Zobrazení zdroje stránky Čína

{{Různé významy|tento=lidové republice}}
{{Polozamčeno}}
{{Infobox - stát
| genitiv = Čínské lidové republiky
| úřední název česky = Čínská lidová republika
| úřední název = &nbsp;'' 中华人民共和国 ''&nbsp;<br />''{{malé|Zhōnghuá rénmín gònghéguó<br />Čung-chua žen-min kung-che-kuo}}''
| vlajka = Flag of the People's Republic of China.svg
| článek o vlajce = Vlajka Čínské lidové republiky
| znak = National Emblem of the People's Republic of China (2).svg
| článek o znaku = Státní znak Čínské lidové republiky
| mapa umístění = CHN orthographic.svg
| popisek mapy = Poloha Číny. Kontrolované území tmavě zeleně, nárokované území světle zeleně.
| rozloha = 9 596 960
| rozlmisto = 4
| procent vody = 2,82
| počet obyvatel = 1 425 745 995
| obyvmisto = 2
| obyvatelé aktuální k = 2023<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Total Population by Country 2023
 | url = https://worldpopulationreview.com/countries
 | datum přístupu = 2023-04-15
 | jazyk = en
}}</ref>
| hustota = 146 obyv.
| hustmisto = 83
| HDI = 0,788
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = střední
| HDI aktuální k = 2022
| HDImísto = 75
| jazyk = [[čínština]] (úřední), [[mongolština]], [[ujgurština]], [[tibetština]], [[čuangština]] a ostatní jazyky
| náboženství = [[čínské lidové náboženství]], [[buddhismus]], [[taoismus]], [[konfucianismus]], [[křesťanství]], [[islám]]
| nejvyšší hora = [[Mount Everest]]
| výška nejvyšší hory = 8&nbsp;849
| státní zřízení = [[Lidová demokracie|lidově demokratická republika]]
| hlavní město = [[Peking]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Si Ťin-pching]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Li Čchiang]]
| článek o hymně = Hymna Čínské lidové republiky
| hymna = I-jung-ťün Ťin-sing-čchü (Pochod dobrovolníků)
| datum vzniku = [[1. říjen|1. října]] [[1949]]
| způsob vzniku = vítězství v&nbsp;občanské válce nad [[Čínská republika (1912-1949)|Čínskou republikou]]
| měna = [[čínský jüan]], ofic. renminbi
| kód měny = CNY
| HDP/ob. = 12 670
| HDP/ob.misto = 70
| HDP aktuální k = 2022
| ison = 156
| iso3 = CHN
| iso2 = CN
| mpz = PRC
| domény = [[.cn]], [[.中國]], [[.中国]]
| předvolba = +86 pevninská Čína<br />+852 Hong Kong<br />+853 Macao
| čas = +8
| soubor hymny = March of the Volunteers instrumental.ogg
}}
'''Čína''' ({{Čínsky|zjednodušené=[[wikt:中国|中国]]|pchin-jin=Zhōngguó|český přepis=Čung-kuo}}), plným názvem '''Čínská lidová republika''' ({{Čínsky|výslovnost=|český přepis=Čung-chua žen-min kung-che-kuo|pchin-jin=Zhōnghuá rénmín gònghéguó|zjednodušené=[[wikt:中华人民共和国|中华人民共和国]]|tradiční=|překlad=}}), zkratkou '''ČLR''' (mezinárodně [[ISO 3166-2:CN|''CN'']]),<ref>{{Citace monografie
 | titul = Jména států a jejich územních částí
 | url = http://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx
 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
 | místo = Praha
 | rok = 2009
 | vydání = 4. rozšířené a přepracované
 | počet stran = 111
 | kapitola = Asie
 | strany = 33–34
 | isbn = 978-80-86918-57-0
 | jazyk = 
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = CN, ISO 3166 Country Codes
 | url = https://www.iso.org/obp/ui/#iso:code:3166:CN
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2018
 | datum přístupu = 2018
 | vydavatel = International Organization for Standardization
 | jazyk = anglicky
}}</ref> je [[stát]] ležící ve [[Východní Asie|východní Asii]]. S&nbsp;1,4&nbsp;miliardy obyvatel je Čína, těsně po [[Indie|Indii]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = N
| jméno = Tomáš Vasilko, Denník
| titul = V Číně klesla populace, lidé mají velmi málo dětí. Je to neskutečný propad, říká demograf
| periodikum = Deník N
| url = https://denikn.cz/1060556/v-cine-klesla-populace-lide-maji-velmi-malo-deti-je-to-neskutecny-propad-rika-demograf/
| datum vydání = 2023-01-20
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-01-20
}}</ref> [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|druhou nejlidnatější zemí světa]], rozloha 9,6&nbsp;milionu km² ji činí [[Seznam států světa podle rozlohy|čtvrtým největším státem]]. Čína se rozkládá napříč pěti [[Časové pásmo|časovými pásmy]] (užívá však jen jedno z nich) a sousedí se 14 zeměmi, což je po [[Rusko|Rusku]] druhý nejvyšší počet na světě. Země se člení na&nbsp;23 [[Provincie v Číně|provincií]],<ref group="p.">Za jednu z provincií je Čínskou lidovou republikou [[de iure]] nárokován ostrov [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|Tchaj-wan]], který je [[de facto]] pod správou [[Tchaj-wan|Čínské republiky]].</ref> pět [[Autonomní oblasti v Číně|autonomních oblastí]], čtyři [[Přímo spravovaná města v Číně|přímo spravovaná města]] ([[Peking]], [[Tchien-ťin]], [[Šanghaj]], [[Čchung-čching]]) a dvě [[Zvláštní administrativní oblasti v Číně|zvláštní administrativní oblastí]] ([[Hongkong]] a [[Macao]]). Hlavním městem Číny je [[Peking]], nejlidnatějším městem je [[Šanghaj]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Top 10 Largest Cities in China, the Most Populous in China
| periodikum = www.chinahighlights.com
| url = https://www.chinahighlights.com/travelguide/top-large-cities.htm
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-22
}}</ref>

Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí [[Žlutá řeka|Žluté řeky]] ve [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížině]], patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období [[2. tisíciletí př. n. l.|2000 let př. n. l.]] Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezce]], a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález [[kompas]]u, [[papír]]u, [[Střelný prach|střelného prachu]] či [[knihtisk]]u. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce [[1912]] k pádu tisíciletého [[Monarchie|monarchického]] systému a vzniku [[Čínská republika (1912–1949)|republiky]], jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny [[Čínská občanská válka|občanskou válkou]] mezi [[Kuomintang|nacionalisty]] a [[Komunistická strana Číny|komunisty]] (od 1927) a [[Druhá čínsko-japonská válka|agresí]] [[Japonsko|Japonska]] (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], ovládli komunisté. Vytvořili [[Totalitarismus|totalitní systém]] s [[Plánovaná ekonomika|centrálně řízenou ekonomikou]]. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. [[Kulturní revoluce|kulturní revolucí]], vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] s&nbsp;právem [[Veto|veta]], když bylo toto postavení odepřeno [[Tchaj-wan|Čínské republice]] čili [[Tchaj-wan|Tchaj-wanu]]) a vojenských (vstup mezi [[Jaderná velmoc|jaderné velmoci]]). Skutečný rozmach však přinesly až [[Čtyři modernizace|ekonomické reformy]] [[Teng Siao-pching]]a započaté roku [[1978]], které v Číně zavedly [[volný trh]]. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst [[Geopolitika|geopolitického]] vlivu a zisk statusu [[supervelmoc]]i. Trauma velmocenského ponížení z [[19. století]] bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské [[kolonie]] na svém území, tedy [[Hongkong]] a [[Macao]]. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou [[Tchaj-wan|Čínské republiky]], která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém [[Vláda jedné strany|vlády jedné strany]] a rysy [[Diktatura|diktatury]].

Stále silnější geopolitické partnerství pojí Čínu s [[Rusko|Ruskem]]. Společně se snaží vytvořit blok, který by oponoval Evropě, [[Spojené státy americké|Spojeným státům]] a jejich asijským spojencům, jako jsou Japonsko a [[Jižní Korea]]. Napětí těchto dvou velkých bloků se někdy označuje za [[Druhá studená válka|druhou studenou válku]]. O možnosti, že by mezi těmito dvěma bloky spadla nová [[železná opona]], se začalo silně diskutovat zejména po [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022]], stejně jako o tom, jak moc jsou zájmy Ruska a Číny v této věci sladěny - čínský vliv byl od 80. let postaven na otevřené globalizované ekonomice a vývozu do západních zemí.

V roce 2012 se Čína stala největší ekonomikou světa z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP) v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]]. Z hlediska nominálního HDP je druhou největší ekonomikou po Spojených státech. Je rovněž druhá na světě dle kritéria [[Seznam zemí podle bohatství|národního bohatství]]. Země je největším světovým výrobcem a vývozcem. Její bohatství však není v čínské společnosti rozloženo rovnoměrně (má mnohem vyšší [[Giniho koeficient|míru ekonomických rozdílů mezi lidmi]] než Evropa) a také při přepočtu svého ekonomického výkonu na obyvatele se tento výkon jeví spíše průměrným - v HDP ([[Parita kupní síly|PPP]]) [[per capita]] je Čína 77. na světě (počítáme-li jen skutečně suverénní státy), přesně na úrovni globálního průměru (v Evropě to odpovídá úrovni [[Severní Makedonie]]). Spojené státy jsou z tohoto hlediska desáté.

Trvale roste vojenská moc Číny. Po USA a Rusku má třetí nejsilnější armádu na světě a druhý nejvyšší obranný rozpočet.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = 2022 Military Strength Ranking | periodikum = Globalfirepower.com | url = https://www.globalfirepower.com/countries-listing.php}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Druhý největší armádní rozpočet na světě roste. Čína na ozbrojené síly vynaloží přes 209 miliard dolarů
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/druhy-nejvetsi-armadni-rozpocet-na-svete-roste-cina-na-ozbrojene-sily-vynalozi_2103050733_tzr}}</ref>

== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Číny}}

=== Prehistorie ===
Původní osídlení Číny náleží mezi nejstarší na světě. [[Archeologie|Archeologické]] nálezy [[Pekingský člověk|''Sinanthropua Pekinensis'']] dokazují osídlení již před půl miliónem let.<ref name=":1">{{Citace monografie
 | titul = Universum, všeobecná encyklopedie. 2. díl
 | vydavatel = Odeon, Euromedia Group
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | vydání = 1
 | počet stran = 655
 | kapitola = 
 | strany = 262, 263
 | isbn = 80-207-1062-0
}}</ref>

=== Vlády dynastií ===
[[Soubor:Chinesische-mauer.jpg|náhled|vlevo|[[Velká čínská zeď]] chránila Čínu před nájezdy nomádů ze severu]]
[[Soubor:Along the River During the Qingming Festival (detail of original).jpg|náhled|[[Kchaj-feng]], hlavní město [[dynastie Sung]], na obrazu z 12.&nbsp;století od [[Čang Ce-tuan]]a]]
[[Soubor:Zhengding Tianning Si Lingxiao Ta 2013.08.31 17-27-12.jpg|náhled|Pagoda Ling-siao z 11. století]]
[[Soubor:Gugong.jpg|náhled|Císařský palác v [[Zakázané město|Zakázaném městě]] z období vlády dynastie Ming]]
Dynastie [[Sia]] je považována za první čínskou vládnoucí [[Dynastie|dynastii]].<ref name=":1" /> [[Šang]] je první historicky doložená čínská dynastie. Vládla v 17. až 16. století před naším letopočtem. Byly již používány písmo a kalendář.<ref name=":2">{{Citace monografie
 | titul = Merriam-Webster's Geographical Dictionary
 | vydavatel = Merriam-Webster, Incorporporated, Publishers
 | místo = Springfield, Massachusetts, U. S. A.
 | rok = 1997
 | vydání = 3
 | počet stran = 1361
 | strany = 247
 | isbn = 0-87779-546-0
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/merriamwebstersg1998merr
}}</ref>

[[Dynastie Čou]] vládnoucí v 11. až 8. století před naším letopočtem již ovládala a spravovala rozsáhlé území od řeky [[Jang-c’-ťiang]] až po [[Velká čínská zeď|Velkou čínskou zeď]].<ref name=":2" /> Čouské období se dělí na Západní a Východní Čou. V&nbsp;období Východního Čou se vládnoucí král přesunul na místo moderního [[Si-an]]u. Postupně moc čouského krále zeslábla. V&nbsp;8.&nbsp;až 5.&nbsp;století př. n. l. následovalo [[období Jar a podzimů]], kdy si vládci údělných států rozdělili zemi mezi sebou. Poté se v&nbsp;[[období válčících států]] utkalo několik silných států v&nbsp;boji o vládu nad Čínou. V&nbsp;něm zvítězila [[dynastie Čchin]], ovládající region kolem původní čouské metropole.

Vláda [[dynastie Čchin]] přinesla sjednocení území pod silně [[Centralizace|centralizovanou]] vládu. V&nbsp;tomto období, 220 let před naším letopočtem, byla vystavěna [[Velká čínská zeď]], postaven [[Zavlažování|zavodňovací systém]], proběhla reforma písma a byly sjednoceny míry a váhy.<ref name=":1" />

Ze zmatků následujících po pádu říše Čchin se zrodila [[říše Chan]], když [[Liou Pang]], jeden z vůdců protičchingských povstalců, opětovně sjednotil Čínu a roku [[202&nbsp;př. n. l.]] se prohlásil císařem. [[Dynastie Chan]] je považována za jednu z nejmocnějších dynastií v celé čínské historii. V tomto období, 220 až 206 před naším letopočtem, došlo k rozvoji obchodu a kultury.<ref name=":1" /> Technické znalosti zahrnovaly používání [[papír]]u a [[porcelán]]u. Dynastie Chan navázala na předchozí vojenskou expanzi dynastie Čchin. Došlo k prvním kontaktům se [[Západ]]em, s [[Římané|Římany]].<ref name=":2" />

V průběhu 1. století našeho letopočtu se z [[Indie]] do Číny rozšířil [[buddhismus]].<ref name=":2" /> V [[období tří říší]] (220-265) se Čína nejprve rozpadla na tři státy a později se roztříštěnost ještě zvýšila.<ref name=":1" /> Tradičně je toto období vymezeno rokem 220 n. l., kdy oficiálně vznikl stát [[Říše Wej|Wej]], a rokem 280, kdy [[Říše Ťin (265-420)|říše Ťin]] dobyla stát [[Království Wu|Wu]].

Za [[dynastie Suej]], na přelomu 6. a 7. století, došlo k opětovnému sjednocení země. Za následující [[dynastie Tchang]], 618 až 907, nastal „[[zlatý věk]]“ v&nbsp;oblasti umění a literatury.<ref name=":2" /> Čína se v tomto období stala nejvýznamnějším státem v Asii. Byl vynalezen [[knihtisk]]. Politicky Čína navázala kontakty s [[Japonsko|Japonskem]] a zeměmi [[Jižní Asie|jižní]] a [[západní Asie]].<ref name=":1" />

V letech 907 až 960, v tzv. období [[Pět dynastií a deset říší|Pěti dynastií a deseti říší]], došlo k dalším válkám a fragmentaci ovládaných území. Následující vláda [[dynastie Sung]] (960-1279) byla naopak obdobím velkých hospodářských a kulturních úspěchů. Došlo k&nbsp;rozvoji [[Manufaktura|manufaktur]], směny a obchodu, významnému rozvoji [[Peněžní trh|peněžního hospodářství]], věd i [[farmakologie]].<ref name=":1" /><ref name=":2" />

Vládu dynastie Sung ukončily v poslední čtvrtině 13. století nájezdy [[Mongolové|Mongolů]]. Mongolové ovládli celou Čínu a jejich říše sahala přes celou Asii až do [[Evropa|Evropy]]. Prvním z vládců mongolské [[dynastie Jüan]] byl [[chán]] [[Kublaj]] (známé jsou jeho kontakty s&nbsp;[[Benátská republika|benátským]] cestovatelem [[Marco Polo|Markem Polem]]).<ref name=":1" /><ref name=":2" />
[[Soubor:Regaining the Provincial Capital of Ruizhou.jpg|náhled|vlevo|[[Povstání tchaj-pchingů]] v letech 1850 až 1864 si vyžádalo přes 20 milionů obětí]]

Krutovláda Mongolů vyvolávala v Číně povstání a za [[dynastie Ming]] (1368-1644) byli Mongolové vyhnáni. Hlavním městem dynastie Ming se stal [[Peking]]. V tomto období došlo k rozvoji námořního obchodu a stavby lodí. Cestovatel [[Čeng Che]] díky tomu prozkoumal [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]], [[Indie|Indii]], [[Arabský poloostrov]] a [[Východní Afrika|východní Afriku]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dreyer
| jméno = Edward L.
| příjmení2 = Stearns
| jméno2 = Peter
| titul = Zheng He: China and the Oceans in the Early Ming Dynasty, 1405-1433
| url = https://books.google.cz/books?id=9BeFQgAACAAJ&dq=isbn:0321084438&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
| vydavatel = Pearson Longman
| počet stran = 238
| isbn = 978-0-321-08443-9
| poznámka = Google-Books-ID: 9BeFQgAACAAJ
| jazyk = en
}}</ref> Zkvalitnilo se též zpracování [[Železo|železa]] a došlo k rozvoji [[Umělecké řemeslo|uměleckých řemesel]].<ref name=":1" /> V&nbsp;[[16.&nbsp;století]] začali do Číny pronikat [[Portugalci|portugalští]] obchodníci a [[misionář]]i, ale jejich vliv byl později výrazně omezen na oblast města a&nbsp;přístavu [[Macao]].<ref name=":2" />
[[Soubor:Qing Empire circa 1820 EN.svg|náhled|[[Vlastní Čína]] (žlutě) a expanze [[Mandžuové|mandžuské]] dynastie [[Říše Čching|Čching]] do roku 1800]]
Poslední dynastií v Číně byla [[Mandžusko|mandžuská]] [[dynastie Čching]]. Vládla v letech 1644 až 1911. První císaři této dynastie obnovili moc a hranice říše jako bývaly za [[dynastie Tchang]].<ref name=":1" /> Čínská říše zahrnovala [[Mandžusko]], [[Mongolsko]], [[Tchaj-wan]] a&nbsp;[[Tibet]].<ref name=":2" /> Císaři dynastie Čhing podporovali vědu a umění. Dlouhé období míru, kdy stoupla životní úroveň obyvatel císařství, bylo zakončeno tzv. [[Opiové války|Opiovou válkou]] (1839-1842) s [[Angličané|Angličany]]. Po porážce musela Čína postoupit [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojenému království Velké Británie a Irska]] město [[Hongkong]], které se stalo britskou korunní kolonií. Následovaly další dvě opiové války a&nbsp;pokles životní úrovně obyvatel. Na konci [[19.&nbsp;století]] se Čína dostala do vojenského konfliktu s [[Japonsko|Japonskem]]. Po několika protimandžuských povstáních byla v&nbsp;roce 1911 dynastie Čching nucena [[Abdikace|abdikovat]] a 29.&nbsp;prosince 1911 byla vyhlášena [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]].<ref name=":1" />

=== Čínská republika ===
{{Podrobně|Čínská republika (1912–1949)}}

==== Čínsko-japonská válka ====
[[Soubor:First pictures of the Japanese occupation of Peiping in China.jpg|náhled|Okupační vojska [[Japonské císařství|Japonského císařství]] vstupují v srpnu 1937 do [[Peking]]u]]
V roce 1931 po tzv. [[Mukdenský incident|Mukdenského Incidentu]] obsadila japonská armáda [[Mandžusko]] a vytvořila zde loutkový stát [[Mandžukuo]], který se stal odrazovým můstkem k japonské invazi do ostatní Číny. [[Incident na mostě Marca Pola]], který byl uměle vyvolán Japonci, se stal záminkou k rozpoutání 8 let trvající [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]] (1937–1945), která je někdy považována za součást [[Druhá světová válka|2. světové války]].

