od podstatného jména Stárek[5]) je městys v okrese Třebíč. Současná podoba názvu obce Stařeč má úřední platnost od 18. března 1925.

Stařeč
Stařeč od jihu
Stařeč od jihu
Znak městyse StařečVlajka městyse Stařeč
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°11′52″ s. š., 15°49′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 689 (2024)[1]
Rozloha15,41 km²[2]
Nadmořská výška455 m n. m.
PSČ675 22
Počet domů570 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městyseJakubské nám. 50
675 22 Stařeč
podatelna@mestys-starec.eu
StarostaČestmír Linhart
Oficiální web: www.mestys-starec.eu
Stařeč
Stařeč
Další údaje
Kód obce591742
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leží v těsné blízkosti západního okraje třebíčské místní části Borovina. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. Nadmořská výška obce je 455 metrů nad mořem. Obec je podřízená obci s rozšířenou působností Třebíč. Obec je součástí geomorfologického celku Stařečská pahorkatina, nedaleko obce se nachází i Zadní hora.

Starčí protéká Stařečský potok a prochází jí silnice II/410. Západně od Starče leží při silnici nádraží Stařeč s železniční tratí Okříšky–Znojmo. Severně od Starče se nachází přičleněná vesnice Červená Hospoda a jihovýchodně Kracovice.

Sousedními obcemi sídla jsou Čechočovice, Třebíč, Rokytnice nad Rokytnou, Krahulov, Mastník a Markvartice.

Historie

editovat

První zmínka o Starči (Starice) je již v zakládací listině třebíčského kláštera z roku 1101, roku 1231 měla být farnost svěřena patronátu kostelu svatého Petra v Brně, potvrzeno je to roku 1331, kdy král Jan Lucemburský sdělil přání, aby desátky z farnosti byly odváděny právě kostelu svatého Petra. V roce 1231 již měl být postaven kostel svatého Jakuba. Stařeč pak byla zastavena Bohušovi z Holoubka, od roku 1340 je uváděn jako Bohuš ze Starče. Markrabě Karel se pokusil po sporech s Bohušem prostřednictvím Smila z Lichtenburka vyplatit Stařeč, Brtnici a Rouchovany, ale to se mu roku 1343 nepovedlo a tak majitelem těchto vesnic zůstal Bohuš ze Starče. Až Jan Jindřich kolem roku 1370 zakoupil Rokštejn a připojil k němu vesnice Stařeč, Slavice, Římov, Okříšky, Číchov, Petrovice, Jestřebí, Přibyslavice, Čáslavice, Dolní Smrčné, Lhotu, Ruprechtice a Malé a ty odkázal pak synovi Janu Soběslavovi. Bohuš ze Starče tak byl vyplacen a zemřel v roce 1376.[5]

Rokštejn a okolní vesnice následně po disputacích mezi sourozenci získal brzy poté Hynek z Valdštejna, který k majetku připojil i Sádek a k sádeckému panství připojil Stařeč, Slavice, Římov a Čáslavice. Valdštejnové byli majiteli vesnice do roku 1498, kdy jej získal spolu se Sádkem Vilém z Pernštejna. V roce 1534 byla Stařeč povýšena králem Ferdinandem I. na městečko.[5] Roku 1547 vesnice téměř celá vyhořela.[6]

V roce 1553 byl do kostela pořízen nejstarší zvon, v roce 1597 pak byla postavena věž s ciferníkem. V 16. století byla postavena budova radnice.[5]

V roce 1620 byl Sádek pro účast Perštejnů na stavovském povstání zkonfiskován a získali jej i s panstvím Cerboniové, ti je pak roku 1677 prodali Bohumíru Wallforfovi. V roce 1662 je poprvé uveden místní učitel. V roce 1796 rod Walldorfů vymřel a panství získal František Kajetán Chorinský, ten panství vlastnil až do reforem. V roce 1754 byl kostel svatého Jakuba přestavěn do barokní podoby, do roku 1858 působila škola v budově čp. 28 a později v radnici. V roce 1883 byla postavena nová čtyřtřídní školní budova.[5]

