Stefan Lochner

Stefan Lochner
Stefan Lochner
Narození	1410; Meersburg
Úmrtí	1451 (ve věku 40–41 let); Kolín nad Rýnem
Příčina úmrtí	mor
Povolání	malíř a iluminátor
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Stefan Lochner, též Stephan Lochner nebo Meister Stephan (kolem roku 1400 až 1410, Meersburg am Bodensee – 1451, Kolín nad Rýnem, jako oběť morové epidemie) byl německý gotický malíř, nejvýznamnější zástupce Kolínské malířské školy.

Život

Údaje o Lochnerově životě byly zčásti zničeny při francouzské okupaci Kolína. Předpokládá se, že pocházel z Meersburgu u Bodamského jezera, neboť zde při morové epidemii roku 1451 zemřeli jeho rodiče. Ve dvou dokumentech z roku 1444 a 1448 je uváděn jako Stefan Lochner od Bodamského jezera. Albrecht Dürer ve svém deníku z roku 1520 zmiňuje oltářní obraz Tří králů (Dreikönigsaltar) v Kolíně nad Rýnem, jehož autorem je Meister Stephan.

Lochner se patrně školil ve Vlámsku a mohl být žákem Roberta Campina nebo pracoval v dílně Jana van Eycka. O jeho příchodu do Kolína existují údaje z roku 1442, kdy dostal zakázku na výzdobu města v souvislosti s návštěvou císaře Fridricha III. Habsburského. V té době již byl mistrem a připadla mu hlavní úloha vytvořit oltář pro Kolínský dóm. Z roku 1442 jsou záznamy o Lochnerově koupi domu a svatbě s Lysbeth (žádné údaje o dětech). Roku 1444 koupil dva další domy a vzal si půjčku, roku 1447 byl členy malířského cechu zvolen radním (mj. to znamená, že byl občanem města nejméně o deset let dříve, roku 1437). Po roce 1447 měl finanční problémy (další půjčka 1448) a proto jeho hlavní díla patrně vznikla před tímto datem.

Stefan Lochner byl znovu zvolen do Rady města roku 1450, ale onemocněl a patrně zemřel v zimě 1450-51 během epidemie moru. Roku 1451 již neměl kdo převzít majetek jeho zemřelých rodičů a Lochnerův dům v Kolíně byl na prodej roku 1452.

Dílo

Stefan Lochner, Oltář Kolínského dómu

Stefan Lochner, Madona v růžové besídce

Žádné z Lochnerových děl není podepsáno a identifikace Lochnera s dříve uváděným tzv. Dombild Meister je nepřímá. Stejně tak nepanuje shoda o jeho autorském podílu a práci jeho dílenských spolupracovníků u děl, která jsou mu připisována na základě historiografické srovnávací analýzy.

Do roku 1420 ovlivňoval kolínskou malbu Mistr Svaté Veroniky a Lochnerova malba přinesla nový impuls. Malíř ve svých obrazech vytvářel iluzi prostoru a objemu pečlivým znázorněním detailů na pozadí a modelací objemu pomocí barvy. Ve Vlámsku si osvojil techniku olejomalby a užíval drahé pigmenty jako ultramarin a jasné a zářící barvy, zejména červeň, zeleň a modř. Zlepšil také znázornění lidské pleti užitím olověné běloby, která dodala světlým tónům porcelánovou průsvitnost. Při znázornění detailů ozdob na obrazech a modelaci objemu užíval techniky typické pro zlatnické práce (šrafování) a existuje domněnka, že se původně vyškolil jako zlatník.

Znal perspektivu, ale jeho modelace prostoru je často mělká a končí jednotným zlaceným pozadím. Proto je považován za posledního mistra Internacionální gotiky před nástupem renesance v Německu.

V Lochnerově díle je patrný přímý vliv jeho německých předchůdců (Conrad von Soest, Mistr Svaté Veroniky), ale zejména nizozemských umělců Roberta Campina a Jana van Eycka. Z Eyckových děl (Gentský oltář a Madona u fontány) si Lochner vypůjčil některé motivy a kompoziční prvky, realismus v malbě pozadí, objekty a obleky postav. Z děl německých tvůrců pochází již poněkud zastaralé zlaté pozadí a idealizované podoby postav typické pro dřívější epochu malířství, důraz na barvu a odklon od stínování a lineární perspektivy.

Za jeho mistrovské dílo z pozdního období je považována Madona v růžové besídce.^[1] Dílo je plné symbolů: jablko – překonání prvotního hříchu, anděl s peřím páva – symbol vzkříšení, brož s jednorožcem – panenství, naklonění hlavy Marie a lilie – neposkvrněné početí, koberec jahod – krev Krista i sv. Trojice, růže bez trnů – rajská zahrada. Skryté významy mají také počty andělů (sv. Trojice a čtyři živly).