[[Japonská císařská armáda]] se při svém tažení do Číny dopouštěla mnoha [[Japonské válečné zločiny|válečných zločinů]]. Nejvíce vešel ve známost [[Nankingský masakr]] v roce 1937, při kterém japonští vojáci zmasakrovali na 300&nbsp;000 civilistů a válečných zajatců.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Japonci zabili 300 tisíc lidí během šesti týdnů. Čína si připomíná 80 let od Nankingského masakru
 | periodikum = Lidovky.cz
 | odkaz na periodikum = Lidovky.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
 | datum_vydání = 13. prosince 2017
 | url = https://www.lidovky.cz/svet/nankingsky-masakr-20-tisic-znasilneni-a-smrt-300-tisic-cinanu-behem-sesti-tydnu.A171213_100732_ln_zahranici_mha
}}</ref> Zvláštní japonská [[jednotka 731]], která byla umístěna v Mandžusku, prováděla pokusy na lidech. Japonci na obyvatelstvu testovali [[biologická zbraň|biologické zbraně]], například antrax nebo dýmějový mor, kterými se nakazily statisíce Číňanů.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Horší než Mengele: Japonci při pokusech zmasakrovali tisíce lidí
 | periodikum = Česká televize
 | datum_vydání = 13. srpna 2015
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1566801-horsi-nez-mengele-japonci-pri-pokusech-zmasakrovali-tisice-lidi
}}</ref> Celkově si druhá čínsko-japonská válka vyžádala přes 11 milionů obětí.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Před 80 lety rozpoutali Japonci v čínském Nankingu peklo. Masakr dodnes šokuje brutalitou
 | periodikum = Česká televize
 | datum_vydání = 13. prosince 2017
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2331226-pred-80-lety-rozpoutali-japonci-v-cinskem-nankingu-peklo-masakr-dodnes-sokuje
}}</ref>

==== Čínská občanská válka ====
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] v&nbsp;Číně znovu propukla [[Čínská občanská válka|občanská válka]] mezi [[Komunistická strana Číny|Komunistickou stranou Číny]]<ref name="epochatime">{{Citace elektronického periodika
| titul = Devět komentářů ke komunistické straně: Úvod
| periodikum = www2.epochtimes.cz
| url = http://www2.epochtimes.cz/20060311121/Devet-komentaru-ke-komunisticke-strane-Uvod.html
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2019-11-20
}}</ref> (''Kungčchantang'') a tehdy ještě vládnoucími [[Kuomintang|nacionalisty]] (''Kuomintang''). Válka skončila roku 1949 vítězstvím komunistů. Ti pod vedením [[Mao Ce-tung]]a převzali kontrolu nad celou pevninskou Čínou včetně ostrova [[Chaj-nan]]. Příslušníci Kuomintangu byli donuceni se stáhnout na ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a několik menších přilehlých ostrovů, což je území dnešní [[Tchaj-wan|Čínské republiky]]. 1.&nbsp;října 1949 vyhlásil Mao Ce-tung na [[peking]]ském [[náměstí Nebeského klidu]] slovy „Číňané povstali“ Čínskou lidovou republiku.

=== Čínská lidová republika ===
{{Podrobně|Dějiny Čínské lidové republiky}}

==== Vláda Mao Ce-tunga ====
<!--  [[Soubor:Mao proclaiming the establishment of the PRC in 1949.jpg|náhled|vlevo|Mao Ce-tung vyhlašuje ČLR, 1949]]  -->
Období vlády během života [[Mao Ce-tung]]a (1949–1976) dodnes vzbuzuje řadu kontroverzí, hlavně kvůli nesmiřitelné politice vůči odpůrcům, mnohým omylům a až zločinným důsledkům na obyvatelstvu způsobených mj. fanatickým vykládáním [[komunismus|komunistické]] ideologie.<ref name="epochatime" />

Nová vláda okamžitě uzákonila pozemkovou reformu, znárodnila průmyslovou výrobu a započala s&nbsp;vyhlašováním kampaní (programy gramotnosti, očkování, zvýšení kvality zemědělství atd.). Hned po vzniku nového státu v&nbsp;roce 1949 ČLR také formálně anektovala [[Východní Turkestán]] (dnešní [[Sin-ťiang|autonomní oblast Sin-ťiang]]) a v&nbsp;roce 1950 i [[Tibet]] (oficiálně až roku 1951, dnešní [[Tibetská autonomní oblast]]), čímž dokončila opětovné sjednocení území připojením všech separatistických států vzniklých po vyhlášení republiky roku 1912. Komunistická Čína se také zapojila do [[korejská válka|korejské války]] (1950–1953) na straně [[Severní Korea|Severní Koreje]]. V&nbsp;roce 1956 byla vyhlášena pod heslem „Ať rozkvétá sto květů umění, ať soupeří sto škol učení“ [[kampaň Sta květů]], v&nbsp;jejímž rámci byli intelektuálové vyzváni, aby dali kritikou podněty pro další zlepšení země. Když se ale kampaň postupně zvrhla v&nbsp;kritiku vládního režimu, následovala [[kampaň proti pravičákům]] (1957), která odsoudila statisíce lidí, převážně intelektuálů, k&nbsp;smrti nebo k&nbsp;převýchově.

V&nbsp;pokusu dohnat a předehnat Západ byl vyhlášen tzv. [[Velký skok vpřed]] (1958–1960), jenž ale skončil katastrofou – na [[Velký čínský hladomor|hladomor]] zemřelo podle odhadů dokonce více než 30 milionů lidí, a proto z&nbsp;čela KS Číny odstoupil Mao Ce-tung, přestože si i nadále ve straně udržoval velký vliv, a na jeho místo byl zvolen [[Liou Šao-čchi]]. V&nbsp;důsledku ideologické roztržky se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] od roku 1960 byla navíc ČLR odkázána pouze sama na sebe. Roku 1964 byla provedena úspěšná [[Jaderná zbraň|jaderná]] zkouška a ČLR se tak zařadila mezi [[Jaderná velmoc|jaderné mocnosti]].

==== Kulturní revoluce ====
{{podrobně|Kulturní revoluce}}
[[Mao Ce-tung]] upevnil svou moc mezi rolníky přes pozemkovou reformu a také díky popravám mezi 1 a 2 miliony zemědělských hospodářů.<ref>Busky, Donald F. (2002). ''[https://books.google.com/books?id=Q6b0j1VINWgC&printsec=frontcover&source=gbs_navlinks_s#v=onepage&q=&f=false Communism in History and Theory]''. Greenwood Publishing Group. p.11.</ref> Čínská populace se z 550 milionů téměř zdvojnásobila na více než 900 milionů. Ovšem Mao Ce-tungův rozsáhlý projekt ekonomické a sociální reformy, tzv. [[Velký skok vpřed]] mezi lety 1958 a 1961, měl za následek okolo 45 milionů úmrtí, většinou následkem [[Velký čínský hladomor|velkého čínského hladomoru]].<ref>[http://www.independent.co.uk/arts-entertainment/books/news/maos-great-leap-forward-killed-45-million-in-four-years-2081630.html The Independent, Mao's Great Leap Forward 'killed 45 million in four years]</ref>

V&nbsp;roce 1966 Mao Ce-tung inicioval [[Kulturní revoluce|Velkou proletářskou kulturní revoluci]], jež byla postavena na myšlence nepřetržité revoluce a masové demokracie, a měla za cíl vymýtit [[kapitalismus]] uvnitř strany. Hlavním Maovým důvodem pro uskutečnění revoluce však patrně bylo to, že od roku 1959 postupně ztrácel vliv ve vedení strany a tímto způsobem se chtěl zbavit svých ideologických odpůrců a osobních nepřátel. Kampaň byla zaměřena proti [[Čtyři staré|čtyřem přežitkům]] – ''starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům''. Hnací silou Maovy revoluce se stala mládež, která vytvářela tzv. [[rudé gardy]]. Hlavními oběťmi kampaně se stali Liou Šao-čchi a [[Teng Siao-pching]]{{Doplňte zdroj}}, zahraniční diplomaté a veškeré autority vůbec. V&nbsp;důsledku došlo k&nbsp;obrovským škodám na [[Kultura|kulturním]] dědictví (byly páleny knihy, vypleněna muzea a ničeny historické budovy) a země se zmítala v&nbsp;chaosu. Kampaň trvala do roku 1969, ale její výsledky přetrvaly do Maovy smrti v roce 1976 a dále.

[[Soubor:President Richard Nixon and Mao Zedong.jpg|náhled|Mao Ce-tung a americký prezident [[Richard Nixon]] v roce 1972 během americko-čínského sblížení, kdy byly obě země v konfliktu se SSSR]]
V květnu 1984, po 31 měsících intenzivního vyšetřování, ověřování a přehodnocování [[Ústřední výbor Komunistické strany Číny|Ústředním výborem]], jsou počty vztahující se k Velké kulturní revoluci tyto: 4,2 milionu lidí bylo zatčeno a vyšetřováno, 1,7 milionu lidí zemřelo nepřirozenou smrtí, 135 000 lidí bylo označeno za kontrarevolucionáře a popraveno, 237 000 lidí bylo zabito, 7,03 milionu lidí bylo zraněno nebo zmrzačeno při ozbrojených útocích a 71 200 rodin bylo rozbito. Statistiky sestavené ze zdrojů na úrovni krajů uvádějí, že v průběhu revoluce zemřelo 7,73 milionu lidí nepřirozenou smrtí.<ref name="9k">{{Citace elektronické monografie
 | titul = 9 komentářů ke komunistické straně
 | url = http://www.velkaepocha.sk/20060312129/Cast-VII-Historie-zabijeni-Cinske-Komunisticke-strany.html
 | datum přístupu = 2010-11-08
 | kapitola = Část VII, Historie zabíjení Čínské Komunistické strany – OD VELKÉ KULTURNÍ REVOLUCE PŘES MASAKR NA NÁMĚSTÍ TCHIEN-AN-MEN k Falun Gongu
 | vydavatel = The Epoch Times
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20101221124047/http://www.velkaepocha.sk/20060312129/Cast-VII-Historie-zabijeni-Cinske-Komunisticke-strany.html
 | datum archivace = 2010-12-21
 | nedostupné = ano
}}</ref>

Celkově se odhaduje, že Mao Ce-tung je zodpovědný za smrt 40 až 70 milionů lidí prostřednictvím hladu, nucených prací a poprav. Na počátku 50. let byl prakticky v každé čínské vesnici určen pro veřejnou popravu alespoň jeden statkář, ale obvykle několik, což si vyžádalo odhadem 2 až 5 milionů obětí.<ref>{{cite book |last=Feigon |first=Lee |authorlink=Lee Feigon |title=Mao: A Reinterpretation |year=2002 |isbn=978-1-56663-458-8 |publisher=Ivan R. Dee |location=Chicago |ref=harv}}: "By 1952 they had extended land reform throughout the countryside, but in the process somewhere between two and five million landlords had been killed."</ref>

==== Liberalizace ekonomiky ====
Kulturní revoluce skončila až smrtí Mao Ce-tunga. V&nbsp;následném boji o moc neuspěla tzv. [[banda čtyř]], jež měla velký podíl na kulturní revoluci. Byla obviněna z&nbsp;uvedení země do chaosu a všichni členové odsouzeni k&nbsp;vysokým trestům. Do čela státu se dostalo proreformní křídlo KS Číny reprezentované [[Teng Siao-pching]]em, který postupně převzal veškerou moc ve státě. Současně s&nbsp;tím došlo k&nbsp;oteplování vztahů se [[Západ]]em.

V&nbsp;následujících letech proběhly mnohé reformy, díky nímž se hlavně v&nbsp;[[ekonomika|ekonomické]] oblasti země postupně přiblížila více Západu. Zřízeny byly například tzv. „Zvláštní ekonomické zóny“, kde bylo umožněno podnikání západním investorům. Byla ale naopak zavedena [[politika jednoho dítěte]], která ve výsledku přinesla mnohé negativní vlivy, včetně nepoměru mezi pohlavími, stárnutí populace a úbytku pracovní síly.

===== Studentské protesty na náměstí Tchien-an-men =====
Roku 1989 došlo po narůstající nespokojenosti k&nbsp;[[Masakr na náměstí Nebeského klidu|protestům studentů]] proti vládě KS Číny na [[náměstí Nebeského klidu]] v&nbsp;metropoli [[Peking]]u, ty však byly tvrdě potlačeny zásahem armády a uvrhly ČLR do přechodné izolace. K&nbsp;demokratizaci a zavedení [[pluralismus (politická teorie)|pluralitního systému]] nedošlo, komunistické vedení země se však generačně obměnilo a pokračovalo nadále v&nbsp;hospodářských reformách.

==== 90. léta a nové tisíciletí ====
[[Soubor:ForbiddenCity MaoZedongPortrait (pixinn.net).jpg|náhled|Obří portrét [[Mao Ce-tung]]a na bráně Nebeského klidu v Pekingu]]
1. července 1997 byl k&nbsp;Čínské lidové republice připojen [[Hongkong]], dříve pod správou [[Spojené království|Velké Británie]], pod podmínkou „jeden stát, dva systémy“; 20. prosince 1999 bylo pod stejnými podmínkami připojeno [[Macao]], dříve pod správou [[Portugalsko|Portugalska]].

Ve výdajích na [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|ozbrojené síly]] se dostala Čína na druhé místo, hned za Spojené státy, a výrazně začala modernizovat všechny složky armády.

Za administrativy [[Chu Ťin-tchao|Chu Ťin-tchaa]], která vládla od roku 2003, začaly být řešeny problémy zejména v sociální oblasti. Vláda vytvořila koncept s názvem ''Harmonická společnost'', který slibuje fúzi [[Socialismus|socialismu]] a [[demokracie]], podporu střední třídy, vládu práva, a zároveň zahrnuje prvky nového [[konfuciánství]]. Tato administrativa byla vůbec první v historii ČLR, která začala otevřeně podporovat náboženství, a to zejména [[buddhismus]] a [[taoismus]], které vidí jako tradiční součást čínské kultury. Někteří zahraniční pozorovatelé ovšem označují aktivitu čínské vlády za další pokus o namalování falešného obrazu<ref name="konficiuv institut">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Liu
 | jméno = Jenny
 | příjmení2 = Kajínek
 | jméno2 = Milan
 | titul = Konfuciův institut - nový kabát Čínské vlády?
 | url = http://www.velkaepocha.sk/cs/2010031712740/Konfuciuv-institut-novy-kabat-Cinske-vlady.html
 | datum přístupu = 2010-11-08
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100326042704/http://www.velkaepocha.sk/cs/2010031712740/Konfuciuv-institut-novy-kabat-Cinske-vlady.html
 | datum archivace = 2010-03-26
 | nedostupné = ano
}}</ref>, neboť v zemi neustále probíhají masové represe, cenzura informací a zabíjení jako v předchozích obdobích. Pokračují také restrikce proti určitým náboženským skupinám proti nimž trvá takzvaný „boj proti zlým kultům“, který Strana vyhlásila v roce 1999, zasažena jsou veškerá náboženství, která se nepodřizují Straně, tedy [[křesťané]] loajální papeži, [[buddhisté]] loajální dalajlámovi, [[Fa-lun-kung]] loajální k zakladateli Li Chung-č'ovi a podobně, zůstává také sporná otázka [[Tibet]]u.

V roce 2008 byly v Tibetu krvavě potlačeny údajné protičínské demonstrace, různé zdroje poukazovaly na angažování čínské vlády ve vyprovokování a řízení nepokojů.<ref name="Lhasa">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Yulin
 | jméno = Lin
 | titul = Dalajláma říká: vzpoura ve Lhase byla zinscenována čínskou policií
 | url = http://www.velkaepocha.sk/cs/Temy/zinscenovani-nepokoju-v-Lhase.html
 | datum přístupu = 2010-11-08
 | vydavatel = Velká Epocha
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110821222904/http://www.velkaepocha.sk/cs/Temy/zinscenovani-nepokoju-v-Lhase.html
 | datum archivace = 2011-08-21
 | nedostupné = ano
}}</ref> Exilový tibetský duchovní vůdce [[dalajláma]] řekl, že vzpoura ve Lhase byla zinscenována čínskou policií.<ref name="Lhasa" />

Režimem propagovaná „harmonická společnost“ a vláda práva je vzhledem k skutečným událostem v Číně chápána rovněž jako pouhý politický manévr na okrášlení obrazu země. Čínský právník [[Kao Č'-šeng]]<ref name="Kao">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Soubor článků o Kao Č'šengovi
 | url = http://www.velkaepocha.sk/Temy/Gao-Zhisheng.html
 | datum přístupu = 2010-11-08
 | vydavatel = Velká Epocha
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20101029182150/http://www.velkaepocha.sk/Temy/Gao-Zhisheng.html
 | datum archivace = 2010-10-29
 | nedostupné = ano
}}</ref> je stále nezvěstný, prodělal mučení čínskou tajnou policií, o kterém napsal do Sněmovny reprezentantů [[Spojené státy americké|USA]] svoji výpověď.<ref name="Kao2">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Č'-šeng
 | jméno = Kao
 | titul = Černá noc čínského právníka Kao Č'-šenga
 | url = http://www.velkaepocha.sk/200902177091/Cerna-noc-cinskeho-pravnika-Kao-C-senga.html
 | datum přístupu = 2010-11-08
 | vydavatel = Velká Epocha
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110821224738/http://www.velkaepocha.sk/200902177091/Cerna-noc-cinskeho-pravnika-Kao-C-senga.html
 | datum archivace = 2011-08-21
 | nedostupné = ano
}}</ref> Právníci, kteří hájí vládou pronásledované duchovní z řad hnutí [[Fa-lun-kung]], jsou sami pronásledováni.<ref name="pravnici">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Téma – čínští právníci hájí Falun Gong
 | url = http://www.velkaepocha.sk/cs/Temy/cinsti-pravnici-haji-Falun-Gong.html
 | datum přístupu = 2010-11-08
 | vydavatel = Velká Epocha
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110821223209/http://www.velkaepocha.sk/cs/Temy/cinsti-pravnici-haji-Falun-Gong.html
 | datum archivace = 2011-08-21
 | nedostupné = ano
}}</ref>

Nepopiratelný velký ekonomický růst Číny za posledních několik desetiletí je podle znalců vykoupen devastací životního prostředí<ref name="zvedavec">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Král
 | jméno = Richard
 | titul = Čína: Ekologická bomba tiká
 | url = http://www.zvedavec.org/pohledy/2005/11/1403-cina-ekologicka-bomba-tika.htm
 | datum přístupu = 2010-11-08
 | vydavatel = Velká Epocha
}}</ref> a pošlapáváním lidských práv<ref name="amnesty">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Lidská práva v Číně
 | url = http://www.amnesty.cz/category/category.php?id=4
 | datum přístupu = 2010-11-08
 | vydavatel = Amnesty International
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110114212803/http://www.amnesty.cz/category/category.php?id=4
 | datum archivace = 2011-01-14
 | nedostupné = ano
}}</ref>. Skutečná [[demokracie]] a vláda práva, ani [[svoboda projevu]], [[svoboda víry]] a šíření informací není v Číně fakticky povolována<ref name="svoboda">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Feuerberg
 | jméno = Gary
 | titul = Svoboda v Číně
 | url = http://www.velkaepocha.sk/20060523543/Svoboda-v-Cine.html
 | datum přístupu = 2010-11-08
 | vydavatel = The Epoch Times
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> a ani umožněna, přesto že je v čínských zákonech ustavena.

== Státní symboly ==
=== Vlajka ===

{{Podrobně|Vlajka Čínské lidové republiky}}

Čínská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3, v jeho horním rohu je velká žlutá pěticípá hvězda, kterou obklopují čtyři menší žluté hvězdy, pootočené vždy tak, aby jeden jejich cíp směřoval do středu velké hvězdy.

=== Znak ===

{{Podrobně|Státní znak Čínské lidové republiky}}

Čínský státní znak zobrazuje na červeném kruhu zlatou bránu do [[Zakázané město|Zakázaného města]] – Tchien-an-men ([[Brána Nebeského klidu]]) pod pěti zlatými hvězdami přejatými ze státní vlajky. Kruh je ohraničen věncem [[pšenice|pšeničných]] a [[rýže|rýžových]] klasů, v místech, kde se překrývají, je položeno zlaté ozubené kolo a červená opona.

=== Hymna ===

{{Podrobně|Hymna Čínské lidové republiky}}

Čínská hymna je píseň ''Pochod dobrovolníků''. Slova hymny napsal čínský dramatik a básník Tchien Chan na [[Pochod (hudba)|pochodovou]] hudbu skladatele Nie Er.