V letech 1805 a 1809 prošli Starčí francouzští vojáci, roku 1866 pak také pruští vojáci. V roce 1866 byla Stařeč podobně jako okolní obce zasažena epidemií úplavice, která si zde vyžádala 40 obětí.[7] V roce 1874 byl ve vsi založen Čtenářský spolek, roku 1875 záložna a roku 1902 raiffeisenka.[5] V roce 1904 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[8] Roku 1909 byla přestavěna budova radnice a roku 1925 získala Stařeč svoje dnešní pojmenování. V roce 1938 byl v místní škole ubytován pluk německých vojáků a bylo přerušeno vyučování. Roku 1944 pak byl poprvé otevřen žňový útulek pro děti předškolního věku, v roce 1945 byla založena mateřská škola ve vsi a ta pak byla přemístěna roku 1948 do nové budovy. V roce 1998 byla škola rozšířena a po roce 2001 byla mateřská škola přesunuta do jiné budovy.[6]

V roce 1972 byl postaven vodojem nad obcí, ten ale roku 2020 již nedostačuje a tak se plánuje stavba nového vodojemu pro městys.[9]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[10]

V roce 2016 obec koupila budovu bývalé sokolovny z roku 1919 (Tělocvičná jednota Sokol byla ve Starči založena už roku 1910), zatím není jasné využití, ale dle městyse se jedná například o knihovně.[11] v roce 2017 došlo k předání pamětní plakety potomkům vysídlených uprchlíků z Itálie, kteří se usídlili ve Starči a následně se po druhé světové válce vrátili do Itálie.[12] Plaketa do rukou Fabiena Benuzziho byla z rukou starosty Čestmíra Linharta předána 12. listopadu 2017, tu obdržel in memoriam Tullio Benuzzi, ten se ve Starči před mnoha lety narodil.[13]

V roce 2019 byla pro sbor dobrovolných hasičů ve Starči pořízena nová hasičská zbrojnice, ta byla slavnostně otevřena v květnu téhož roku, celkové náklady na stavbu zbrojnice dosáhly 8 milionů Kč, kdy 7 milionů získala obec z dotačních programů. Hasiči v roce 2019 slaví 115. výročí fungování v obci.[14]

V roce 2020 vznikla petice proti vybudování sociálního bydlení v lokalitě Niva. Investorem by měl být podnikatel Michael Kralert, který z Třebíče pochází a chce vybudovat 18 bytů s dotovaným bydlením.[15] Petiční výbor byl nazván Klidná Stařeč. Starosta na základě petice stornoval stavební povolení na stavbu bytových domů. Projekt by měl být zrealizován v roce 2023. Bylo oznámeno, že na konci února roku 2020 dojde k setkání investora a občanů obce.[16]

V roce 2021 byl postaven městysem na místě někdejšího lihovaru (povolení k demolici objektu bylo uděleno v roce 2014) nový bytový dům s dostupným bydlením pro mladé rodiny.[17]

Do roku 1849 patřila Stařeč do sádeckého panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[18]

Politika

editovat

Seznam představitelů obce

editovat

Starostové:[6]

  • 1876–1879 Jan Václavek
  • 1880–1892 František Chromý
  • 1893–1908 Jakub Chromý
  • 1908–1923 Jan Václavek
  • 1923–1931 Jan Vostál
  • 1931–1945 Jan Bartejs

Předsedové místního národního výboru:[6]

  • 1945–1946 Antonín Králík
  • 1946–1960 Karel Koukal
  • 1960–1961 Oldřich Bartejs
  • 1961–1970 František Fučík
  • 1971–1981 Bohuslav Bartejs
  • 1981–1990 Karel Bohm

Starostové:[6]

  • 1990–1991 Karel Bohm
  • 1991–1998 Josef Svoboda
  • 1998–2006 Zdenka Černá
  • 2006–2014 Čestmír Linhart
  • 2014–2018 Čestmír Linhart
  • 2018–2022 Čestmír Linhart