Lochner přímo ovlivnil své následovníky, kteří použili některé motivy jeho děl. Týká se to Gdaňského oltáře Hanse Memlinga a nejméně dvou děl Rogiera van der Weyden – Oltáře sv. Jana Křtitele (Berlín) a Oltáře Klanění králů (Mnichov).

Známá díla

Kristus trpitel (1430?)
Utrpení dvanácti apoštolů (diptych, 1435-40), Frankfurt, Stadelsches Kunstinstitut
Poslední soud (triptych, 1435), Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem
Ukřižování (před 1439), Germanisches Nationalmuseum, Norimberk
Narození ježíška (kolem 1440)
Svatý Jeroným (1440), North Carolina Museum of Art
Ukřižování (1445), Alte Pinakotek, Mnichov
Představení Krista v chrámu (1445), Calouste Gulbenkian Museum, Lisabon
Sv. František se stigmaty (zadní strana Představení Krista), Calouste Gulbenkian Museum, Lisabon
Představení Krista v chrámu (1447), Hessisches Landesmuseum Darmstadt, Darmstadt
Madona s fialkami (před 1450), Kolumba Museum, Kolín nad Rýnem
Sv. Jan Křtitel, sv. Maří Magdalena (1448-50), Museum Boijmans Van Beuningen, Rotterdam
Oltář Kolínského dómu se svatými patrony města (triptych, kolem 1440), Katedrála svatého Petra, Kolín nad Rýnem
Zvěstování (zadní část triptychu oltáře Kolínského dómu), Katedrála svatého Petra, Kolín nad Rýnem
Triptych s Madonou v Rajské zahradě (1445 – 1450), Wallraf-Richartz-Museum, Kolín nad Rýnem
Madona v růžové besídce (1440-42), Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem
Sv. Ambrož, sv. Augustin, sv. Cecílie s donátorem Heynricusem Zeuwelgyn (1450), Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem
Sv. Marek, sv. Barbora, sv. Lukáš, (1445–50), Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem
Sv. Matouš, sv. Kateřina Alexandrijská, sv. Jan Křtitel (1450), National Gallery, Londýn
Madona korunovaná anděly (1450), Cleveland Museum of Art

Iluminace a kresby

Lochnerovi jsou připisovány tři iluminované rukopisy Knih hodinek (Darmstadt, Berlín, Anholt). Z nich nejznámější je Modlitební kniha Stephana Lochnera z roku 1451 (Gebetbuch des Stephan Lochner)^[2] nyní uložená v Darmstadtu a Berlínská kniha modliteb z roku 1444.

Dvě kresby (British Museum, Londýn, Beaux-Arts, Paříž), původně považované za studie k Lochnerově obrazu, jsou spíše práce některého spolupracovníka z jeho dílny.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stefan Lochner na anglické Wikipedii, Stefan Lochner na německé Wikipedii a Stefan Lochner na francouzské Wikipedii.

↑ Roland Krischel, Stefan Lochner, Die Muttergottes in der Rosenlaube, Seemann, Leipzig, 2006
↑ Woelk M, Staub, K H, Stefan-Lochner-Gebetbuch: 1451, Reichert, Wiesbaden 1996

Literatura

Julien Chapuis: Stefan Lochner. Image Making in Fifteenth-Century Cologne, Turnhout: Brepols Publishers NV 2004, XI + 329 S., 69 Farb-, 225 s/w-Abb., ISBN 978-2-503-50567-1
Zehnder, Frank Günter. Stefan Lochner Meister zu Köln Herkunft – Werke – Wirkung. Cologne: Verlag Locher, 1993. ISBN 978-3-9801-8011-5
Schwingenstein, Christoph, "Lochner, Stephan" in: Neue Deutsche Biographie 15 (1987), S. 2-4
E. Firmenich-Richartz: Lochner, Stephan. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 36, Duncker & Humblot, Leipzig 1893, S. 79–81

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefan Lochner na Wikimedia Commons
Autor Stefan Lochner ve Wikizdrojích
(německy) Stefan Lochner v Deutsche Biographie

[1] Roland Krischel, Stefan Lochner, Die Muttergottes in der Rosenlaube, Seemann, Leipzig, 2006

[2] Woelk M, Staub, K H, Stefan-Lochner-Gebetbuch: 1451, Reichert, Wiesbaden 1996

[1]

[2]

Stefan Lochner
Narození	1410 Meersburg
Úmrtí	1451 (ve věku 40–41 let) Kolín nad Rýnem
Příčina úmrtí	mor
Povolání	malíř a iluminátor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.