== Geografie ==
{{viz též|Geografie Číny}}

=== Rozloha a poloha ===
Čína je z hlediska rozlohy třetím největším státem světa (po [[Rusko|Rusku]] a [[Kanada|Kanadě]]). Její povrch činí - při započtení všech území, které si ČLR nárokuje (včetně Tchaj-wanu a několika sporných příhraničních území) - 9 596 960 kilometrů čtverečních. Odečteme-li Tchaj-wan, je rozloha 9 560 772. Při započtení vnitřních vodních ploch a sporných území pak 9 780 000 kilometrů čtverečních, což je maximální uváděná hodnota.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Horálek
| jméno = Adam
| titul = Geografie Číny. Učební materiál pro studenty sinologie
| url = https://cinstina.upol.cz/pluginfile.php/2/course/section/2/Geografie.pdf
| vydavatel = Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého
| místo = Olomouc
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2019-11-23
| isbn = 978-80-244-3839-9
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200410023458/https://cinstina.upol.cz/pluginfile.php/2/course/section/2/Geografie.pdf
| datum archivace = 2020-04-10
| nedostupné = ano
}}</ref>
{| class="wikitable" | align="right" 
|+Rozloha Číny v km<sup>2</sup> <ref name=":3" />
! colspan="4" |'''započítávané plochy'''
!'''rozloha'''
!'''poznámky'''
|-
| colspan="4" |veškerá souš + vnitrozemské vodní plochy
| align="right" |9&nbsp;780&nbsp;000
|
|-
| rowspan="10" |
| colspan="3" |plocha všech jezer a vodních toků
| align="right" |183&nbsp;000
|
|-
| colspan="3" |veškerá souš pod de jure vládou ČLR – tedy včetně Tchaj-wanu i dalších území, jež si ČLR nárokuje (např. v Jihočínském moři, na indicko-čínských hranicích atp.)
| align="right" |9&nbsp;596&nbsp;960
|nejčastěji uváděná rozloha
|-
| rowspan="8" |
| colspan="2" |souš bez sporných území
| align="right" |9&nbsp;502&nbsp;000
|minimální rozloha, se kterou se lze setkat v literatuře
|-
| colspan="2" |veškerá sporná území (bez severního Assámu)
| align="right" |94&nbsp;000
|
|-
| rowspan="5" |
|Tchaj-wan
| align="right" |36&nbsp;188
|
|-
|Hongkong
| align="right" |1&nbsp;098
|
|-
|Macao
| align="right" |28
|
|-
|sporné území severního Ladakhu, které Čína okupuje
| align="right" |30&nbsp;000
|
|-
|další sporná území na hranicích s Indií, Barmou, Kazachstánem i Ruskem
| align="right" |27&nbsp;000
|
|-
| colspan="2" |souš + území pod faktickou kontrolou Číny (všechna nárok. území bez Tchaj-wanu)
| align="right" |9&nbsp;560&nbsp;772
|druhá nejčastěji uváděná rozloha
|}
{| class="wikitable" | align="right" 
|+Rozloha Číny a USA v km<sup>2</sup> dle CIA WORLD FACTBOOK
|-
|
!'''Čína'''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = East Asia/Southeast Asia :: China — The World Factbook - Central Intelligence Agency
| periodikum = www.cia.gov
| vydavatel = 
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html
| datum vydání = &nbsp;2020-09-14
| url archivu = https://web.archive.org/web/20161013030611/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html
| datum přístupu = &nbsp;2020-10-08
| datum archivace = 2016-10-13
| nedostupné = ano
}}</ref>
!'''USA<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = North America :: United States — The World Factbook - Central Intelligence Agency
| periodikum = www.cia.gov
| vydavatel = 
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/us.html
| datum vydání = &nbsp;2020-09-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20181226055200/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/us.html
| datum přístupu = &nbsp;2020-10-08
| datum archivace = 2018-12-26
}}</ref>'''
|-
!celková
| align="right" |9&nbsp;596&nbsp;960
| align="right" |9&nbsp;833&nbsp;517
|-
!souš
| align="right" |9&nbsp;326&nbsp;410
| align="right" |9&nbsp;147&nbsp;593
|-
!vodstvo
| align="right" |270&nbsp;550
| align="right" |685&nbsp;924
|}
[[Soubor:Longji terrace - 03.JPG|náhled|Pěstování rýže v [[Kuang-si]]|alt=]]
[[Soubor:1 mount hua shan china 2011.jpg|náhled|vlevo|[[Chua-šan]] je posvátnou horou [[taoismus|taoismu]]]]
Čínská lidová republika se nalézá ve [[Východní Asie|východní Asii]] při západním pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Od severu k&nbsp;jihu se rozkládá od řeky [[Amur|Chej-lung-ťiang]] (Amur) na 53°&nbsp;s.š. k nejjižnějšímu cípu ostrovů [[Spratlyho ostrovy|Nan-ša]] (Spratlyho ostrovy) na 18°&nbsp;s.š. Spojnice měří kolem 5&nbsp;500&nbsp;km. Od [[Pamír]]u na západě (71°&nbsp;v.d.) po soutok řek [[Amur|Chej-lung-ťiang]] a [[Ussuri]] (135°&nbsp;v.d.) přesahuje spojnice 5&nbsp;200&nbsp;km. Časový rozdíl je více než čtyři hodiny, v celém státě se však používá jednotný čas ([[Koordinovaný světový čas|UTC]]+8). Tradičním evropským označením pro oblast Číny (i Japonska) je „[[dálný východ]]“.

ČLR přímo sousedí se 14 zeměmi. Má suchozemskou hranici o délce 22&nbsp;800&nbsp;km a (spolu s&nbsp;mnohem větším Ruskem) nejvíce sousedů ze všech států světa. Po směru hodinových ručiček jimi jsou [[Indie]] (délka hranice 3&nbsp;380&nbsp;km), [[Pákistán]] (523&nbsp;km), [[Afghánistán]] (76&nbsp;km), [[Tádžikistán]] (414&nbsp;km), [[Kyrgyzstán]] (858&nbsp;km), [[Kazachstán]] (1&nbsp;533&nbsp;km), [[Rusko]] (3&nbsp;645&nbsp;km), [[Mongolsko]] (4&nbsp;677&nbsp;km), [[Severní Korea]] (1&nbsp;416&nbsp;km), [[Vietnam]] (1&nbsp;281&nbsp;km), [[Laos]] (423&nbsp;km), [[Myanmar]] (2&nbsp;185&nbsp;km), [[Bhútán]] (470&nbsp;km) a [[Nepál]] (1&nbsp;236&nbsp;km). Dále moře odděluje Čínu od [[Jižní Korea|Jižní Koreje]], [[Japonsko|Japonska]], [[Tchaj-wan|Čínské republiky]] na Tchaj-wanu, [[Filipíny|Filipín]], [[Brunej]]e, [[Malajsie]] a [[Indonésie]].

ČLR vede spor o pozemní hranici s&nbsp;[[Indie|Indií.]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tisíce vojáků se na indicko-čínské hranici drží v šachu. Hrozí obnovení starého sporu
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidovky.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.lidovky.cz/svet/tisice-vojaku-se-na-indicko-cinske-hranici-drzi-v-sachu-hrozi-rozpoutani-stareho-sporu.A170710_143224_ln_zahranici_ELE
| datum vydání = 2017-07-11
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-11-23
}}</ref> Podobnou rozepři má s&nbsp;[[Tádžikistán]]em.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Tádžikové předají Číně území dvakrát větší než rozloha Prahy
| periodikum = eurozpravy.cz
| vydavatel = 
| url = https://eurozpravy.cz/zahranicni/asie-a-australie/21124-tadzikove-predaji-cine-uzemi-dvakrat-vetsi-nez-rozloha-prahy/
| datum vydání = 
| jazyk = cs
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191123101647/https://eurozpravy.cz/zahranicni/asie-a-australie/21124-tadzikove-predaji-cine-uzemi-dvakrat-vetsi-nez-rozloha-prahy/
| datum přístupu = 2019-11-23
| datum archivace = 2019-11-23
}}</ref> Rovněž krátký úsek hranice s&nbsp;[[Severní Korea|KLDR]] není určen. Pohraniční spory s&nbsp;[[Rusko|Ruskem]] byly urovnány v&nbsp;roce 2008.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Rusko a Čína si konečně vyjasnily spory o společnou hranici
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1447468-rusko-a-cina-si-konecne-vyjasnily-spory-o-spolecnou-hranici
| datum vydání = 
| jazyk = cs
| url archivu = 
| datum přístupu = 2019-11-23
}}</ref>

[[Soubor:1 li jiang guilin yangshuo 2011.jpg|náhled|[[Jihočínská krasová oblast]]]]
Na východě a na jihu omývají čínské území moře. Po směru hodinových ručiček je to [[Pochajský záliv]], který je považován za čínské kontinentální moře, dále pak [[Žluté moře|Žluté]], [[Východočínské moře|Východočínské]] a [[Jihočínské moře]], jež jsou okrajovými moři [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. V&nbsp;teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73&nbsp;milionu&nbsp;km² se nalézá na 5&nbsp;400 ostrovů. Největší z&nbsp;nich o rozloze 36&nbsp;000&nbsp;km² je [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] (ovládán je však [[Tchaj-wan|Čínskou republikou]]), následovaný ostrovem [[Chaj-nan]] (34&nbsp;000&nbsp;km²). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy je souostroví [[Senkaku|Tiao-jü]] nacházející se severně od Tchaj-wanu, přičemž nejvýchodněji leží ostrov [[Čch'-wej]]; ostrovy jsou ovšem pod námořní kontrolou [[Japonsko|Japonska]]. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, jsou označovány jako „ostrovy Jihočínského moře“, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: [[Tung-ša]] ''(Východní písky),'' [[Paracelské ostrovy|Si-ša]] ''(Západní písky),'' [[Čung-ša]] ''(Střední písky)'' a [[Spratlyho ostrovy|Nan-ša]] ''(Jižní písky)''; o oblast se stále vedou rozsáhlé územní spory.

ČLR je zaangažována ve spletitém sporu o ostrovy Nan-ša (Spratlyho ostrovy) s&nbsp;[[Malajsie|Malajsií]], [[Filipíny|Filipínami]], Čínskou republikou, [[Vietnam]]em a [[Brunej]]í a ve sporu o souostroví [[Senkaku|Tiao-jü-tao]] (Senkaku) s [[Japonsko|Japonskem]] a s Čínskou republikou. Dále vede spor o námořní hranici s&nbsp;Vietnamem v&nbsp;[[Tonkinský záliv|Tonkinském zálivu]]. Ostrovy [[Paracelské ostrovy|Si-ša]] (Paracelské ostrovy) jsou obsazené Čínskou lidovou republikou, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Podobná situace je i okolo souostroví [[Prataské ostrovy|Tung-ša]] (Prataské ostrovy) a [[Čung-ša]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čína nemá podle soudu v Haagu nárok na ostrovy v Jihočínském moři
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cina-nema-podle-soudu-v-haagu-narok-na-ostrovy-v-jihocinskem-mori_201607121135_dpihova
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-11-23
}}</ref>

=== Geologie a geomorfologie ===
[[Soubor:Everest North Face toward Base Camp Tibet Luca Galuzzi 2006.jpg|náhled|[[Mount Everest]] z čínské strany]]
Téměř celé území Číny leží na [[Eurasijská deska|Eurasijské litosférické desce]]. Její srážka se sousední [[Australská deska|indoaustralskou deskou]] způsobila [[Alpinské vrásnění|alpinsko-himálajské vrásnění]], které ovlivnilo podobu zejména západu čínského území. Oblast srážky je dosud [[Tektonika|tektonicky]] aktivní ([[Tibetská náhorní plošina]]). Významný [[Zlom|tektonický zlom]] - Severovýchodní zlom - probíhá i napříč Čínou, od řeky [[Ussuri]] až po [[Tři soutěsky (kaňon)|Tři soutěsky]]. Právě na tomto zlomu došlo k masivnímu zemětřesení roku 1976, které si vyžádalo čtvrt milionu obětí.<ref name=":3" /> Největším pohořím Číny (i světa) je [[Himálaj]], tvořící jižní hráz Tibetské náhorní plošiny. Zároveň tvoří přírodní hranici Číny s Indií, Nepálem a Bhútánem. Zde se nachází i nejvyšší hora světa, [[Mount Everest]] (čínsky ''Ču-mu-lang-ma feng'', [[Tibetština|tibetsky]] ''Qomolangma''), jež je hraniční horou mezi Nepálem a Čínou (přesněji její [[Tibetská autonomní oblast|Tibetskou autonomní oblastí]]). Její obvykle udávaná výška je 8849 metrů nad mořem, ta se v čase nicméně stále zvyšuje, neboť tlak indoaustralské desky na eurasijskou trvá a celý Himálaj se nadále zvedá. Everest se stal velkým lákadlem extrémní turistiky, tu se však Čína, pro její negativní dopady na životní prostředí, rozhodla regulovat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výkaly a odpadky. Čína zavřela základní tábor u Mount Everestu pro turisty bez povolení
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/cestovani/cina-mount-everest-tibet-nepal-turiste-omezeni_1902161032_och
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-11-23
}}</ref> V [[Sin-ťiang]]u, v severovýchodním cípu Číny, se naopak nachází [[Turfanská proláklina]], nejníže položené místo v zemi. Dosahuje hloubky až 154 metrů pod hladinou moře a její rozloha činí něco okolo 50 000&nbsp;km². Je rovněž nejsušším a nejteplejším místem Číny (co do extrémních dosažených teplot). Kousek za ní se přitom zdvihají výběžky [[Ťan-šan|Tchien-šanu]], které ji oddělují od [[Džungarská pánev|Džungarské pánve]] na severu a [[Tarimská pánev|Tarimské pánve]] na jihu.

=== Podnebí ===
[[Soubor:蜈支洲岛情人桥与夏季码头 - panoramio.jpg|náhled|[[Chaj-nan]], “čínská Havaj“]]
V severovýchodní Číně bývají studené zimy a horká léta s přiměřeným množstvím srážek. [[Šanghaj]] leží ve východní oblasti střední Číny, má mírné zimy a vysoké množství srážek. Na jihovýchodě je vlhké subtropické podnebí, na západě je podnebí velmi drsné. [[Lhasa]] má velmi studené zimy a málo srážek. Přestože Čína leží jižněji (blíže [[rovník]]u) než Evropa, má v průměru nižší teploty, a to i v nížinných oblastech, což je způsobeno především dvěma bariérami, které zabraňují pronikání teplého vzduchu - na jihovýchodě jsou takovou bariérou Himálaje, na severovýchodě je to tzv. sibiřská anticyklóna (či též sibiřsko-mongolská tlaková výše). Nejvíce počasí v Číně ovlivňují [[monzun]]y (větry vznikající z rozdílu teplot mezi pevninou a oceánem, který vzniká odrazem slunečního svitu od zemského povrchu zpět do atmosféry a naopak jeho pohlcováním vodní masou oceánu). Monzunové proudění přichází na území Číny povětšinou z východního pobřeží, zvláště od Jihočínského moře, a postupem do vnitrozemí slábne. Bariérou, která monzunové proudění při jeho postupu do vnitrozemí povětšinou zastaví, je pohoří [[Cheng-tuan Šan]]. Na jihovýchodě Číny, kde se monzunové proudění nejvíce uplatňuje, rozlišují - jako i v jiných podobných oblastech - především dvě roční období: sucha a dešťů. Na severovýchodě mají vliv i zimní monzuny způsobené sibiřskou anticyklónou, posílenou chladným proudem Oja-šijo v [[Japonské moře|Japonském moři]]. Monzuny mohou být doprovázeny i [[Tropická cyklóna|tajfuny]] (jak v Asii říkají tropickým cyklónám), ale jejich vliv je silný jen na čínských ostrovech či na jihovýchodním pobřeží, před vstupem nad čínskou pevninu se tajfuny většinou rozbijí či ztratí sílu.<ref name=":3" /> Himálaj, sibiřská anticyklóna a monzunové proudění z jihovýchodu Čínu roztínají na dvě části i co do srážek. Klimatologové tak rozlišují aridní (suchou) a humidní (vlhkou) Čínu. Extrémně málo srážek je ve [[Srážkový stín|srážkovém stínu]] Himálají, na jihozápadě. Hranice aridity/humidity ovlivnila i kulturní dějiny, v aridních oblastech se rozvinuly [[pastevec]]ké, [[Kočovnictví|kočovné]] společnosti, zatímco v humidních [[Zemědělství|zemědělské]], usedlé. Hranice vlhkosti je zároveň i hranicí mezi „studenou“ a „teplou“ Čínou. Tradice za hraniční čáru považuje řeku [[Jang-c’-ťiang]]. Velmi dlouho v Číně dokonce platilo pravidlo, že na jih od Jang-c’-ťiang se staví budovy bez vytápění a na sever s vytápěním. Nejvyšší průměrnou teplotu má ostrov [[Chaj-nan]] oddělený od [[Poloostrov Lej-čou|Lejčouského poloostrova]] [[Chajnanský průliv|Chajnanským průlivem]]. Chaj-nan je také nazýván „čínská Havaj“ a je velmi vyhledávanou turistickou destinací. S využitím Köppen-Geigerovy klasifikace lze Čínu rozdělit zejména na čtyři klimatické oblasti - jihovýchod má subtropické klima, jihozápad mírné monzunové klima, severovýchod mírné kontinentální a jihovýchod, ovlivněn silně Himálajemi, pak alpinské chladné. Jen úzký pás pobřeží na jihu a zejména tamní ostrovy lze označit za tropické monzunové.

=== Vodstvo ===
[[Soubor:Cn1202-03.jpg|náhled|[[Jang-c’-ťiang]] v [[Jün-nan]]u]]
Čína je omývána čtyřmi [[Okrajové moře|okrajovými moři]] [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Největším a strategicky nejvýznamnějším mořem při čínském pobřeží je [[Jihočínské moře]]. Ve [[Východočínské moře|Východočínském moři]] leží sporný ostrov Tchaj-wan. [[Kontinentální šelf|Šelfové]] [[Žluté moře]] získalo název podle sprašových usazenin ze [[Žlutá řeka|Žluté řeky]]. Na jeho okraji leží ještě [[Pochajské moře]]. [[Pobřežní moře|Výsostné vody]] ČLR (o něž se nevede spor) mají rozlohu 879 666 kilometrů čtverečních (tedy zhruba pětkrát méně než výsostné vody Japonska). Říční systém lze rozdělit na [[úmoří]] Tichého oceánu, [[Indický oceán|Indického oceánu]], [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] a bezodtokou oblast. 60 procent tohoto systému je odvodňováno do Tichého oceánu (východ). 30 procent je bezodtoká oblast (západ Číny). 10 procent čínských řek spadá do úmoří Indického oceánu (jihozápad). Jedno procento pak teče do Severního ledového oceánu - malá oblast v pohoří [[Altaj]]. Do Tichého oceánu ústí čtyři nejdůležitější čínské řeky: [[Jang-c’-ťiang]] (nejdelší řeka Asie i [[Eurasie]], třetí nejdelší na světě), [[Žlutá řeka]] (''Chuang-che''), hraniční řeka [[Amur]] a [[Perlová řeka]]. Dohromady tyto čtyři řeky odvodňují 40 procent území Číny. Řeky Amur, [[Argun (řeka)|Argun]] a [[Ussuri]] spolu vytvářejí největší říční hranici (hranici mezi dvěma státy tvořenou řekou) na světě. Oddělují území Ruska a Číny. V [[povodí]] [[Jang-c’-ťiang]] se nacházejí dvě největší [[Sladkovodní jezero|sladkovodní jezera]] Číny - [[Tung-tching-chu]] (5000&nbsp;km²) a [[Pcho-jang-chu]] (2700&nbsp;km²). Jejich rozloha ovšem silně kolísá. Největším slanovodním jezerem je [[Kukunor]] v provincii [[Čching-chaj]], často označované za největší čínské jezero vůbec. Jemu však podle čínských vědců hrozí vyschnutí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Největší čínské jezero může do 200 let zcela vyschnout
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=324078&tro375_0_2
| url archivu = https://web.archive.org/web/20070111080406/http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=324078&tro375_0_2
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| odkaz na vydavatele = Economia
| datum přístupu = 2007-01-05
| datum archivace = 2007-01-11
| nedostupné = ano
}}</ref>

== Administrativní členění ==
[[Soubor:Správní dělení ČLR.PNG|náhled|Administrativní dělení Čínské lidové republiky a území jí nárokovaná]]
{{Podrobně|Administrativní členění Čínské lidové republiky}}

Čínská lidová republika má vícestupňový správní systém. Na nejvyšší úrovní stojí [[Provincie v Číně|provincie]] (省, ''shěng'', ''šeng''). [[Vláda Čínské lidové republiky|Vláda ČLR]] jich kontroluje 22, ostrov [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|Tchaj-wan]] je vládou ČLR sice považován za další provincii, ale fakticky nad ním nemá žádnou moc. Mimo provincií je v&nbsp;ČLR pět [[Autonomní oblasti v Čínské lidové republice|autonomních oblastí]] (自治区, ''zìzhìqū'', ''c'-č'-čchü'') zahrnujících území obydlené z&nbsp;velké části příslušníky národnostních menšin, čtyři ústřední vládou [[Přímo spravovaná města Čínské lidové republiky|přímo spravovaná města]] (直辖市, ''zhíxiáshì'', ''č'-sia-š''') a dvě [[Zvláštní správní oblasti v Čínské lidové republice|zvláštní správní oblasti]] (特别行政区, ''tèbié xíngzhèngqū'', ''tche-pie sing-čeng-čchü'') těšící se velké míře autonomie.

Dále jsou provincie a autonomní oblasti rozděleny na autonomní prefektury, okresy, autonomní okresy a města, a ty dále na města a obce včetně měst a obcí etnických menšin.