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Stařeč
2006[19] 2010[20] 2013[21] 2017[22] 2021[23]
1. ODS (37,05 %) ODS (23,73 %) ANO 2011 (21,52 %) ANO (29,48 %) SPOLU (29,04 %)
2. ČSSD (34,73 %) ČSSD (21,08 %) ČSSD (20,46 %) SPD (12,57 %) ANO (26,72 %)
3. KSČM (12,5 %) TOP 09 (19,51 %) KSČM (13,8 %) ODS (12,0 %) SPD (13,25 %)
účast 71,19 % (906 z 1274) 64,98 % (831 z 1282) 67,03 % (862 z 1286) 67,43 % (880 z 1305) 73,61 % (990 z 1345)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Stařeč
1. 2. 3. účast
2000[24] Prosperita Vysočiny (45,79 %) ODS (13,27 %) KSČM (13,05 %) 42,26 % (478 z 1131)
2004[25] ODS (33,87 %) KSČM (19,35 %) SNK (15,86 %) 30,29 % (375 z 1238)
2008[26] ČSSD (34,06 %) ODS (27,88 %) KSČM (12,15 %) 39,21 % (504 z 1288)
2012[27] ČSSD (24,52 %) Pro Vysočinu (15,71 %) KSČM (14,76 %) 35,04 % (453 z 1310)
2016[28] STO (26,02 %) ANO 2011 (13,93 %) ČSSD (10,86 %) 37,37 % (491 z 1314)
2020[29] ODS+STO (23,15 %) ANO (18,94 %) Piráti (15,61 %) 43,21 % (579 z 1340)
2024[30] ANO (39,67 %) ODS+TOP 09+STO (24,94 %) STAN+SNK ED (9,81 %) 36,66 % (496 z 1361)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (250 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (199 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (135 hlasů). Volební účast byla 67,10 %, tj. 881 ze 1313 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (508 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (343 hlasů). Volební účast byla 65,75 %, tj. 855 ze 1302 oprávněných voličů.[31]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (379 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (216 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (91 hlasů). Volební účast byla 69,13 %, tj. 909 ze 1315 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (543 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (416 hlasů). Volební účast byla 74,13 %, tj. 960 ze 1295 oprávněných voličů.[32]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (353 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (325 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (140 hlasů). Volební účast byla 76,28 %, tj. 1010 ze 1324 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (565 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (440 hlasů). Volební účast byla 76,65 %, tj. 1006 ze 1315 oprávněných voličů.[33]

Samospráva a členění

editovat

Části městyse

editovat

Demografie

editovat
Vývoj počtu obyvatel Starče[34]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2007
Počet obyvatel 906 1 032 1 081 1 232 1 381 1 316 1 455 1 450 1 528 1 495 1 417 1 354 1 427 1 625

Náboženství

editovat

Fara ve Starči je poměrně stará. Roku 1311 se připomíná farář. Roku 1331 dal král Jan Lucemburský patronátní právo fary brněnské kapitule. Roku 1346 je zmíněn farář Cizkraj na listině, kterou Beneš z Budče daroval patronát fary v Budči klášteru v Pustiměři. Po majetkových změnách měla připadnout zdejší fara do rukou místních pánů.[35] V době těchto změn panovalo ve Starči i kališnictví či luteránství.[36]

Pamětihodnosti

editovat
 
Kostel sv. Jakuba staršího
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Starči.

Kostel svatého Jakuba Staršího

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jakuba Staršího (Stařeč).

Kostel svatého Jakuba Staršího se nachází na mírně vyvýšeném místě na stejnojmenném náměstí v centru obce. Celá stavba byla přestavěna v barokním slohu, z tohoto období pochází až na výjimky většina zařízení kostela, takže z původní starší stavby zůstala pouze mohutná čtyřhranná věž. V interiéru se nachází hlavní oltář svatého Jakuba a další tři postranní oltáře, na kůru v jižní části jsou umístěny varhany z roku 1897. V kostelní dlažbě pak jsou usazeny tři náhrobní kameny úředníků ze Sádku. Na věži je po několikerém restaurování patrný historický ciferník z roku 1597, který je atypický čtyřiadvacetihodinovým zobrazením.[35]

Další pamětihodnosti

editovat
  • Sochy svatého Jana Nepomuckého (socha byla 1. ledna 2019 poškozena při dopravní nehodě, byla sražena do potoka, poškozena byla hlava figury a kříž[37]) a bl. Jana Sarkandra – obě jsou památkově chráněné.
  • Fara

V roce 2022 byl na místě původního svatého obrázku sv. Josefa umístěn nový obraz svatého Josefa, jeho autorkou je místní malířka Helena Pražáková.[38]

Kultura

editovat

Sport

editovat
  • Tělovýchovná jednota Sokol – ČOS Stařeč
  • Oddíly kopané, ledního hokeje, tenisu, nohejbalu, stolního tenisu, volejbalu

Školství

editovat

Základní škola a Mateřská škola Stařeč se v roce 2022 skládá ze čtyř částí.[39]

První částí je základní škola s prvním až pátým ročníkem, tedy prvním stupněm, základního vzdělávání. V každém ročníku je otevřena jedna třída a celková kapacita školy nepřesahuje 110 žáků. Ve školním roce 2011/2012 tyto třídy navštěvovalo celkem 100 žáků. Budova základní školy se nachází na Jakubském náměstí čp. 56.[39] Základní škola využívá při výuce vlastní školní vzdělávací plán pojmenovaný Zvídavá a tvořivá škola. V rámci něj je vyučován cizí jazyk – angličtina – až od třetího ročníku – v ostatních školách běžně od druhého ročníku.

