Stanislav Bělehrádek
Stanislav Bělehrádek (* 10. prosince 1943, Rozseč nad Kunštátem[1]) je český technik a politik KDU-ČSL, po sametové revoluci poslanec České národní rady, v 90. letech člen Poslanecké sněmovny a ministr vlády ČR, pak předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a senátor.
| Ing. Stanislav Bělehrádek | |
|---|---|
 | |
| ministr pro hospodářskou soutěž ČR | |
| Ve funkci: 31. října 1992 – 4. července 1996 | |
| Předseda vlády | Václav Klaus |
| ministr bez portfeje ČR | |
| Ve funkci: 2. července 1992 – 30. října 1992 | |
| Předseda vlády | Václav Klaus |
| 2. senátor za obvod č. 49 – Blansko | |
| Ve funkci: 21. listopadu 1998 – 21. listopadu 2004 | |
| Předchůdce | Libor Pavlů |
| Nástupce | Vlastimil Sehnal |
| poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
| Ve funkci: 1. ledna 1993 – 1. listopadu 1996 | |
| poslanec České národní rady | |
| Ve funkci: 7. června 1990 – 31. prosince 1992 | |
| zastupitel obce Rozseč nad Kunštátem | |
| Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 19. listopadu 1998 | |
| Ve funkci: 21. října 2006 – 21. října 2010 | |
| 1. předseda ÚOHS | |
| Ve funkci: 1991 – 1998 | |
| Nástupce | Josef Bednář |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KDU-ČSL (od 1967) |
| Narození | 10. prosince 1943 (80 let) Rozseč nad Kunštátem  Protektorát Čechy a Morava |
| Příbuzní | Jiří Bělehrádek (sourozenec) |
| Alma mater | VUT Brno |
| Profese | politik a technik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatV roce 1967 absolvoval Vysoké učení technické v Brně (Strojní fakulta). Působil nejprve jako vývojový pracovník v podniku Minerva Boskovice. V období let 1975–1985 byl vedoucím technického oddělení v podniku Karborundum Kunštát, pak do roku 1989 působil ve funkci vedoucího pracovníka nezemědělské činnosti v JZD Lysice.[2] V roce 1967 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL). V roce 1969 se stal nejmladším předsedou Okresního výboru ČSL v Československu. V roce 1987 pak dosáhl postu místopředsedy Krajského výboru ČSL a člen Ústředního výboru Československé strany lidové. Za tuto stranu byl od roku 1981 poslancem jihomoravského krajského národního výboru, od roku 1986 i členem rady KNV a angažoval se i na celostátní politické úrovni coby tajemník klubu poslanců ČSL ve Federálním shromáždění a ČNR. 13. prosince 1989 se stal místopředsedou jihomoravského KNV pro oblast školství, zdravotnictví a kulturu a od února 1990 1. místopředsedou KNV pro plán a rozpočet, kterým byl až do zániku krajských národních výborů v závěru roku 1990.[3][4]
Po sametové revoluci pokračoval i jeho vzestup v ČSL. V únoru 1990 se stal předsedou jihomoravské organizace strany.[4] Ve volbách v roce 1990[5] a opětovně ve volbách v roce 1992 byl zvolen za KDU-ČSL do České národní rady (volební obvod Jihomoravský kraj).[6][7] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde setrval do konce funkčního období a ve volbách v roce 1996 poslanecký mandát obhájil. V dolní komoře parlamentu setrval jen do listopadu 1996.[8]
Zároveň tehdy zastával vládní posty. V první vládě Václava Klause byl nejprve několik měsíců ministrem bez portfeje ČR, pak od října 1992 do roku 1996 ministrem pro hospodářskou soutěž.[9][10] Po transformaci tohoto ministerstva na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se stal jeho předsedou, kterým byl až do roku 1998. Kvůli výkonu této pozice rezignoval na podzim 1996 na poslanecký mandát.[11]
V letech 1994-2000 byl předsedou OV KDU-ČSL v Blansku a od roku 1993 i předsedou Moravskoslezské zemské organizace KDU-ČSL.[4] 7. sjezd KDU-ČSL v roce 1995 ho zvolil za jednoho ze tří místopředsedů strany.[12]
V senátních volbách roku 1998 byl zvolen členem horní komory českého parlamentu za senátní obvod č. 49 – Blansko, coby kandidát KDU-ČSL.[13][14] V roce 2004 poté, co již skončil jako senátor, se stal členem dozorčí rady firmy Český Telecom.[2]
Angažoval se i v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen za KDU-ČSL do zastupitelstva obce Rozseč nad Kunštátem. Opětovně byl zvolen v komunálních volbách roku 2006. Uvádí se jako důchodce.[15]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Bělehrádek Stanislav [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Výsledky řádné valné hromady Českého Telecomu [online]. itpoint.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
- ↑ Významní rodáci, čestní občané a osobnosti spjaté s obcí [online]. rozsec.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-20.
- ↑ a b c Vánoční příloha – Bývalý ministr zvažuje návrat do politiky [online]. boskovicko.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-20.
- ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 8. – 9.6.1990 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. – 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Bělehrádek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Vláda Václava Klause I. (02.07.1992 – 04.07.1996) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1450.
- ↑ Volby 2006 [online]. boskovicko.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-09.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1437.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 13.11. – 14.11.1998 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1440.
- ↑ Počet obyvatel: 512 Osoba: Stanislav Bělehrádek [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