Přehled provincií Čínské lidové republiky:
{| class="wikitable"
! width=160px | Český název
! width=160px | Čínský název<br />(přepis [[pchin-jin]])
! width=170px | Status
|-
| [[An-chuej]] || 安徽 (''Ānhuǐ'') || provincie
|-
| [[Če-ťiang]] || 浙江 (''Zhèjiāng'') || provincie
|-
| [[Čching-chaj]] || 青海 (''Qīnghǎi'') || provincie
|-
| [[Čchung-čching]] || 重庆 (''Chóngqìng'') || přímo spravované město
|-
| [[Fu-ťien]] || 福建 (''Fújiàn'') || provincie
|-
| [[Hongkong]] || 香港 (''Xiānggǎng'') || zvláštní správní oblast (ZSO)
|-
| [[Chaj-nan]] || 海南 (''Hǎinán'') || provincie
|-
| [[Che-nan]] || 河南 (''Hénán'') || provincie
|-
| [[Che-pej]] || 河北 (''Héběi'') || provincie
|-
| [[Chej-lung-ťiang]] || 黑龙江 (''Hēilóngjiāng'') || provincie
|-
| [[Chu-nan]] || 湖南 (''Húnán'') || provincie
|-
| [[Chu-pej]] || 湖北 (''Húběi'') || provincie
|-
| [[Jün-nan]] || 云南 (''Yúnnán'') || provincie
|-
| [[Kan-su]] || 甘肃 (''Gānsù'') || provincie
|-
| [[Kuang-si]] || 广西 (''Guǎngxī'') || autonomní oblast (AO)
|-
| [[Kuang-tung]] || 广东 (''Guǎngdōng'') || provincie
|-
| [[Kuej-čou]] || 贵州 (''Guìzhōu'') || provincie
|-
| [[Liao-ning]] || 辽宁 (''Liáoníng'') || provincie
|-
| [[Macao]] || 澳門 (''Àomén'') || zvláštní správní oblast (ZSO)
|-
| [[Ning-sia]] || 宁夏 (''Níngxià'') || autonomní oblast (AO)
|-
| [[Peking]] || 北京 (''Běijīng'') || přímo spravované město
|-
| [[S’-čchuan]] || 四川 (''Sìchuān'') || provincie
|-
| [[Sin-ťiang]] || 新疆 (''Xīnjiāng'') || autonomní oblast (AO)
|-
| [[Šan-si]] || 山西 (''Shānxī'') || provincie
|-
| [[Šan-tung]] || 山东 (''Shāndōng'') || provincie
|-
| [[Šanghaj]] || 上海 (''Shànghǎi'') || přímo spravované město
|-
| [[Šen-si]] || 陝西 (''Shǎnxī'') || provincie
|-
| '''''[[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|Tchaj-wan]]'''''<ref group="p.">Čínská lidová republika považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá.</ref> || 台湾 (''Táiwān'') || provincie
|-
| [[Tchien-ťin]] || 天津 (''Tiānjīn'') || přímo spravované město
|-
| [[Tibetská autonomní oblast|Tibet]] || 西藏 (''Xīzàng'') || autonomní oblast (AO)
|-
| [[Ťi-lin]] || 吉林 (''Jílín'') || provincie
|-
| [[Ťiang-si]] || 江西 (''Jiāngxī'') || provincie
|-
| [[Ťiang-su]] || 江苏 (''Jiāngsū'') || provincie
|-
| [[Vnitřní Mongolsko]] || 内蒙古 (''Nèi Měnggǔ'') || autonomní oblast (AO)
|}

=== Města s více než 10 miliony obyvatel ===
{{Podrobně|Seznam největších měst v Číně}}
<gallery>
Soubor:Shanghai Skyline, Dec2014.jpg|[[Šanghaj]] ([[Pchu-tung]]), 24,2&nbsp;mil.
Soubor:View of Beijing.jpg|[[Peking]], 21,7 mil.
Soubor:炫彩津门99海河夜景.jpg|[[Tchien-ťin]], 15,6 mil.
Soubor:Guangzhou dusk panorama.jpg|[[Kanton (Čína)|Kanton]], 14,5 mil.
Soubor:锦江夜景.jpg|[[Čcheng-tu]], 14,4 mil.
Soubor:Civic Center, Shenzhen Lianhuashan Park (2018.9) Daytime.jpg|[[Šen-čen]], 12,5 mil.
Soubor:WuhanSkyline.jpg|[[Wu-chan]], 10,6 mil.
</gallery>

== Politický systém ==
{{viz též|Politický systém Číny}}
[[Soubor:Mao Zhou Zhu.jpg|náhled|Představitelé první generace vůdců (zleva) [[Čou En-laj]], [[Mao Ce-tung]] a [[Ču Te]]. Tato generace zvítězila v [[Čínská občanská válka|občanské válce]] a založila Čínskou lidovou republiku]]
[[Soubor:20041120-1 bushchinamtg-1-515h.jpg|náhled|Čínský prezident [[Chu Ťin-tchao]] a americký prezident [[George W. Bush]] na summitu států [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]] v roce 2004]]
[[Soubor:BRICS heads of state and government hold hands ahead of the 2014 G-20 summit in Brisbane, Australia (Agencia Brasil).jpg|náhled|Čínský prezident [[Si Ťin-pching]] na setkání představitelů států [[BRICS]], 15. listopadu 2014]]
Čínská lidová republika je totalitní režim pod vedením [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]]. Od roku 1949 do současnosti se v&nbsp;jejím čele vystřídalo pět „generací vůdců“ a šest „nejvyšších vůdců“ (nejvyšší vůdce, anglicky ''paramount leader'', je zvýrazněn):

* ''První generace''
** '''[[Mao Ce-tung]]''', [[Předseda Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny|předseda Ústřední vojenské komise]] 1936–1976 (v letech 1949–1954 jako předseda Lidové revoluční vojenské rady), [[Předseda ústředního výboru Komunistické strany Číny|předseda strany]] 1943–1976, [[nejvyšší vůdce]] 1949–1976, [[Seznam hlav Čínské lidové republiky|hlava státu]] (jako předseda ústřední lidové vlády) 1949–1954, [[Prezident Čínské lidové republiky|prezident]] 1954–1959
** [[Čou En-laj]], [[Předseda Státní rady Čínské lidové republiky|předseda vlády]] 1949–1976
** [[Ču Te]], [[předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců]] (předseda parlamentu) 1959–1976 (současně hlava státu, 1975–1976)
** [[Liou Šao-čchi]], předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (předseda parlamentu) 1954–1959, prezident 1959–1968
* ''Druhá generace''
** '''[[Chua Kuo-feng]]''', nejvyšší vůdce 1976–1978, předseda vlády 1976–1980, předseda strany 1976–1981, předseda Ústřední vojenské komise 1976–1981
** '''[[Teng Siao-pching]]''', nejvyšší vůdce 1978–1989, předseda Ústřední vojenské komise 1981–1989
** [[Čao C'-jang]], předseda vlády 1980–1987, generální tajemník strany 1987–1989
** [[Chu Jao-pang]], generální tajemník strany 1981–1987 (do 1982 jako předseda strany)
* ''Třetí generace'' (vzešlá z ředitelů státních podniků vzdělaných v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]])
** '''[[Ťiang Ce-min]]''', nejvyšší vůdce a generální tajemník strany 1989–2002, předseda Ústřední vojenské komise 1989–2004, prezident 1993–2003
** [[Li Pcheng]], předseda vlády 1987–1998
** [[Ču Žung-ťi]], předseda vlády 1998–2003
* ''Čtvrtá generace'', technokratická
** '''[[Chu Ťin-tchao]]''', nejvyšší vůdce a generální tajemník strany 2002–2012, prezident 2003–2013, předseda Ústřední vojenské komise 2004–2012
** [[Wen Ťia-pao]], předseda vlády od 2003–2013
* ''Pátá generace''
** '''[[Si Ťin-pching]]''', nejvyšší vůdce, generální tajemník strany a předseda Ústřední vojenské komise od 2012, prezident od 2013
** [[Li Kche-čchiang]], předseda vlády 2013–2023
** [[Li Čchiang]], předseda vlády od 2023

''Poznámka'': Kromě [[Teng Siao-pching]]a zastával nejvyšší vůdce vždy funkci formálního vůdce strany (do 1982 jako předseda strany, pak jako generální tajemník strany). Od roku 1993 je zvykem, že nejvyšší vůdce zastáva rovněž funkci prezidenta (kromě krátkych přechodných období), i když úřad prezidenta (poprvé zřízen v roce 1954, v letech 1968–1975 neobsazen a v letech 1975–1982 dočasně zrušen) má podle ústavy pouze ceremoniální charakter.

=== Čtyři základní principy ===
Základním pilířem politického systému Čínské lidové republiky jsou čtyři nezpochybnitelná dogmata, která jsou od roku 1982 součástí Ústavy ČLR a vytvářejí rámec pro čínský právní řád:
# Musíme zachovat cestu socialismu (必须坚持社会主义道路)
# Musíme zachovat demokratickou diktaturu lidu (必须坚持人民民主专政) (původně diktaturu proletariátu 无产阶级专政)
# Musíme zachovat vedoucí úlohu komunistické strany (必须坚持共产党的领导)
# Musíme zachovat marxismus-leninismus a Mao Ce-tungovo myšlení (必须坚持马列主义、毛泽东思想) jako vůdčí ideu strany a státu
Tyto principy ve svých projevech často uvádí generální tajemník [[Si Ťin-pching]] a je zřejmé, že v nejvyšším vedení KS Číny znovu panuje přesvědčení, že ideologie je důležitější než ekonomická základna.<ref>[https://sinopsis.cz/sinopis/ctyri-zakladni-principy/ Čtyři základní principy, Sinopsis]</ref>

=== Zahraniční politika ===
{{Podrobně|Zahraniční vztahy Číny}}
[[Soubor:SCO (orthographic projection).svg|náhled|[[Šanghajská organizace pro spolupráci]]:<br />{{legenda|#346733|Členové}} {{legenda|#000080|Pozorovatelé}} {{legenda|#800080|Partnerský dialog}} {{legenda|#00A0A0|Zájemci o pozorování}} {{legenda|#00FF00|Sporná území}}]]
ČLR má diplomatické vztahy se 175 zeměmi a udržuje velvyslanectví ve 162 z nich. Její [[legitimita]] je zpochybňována [[Tchaj-wan|Čínskou republikou]] a několika dalšími zeměmi; jde tedy o největší a nejlidnatější [[Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním|stát s omezeným uznáním]]. V roce 1971 nahradila ČLR Čínskou republiku jako výhradního zástupce Číny v [[Organizace spojených národů|OSN]] a jako jednoho z pěti stálých členů [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]].<ref name="Ref_r">Chang, Eddy (22 August 2004). [http://www.taipeitimes.com/News/editorials/archives/2004/08/22/2003199768 ''Perseverance will pay off at the UN''] {{Wayback|url=http://www.taipeitimes.com/News/editorials/archives/2004/08/22/2003199768 |date=20070806000000 }}, ''The Taipei Times''.</ref> Čína je také bývalý člen a lídr [[hnutí nezúčastněných zemí]], a stále sebe považuje za obhájce [[rozvojové země|rozvojových zemí]].<ref name="Ref_2009">{{Cite news|url=http://english.peopledaily.com.cn/90001/90776/90883/6847341.html|title=China says communication with other developing countries at Copenhagen summit transparent|date=21 December 2009|accessdate=31 January 2019|work=People's Daily}}</ref> Spolu s Brazílií, Ruskem, Indií a Jihoafrickou republikou je Čína členem [[BRICS]] – skupiny rozvíjejících se hlavních ekonomik a hostila třetí oficiální summit v [[San-ja]] na [[Chaj-nan]]u v dubnu 2011.<ref>[https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-13076229 "BRICS summit ends in China"]. BBC. 14 April 2011. Retrieved 24 October 2011.</ref> Pod výkladem [[Spor o Čínu|politiky jedné Číny]] Peking vytvořil takovou podmínku k navázání diplomatických vztahů, že druhá země uznává jeho požadavek na Tchaj-wan a zpřetrhává oficiální diplomatické vazby s [[Tchaj-wan|Čínskou republikou]]. Čínští představitelé protestovali při mnoha příležitostech, když zahraniční země učinily diplomatické pokusy o sblížení s Tchaj-wanem,<ref>{{Cite news
 |url=http://www.mysinchew.com/node/33834
 |title=Taiwan's Ma to stopover in US: report
 |work=mysinchew.com
 |date=12 January 2010
 |deadurl=ano
 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150909170723/http://www.mysinchew.com/node/33834
 |archivedate=9 September 2015
 |df=
 |titul=Archivovaná kopie
 |datum přístupu=2019-04-01
 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150909170723/http://www.mysinchew.com/node/33834
 |datum archivace=2015-09-09
 }}</ref> zejména v oblasti prodeje zbraní.<ref>{{Cite news|url=http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/asia/article7010435.ece |work=The Times |location=London |date=1 February 2010
| title=China says US arms sales to Taiwan could threaten wider relations
| author=Macartney, Jane }}</ref> Mnoho ze současné čínské zahraniční politiky je údajně založeno na politice premiéra [[Čou En-laj]]e - [[Panča šíla]] a je také poháněna pojmem „harmonie bez uniformity“, která podporuje diplomatické vztahy mezi státy navzdory ideologickým rozdílům.<ref name="Keith">{{Cite book|last=Keith|first=Ronald C.|title=China from the inside out – fitting the People's republic into the world|publisher=PlutoPress |pages=135–136}}</ref> Tato politika zřejmě vedla Čínu k podpoře zemí, které jsou západními státy označované jako [[darebácký stát|darebácké a represivní státy]], např. [[Zimbabwe]], [[Severní Korea]] a [[Írán]].<ref>{{cite news |title=An Authoritarian Axis Rising? |url=http://thediplomat.com/2012/06/an-authoritarian-axis-rising/ |newspaper=The Diplomat |date=29 June 2012 |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20131216045110/http://thediplomat.com/2012/06/an-authoritarian-axis-rising/ |archivedate=16 December 2013 |df= |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-04-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131216045110/http://thediplomat.com/2012/06/an-authoritarian-axis-rising/ |datum archivace=2013-12-16 }}</ref> Čína má úzké hospodářské a vojenské vztahy s Ruskem,<ref>{{cite web|url=http://www.dw.de/china-russia-launch-largest-ever-joint-military-exercise/a-16931106|title=China, Russia launch largest ever joint military exercise|work=Deutsche Welle|date=5 July 2013|accessdate=5 July 2013}}</ref> a tyto dva státy často hlasují v Radě bezpečnosti OSN jednotně.<ref>{{cite news|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-china-18327632|title=Energy to dominate Russia President Putin's China visit|publisher=BBC|date=5 June 2012}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2012/07/20/world/middleeast/russia-and-china-veto-un-sanctions-against-syria.html|title=Friction at the U.N. as Russia and China Veto Another Resolution on Syria Sanctions|work=[[The New York Times]]|date=19 July 2012|accessdate=15 November 2012|first=Rick|last=Gladstone}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-china-21911842|title=Xi Jinping: Russia-China ties 'guarantee world peace'|publisher=BBC|date=23 March 2013|accessdate=23 March 2013}}</ref> Proměnlivvé jsou diplomatické vztahy s [[Vatikán|Vatikánem]]. Roku 2024 byla již potřetí obnovena prozatimní dohoda o jmenování biskupů, rovněž Vatikán vyjáfřil přání zřídit na čínském území svůj stálý zastupitelský úřad. Podle vyjádření Vatikánu jde o snahu k dialogu, problém však trvá například na poli jmenování biskupů, kteří ale musejí podléhat schválení KS Číny.<ref>[https://info.dingir.cz/2024/11/co-muze-prinest-oteplovani-sino-vatikanskych-vztahu-komentar-k-vatikanske-politice-vuci-cine/ Co může přinést oteplování sino-vatikánských vztahů? Komentář k vatikánské politice vůči Číně] : [[Náboženský infoservis]],  1. 11. 2024</ref>

==== Územní spory ====
[[Soubor:South China Sea claims map.svg|náhled|Územní nároky v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]]]]
Od svého založení po druhé [[Čínská občanská válka|čínské občanské válce]] si ČLR nárokuje území pod kontrolou [[Tchaj-wan|Čínské republiky]], oddělené politické entity dnes známé jako Tchaj-wan, jako součást svého území. Ostrov Tchaj-wan pokládá za své území jako provincii [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|Tchaj-wan]], dále [[Okres Ťin-men|Ťin-men]] a [[Ma-cu (souostroví)|Ma-cu]] jako součást provincie [[Fu-ťien]] a ostrovy v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]] pod kontrolou Čínské republiky jako součást provincie [[Chaj-nan]] a provincie [[Kuang-tung]]. Tato tvrzení jsou kontroverzní kvůli komplikovaným vztahům v okolí úžiny, protože ČLR operuje s politikou jedné Číny jako s jedním z nejdůležitějších diplomatických principů.<ref>{{cite web|url=http://history.cultural-china.com/en/34History7320.html|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130912132339/http://history.cultural-china.com/en/34History7320.html|archivedate=12 September 2013|title=Chinese Civil War|publisher=Cultural-China.com|quote=To this day, since no armistice or peace treaty has ever been signed, there is controversy as to whether the Civil War has legally ended.|accessdate=16 June 2013|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-04-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20130912132339/http://history.cultural-china.com/en/34History7320.html|datum archivace=2013-09-12|nedostupné=ano}}</ref>

Kromě Tchaj-wanu je Čína zapojena do dalších územních sporů. Od devadesátých let je Čína zapojená do jednání vyřešit své sporné pozemní hranice, včetně hranice s Indií a nedefinované hranice s [[Bhútán]]em. Dále je Čína je zapojena do mnohostranných sporů o vlastnictví několika malých ostrovů na východě a jihu Číny jako jsou ostrovy [[Senkaku]] a mělčina Scarborough.<ref>[https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-18045383 "China denies preparing war over South China Sea shoal"]. BBC. 12 May 2012.</ref><ref>{{cite news|title=Q&A: China-Japan islands row|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-11341139|publisher=BBC News |date=27 November 2013}}</ref>

V červnu 2020 se zhoršily vztahy s [[Indie|Indií]] po [[Incident v údolí Galwan|incidentu v údolí Galwan]] kvůli spornému pohraničnímu území.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Napětí mezi Indií a Čínou stoupá. Peking zakládá města na sporném území u hranic
 | periodikum = Aktuálně.cz
 | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
 | vydavatel = Economia
 | odkaz na vydavatele = Economia
 | datum_vydání = 12. dubna 2023
 | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/napeti-mezi-indii-a-cinou-stoupa-hlavne-u-hranic/r~eeab8980d87011edb1f50cc47ab5f122/
}}</ref>

==== Úsilí o globální nadvládu ====
{{Upravit část|poznámky=spíše publicistický styl textu, nadbytečné informace, nedostatečné citace}}
Od roku 2003, kdy se oficiální strategií Čínské lidové armády stala „globální mediální válka“,{{Zdroj?}} se ČLR pokouší různými prostředky ovládnout mediální obraz Číny v zahraničí. Prostřednictvím státních novin ''China Daily'' investuje obrovské prostředky do reklamy v prestižních západních médiích, kde si kupuje prostor pro přílohy s propagandistickým obsahem „China Watch“. Jen v USA takto v roce 2017 investovala 20,8 milionů dolarů. V britském The Daily Telegraph si čínská agentura předplatila vlastní články za 750 000 £, které jsou na rozdíl od placené internetové verze britského deníku poskytovány čtenářům zdarma.<ref>[https://www.buzzfeednews.com/article/deansterlingjones/coronavirus-british-newspaper-chinese-propaganda Dean Sterling Jones, A British Newspaper Has Given Chinese Coronavirus Propaganda A Direct Line To The UK, BuzzFeed News, 8.4.2020]</ref> V afrických státech Čína využila přechodu televizního vysílání z analogového na digitální k vytvoření sítě optických kabelů a satelitů a prostřednictvím své společnosti StarTimes zároveň nabídla levné předplatné na mix afrických a čínských vysílacích stanic. Státní agentura Xinhua se snaží přeplatit a získat novináře ze západních médií a má zahraniční [[Twitter]]ový účet s 11,7 mil. uživatelů (přestože v ČLR je Twitter zakázán). Podle svědectví novinářů, kteří byli v čínských médiích zaměstnáni, měla jejich práce povahu žurnalismu s kreativním propagandistickým obsahem, často na hranici nízkoúrovňové špionáže.{{Chybí zdroj}}

Skupina ''Global CAMG Media Group'', založená čínským podnikatelem Tommy Jiangem a registrovaná v Melbourne, je jednou ze tří podobných korporací a je z 60 % vlastněna státním provozovatelem China Radio International (CRI). Strategií CRI je „půjčit si loď a vyplout na moře“. Globální síť CRI provozuje celkem 58 radiostanic ve 35 státech, z toho 11 v Austrálii. Po roce 2014 se strategie z „půjčit si loď“ změnila na přímý nákup médií prostřednictvím podnikatelů jako je majitel [[Alibaba Group]] [[Jack Ma]], který se stal vlastníkem nezávislých hongkongských novin ''South China Morning Post''. Miliardář Huang Xiangmo založil na University of Technology Sydney think tank Australia China Relations Institute (ACRI), který zaplatil a zorganizoval cesty do Číny pro 28 prestižních australských novinářů. Ti byli hosty Všečínské asociace novinářů kontrolované Komunistickou stranou ČLR a podali velmi jednostranná svědectví o Číně. Podobná nadace China-United States Exchange Foundation (Cusef), založená milionářem Tung Chee-hwa, zařídila cestu 127 amerických novinářů ze 40 médií. Pro novináře z chudších zemí jsou připravené dlouhodobé stáže a Čína tak plánuje během 5 let vyškolit novou generaci 500 novinářů z Jižní Ameriky a 1000 z Afriky. V propagandistických videích je kritická žurnalistika označována za nezodpovědnou a škodlivou pro společnost a žurnalisté vyznávající „západní hodnoty žurnalistiky“ označováni za „vymyté mozky“. Prostřednictvím společností jako StarTimes se mediální kontrola Číny přesunuje od obsahu zpráv ke kritické infrastruktuře.<ref>[https://www.theguardian.com/news/2018/dec/07/china-plan-for-global-media-dominance-propaganda-xi-jinping Louisa Lim and Julia Bergin, Inside China's audacious global propaganda campaign. Beijing is buying up media outlets and training scores of foreign journalists to ‘tell China’s story well’ – as part of a worldwide propaganda campaign of astonishing scope and ambition. The Guardian, 7.12.2018]</ref>