V ulici Horní čp. 3 sídlí mateřská škola, která se skládá ze čtyř tříd s celkovou kapacitou 74 dětí. Ve školním roce 2011/2012 byla tato kapacita zcela naplněna.[39]

Doplňující funkci má školní družina při základní škole, která sídlí rovněž v její budově. Dělí se do dvou oddělení. Ve školním roce 2011/2012 byla obě oddělení zcela naplněna, navštěvovalo je dohromady 50 žáků. Školní družina má za cíl nabízet dětem rovněž zájmové aktivity a kroužky či další aktivity, kterých se mohou účastnit i jejich rodiče. Školní vzdělávací program školní družiny je postaven na tematických měsíčních celcích.[39]

Pro přípravu pokrmů škole a školce pak funguje školní jídelna se sídlem v budově základní školy.[39]

Kulturní akce

editovat
  • Místo setkání rockových kapel 70. a 80. let 20. století (Sokolské hřiště) – první ročník konání 1999
  • Víceúčelová hala (rok otevření 2008)
  • Každoroční akce pro děti s názvem Pohádková cesta
  • Každoroční vánoční trhy

Doprava

editovat
 
Nádraží Stařeč

Nedaleko obce je umístěno železniční nádraží Stařeč, kterým probíhá železniční trať č. 241. Obcí prochází cyklistická trasa 5212.

Osobnosti

editovat

Fotogalerie

editovat
  •  
    Kostel svatého Jakuba Staršího
  •  
    Fara
  •  
    Obecní úřad

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 81. 
  5. ↑ a b c d e f DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. Kapitola Starč, s. 392–403. 
  6. ↑ a b c d e Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 
  7. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historie sboru [online]. Stařeč: SDH Stařeč [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Dosluhující vodojem je riziko. Ve Starči shánějí peníze na nový. Třebíčský deník. 2020-06-11. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. 
  10. ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  11. ↑ pch. Sokolovnu kupuje obec, využití bude teprve hledat [online]. Horácké noviny, 2016-01-14 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. O víkendu ve Starči předají pamětní plaketu potomkům italských uprchlíků. Třebíčský deník [online]. VLP, 2011-11-07 [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ MAHEL, Luděk. Rodina italských vysídlenců se navždy zapsala do historie Starče. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-12 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ MAHEL, Luděk. Hasiči ve Starči mají novou zbrojnici. Podívejte se. trebicsky.denik.cz. 2019-05-18. Dostupné online [cit. 2019-05-29]. 
  15. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Panika kvůli sociálním bytům. Lidé ve Starči se bouří. Třebíčský deník. 2020-02-04. Dostupné online [cit. 2020-02-06]. 
  16. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Sociální byty ve Starči? Problematické nájemníky nechceme, zní od místních. Třebíčský deník. 2020-02-17. Dostupné online [cit. 2020-02-25]. 
  17. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Stařeč: V místě bývalého lihovaru teď budou bydlet lidi. Třebíčský deník. 2021-05-07. Dostupné online [cit. 2021-05-27]. 
  18. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 289. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  33. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  34. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  35. ↑ a b DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Starč, s. 393. 
  36. ↑ Třebický okres. Kapitola Starč, s. 394.
  37. ↑ MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Řidič o silvestrovské noci srazil z mostu cennou barokní sochu. trebicsky.denik.cz. 2019-01-02. Dostupné online [cit. 2019-02-27]. 
  38. ↑ KRČMÁŘ, Milan. OBRAZEM: Svatý Josífek ze Starče se vrátil domů, po sedmdesáti letech. Třebíčský deník. 2022-05-05. Dostupné online [cit. 2022-07-17]. 
  39. ↑ a b c d e ZŠ a MŠ Stařeč. Základní a Mateřská škola Stařeč [online]. zsstarec.cz, 2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné online. 

Literatura a periodika

editovat
  • DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Starč, s. 392–403. 
  • ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč: SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. Kapitola Stařeč, s. 129–131. 
  • Petr Jokeš, Farní organizace na středověké západní Moravě, Brno 2011, s. 89

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stařeč&oldid=24321046“