V souhrnné zprávě amerických sinologů o působení Číny v USA, kterou publikoval Hoover Institution, mimo jiné vyplývá, že veškerá čínská nezávislá media v USA byla Čínou kooptována nebo zlikvidována její agresivní expanzí. Zároveň Čína drasticky omezila působení amerických médií na svém území.<ref>[https://www.hoover.org/research/chinas-influence-american-interests-promoting-constructive-vigilance China's Influence & American Interests: Promoting Constructive Vigilance, Hoover Institution, 29.11.2018]</ref> V březnu ukončila akreditace novinářů New York Times, The Wall Street Journal a The Washington Post a požádala časopis TIME a stanici Voice of America o detailní údaje o jejích novinářích, majetku i operacích v Číně.<ref>[https://time.com/5805195/china-expels-journalists/ Brian Bennett, China Announces Expulsion of U.S. Journalists, TIME, 17.3.2020]</ref>
[[File:Vladimir Putin meeting Xi Jinping (2024) 2.jpg|thumb|Čínský prezident [[Si Ťin-pching]] a ruský prezident [[Vladimir Putin]] v Pekingu v květnu 2024. Čína Rusku pomáhá s obcházením západních ekonomických sankcí.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Číně válka vyhovuje a snaží se ji prodlužovat. Oslabí tím Rusko i USA
 | periodikum = [[Hrot (časopis)|Hrot]]
 | datum_vydání = 21. února 2023
 | url = https://www.hrot24.cz/clanek/cina-se-snazi-valku-prodluzovat-oslabi-to-rusko-i-ameriku
}}</ref>]]
14. října 2021 ukončila firma [[Microsoft]] působení své sociální sítě [[LinkedIn]] na čínském území, protože byla vystavena nepřípustnému tlaku na cenzurování obsahu. V září 2021 zprvu [[LinkedIn]] zablokoval profily celé řady zahraničních novinářů píšících o Číně, takže nebyly v čínské verzi aplikace viditelné. Postižení uživatelé obdrželi email s výzvou, aby svůj profil „updatovali“, pokud mají zájem o to, aby byl v ČLR znovu přístupný. To vyvolalo ostrou kritiku ze strany novinářů nebo [[Mezinárodní PEN klub|amerického PEN klubu]] a Microsoft raději ustoupil a síť v Číně zrušil a stáhl čínskou verzi mobilní aplikace.<ref>[https://sinopsis.cz/autocenzura-jako-dan-za-pristup-na-cinsky-trh-donutila-linkedin-k-odchodu/ Kamila Hladíková, (Auto)Cenzura jako daň za přístup na čínský trh donutila LinkedIn k odchodu, Sinopsis, 20.10.2021]</ref>

Ředitel německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Thomas Haldenwang varoval zákazníky před poskytováním osobních dat čínským platebním společnostem nebo jiným technologickým a internetovým firmám, protože čínské zákony po těchto firmách vyžadují, aby je poskytovaly čínské vládě. Vyjádřil rovněž obavu z „hybridní hrozby“ ze strany Číny spočívající v akvizicích významných německých firem.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/nemecka-kontrarozvedka-varuje-pred-poskytovanim-dat-cinanum-40330157 Německá kontrarozvědka varuje před poskytováním dat Číňanům, Novinky.cz, 9.7.2020]</ref>

Ředitel amerických tajných služeb (od 2020) [[John Ratcliffe]] prohlásil, že „Čína je největší světovou hrozbou demokracie a svobody od druhé světové války“. Čína svými špionážními aktivitami připraví USA každý rok o duševní vlastnictví v hodnotě 500 miliard dolarů a s pomocí masivní vlivové kampaně se prostřednictvím odborů velkých amerických firem snaží ovlivnit členy Kongresu, aby k ní zaujali mírnější postoje. Na černý seznam čínských firem spojených s armádou byly nově zařazeny: výrobce čipů SMIC, národní naftařská firma CNOOC, China Construction Technology Co a China International Engineering Consulting Corp.<ref>[https://www.bbc.com/news/world-us-canada-55177975 China is greatest threat to freedom - US intelligence chief, BBC News, 4.12.2020]</ref>

V roce 2023 kanadské tajné služby upozornily, že Čína prostřednictvím svých úřadů a diplomatů ovlivňovala průběh parlamentních voleb v [[Kanada|Kanadě]] s využitím [[Chanové|čínských]] přistěhovalců ve prospěch Liberální strany pod vedením [[Justin Trudeau|Justina Trudeaua]], protože politiku opozičních Konzervativců Čína dlouhodobě považuje za nepřátelskou vůči Pekingu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Čína tlačí do voleb v Kanadě své kandidáty, varují tajné služby. Trudeau mlčí
 | periodikum = iDNES.cz
 | datum_vydání = 12. března 2023
 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kanada-cina-trudeau-volby-komuniste-csis.A230310_092210_zahranicni_safaj
}}</ref>

==== Vydírání čínských občanů v zahraničí ====
Aby umlčela kritiku politiky Pekingu a jeho přístupu k otázce lidských práv, snaží se čínská vláda vydírat Číňany žijící v zahraničí a přinutit je k návratu. Tento program, zvaný „hon na lišku“, prosadil čínský prezident Si Ťin-pching. Týká se i Číňanů, kteří jsou občany USA nebo jsou držiteli zelené karty. Čínský režim za tím účelem zadržuje jejich příbuzné v Číně, nebo vysílá své agenty do USA, aby je vydírali. Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray uvedl případ, kdy čínský agent navštívil cílovou rodinu v USA a řekl jim, že si mohou vybrat mezi návratem do vlasti či sebevraždou. Celá polovina aktivních operací americké kontrarozvědky se nějakým způsobem týká Číny.<ref>[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/fbi-cina-vydira-sve-obcany-zijici-v-usa-zadrzi-jejich-blizke/r~7c37d0f4c07511eaa6f6ac1f6b220ee8/ FBI: Čína vydírá své občany žijící v USA, zadrží jejich blízké a nutí je k návratu, Aktuálně.cz, 7.7.2020]</ref>

==== Šíření dezinformací ====
Čínská komunistická strana prostřednictvím svých vlivových organizací v zahraničí šíří účelové dezinformace s cílem diskreditovat politiky, kteří se už dříve stali terčem přímých výhrůžek. Redakce Aktuálně.cz obdržela opakovaně e-maily od švýcarských občanů Michaela Winklera a jeho asistenta Roberta J. Mojzese (RefinSol Advisory Services). Oba následně požadovali informaci, zda redakce jejich zprávu obdržela i jak na ni reagovala. Předmětem e-mailové zprávy, která se odvolávala pouze na mezitím smazané lživé příspěvky na Twitteru a Redditu, bylo tvrzení, že [[Miloš Vystrčil]] obdržel během návštěvy [[Tchaj-wan]]u příslib příspěvku 4 miliony dolarů na svou budoucí prezidentskou kampaň.<ref>[https://zpravy.aktualne.cz/domaci/four-million-dollars-for-vystrcil-chinese-attempt-at-dispara/r~1808fbea245111eb95caac1f6b220ee8/ Lukáš Valášek, Helena Truchlá, “Four Million for Vystrčil”: Chinese Attempt at Disparaging President of Czech senate, Aktuálně.cz, 11.11.2020]</ref> Tuto dezinformaci vzápětí vyvrátilo i Ministerstvo zahraničních věcí Tchaj-wanu.<ref>[https://www.taiwannews.com.tw/en/news/4052057 Taiwan condemns Chinese allegations it paid Czech Senate president, Taiwan News, 12.11.2020]</ref>

Michael Winkler není jen obchodník. Spolu se svou čínskou manželkou je vlastníkem zpravodajského portálu „Eurasia-Info“ a spoluzakladatelem sdružení Eurasia-Forum,<ref>[https://www.tagesanzeiger.ch/wie-ein-zuercher-zum-spielball-der-chinesischen-einheitsfront-wurde-430976556221 Bernhard Odehnal, Wie ein Zürcher Geschäftsmann für China geheimes Lobbying betreibt, Tagesanzeiger International, 13.11.2020]</ref> sloužícího mj. čínskému velvyslanectví ve Švýcarsku. V Číně cenzura zablokovala zjištění o dezinformační kampani i přístup k Aktuálně.cz, které dezinformaci vyvrátilo. Na webu iFeng, který provozuje televize založená bývalým důstojníkem Čínské lidové osvobozenecké armády Liou Čchang-lem, je dále šířena verze obou švýcarských občanů.<ref>[https://zpravy.aktualne.cz/domaci/cesi-odhalil-uplatek-pro-vystrcila-pise-cinsky-list/r~f046c9e2285211eb80e60cc47ab5f122/ Lukáš Valášek, Helena Truchlá, Propaganda: Česká média odhalila úplatky pro Vystrčila. Důkaz opaku Čína cenzuruje, Aktuálně.cz, 19.11.2020]</ref>

Dezinformace jsou součástí agresivní čínské zahraniční politiky, uplatňované zejména mluvčím Ministerstva zahraničí ČLR Zhao Lijianem (dezinformace na Twitteru o původu Covid-19 v USA)<ref>[https://web.archive.org/web/20200313204557/https://edition.cnn.com/2020/03/13/asia/china-coronavirus-us-lijian-zhao-intl-hnk/index.html Ben Westcott, Steven Jiang, Chinese diplomat promotes conspiracy theory that US military brought coronavirus to Wuhan, CNN, March 13, 2020]</ref> a označované v diplomacii jako „Wolf warrior diplomacy“.<ref>[https://thediplomat.com/2020/09/is-china-really-embracing-wolf-warrior-diplomacy/ Chen Dingding, Hu Junyang, Is China Really Embracing ‘Wolf Warrior’ Diplomacy?, The Diplomat, 9.9.2020]</ref>
[[Soubor:Sperrungen von Wikipedia in der Volksrepublik China.jpg|náhled|Zablokovaná Wikipedie v Číně]]

==== Cenzura ====
V Číně existuje velice přísná [[cenzura na internetu]] a několik desítek tisíc státních zaměstnanců monitoruje, filtruje a blokuje obsah čínského internetu.<ref>"[https://www.zive.cz/clanky/internet-v-cine-zavisti-by-zbledl-i-velky-bratr/sc-3-a-182451/default.aspx Internet v Číně? Závistí by zbledl i Velký bratr Více na: https://www.zive.cz/clanky/internet-v-cine-zavisti-by-zbledl-i-velky-bratr/sc-3-a-182451/default.aspx]". 17. května 2016.</ref> Čínští uživatelé se nedostanou na [[Twitter]], [[Google]] nebo [[Facebook]]. Od roku 2001, kdy vznikla čínská [[Wikipedie]], byla opakovaně v Číně zablokovaná a znovu zpřístupněná, a to včetně anglické verze, někdy bývala zablokovaná jen politická témata, jindy celý server. Od dubna 2019 jsou v pevninské Číně zablokované všechny jazykové mutace Wikipedie.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Wikipedia blocked in China in all languages | periodikum = BBC News | datum_vydání = 2019-05-14 | url = https://www.bbc.com/news/technology-48269608}}</ref>

==== Hackerské útoky ====
Státem podporovaná hackerská skupina sídlící v Číně a označovaná ''Hafnium'' (APT 40, APT 31) provádí útoky prostřednictvím pronajatých virtuálních serverů v USA.<ref>[https://blogs.microsoft.com/on-the-issues/2021/03/02/new-nation-state-cyberattacks/ Tom Burt, New nation-state cyberattacks, Microsoft, 2.3.2021]</ref> Usiluje o zcizení informací z různých sektorů, včetně výzkumu infekčních nemocí, právních firem, vzdělávacích institucí, obranného průmyslu, politických think tanků a neziskových organizací. V březnu 2021 využila neopravené chyby v softwaru [[Microsoft Exchange Server]] a napadla desetitisíce organizací v USA.<ref>[https://www.bbc.com/news/world-us-canada-56304379 Microsoft hack: White House warns of 'active threat' of email attack, BBC News, 6.3.2021]</ref> Terčem útoku byly rovněž některé české úřady - [[Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky|Ministerstvo práce a sociálních věcí]], servery [[Česká správa sociálního zabezpečení|České správy sociálního zabezpečení]] nebo [[Magistrát hlavního města Prahy|pražský Magistrát]].<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/experti-varovali-pred-utoky-hackeru-s-predstihem-bylo-to-ale-marne-40353115 Miloslav Fišer, Experti varovali před útoky hackerů s předstihem. Bylo to ale marné, Novinky.cz, 5.3.2021]</ref>

USA obvinily čínskou vládu, že využívá nájemné hackery, kteří provádějí útoky pro stát vedle aktivit pro vlastní obohacení. Britský ministr zahraničí [[Dominic Raab]] prohlásil. „Čínská vláda musí ukončit tuto systematickou kybernetickou sabotáž a může očekávat, že pokud tak neučiní, ponese odpovědnost“. Podle mluvčího MZ USA Neda Price „Ministerstvo státní bezpečnosti ČLR vytvořilo funkční systém zločineckých hackerů, kteří škodí lidem a organizacím po celém světě“.<ref>[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/eu-a-britanie-obvinily-cinu-z-obriho-kybernetickeho-utoku-tykal-se-i-ceska-170125 Daryna Dziuba, EU a Británie obvinily Čínu z obřího kybernetického útoku. Týkal se i Česka, Seznam Zprávy, 19.7.2021]</ref> Také Ministerstvo zahraničních věcí a bezpečnosti [[Evropská unie|Evropské unie]] dne 19. července 2021 vyzvalo Čínu, aby přijala potřebná opatření k zastavení hackerských útoků ze svého území a potvrdilo rozhodnost Evropské unie takovým útokům v kyberprostoru čelit.<ref>[https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2021/07/19/declaration-by-the-high-representative-on-behalf-of-the-eu-urging-china-to-take-action-against-malicious-cyber-activities-undertaken-from-its-territory/ China: Declaration by the High Representative on behalf of the European Union urging Chinese authorities to take action against malicious cyber activities undertaken from its territory, tisková zpráva Evropské komise, 19.7.2021]</ref>

== Ozbrojené síly ==
[[Soubor:Soldiers of the Chinese People's Liberation Army - 2011.jpg|náhled|290x290pixelů|Vojáci [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|Čínské lidové osvobozenecké armády]]]]
[[Ozbrojené síly Čínské lidové republiky]] se skládají ze tří složek: [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|Čínské lidové osvobozenecké armády]], [[Čínská lidová ozbrojená policie|Čínské lidové ozbrojené policie]] a [[Čínská lidová milice|Čínských lidových milic]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zákon Čínské lidové republiky o národní obraně
| periodikum = 
| vydavatel = www.npc.gov.cn
| url = http://www.npc.gov.cn/englishnpc/c23934/202109/567129ffe3144ccb9ff358fed798b9e3.shtml
| datum vydání = 2020-12-06
| lokace = Článek 22
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-01-30
}}</ref> [[Čínská lidová osvobozenecká armáda]] (ČLOA) je ozbrojené křídlo [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bickford
| jméno = Thomas A.
| titul = Regularization and the Chinese People's Liberation Army: An Assessment of Change
| periodikum = Asian Survey
| datum vydání = 2000-05-01
| ročník = 40
| číslo = 3
| strany = 456–474
| issn = 0004-4687
| doi = 10.2307/3021156
| jazyk = en
| url = https://online.ucpress.edu/as/article/40/3/456/23654/Regularization-and-the-Chinese-People-s-Liberation
| datum přístupu = 2022-01-30
}}</ref> a představuje hlavní součást ozbrojených sil. Podle počtu aktivních vojáků se jedná o největší [[Ozbrojené síly|ozbrojenou sílu]] na světě, přičemž ČLOA zároveň disponuje druhým největším obranným rozpočtem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = International Institute for Strategic Studies (IISS)
| jméno = 
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = The Military Balance, 2018, Vol. 118, No. 1, February 2018
| vydání = 
| vydavatel = Routledge
| místo = London
| rok vydání = 
| počet stran = 520
| strany = 249–259
| isbn = 9781857439557
| isbn2 = 1857439554
| oclc = 1029353253
}}</ref> ČLOA sestává z pěti hlavních [[Druhy vojsk|druhů sil]]: [[Pozemní síly Čínské lidové osvobozenecké armády|pozemních sil]], [[Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády|námořnictva]], [[Letectvo Čínské lidové republiky|letectva]], [[Raketové síly Čínské lidové osvobozenecké armády|raketových sil]] a [[Síly strategické podpory Čínské lidové osvobozenecké armády|sil strategické podpory]].<ref name=":32">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zhang
| jméno = Ziyu
| titul = What are China’s theatre commands and service branches?
| periodikum = South China Morning Post
| url = https://www.scmp.com/news/china/military/article/3144921/chinas-military-structure-what-are-theatre-commands-and-service
| datum vydání = 2021-08-15
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-01-30
}}</ref> ČLOA patří k nejrychleji se modernizujícím ozbrojeným silám.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Xi Jinping wants China’s armed forces to be “world-class” by 2050
| periodikum = The Economist
| vydavatel = 
| url = https://www.economist.com/china/2019/06/27/xi-jinping-wants-chinas-armed-forces-to-be-world-class-by-2050
| datum vydání = 27. 6. 2019
| url archivu = 
| datum přístupu = 25. 7. 2019
}}</ref><ref name=":02">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Modernisation of China’s military is no cause for alarm
| periodikum = South China Morning Post
| vydavatel = 
| url = https://www.scmp.com/comment/insight-opinion/article/2183839/modernisation-chinas-military-no-cause-alarm
| datum vydání = 27. 1. 2019
| url archivu = 
| datum přístupu = 25. 7. 2019
}}</ref>

ČLOA podléhá velení [[Ústřední vojenská komise Komunistické strany Číny|Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny]] a s ní splývající [[Ústřední vojenská komise Čínské lidové republiky|Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky]].<ref name=":33">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zhang
| jméno = Ziyu
| titul = What are China’s theatre commands and service branches?
| periodikum = South China Morning Post
| url = https://www.scmp.com/news/china/military/article/3144921/chinas-military-structure-what-are-theatre-commands-and-service
| datum vydání = 2021-08-15
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-01-30
}}</ref> Předsedou obou orgánů je v současnosti [[Si Ťin-pching]], [[Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny|generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny]] a [[Prezident Čínské lidové republiky|prezident ČLR]].

Čína také disponuje [[Jaderná zbraň|jadernými zbraněmi]], je považovaná za hlavní oblastní vojenskou sílu a potenciální vojenskou supervelmoc.<ref name="Ref_abcder">Nolt, James H. [http://www.atimes.com/china/BA27Ad01.html Analysis: The China-Taiwan military balance] {{Wayback|url=http://www.atimes.com/china/BA27Ad01.html |date=20181001085044 }}. ''Asia Times''. 1999. Retrieved 15 April 2006.</ref> Podle zprávy [[Ministerstvo obrany Spojených států amerických|amerického ministerstva obrany]] z roku 2013 má Čína ve výzbroji mezi 50 až 75 kusy jaderných [[Mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentálních balistických raket]], spolu s řadou balistických raket krátkého dosahu.<ref name="ChineseNukes">{{cite web|url=http://archive.defense.gov/pubs/2013_China_Report_FINAL.pdf|title=Military and Security Developments Involving the People's Republic of China 2013|publisher=US Secretary of Defense|format=PDF|year=2013|accessdate=25 June 2013|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-03-14|url archivu=https://web.archive.org/web/20171010151139/http://archive.defense.gov/pubs/2013_China_Report_FINAL.pdf|datum archivace=2017-10-10|nedostupné=ano}}</ref> Nicméně ve srovnání s ostatními čtyřmi stálými členy Rady bezpečnosti OSN má Čína relativně omezené možnosti projekce moci.<ref name="Martin">{{cite web |first=Martin |last=Andrew |url=http://www.asianresearch.org/articles/2680.html |title=The Dragon Breathes Fire: Chinese Power Projection |publisher=AsianResearch.org |date=18 August 2005 |accessdate=26 June 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130724190841/http://www.asianresearch.org/articles/2680.html |archive-date=2013-07-24 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-03-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171010151934/http://www.asianresearch.org/articles/2680.html |datum archivace=2017-10-10 }}</ref>

== Čínská špionáž ==
Čínský zájem se soustřeďuje zejména na strategické sektory hospodářství, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie.

=== Průmyslová špionáž ===
Čínský zákon o celonárodní špionáži, přijatý Všelidovým kongresem v&nbsp;roce 2017, nařizuje všem čínským jednotlivcům i firmám v případě státního zájmu provádět špionáž ve prospěch Čínské lidové republiky.<ref name= zákon>[https://sinopsis.cz/cinsky-zakon-o-celonarodni-spionazi/ Sinopsis: úplný překlad čínského zákona o celonárodní špionáži, 27.2.2019]</ref> Např. [[Huawei]] China zavedla formální politiku bonusového programu odměňujícího zaměstnance, kteří ukradli konkurenci tajné informace. Zaměstnancům bylo nařízeno, aby tajné informace, které získali od cizích společností, ukládali na interní firemní stránku, nebo, v případě zvláště citlivých informací, poslali zašifrovaný email do speciální emailové schránky. Směrnice zdůrazňovala, že žádný ze zaměstnanců nebude potrestán za činnost, jež bude v jejich v rámci provedena. Po skandálu v USA upozornilo vedení pracovníky Huawei USA, že ve Spojených státech podobné činnosti nejsou podporovány. Z emailové komunikace nicméně podle amerických úřadů vyplývá, že v jiných zemích a regionech světa je to naprosto běžná součást pracovní náplně.<ref>[https://sinopsis.cz/podle-obzaloby-zavedla-huawei-interni-system-odmen-pro-zlodeje-obchodnich-tajemstvi/ Podle obžaloby zavedla Huawei interní systém odměn pro zloděje obchodních tajemství, Sinopsis 30.1.2019]</ref>

Čínská komunistická strana má 93 milionů členů, z nichž řada pracuje skrytě v zahraničních firmách. Každá větší čínská firma kdekoli na světě má svou stranickou buňku, která se stará o politickou agendu a je zárukou, že společnost bude plnit stranické direktivy. Pro Čínu je byznys neoddělitelný od politiky.<ref name= zákon /> Jako „pozitivní“ prostředky užívá hrazení účasti na konferencích v Číně, finanční pomoc firmám v problémech, nabídku exekutivních pracovních pozic ve svých firmách nebo horentní peněžní sumy. Jinou formou získávání spolupracovníků pro tajné služby doma i v zahraničí je vysílání „volavek“ (honeytraps) a následné vydírání kompromitujícími materiály nebo „kooptování“ zahraničních průmyslových expertů, někdy bez jejich vědomí.<ref>[https://www.bbc.com/news/uk-53329005 Frank Gardner, The spying game: China's global network, BBC News, 7.7.2020]</ref>

Deník ''[[Frankfurter Allgemeine Zeitung]]'' popsal konkrétní zkušenosti [[Německo|německých]] manažerů, bankéřů a právníků v Číně. Číňané je odposlouchávají v restauracích, přes telefony nebo stahují data rovnou z jejich zařízení odcizených z hotelového trezoru. Přísná bezpečnostní pravidla platí i pro průmyslníky, kteří ve vládním speciálu doprovázeli na cestách do Pekingu kancléřku Merkelovou. Chytré telefony nechávají doma a i řadoví úředníci z ministerstev hospodářství a zahraničí pro tento účel používají ty nejlacinější tlačítkové přístroje, které po návratu vyhazují do elektrošrotu.<ref>ANKENBRAND, Hendrik: Wie deutsche Manager in China ausspioniert werden, ''[[Frakfurter Algemeine Zeitung]]'', [https://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/wie-deutsche-manager-in-china-ausspioniert-werden-16116665.html], 1.&nbsp;dubna 2019 (německy).</ref>

V ČLR je praxe „domácí med z cizích kytek“ (Picking flowers in foreign lands to make honey in China) realizována poskytováním státních stipendií pro dlouhodobé pobyty studentů a vysokoškolských pedagogů na prestižních západních univerzitách. Vysílá je často přímo čínská ''National University of Defense Technology'', někteří z nich jsou dokonce vysocí důstojníci [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|Čínské lidové armády]] pod skrytou identitou. Ve svém životopise uvádějí čínské výzkumné instituce, které ve skutečnosti neexistují nebo instituce, jejichž anglický název zastírá, že jde o vojenské zařízení (např. ''Changsha Institute of Technology'' je ve skutečnosti Vědecko-technologická univerzita národní obrany Lidově osvobozenecké armády nebo ''Xi’an Institute of High Technology'' je ve skutečnosti Univerzita vojenského raketového inženýrství). Západní univerzity si často ani nejsou vědomy, že čínští vědci mohou být ve skutečnosti armádní experti a nechávají celou zodpovědnost za bezpečnostní prověrky na vládě.<ref>[https://sinopsis.cz/domaci-med-z-cizich-kytek-cinska-armada-vysila-experty-studovat-na-zapad/ „Domácí med z cizích kytek“: Čínská armáda vysílá experty studovat na Západ, Sinopsis, 10.11.2018]</ref> Na Harvardově univerzitě v Bostonu, během vyšetřování vedoucího katedry chemie, který přijal nelegální finance z čínské Wuhan University of Technology, vyslýchala FBI i jeho studentku Ye Yanqing, která uvedla v žádosti o víza nepravdivé údaje. Ye Yanqing byla ve skutečnosti důstojnicí [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|Čínské lidové armády]] a spolu s dalšími dvěma důstojníky ČLA byla zapojena do programu rekrutování zahraničních odborníků. Předávala informace o americké armádě, ale podařilo se jí uprchnout zpět do Číny ještě před zatčením.<ref>[https://www.washingtontimes.com/news/2020/feb/1/spy-school-chinese-military-officer-busted-posing-/ Bill Gertz, Spy school: Chinese military officer busted for posing as Boston University student, The Washington Times, 1.2.2020]</ref>

Na čínský konzulát v [[San Francisco|San Franciscu]] se v červnu 2020 uchýlila bioložka Juan Tang, která pracovala na [[Kalifornská univerzita|University of California]] v&nbsp;Davisu, poté, co byla vyšetřována FBI pro falšování víza a zatajení vazeb na čínskou armádu. Ve veřejně dostupných zdrojích přitom byly nalezeny její fotografie ve vojenské uniformě a pátrání v jejím bydlišti potvrdilo, že je zaměstnankyní čínské armády. V červenci 2020 byla zatčena a převezena do věznice v Sacramentu.<ref>[https://sacramento.cbslocal.com/2020/07/24/juan-tang-china-uc-davis-researcher-fugitive-arrested-sac-county-jail/ Former UC Davis Researcher From China Juan Tang Sought By FBI Booked Into Sacramento County Jail, CBS Sacramento, 27.7.2020]</ref>

Závažnou událostí je, že dne 21.&nbsp;července 2020 daly Spojené státy Číně 72hodinovou lhůtu na uzavření jejího [[konzulát]]u v [[texas]]kém [[Houston]]u. Americké [[Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických|ministerstvo zahraničí]] vzneslo obvinění, že konzulát byl zapojen do krádeže duševního vlastnictví. Zaměstnanci konzulátu poté údajně začali s&nbsp;hromadným pálením dokumentů.<ref>[https://www.bbc.com/news/world-us-canada-53510260 China-US row: Fugitive researcher 'hiding in San Francisco consulate', BBC News, 23.7.2020]</ref>

Do popředí zájmu čínských špionů patří účast na výzkumu hypersonických raket, navigační technologie, [[kvantová fyzika]], [[kryptografie]], autonomní vozidla atd.<ref>[https://www.aspi.org.au/report/picking-flowers-making-honey Alex Joske, Picking flowers, making honey, Australian Strategic Policy Institute, 30.10.2018]</ref>

=== Špionáž ČLR v České republice ===
Podle [[Bezpečnostní informační služba|Bezpečnostní informační služby]] vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v Česku pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny. Riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně je rovněž extrémně vysoké. Špionážní aktivity vedené proti českým cílům a zájmům lze rozdělit do tří segmentů: Narušení jednotné politiky EU prostřednictvím českých entit; zpravodajská činnost zacílená na české silové resorty a ekonomická a vědecko-technická špionáž. Čínská diplomatická mise také zvýšila schopnost čínské státní moci kontrolovat a ovládat čínskou krajanskou komunitu v ČR. BIS zaznamenala znepokojující vývoj na poli čínských aktivit (politických, špionážních, legislativních a ekonomických), které jako komplex představují hrozbu pro ČR v oblasti ekonomické a vědecko-technické rozvědky.<ref>[https://www.respekt.cz/politika/bis-otevrene-varuje-pred-promorenosti-ceska-ruskymi-spiony, Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný, BIS otevřeně varuje před promořeností Česka ruskými špiony, Respekt, 3.12.2018]{{Nedostupný zdroj}}</ref>

Čínská firma Zhenhua Data Technology, která pracuje i pro čínskou armádu, shromažďuje databázi osob, ve které jsou politici, diplomaté, pracovníci bezpečnostních institucí, akademici a podnikatelé i jejich děti. Ještě předtím než svůj web vypnula, označovala se za pionýra ve využití dat pro hybridní válku. Soubor dat se z jejích serverů dostal k západním médiím prostřednictvím čínského whistleblowera. V databázi společnosti je zhruba 700 prominentních Čechů, ale též zahraniční ambasády v ČR, policejní akademie, ministerstvo zdravotnictví, úřad stálého představitele ČR při NATO, ČVUT nebo Akademie věd.<ref>[https://www.novinky.cz/domaci/clanek/cinska-firma-sbirala-data-o-prominentech-v-cesku-zajimala-se-o-zemana-i-sefa-bis-40336540 Čínská firma sbírala data o prominentech v Česku. Zajímala se o Zemana i šéfa BIS, Novinky.cz]</ref>

== Ekonomika ==
{{Viz též|Ekonomika Čínské lidové republiky|Otevření Číny světu}}

[[Soubor:GDP of China in RMB.svg|jazyk=cs|upright=1.7|náhled|Vývoj [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v ČLR mezi lety [[1952]] a [[2012]]|odkaz=Soubor:GDP_of_China_in_RMB.svg%3Flang=cs]]
[[Soubor:Russia and China sign major gas deal.jpeg|náhled|Představitelé Ruska a Číny v&nbsp;květnu 2014 při podpisu třicetileté smlouvy na dodávky [[Zemní plyn|zemního plynu]] ze [[Sibiř]]e do Číny a&nbsp;na stavbu [[plynovod]]u [[Síla Sibiře]]. Za Rusko byli přítomni prezident [[Vladimir Putin]] a&nbsp;generální ředitel [[Gazprom]]u [[Alexej Miller]].]]

=== Hospodářský růst ===
Díky ekonomickým reformám, které začal od roku 1976 prosazovat [[Teng Siao-pching]] a na které navázali jeho nástupci v&nbsp;90. letech, byl v&nbsp;ČLR v&nbsp;polovině 90. let 20. století nastartován rychlý hospodářský růst, jenž trvá dodnes a rychle stimuluje všechny oblasti národního hospodářství.

[[Ekonomika]] země v&nbsp;roce 2007 rostla tempem 11,9 %, nejvyšším za 13 let. [[Hrubý domácí produkt]] tak dosáhl cifry 24,953 biliónů [[Čínský jüan|CNY]] (tj. 3,428 biliónů [[Americký dolar|USD]]), ovšem dlouhodobý dvouciferný růst způsobil zvýšení [[inflace]] na 4,8 %, oproti necelým 2 % roku 2006. V únoru 2008 inflace dokonce vyšplhala až na 8,7 %, což je jedenáctileté maximum. Čínský vývoz v&nbsp;roce 2006 vzrostl o 27,2 %, zatímco dovoz ve stejném období narostl o 20 %. [[Saldo obchodní bilance]] tak dosáhlo přebytku 177,5 miliard USD (oproti 100 mld. USD v&nbsp;roce 2005).

Čínská ekonomika v&nbsp;roce 2005 předstihla [[Spojené království|britskou]] a v roce 2007 [[německo]]u ekonomiku a&nbsp;s&nbsp;objemem HDP 2,49&nbsp;bilionu [[Euro|€]] se dostala tehdy na třetí místo na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Čína predbehla najväčšiu európsku ekonomiku
| periodikum = ekonomika.sme.sk
| vydavatel = 
| url = https://ekonomika.sme.sk/c/4262265/cina-predbehla-najvacsiu-europsku-ekonomiku.html
| datum vydání = 
| jazyk = sk
| url archivu = 
| datum přístupu = 2019-11-20
}}</ref> V&nbsp;roce 2010 předstihla [[Japonsko]] a&nbsp;stala se tak druhou největší ekonomikou světa po [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. V&nbsp;roce 2012 předstihla Čína i&nbsp;Spojené státy co do objemu obchodovaného zboží. V&nbsp;říjnu 2014 vyhlásil [[Mezinárodní měnový fond]] ekonomiku Číny za nejsilnější na světě co se týče celkového objemu HDP dle [[Parita kupní síly|parity kupní síly]].

Tři čínští internetoví „giganti“ [[Baidu]], [[Tencent]] a&nbsp;[[Alibaba Group]] patří mezi největší technologické konglomeráty na světě.<ref>{{Cite web|url=http://fortune.com/2016/08/03/uber-didi-steep-odds-tech-china/|title=Uber’s Surrender to Didi Shows the Steep Odds U.S. Tech Faces in China|date=2016-08-03|website=Fortune|access-date=2016-10-08}}</ref> Čínští výrobci spotřební elektroniky jako [[Lenovo]], [[Huawei]], [[ZTE]], [[Xiaomi]], [[Oppo]] a [[Meizu]] patří mezi nejúspěšnější na světovém trhu.<ref>Scott Cendrowski. [http://fortune.com/china-smartphone-domination/ Enter the Dragons]. ''[[Fortune (časopis)|Fortune]]''. 18.&nbsp;února 2015.</ref><ref>Eric Auchard. [https://www.reuters.com/article/us-huawei-tech-computers-idUSKBN18J1ST China's Huawei enters PC market to take on Lenovo, HP, Dell]. [[Reuters]]. 12. května 2016.</ref>

=== Energetika ===
Čínská energetika je založena na všech dostupných typech zdrojů. [[Elektrická energie]] je zatím vyráběna především v&nbsp;[[Tepelná elektrárna|tepelných elektrárnách]]. Z&nbsp;[[Hydroelektrárna|vodních elektráren]] je nejvýznamnější elektrárna [[Tři soutěsky (elektrárna)|Tři soutěsky]], která je zároveň největší elektrárnou (nejen vodní) na světě. Čína má i&nbsp;velmi ambiciózní projekt výstavby [[jaderná elektrárna|jaderných elektráren]]. Do roku 2015 má být výkon zařízení tohoto typu dvojnásobný. Na výstavbě jaderných reaktorů v&nbsp;Číně pracují jak [[Francie|francouzské]], tak americké a&nbsp;[[Rusko|ruské]] společnosti. Po havárii v&nbsp;japonské [[Fukušima|Fukušimě]] bylo sice dočasně pozastaveno povolování staveb nových jaderných elektráren a&nbsp;provedeny prověrky v&nbsp;těch stávajících, nicméně Čína hodlá ve své projaderné politice bez velké změny pokračovat.<ref>Čínská reakce na havárii ve Fukušimě, Atominfo.cz, [http://atominfo.cz/2011/03/cinske-urady-jsou-presvedceny-o-bezpecnosti-domacich-elektraren/].</ref>

=== Zahraniční obchod ===
[[Soubor:P060812-622679.jpg|náhled|Francouzský prezident [[Emmanuel Macron]], předsedkyně Evropské komise [[Ursula von der Leyenová]] a čínský prezident [[Si Ťin-pching]] v Pekingu v dubnu 2023]]
Čína je jedním z největších světových exportérů a importérů, přičemž dosahuje značného přebytku obchodní bilance. Velmi důležitým obchodním partnerem Číny je v&nbsp;současnosti [[Německo]]. V&nbsp;roce 2016 dosáhl čínsko-německý obchod v&nbsp;obou směrech objemu 170&nbsp;miliard [[Euro|eur]], tj. přibližně 4&nbsp;515&nbsp;miliard Kč.

Německá kancléřka [[Angela Merkelová]] navštěvovala Čínu každoročně, za dobu svého působení na vrcholném postu do září 2019 celkem 15krát. Vždy byla doprovázena významnými německými [[manažer]]y, jejichž cílem bylo dosáhnout dalšího rozvoje vzájemného obchodu. Při doposud poslední návštěvě Merkelové v&nbsp;Pekingu bylo 5.&nbsp;září 2019 podepsáno 11&nbsp;smluv o&nbsp;hospodářské spolupráci. Jednou z&nbsp;nejvýznamnějších nových smluv je dohoda francouzsko-německého koncernu [[Airbus]] o&nbsp;rozšíření montáže dopravního letadla typu [[Airbus A320]] v&nbsp;již existující výrobně čínské společnosti AVIC Aircraft Corporation ve městě [[Tchien-ťin]]. Další smlouvy se týkají mj. energetiky a elektromobility. Společnost ALBA Group bude spolupracovat s&nbsp;velkoměstem [[Šen-čen]] v&nbsp;oboru zpracování odpadů. Firma [[Siemens AG|Siemens]] bude kooperovat s&nbsp;čínskou státní společností SPIC při výrobě plynových turbín pro energetiku. Největší německá a&nbsp;evropská pojišťovna [[Allianz]] se dohodla s&nbsp;čínskou velkobankou [[Bank of China]] na prohloubení spolupráce při financování a&nbsp;pojišťování hospodářské výměny mezi oběma zeměmi.<ref name="hospodářská jednání 1">HARMS, Florian: Trotz Krise in Hongkong. Deutschland und China bauen wirtschaftliche Zusammenarbeit aus. (Navzdory krizi v Hongkongu. Německo a Čína rozšiřují svoji hospodářskou spolupráci.) T-Online.de, [https://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/id_86399894/deutschland-und-china-bauen-zusammenarbeit-aus-merkel-mahnt-zu-hongkong-loesung.html], 6.&nbsp;září 2019, 10:42&nbsp;hod. (německy).</ref> Úspěšná jednání mezi německou a čínskou delegací nebyla nijak ovlivněna aktuálními událostmi v&nbsp;[[Hongkong]]u. Kancléřka Merkelová ovšem zmínila nutnost poklidného vyřešení současné situace v&nbsp;této autonomní čínské provincii. Čínský předseda vlády [[Li Kche-čchiang]] odpověděl na tuto zmínku v&nbsp;tom smyslu, že Čína „je schopná ukončit chaos v Hongkongu a&nbsp;znova tam nastolit pořádek v&nbsp;rámci zákonů“. Zahraničí se může podle něj spolehnout na to, že Čína má pro to „moudrost“.<ref name="hospodářská jednání 1" /> Podle názoru [[Redaktor|šéfredaktora]] německého zpravodajského [[web]]u ''T-Online.de'' [[Florian Harms|Floriana Harmse]] „diktuje Čína pravidla vzájemné spolupráce i&nbsp;Německu“.<ref name="hospodářská jednání 2">HARMS, Florian a TROTZ, Martin: „China diktiert die Regeln – auch Deutschland“ (Čína diktuje pravidla – i Německu). T-Online.de, [https://www.t-online.de/nachrichten/id_86399656/merkel-besuch-in-peking-china-diktiert-die-regeln-auch-deutschland-.html], 06.&nbsp;září 2019, 11:03&nbsp;hod. (německy).</ref>

=== Nová hedvábná stezka ===
{{Podrobně|Nová Hedvábná stezka}}
V září 2013 oznámil čínský prezident [[Si Ťin-pching]] záměr vybudování „Nové hedvábné stezky“.<ref>{{cite web |url=http://www.ponarseurasia.org/memo/new-silk-route-or-classic-developmental-cul-de-sac |title=New Silk Route or Classic Developmental Cul-de-Sac? The Prospects and Challenges of China's OBOR Initiative |last=Cooley |first=Alexander |date=July 2015 |website=PONARS Eurasia |access-date=10 February 2016}}</ref> Pro dopravu vhodného zboží v&nbsp;[[kontejner]]ech mají přitom být využity již existující [[Železnice|železniční trati]], hlavně v&nbsp;Číně samotné, dále [[Transsibiřská magistrála]] a&nbsp;tratě přes evropské [[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina|Ukrajinu]] a&nbsp;[[Polsko]] do [[Německo|Německa]], kde má být [[Duisburg]] důležitým překladištěm u&nbsp;splavné řeky [[Rýn]].<ref>{{cite news |title=China plans new Silk Route across Ukraine |url=http://tass.ru/en/russianpress/710813 |newspaper=Russian News Agency TASS |date=9 December 2013 |access-date=10 February 2016}}</ref>

Také [[Indie]] a&nbsp;[[Írán]] mají být na Novou hedvábnou stezku napojeny.<ref>{{cite news |last=Sahoo |first=Pravakar |date=22 December 2015 |title=India should be part of the new Silk Route |url=http://www.thehindubusinessline.com/opinion/india-should-be-part-of-the-new-silk-route/article8018656.ece |newspaper=The Hindu Business Line |access-date=10 February 2016}}</ref><ref name=":0">{{cite web |url=http://www.pwc.com/gx/en/growth-markets-center/assets/pdf/china-new-silk-route.pdf |title=China’s new silk route: The long and winding road |website=PricewaterhouseCoopers |date=February 2016 |access-date=10 February 2016}}</ref> Dne 15.&nbsp;února 2016 přijel první vlak z východní čínské provincie [[Če-ťiang]] do [[Teherán]]u.<ref>{{Cite web|title = First 'Silk Road' train arrives in Tehran from China|url = https://news.yahoo.com/first-silk-road-train-arrives-tehran-china-134703954.html|website = Yahoo News|access-date = 2016-02-16}}</ref> V&nbsp;lednu 2017 byl vypraven první vlak až do [[Londýn]]a,<ref>{{Cite news|url=http://www.bbc.co.uk/news/business-38497997|title='China freight train' in first trip to Barking|date=2017-01-03|newspaper=BBC News|language=en-GB|access-date=2017-01-05}}</ref><ref>[https://www.theguardian.com/world/2017/jan/14/china-silk-road-trade-train-rolls-london Silk Road route back in business as China train rolls into London], Tracy McVeigh, The Observer, 14 January 2017</ref> který celou trasu s&nbsp;délkou 12&nbsp;000&nbsp;km ujel za plánovaných 18 dní. Zboží muselo být ovšem několikrát překládáno, neboť kvůli rozdílným [[Rozchod koleje|rozchodům kolejí]] musí být na hranicích např. mezi Ukrajinou a&nbsp;Polskem měněny lokomotivy i&nbsp;vagóny.<ref>
{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = [[Česká tisková kancelář|ČTK]]
 | titul = Levnější než letadlo a rychlejší než loď. Čína otevřela Hedvábnou stezku vlakem do Londýna
 | periodikum = Aktuálně.cz
 | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
 | vydavatel = Economia
 | odkaz na vydavatele = Economia
 | datum vydání = 2017-01-17
 | datum přístupu = 2017-01-22
 | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/levnejsi-nez-letadlo-a-rychlejsi-nez-vlak-cina-otevrela-hedv/r~e6dc0b7edd9711e6a6940025900fea04/
}}</ref>

Existují také snahy o napojení [[Rakousko|Rakouska]] přes [[Slovensko]] na čínský projekt tím, že by byla vybudována nová asi 450&nbsp;km dlouhá širokorozchodná [[trať]] z&nbsp;[[Košice|Košic]] (kam již taková trať vede z&nbsp;[[Užhorod]]u) přes [[Bratislava|Bratislavu]] do [[Vídeň|Vídně]]. O tento projekt mají [[Rakouské spolkové dráhy]] velký zájem, zatím mu však brání [[válka na východní Ukrajině]].<ref>Auf der Breitspur bis nach Wien. (Na širokých kolejích až do Vídně.) [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 19.&nbsp;května 2017, s.&nbsp;21 (německy).</ref>

Tzv. Nová hedvábná stezka, neboli Jeden pás, jedna cesta (anglicky One Belt, One Road, zkr. OBOR, též měkčím vyjádřením Belt and Road Iniciative, BRI) má oficiálně sloužit k&nbsp;vytvoření dopravních koridorů, jimiž se propojí infrastruktura Asie a Evropy. Z hlediska čínských velmocenských ambicí je zároveň významným strategickým prvkem a začátkem čínské cesty [[globalizace]]. Je součástí mocenského boje s&nbsp;USA, má omezit vliv Japonska ve Východní Asii a [[Indočína|Indočíně]], eventuálně výměnou za ekonomické investice navázat spolupráci v&nbsp;oblasti bezpečnosti. Příslib čínských investic je vykládán jako ekonomický nástroj Číny ve snaze získat spojence pro přiznání statutu tržní ekonomiky, což je dle bruselských diplomatů v současnosti důležitým zájmem čínské agendy v&nbsp;EU. Peking se snaží uplatňovat svůj vliv ve světě také přes Východní Evropu prostřednictvím iniciativy 16 + 1.<ref>[https://sinopsis.cz/sinopis/16-1/ 16 + 1, Sinopsis]</ref><ref>[https://sinopsis.cz/sinopis/jedno-pasmo-jedna-cesta/ Jedno pásmo, jedna cesta, Sinopsis]</ref> EU je vyjednávání otevřená, ale na multilaterální úrovni, nikoli pouze formou bilaterálních vztahů. [[Evropská komise]] doporučuje užší spolupráci s&nbsp;Čínou v&nbsp;otázkách lidských práv, ochrany životního prostředí a boji proti změnám klimatu, ČLR však zároveň označuje za „ekonomického rivala usilujícího o&nbsp;vůdčí pozici v&nbsp;zavádění technologií a systémového rivala v&nbsp;prosazování alternativních modelů vlády.“<ref>[https://sinopsis.cz/hleda-se-spolecna-politika-eu-vuci-clr-zn-tezko/ Hledá se společná politika EU vůči ČLR (zn.: Těžko), Sinopsis, 27.3.2019]</ref>

Z interních čínských dokumentů lze vyčíst, že „mezi běžné obyvatele západních zemí čínská externí propaganda nepronikla, a byla dokonce tamějšími politiky dezinterpretována jako „čínská hrozba“. Proto je třeba korigovat náš přístup a zaměřit se „na východ“. Ve srovnání s vyspělými státy Evropy a Ameriky představují skupinu nejvhodnější k „indoktrinaci“ (doslova: k vymývání mozků a získávání srdcí [si nao jing sin]) rozvojové země<ref>[https://sinopsis.cz/vymyvani-mozku-po-cinsku/ Martin Hála, Vymývání mozků po čínsku, Sinopsis 29.3.2016]</ref>, kde tato čínská strategie Hedvábné stezky má již řadu obětí v podobě korupčních skandálů a astronomického zadlužení států, které přistoupily na nabídky čínských investic.<ref>[https://sinopsis.cz/tag/strategicke-partnerstvi/ Strategické partnerství, Sinopsis]</ref>

== Obyvatelstvo ==
{{viz též|Obyvatelstvo Čínské lidové republiky}}
[[Soubor:PRC Population Density.svg|náhled|upright=0.9|Mapa hustoty obyvatelstva ČLR a Tchaj-wanu z roku 2009. Provincie na východním pobřežní jsou mnohem hustěji obydlené než vnitrozemí na západě.]]
Sčítání lidu v roce 2010 zaznamenalo počet obyvatel Čínské lidové republiky přibližně 1 370 536 875. Přibližně 16,60% populace bylo 14 let nebo mladších, 70,14% bylo ve věku 15 až 59 let a 13,26% bylo starších než 60 let.<ref>{{cite web|title=Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census[1] (No. 1)|url=http://www.stats.gov.cn/english/NewsEvents/201104/t20110428_26449.html|publisher=National Bureau of Statistics of China|accessdate=31 May 2015}}</ref>
Míra populačního růstu v roce 2013 byla odhadována na 0,46%.<ref>{{cite web|title=Population Growth Rate|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2002.html|publisher=CIA|accessdate=29 September 2013|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-03-28|url archivu=https://web.archive.org/web/20140625150251/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2002.html|datum archivace=2014-06-25|nedostupné=ano}}</ref>

Navzdory [[Politika jednoho dítěte|politice jednoho dítěte]], kterou ČLR zavedla v roce 1979, se počet obyvatel Číny zvýšil z přibližně 550 milionů v době vzniku ČLR na 1,4 miliardy v současnosti.<ref>''The Cambridge Illustrated History of China'', Patricia Buckley Ebrey, Cambridge University Press, 2010, {{ISBN|0-521-12433-6}}, strana 327</ref>

Čína tvořila většinu chudých na světě; nyní Čína tvoří většinu světové střední třídy.<ref>{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/interactive/2018/11/18/world/asia/china-social-mobility.html,%20https://www.nytimes.com/interactive/2018/11/18/world/asia/china-social-mobility.html|title=The American Dream Is Alive. In China.|date=18 November 2018|work=The New York Times|access-date=23 February 2019|language=en-US|issn=0362-4331}}</ref>

=== Etnické skupiny ===
Čína oficiálně uznává [[Národnostní menšiny v Číně|56 různých etnických skupin]], z nichž největší část představují [[Chanové]], kteří tvoří asi 91,51% celkového počtu
populace.<ref name="groups">{{cite web|url=http://www.stats.gov.cn/english/newsandcomingevents/t20110428_402722244.htm|title=Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census (No. 1)|publisher=National Bureau of Statistics of China|date=28 April 2011|accessdate=14 June 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130115173048/http://www.stats.gov.cn/english/newsandcomingevents/t20110428_402722244.htm|archivedate=15 January 2013|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-03-29|url archivu=https://web.archive.org/web/20130115173048/http://www.stats.gov.cn/english/newsandcomingevents/t20110428_402722244.htm|datum archivace=2013-01-15|nedostupné=ano}}</ref> Chanové - nejpočetnější světová etnická skupina<ref>{{cite news|title=A Guide to China's Ethnic Groups|url=https://articles.washingtonpost.com/2009-07-07/world/36836997_1_muslim-uighurs-chinese-government-xinjiang-province|newspaper=Washington Post|author=Lilly, Amanda|date=7 July 2009|deadurl=ano|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131209112957/http://articles.washingtonpost.com/2009-07-07/world/36836997_1_muslim-uighurs-chinese-government-xinjiang-province|archivedate=9 December 2013|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-03-29|url archivu=https://web.archive.org/web/20131209112957/http://articles.washingtonpost.com/2009-07-07/world/36836997_1_muslim-uighurs-chinese-government-xinjiang-province|datum archivace=2013-12-09}}</ref> - převyšují ostatní etnické skupiny v každé provincii s výjimkou [[Tibetská autonomní oblast|Tibetu]] a [[Sin-ťiang]]u.<ref>{{cite book|title=China's Geography: Globalization and the Dynamics of Political, Economic, and Social Change|year=2011|publisher=Rowman & Littlefield Publishers|page=102|url=https://books.google.com/books?id=K3XdB5o4VFAC&pg=PA102|isbn=978-0-7425-6784-9}}</ref> Podle sčítání lidu z roku 2010 tvoří etnické menšiny asi 8,49% obyvatel Číny.<ref name="groups" /> V porovnání se sčítáním lidu z roku 2000 vzrostla populace Chanů o 66 537 177 lidí, tj. o 5,74%, zatímco populace 55 národnostních menšin se zvýšila o 7 362 627 lidí, tj. i 6,92%.<ref name="groups" /> Sčítání z ruku 2010 zaznamenalo celkem 593 832 v Číně žijících cizinců. Největší skupiny pocházely z Jižní Koreje (120 750)
Spojených států (71 493) a Japonska (66 159).<ref>[http://www.stats.gov.cn/english/NewsEvents/201104/t20110429_26451.html "Major Figures on Residents from Hong Kong, Macao and Taiwan and Foreigners Covered by 2010 Population Census"]. National Bureau of Statistics of China. 29 April 2011. Retrieved 31 May 2015.</ref>

Největšími etnickými menšinami v Číně (údaje podle sčítání lidu v roce 2000) jsou [[Čuangové]] (16 milionů), [[Mandžuové]] (10 milionů), [[Ujgurové]] (9 milionů), [[Chuejové]] (9 milionů), [[Miaové]] (8 milionů), [[Iové]] (7 milionů), [[Tchuťiaové]] (5,75 milionu), [[Mongolové]] (5 milionů), [[Tibeťané]] (5 milionů), [[Puejové]] (3&nbsp;miliony), [[Tungové]] (3 miliony), [[Jaové]] (2,6 milionu) a [[Korejci]] (2 miliony).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = National Population by Sex, Nationality {{!}} National Bureau of Statistics of China
| periodikum = www.stats.gov.cn
| vydavatel = 
| url = http://www.stats.gov.cn/english/statisticaldata/yearlydata/YB2002e/htm/d0406e.htm
| datum vydání = 
| url archivu = 
| datum přístupu = 2019-11-21
}}</ref>

=== Jazyky ===
[[Soubor:China linguistic map.jpg|náhled|upright=0.9|Etnolingvistická mapa ČLR a Tchaj-wanu z roku 1990]]
V Číně je asi 292 aktivních jazyků.<ref>[http://www.ethnologue.com/show_country.asp?name=CN Languages of China] – from Lewis, M. Paul (ed.), 2009. Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas, Tex.: SIL International.</ref> Nejpoužívanější náleží do [[Sinotibetské jazyky|sinotibetských jazyků]], které zahrnují [[Severočínské dialekty|mandarínštinu]] (hovoří s ní 70% populace),<ref>{{cite book|title=Language Planning and Policy in Asia: Japan, Nepal, Taiwan and Chinese characters|author1=Kaplan, Robert B. |author2=Richard B. Baldauf|publisher=Multilingual Matters|year=2008|isbn=978-1-84769-095-1|page=42}}</ref> a další varianty [[čínština|čínštiny]]: [[Jüe (jazyk)|Jüe]] (včetně [[Kantonština|kantonštiny]] a tchajšanštiny), [[Wu (jazyk)|wu]], [[Min (jazyk)|min]], [[siang]], [[Kan (jazyk)|kan]] a [[hakka]]. [[Tibetobarmské jazyky]], včetně [[tibetština|tibetštiny]], qiangu, [[nakhi]] a [[nuosu]], se používají v oblasti [[Tibetská náhorní plošina|tibetské náhorní plošiny]] a [[Jünnansko-kuejčouská vysočina|jünnansko-kuejčouské vysočiny]]. Dalšími jazyky se hovoří v jihozápadní Číně ([[čuangština]], [[thajština]] a [[kam-sujské jazyky]] z [[Tajsko-kadajské jazyky|tajsko-kadajských jazyků]], dále [[hmong-mienské jazyky]] a [[wa]] z [[Austroasijské jazyky|austroasijské jazykové rodiny]]). Napříč severovýchodní a severozápadní Čínou používají zdejší etnické skupiny [[altajské jazyky]] včetně [[Mandžuština|mandžuštiny]], [[Mongolština|mongolštiny]] a některé [[turkické jazyky]]: [[Ujgurština|ujgurštinu]], [[Kazaština|kazaštinu]], [[Kyrgyzština|kyrgyzštinu]], [[Salarština|salarštinu]] a [[západní jugurštinu]]. [[Korejština]] se používá podél hranice se [[Severní Korea|Severní Koreou]]. [[Saríqólština]], jazyk [[Tádžikové|Tádžiků]] na západě [[Sin-ťiang]]u, je [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]]. Tchajwanští domorodci, včetně malé populace v pevninské Číně, používají [[austronéské jazyky]].<ref name="language">[https://web.archive.org/web/20130725061022/http://english.gov.cn/2005-08/16/content_23691.htm "Languages"]. 2005. Gov.cn. Retrieved 31 May 2015.</ref>

[[Standardní čínština]], varianta mandarínštiny založená na pekingském dialektu, je oficiální národní jazyk Číny a je používán jako [[lingua franca]] v zemi mezi lidmi různého lingvistického původu.<ref>{{cite book|title=Rough Guide Phrasebook: Mandarin Chinese|year=2011|publisher=Rough Guides|page=19|url=https://books.google.com/books?id=jlM3TMYg8HQC&pg=PA19|isbn=978-1-4053-8884-9}}</ref>

[[Čínské znaky]] se jako [[písmo]] pro sinické jazyky používají po tisíce let. Umožňují mluvčím vzájemně nesrozumitelných čínských jazyků komunikovat mezi sebou prostřednictvím psaní. V roce 1956 vláda představila zjednodušené znaky, které v pevninské Číně nahradily starší tradiční znaky. Čínské znaky jsou také [[romanizace|romanizované]] ve formě [[pchin-jin]]u.

=== Náboženství ===
Vláda Čínské lidové republiky oficiálně zastává státní [[ateismus]]<ref>{{cite book |last1=Dillon |first1=Michael |title=Religious Minorities and China |date=2001 |publisher=Minority Rights Group International |language=English}}</ref> a za tímto účelem vede antireligistické kampaně.<ref name="BuangChew2014">{{cite book|last1=Buang|first1=Sa'eda|last2=Chew|first2=Phyllis Ghim-Lian|title=Muslim Education in the 21st Century: Asian Perspectives|date=9 May 2014|publisher=Routledge|language=English|isbn=978-1-317-81500-6 |page=75|quote=Subsequently, a new China was found on the basis of Communist ideology, i.e. atheism. Within the framework of this ideology, religion was treated as a 'contorted' world-view and people believed that religion would necessarily disappear at the end, along with the development of human society. A series of anti-religious campaigns was implemented by the Chinese Communist Party from the early 1950s to the late 1970s. As a result, in nearly 30 years between the beginning of the 1950s and the end of the 1970s, mosques (as well as churches and Chinese temples) were shut down and Imams involved in forced 're-education'.}}</ref> Na náboženské záležitosti v zemi dohlíží státní správa pro náboženské záležitosti.<ref>{{cite web |url=http://www.sara.gov.cn/jqgk/zs/index.htm |archive-url=https://web.archive.org/web/20150812102019/http://www.sara.gov.cn/jqgk/zs/index.htm |dead-url=ano |archive-date=12 August 2015 |script-title=zh:国家宗教事务局 |publisher=National Religious Affairs Administration |accessdate=30 August 2015 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-04-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150812102019/http://www.sara.gov.cn/jqgk/zs/index.htm |datum archivace=2015-08-12 }}</ref> [[Náboženská svoboda]] je zaručena čínskou ústavou, i když náboženské organizace, které nemají oficiální schválení, mohou být předmětem státní perzekuce.<ref name="XinBan2012">[http://www.ft.com/cms/s/0/602b650e-dc69-11e1-a304-00144feab49a.html#axzz24qLQjsqF "China bans religious activities in Xinjiang"]. ''[[Financial Times]]''. 2 August 2012. Retrieved 28 August 2012.</ref><ref>''Constitution of the People's Republic of China''. Chapter 2, Article 36.</ref> Během tisíciletí byla čínská civilizace ovlivněna různými náboženskými hnutími. “Tři učení”, včetně [[konfuciánství]], [[taoismus|taoismu]] a [[buddhismus|buddhismu]] ([[čínský buddhismus]]), měly v historii významnou roli ve formování čínské kultury<ref name="Yao2011">{{cite book|last1=Yao|first1=Xinzhong|authorlink1=Yao Xinzhong|year=2010|title=Chinese Religion: A Contextual Approach|publisher=A&C Black|location=London|isbn=978-1-84706-475-2}} pp. 9–11.</ref><ref>{{cite book|last=Miller|first=James|title=Chinese Religions in Contemporary Societies|year=2006|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-85109-626-8}} [https://books.google.com/books?id=S4vg8BQrqA4C&pg=PA57 p. 57].</ref>, obohatily teologický a duchovní rámec, který sahá do období [[Šang]]u a [[dynastie Čou]].
{{pahýl část}}
<gallery>
Soubor:GZ FS Prayers 2.jpg|Chanové v [[Taoismus|taoistickém]] chrámu
Soubor:Uyghur Meshrep.jpg|[[Ujgurové]]
Soubor:People of Tibet46.jpg|[[Tibeťané]]
Soubor:Chine Miao à cornes9317a.jpg|[[Miaové]]
</gallery>

== Kultura ==
Čína je zemí s kulturní tradicí starou několik tisíc let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zádrapa
| jméno = Lukáš
| titul = Pět tisíc let čínských dějin - anebo ne tak docela?
| periodikum = Sinopsis
| vydavatel = 
| url = https://sinopsis.cz/pet-tisic-let-cinskych-dejin-anebo-ne-tak-docela/
| datum vydání = 2016-05-23
| jazyk = cs-CZ
| url archivu = 
| datum přístupu = 2019-11-20
}}</ref> Současná Čínská lidová republika zachovává svou kulturní tradici, jak v oblasti výtvarného umění, tak tradici literární a hudební. Je však otevřená kulturním vlivům okolního světa.

=== Literatura ===
{{Podrobně|Čínská literatura}}[[Soubor:Libai touxiang.jpg|náhled|upright|Básník [[Li Po]]]]
Za první velkou básnickou osobnost Číny bývá označován [[Čchü Jüan]], autor 3. století př. n. l. Tzv. popisné básně skládal v 1. století [[Pan Ku]]. Ve 4. století se proslavil básník [[Tchao Jüan-ming]]. [[Cchao Cchao]] založil nový styl poezie, zvaný ''ťien-an'', významným básníkem byl i jeho syn [[Cchao Pchi]]. V 8. století zazářil [[Tu Fu]] a krátce po něm [[Li Po]], který se stal nejpopulárnějším čínským autorem až do dnešních dnů. Na Li Poa a Tu Fua navazoval [[Po Ťü-i]], byť jim vyčítal, že “utíkaly do hor a k řekám”. 8. a 9. století je často označováno za zlatý věk čínské poezie, k jeho pozdním představitelům patřil [[Tu Mu]]. V 11. století proslula básnířka [[Li Čching-čao]], z jejíhož díla se však zachovala jen jediná sbírka, ''Píseň průzračného nefritu''.

8. století je érou, kdy se rodí čínská próza, za její zakladatelské postavy jsou označováni [[Chan Jü]] a [[Liou Cung-jüan]]. Významným byl však již cestopis ''Zápisky o buddhistických zemích'' autora 4. století [[Fa-sien]]a. V 11. století prosluly svými eseji [[Su Š’]] či [[Ou-jang Siou]]. ''[[Příběhy od jezerního břehu]]'' z konce 14. století, jež napsali [[Š’ Naj-an]] a [[Luo Kuan-čung]], se staly prvním z tzv. [[Čtyři klasické čínské romány|čtyř klasických čínských románů]]. Druhým jsou ''[[Příběhy Tří říší]]'' [[Luo Kuan-čung]]a, rovněž ze 14. století. [[Süan-cang]] proslul svým cestopisem, jeho cesta do Indie později posloužila jako inspirace pro román ''[[Putování na západ]]'' (třetí ze čtyř klasických románů) spisovatele [[Wu Čcheng-en]]a, nejvýznamnějšího autora mingského období (16. století). K průkopníkům moderního divadla 17. století patřil [[Li Jü (spisovatel)|Li Jü]]. V 18. století se proslavil [[Cchao Süe-čchin]] románem ''[[Sen v červeném domě]]'', posledním ze čtyř klasických románů.

K prvním na západ proniknuvším autorům patřil [[Lin Jü-tchang]]. Za jedny z největších čínských spisovatelů 20. století jsou označováni [[Lu Sün]] a [[Lao Še]], autor známého románu ''Rikša''. Románem ''Rodina'' zaujal [[Pa Ťin]]. [[Feminismus]] do čínské literatury vnesla [[Čchiou Ťin]]. Ke komunistickým autorům patřil [[Kuo Mo-žo]] či [[Mao Tun]]. [[Kao Sing-ťien]] obdržel roku 2000 [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čínská literatura má Nobelovu cenu
| url = https://www.idnes.cz/kultura/literatura/cinska-literatura-ma-nobelovu-cenu.A001013_111145_literatura_kne
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2000-10-13
| datum přístupu = 2019-06-24
}}</ref>, [[Mo Jen]] stejné ocenění převzal v roce 2012.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nobelovu cenu za literaturu dostal Mo Jen, v deseti vyloučený ze školy
| url = https://www.lidovky.cz/kultura/nobelovu-cenu-za-literaturu-dostal-cinsky-autor-mo-jen.A121011_131537_ln_kultura_wok
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidovky.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2012-10-11
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
}}</ref>

=== Výtvarné umění ===
[[Soubor:China (13964242179).jpg|náhled|upright|vlevo| [[Terakotová armáda]]]]
[[Soubor:Dog's head sculpture "Circle of Animals-Zodiac Heads", 2011.jpg|náhled|upright|Socha Hlava psa od [[Aj Wej-wej]]e]]
Proslulým starověkým artefaktem je [[Terakotová armáda]], tedy soubor 6000 soch zakopaných v pohřebním komplexu poblíž čínského města [[Si-an]], objevený 29. března 1974. Sochy vznikly ve 3. století př. n. l., pro hrobku sjednotitele Číny, císaře [[Čchin Š’-chuang-ti]]ho.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Osm tisíc soch a každá je jiná: Terakotová armáda prý ukrývá skryté poselství
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/exotika-amerika/305336-osm-tisic-soch-a-kazda-je-jina-terakotova-armada-pry-ukryva-skryte-poselstvi.html
| periodikum = Novinky.cz
| datum přístupu = 2019-06-24
}}</ref> Hrobka a armáda byly zapsány na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]], stejně jako další starověké sochařské dílo [[Lešanský Buddha]], známý též pod svým čínským názvem Ta-fo (Velký Buddha). Je to největší socha [[Buddha|Buddhy]] na světě (71 metrů). Stojí nedaleko města [[Le-šan]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chránil životy rybářů už před tisíci lety, dnes fascinuje celý svět
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/chranil-zivoty-rybaru-uz-pred-tisici-lety-dnes-fascinuje-cely-svet-256629
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| datum přístupu = 2019-11-06
}}</ref> Staré buddhistické umění bylo koncentrováno často do jeskyň, skalní malby lze nalézt v jeskyni [[Mo-kao]] (též Jeskyni tisíce buddhů) <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čínské jeskyně Mo-kao
| url = http://www.sokujiciplaneta.cz/cestovani/sub-cinske-jeskyne-mo-kao
| periodikum = Šokující Planeta
| datum přístupu = 2019-11-06
| jazyk = en
}}</ref> a [[Jün-kang]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Yungang (Jün-kang)
| url = https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/cina/yungang-jun-kang/
| periodikum = HedvabnaStezka.cz
| datum přístupu = 2019-11-06
}}</ref>, reliéfy v jeskyni [[Skalní kresby v Ta-cu|Ta-cu]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dazu (Ta-cu)
| url = https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/cina/dazu-ta-cu-/
| periodikum = HedvabnaStezka.cz
| datum přístupu = 2019-11-06
}}</ref> a sochy v jeskyni [[Lung-men]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Buddhistické jeskyně Lung-men v Číně existují už 1500 let
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/buddhisticke-jeskyne-lung-men-v-cine-existuji-uz-1500-let_201007120807_jpiroch
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-11-06
| jazyk = cs
}}</ref> K nejstarším patří [[Chuašanské skalní malby]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zuojiang Huashan Rock Art Cultural Landscape
| url = https://whc.unesco.org/en/list/1508/
| periodikum = UNESCO World Heritage Centre
| datum přístupu = 2019-11-06
| jazyk = en
| jméno = 
| příjmení = 
| vydavatel = 
| datum vydání = 
| url archivu = 
}}</ref>

Klasikem čínské [[kaligrafie]] a malířství byl [[Mi Fu]]. Tři svitkové obrazy se dochovaly z díla autora 4. století [[Ku Kchaj-č’]]e. Zakladatelem čínského krajinářství byl v 8. století [[Wang Wej]]. Ve 12. století se známým malířem stal i jeden z císařů, [[Chuej-cung (Sung)]]. V 17. století se od tradičních vzorů počal vzdalovat [[Š’-tchao]]. K moderním malířům patří [[Čchi Paj-š’]]. K nejuznávanějším současným výtvarným umělcům [[Aj Wej-wej]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nejznámější čínský umělec Aj Wej-wej dnes slaví 60. narozeniny
| url = https://www.reflex.cz/clanek/kultura/81493/nejznamejsi-cinsky-umelec-aj-wej-wej-dnes-slavi-60-narozeniny.html
| periodikum = Reflex.cz
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
}}</ref>

Architekt [[Wang Šu]] je nositel prestižní architektonické [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pritzkerova cena putuje do Číny. Vyhrál Wang Šu
| url = https://www.lidovky.cz/relax/design/pritzkerovu-cenu-ziskal-architekt-wang-su.A120229_164652_ln-bydleni_ter
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidovky.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2012-03-03
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
}}</ref>, čínského původu je i jiný držitel této ceny, Američan [[I. M. Pei]], autor známé [[Pyramida v Louvru|Skleněné pyramidy]] v muzeu [[Louvre]] v [[Paříž]]i.<ref>{{Citace periodika
| titul = I.M. Pei, Master Architect Whose Buildings Dazzled the World, Dies at 102
| url = https://www.nytimes.com/2019/05/16/obituaries/im-pei-dead.html
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2019-05-16
| datum přístupu = 2019-06-24
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| jméno = Paul
| příjmení = Goldberger
}}</ref>

=== Film ===
{{Podrobně|Čínská kinematografie}}
[[Soubor:Opening Film CROPPED.jpg|vlevo|náhled|170x170pixelů|[[Čang I-mou]]]]
K nejvýznamnějším čínským filmařům patří režisér [[Čang I-mou]], vítěz [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] z [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlína]] (1988, 1994) i [[Zlatý lev|Zlatého Lva]] z [[Benátský filmový festival|Benátek]] (1992, 1999), který byl také hlavním režisérem úvodního a závěrečného ceremoniálu [[Letní olympijské hry 2008|Letních olympijských her v Pekingu roku 2008]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Olympijské hry v Pekingu začaly, oheň zapálil legendární gymnasta
| url = https://www.sport.cz/loh2012/ostatni2012/clanek/134327-olympijske-hry-v-pekingu-zacaly-ohen-zapalil-legendarni-gymnasta.html
| periodikum = www.sport.cz
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
| příjmení = 
| jméno = 
| vydavatel = 
| datum vydání = 
| url archivu = 
}}</ref> K jeho generačním souputníkům (tzv. pátá generace) patří [[Čchen Kchaj-ke]], držitel [[Zlatá palma|Zlaté palmy]] z [[Filmový festival v Cannes|Cannes]] z roku 1993. [[Sie Fej]] má [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] z [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlínského filmového festivalu]] z roku 1993. O generaci mladší je [[Ťia Čang-kche]], který získal hlavní cenu festivalu v Benátkách v roce 2006<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Benátský lev míří do Číny. Média se diví
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| odkaz na vydavatele = Economia
| url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/benatsky-lev-miri-do-ciny-media-se-divi/r~i:article:233890/
| datum vydání = 2006-09-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-03
}}</ref>, [[Wang Čchüan-an]], který si odnesl hlavní cenu z Berlinale v roce 2007<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berlinale vyhrál čínský film
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidovky.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.lidovky.cz/kultura/berlinale-vyhral-cinsky-film.A070218_110806_ln_kultura_fho
| datum vydání = 2007-02-18
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-03
}}</ref> nebo [[Tiao I-nan]], jenž dosáhl stejného úspěchu roku 2014.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berlínský Zlatý medvěd jde do Číny, Grandhotel Budapešť má cenu poroty
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/berlinale-festival-vysledky.A140215_201556_filmvideo_vha
| datum vydání = 2014-02-15
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-03
}}</ref> Ve Spojených státech se prosadili filmový režisér [[John Woo]], nebo herečky [[Joan Chen]], [[Li Ping-ping]] nebo [[Bai Ling]]. V Číně patří k nejpopulárnějším herečkám [[Čao Wej]], jež se proslavila ve snímku ''[[Krvavé pobřeží]]'', nebo [[Čang C’-i]] známá z filmu ''[[Gejša (film)|Gejša]]'' či [[Fan Ping-ping]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kde je Fan Ping-ping? Nejznámější čínská herečka zmizela, zřejmě ji vyšetřují úřady
| url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/kde-je-fan-ping-ping-nejznamejsi-cinska-herecka-zmizela-zrej/r~c631925a9fc811e8b634ac1f6b220ee8/
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| odkaz na vydavatele = Economia
| datum vydání = 2018-08-14
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
}}</ref>

Velmi rozvinutý je filmový průmysl v Hongkongu, který od roku 1997 můžeme rovněž přičítat k ČLR. Proslulé jsou zejména hongkongské akční filmy, největšími hvězdami, které tento průmysl zplodil, jsou patrně [[Bruce Lee]] nebo [[Jackie Chan]], v jehož stopách šel [[Jet Li]] (rodák z Pekingu, dnes občan [[Singapur]]u). [[Čang C’-lin]] jako první Číňanka uspěla v mezinárodních soutěžích krásy, když se roku 2007 stala [[Miss World]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Miss World 2007 se stala čínská miss C' Lin Čang
| url = https://www.novinky.cz/koktejl/128024-miss-world-2007-se-stala-cinska-miss-c-lin-cang.html
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| datum přístupu = 2019-06-24
}}</ref>

=== Divadlo a hudba ===
[[Soubor:Wang Zhaojun Peking Opera 14.jpg|náhled|upright|[[Čínská opera]]]]
V několika velkých čínských městech byla postavena velmi moderní [[Operní scéna|operní divadla]], ve kterých jsou uváděny jak tradiční [[Čínská opera|čínské opery]], tak [[Opera|opery]] z běžného světového repertoáru. Na rozdíl od evropské opery vznikla čínská opera v lidových vrstvách a uměním nejvyšší společnosti se stala teprve později. Za vrcholnou éru bývá označováno 13. století. Existuje okolo stovky žánrů čínské opery, odlišených především regionálně, z nichž nejznámější je [[Pekingská opera]]. Děj představení se odehrává prakticky vždy v minulosti, před 17. stoletím. Kromě zpěvu a tance zahrnuje často i [[Bojové umění|bojová umění]], [[Akrobacie|akrobacii]], typické jsou výrazné masky a líčení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Čínská opera
| periodikum = ikoktejl
| vydavatel = 
| url = http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2367:inska-opera-sp-236432749&catid=1570&Itemid=148
| datum vydání = 
| jazyk = cs-cz
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200410023500/http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2367%3Ainska-opera-sp-236432749&catid=1570&Itemid=148
| datum přístupu = 2019-11-20
| datum archivace = 2020-04-10
| nedostupné = ano
}}</ref> V době [[Kulturní revoluce]] byla čínská opera zakázána, od konce 70. let 20. století se Číňané snaží tuto tradici oživit.

V zemi působí několik symfonických orchestrů. Známý je [[Šanghajský symfonický orchestr]], který se skládá výhradně z čínských hudebníků. V&nbsp;roce 2018 vysílaly evropské televizní stanice (např. [[Arte]]) vystoupení tohoto orchestru – pod vedením jeho [[Dirigent|šéfdirigenta]] [[Ju Long]]a – v&nbsp;prostorách [[Zakázané město|Zakázaného města]] v&nbsp;[[Peking]]u. Na programu byl mj. 2.&nbsp;klavírní koncert [[Sergej Rachmaninov|Sergeje Rachmaninova]]. Sólistou byl [[Rusko|ruský]] pianista [[Daniil Trifonov]]. Čínským občanem je jiný světoznámý [[klavír]]ista, [[Lang Lang]]. K nejvýznamnějším hudebním skladatelům současnosti patří [[Tchan Tun]]. Tvoří soudobou vážnou hudbu, ale více proslul hudbou filmovou (''Tygr a drak''). [[Yo-Yo Ma]] je významným [[Violoncello|violoncelistou]]. Legendární čínskou zpěvačkou byla [[Čou Süan]], k současným popovým hvězdám (hovoří se o tzv. [[Cantopop]]u) patří [[Leslie Cheung]] nebo [[Faye Wong]].

=== Památky ===
[[Soubor:Beijing-Verbotene Stadt-Halle der hoechsten Harmonie-02-gje.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Zakázané město]]]]
[[Soubor:Badaling China Great-Wall-of-China-04.jpg|náhled|upright|[[Velká čínská zeď]]]]
[[Soubor:NationalGrandTheaterBeijing.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Velké národní divadlo v Pekingu]]]]
[[Soubor:Beijing national stadium.jpg|náhled|upright|[[Pekingský národní stadion]]]]
Největším architektonickým symbolem Číny je [[Velká čínská zeď]]. Ta byla roku 2007, hlasováním sto milionů lidí z celého světa, zařazena dokonce mezi [[Nových sedm divů světa]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sedm nových divů světa: Patří mezi ně krvavá pyramida i stavba viditelná z vesmíru
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/exotika-a-amerika/clanek/sedm-novych-divu-sveta-patri-mezi-ne-krvava-pyramida-i-stavba-viditelna-z-vesmiru-240872
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| datum přístupu = 2019-11-06
}}</ref> Zeď byla stavěna za [[dynastie Ming]], od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Dalším neodmyslitelným symbolem Číny a vůbec nejnavštěvovanější čínskou památkou je [[Zakázané město]] v Pekingu, komplex 980 budov, v němž sídlili téměř 500 let čínští císaři.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Peking má nejnavštěvovanější památku, kam se 500 let nesmělo
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/peking-ma-nejnavstevovanejsi-pamatku-kam-se-500-let-nesmelo-135320
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| datum přístupu = 2019-11-06
}}</ref> Do města se vstupuje [[Brána Nebeského klidu|Bránou Nebeského klidu]] (Tchien-an-men), dominantou [[Náměstí Nebeského klidu]]. Na jeho západní straně se nachází [[Velký sál lidu]] postavený v roce 1959, kde se konají sjezdy [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]], na východní [[Čínské národní muzeum]], postavené rovněž roku 1959 (k 10 letům komunistické revoluce). První císaři [[Říše Čching|dynastie Čching]] obývali [[Mukdenský palác]] ve městě [[Šen-jang]]. Letní sídlo měli v [[Letovisko Čcheng-te|Čcheng-te]], později si postavili [[Letní palác v Pekingu]]. Ze [[Starý letní palác|Starého letního paláce]] již zbyly jen ruiny. Na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]] byly zapsány i [[Císařské hrobky dynastií Ming a Čching|císařské hrobky]] dvou nejvýznamnějších dynastií, Čching a Ming (mezi nimi k nejvýznamnějším patří [[Ming-siao-ling]] v [[Nanking]]u), stejně jako opevněné věže [[Tiao-lou]] v [[Kchaj-pching]]u, nebo kruhová hliněná obydlí [[Tchu-lou]] ve [[Fu-ťien]]u. K nejpamátnějším místům [[Konfucianismus|konfucianismu]] patří [[Konfuciův chrám]] v [[Čchü-fu]], Konfuciově rodišti. Pro [[Taoismus|taoisty]] je nejvzácnějším [[Chrám nebes]] v Pekingu. Řada taoistických chrámů se nachází také v pohoří [[Wu-tang]]. Nejvýznamnější [[Buddhismus|buddhistická]] památka, [[Porcelánová pagoda]] v Nankingu, byla zničena roku 1856, během [[povstání tchaj-pchingů]]. V roce 2015 ale nechaly čínské úřady postavit její repliku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ancient 'world wonder' comes back to life
| url = https://www.cnn.com/travel/article/nanjing-china-reconstructed-porcelain-tower/index.html
| periodikum = CNN Travel
| datum vydání = 2016-09-16
| datum přístupu = 2019-11-06
| jazyk = en
| jméno = Elaine Yu
| příjmení = CNN
}}</ref> Na seznam světového dědictví byla zapsána i některá historická centra měst, týká se měst [[Pching-jao]], [[Li-ťiang]], [[Si-ti]], [[Chung-cchun]], [[Macao]], [[Jin-sü]], [[Teng-feng]], [[Šang-tu]] a ostrova [[Ku-lang-jü]]. K ukázkám technického stavitelství patří 32 kilometrů dlouhý most [[Tung-chaj Ta-čchiao]]. V roce 2018 ho překonal 55 kilometrů dlouhý most [[Most Hongkong–Ču-chaj–Macao|Hongkong-Ču-chaj-Macao]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Číně otevřeli nejdelší most vedoucí přes moře: Odolá zemětřesení i supertajfunu
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/v-cine-otevreli-nejdelsi-most-vedouci-pres-more-odola-zemetreseni-i-supertajfunu
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| datum vydání = 2018-10-24
| datum přístupu = 2019-11-06
| jazyk = en
}}</ref> Od ekonomického boomu, který spustily [[Teng Siao-pching]]ovy reformy v 80. letech, je Čína rovněž epicentrem moderní architektury. Pro olympijské hry v Pekingu v roce 2008 byly postaveny některé výjimečné stavby, mezi nimiž vyniká [[Pekingský národní stadion]] (zvaný obvykle Ptačí hnízdo) a [[Pekingské národní plavecké centrum]] (tzv. Vodní kostka). Z jiných staveb je to například [[Velké národní divadlo v Pekingu]] z dílny francouzského architekta [[Paul Andreu|Paula Andreuho]], otevřené roku 2007<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ČÍNSKÝ ŠOK: Vejce, které mění barvu. Vítejte ve Velkém národním divadle {{!}} Aktuality
| url = https://www.lidovky.cz/cestovani/aktuality/cinsky-sok-vejce-ktere-meni-barvu-vitejte-ve-velkem-narodnim-divadle.A190313_140240_aktuality_ape
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidovky.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2019-03-15
| datum přístupu = 2019-11-06
| jazyk = cs
}}</ref>, nebo pekingská [[Budova Čínské ústřední televize]], již navrhl slavný nizozemský architekt a laureát [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]] [[Rem Koolhaas]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Velké trenýrky. Nová budova čínské státní televize vzbuzuje rozpaky
| url = https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/nova-budova-televize.A120517_130610_dum_osobnosti_web
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2012-05-18
| datum přístupu = 2019-11-06
}}</ref> V [[Šanghaj]]i je to například [[Shanghai World Financial Center]], nebo [[Shanghai Tower]], nejvyšší budova v Číně a druhá nejvyšší na světě.

=== Kuchyně ===
{{viz též|Stolování v Číně}}
[[Soubor:Kung-pao-shanghai.jpg|náhled|upright|[[Kuřecí kung-pao]]]]
Světově významná je [[čínská kuchyně]]. Je velmi ceněna téměř všude ve světě. Je zastoupena nejen ve velkoměstech. Restaurace vedené čínskými majiteli, ve kterých pracují téměř vždy jen čínští kuchaři, lze nalézt prakticky na všech kontinentech, zvláště v turistických oblastech, často však i mimo ně. Podávají se v nich pokrmy připravované podle tradičních metod pěti známých regionálních kuchyní.

Typickými surovinami čínské kuchyně jsou [[bambus]]ové výhonky, houba [[Ucho Jidášovo]], houba [[Houževnatec jedlý|šiitake]], pasta z černých bobů, pepř sečuánský, [[sójová omáčka]], [[tofu]], [[šalotka]]. Z pálenek [[rýžové víno]], z koření [[zázvor]]. Známými pokrmy jsou [[Kuřecí kung-pao]], [[Pekingská kachna]], jarní závitky či [[Šuej-ču-žou]]. Existují však velké regionální rozdíly, k nejznámějším regionálním kuchyním patří kantonská (obvykle užívající pánev [[wok]]), pekingská (často úprava v páře či grilování), sečuánská (patří k nejpikantnějším) či čchaošanská (hodně [[vegetarián]]ská, založená na tofu). Velký důraz je kladen na estetickou úpravu pokrmů a stolování. Tradičně se používají [[jídelní hůlky]], polévky se jí lžící, obvykle porcelánovou. Některé pokrmy, např. pekingská kachna, se však jedí rukama. Všechny pokrmy se servírují současně, každý ze stolujících má před sebou misku, do které si nabírá z pokrmů na stole. Přednostně jedí starší lidé a muži. Za těžký prohřešek proti etiketě se pokládá, pokud někdo zapíchne hůlky do zbytků jídla v misce. Během jídla pijí Číňané nejraději [[zelený čaj]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čínská kuchyně: vhodná pro všechny milovníky hůlek, rýže a pálivých pokrmů
| url = https://www.radynacestu.cz/magazin/cinska-kuchyne/
| periodikum = Poznávací zájezdy {{!}} mazaně s Radynacestu.cz
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
}}</ref>

== Věda ==
{{Viz též|Čínská filosofie}}
[[Soubor:Tu Youyou 5056-2015.jpg|náhled|upright|Nobelistka Tchu Jou-jou]]
[[Soubor:Confucio (Master Kong Qiu).jpg|náhled|upright|[[Konfucius]]]]Lékař [[Chua Tchuo]] je považován za toho, kdo již v 1. století jako první užil v lékařství [[Anestezie|anestézii]].<ref>https://books.google.cz/books?id=tmrnDQAAQBAJ&pg=PA43&lpg=PA43&dq=Chua+Tchuo&source=bl&ots=DdWcdncr-I&sig=ACfU3U32pZZtnIBSyI1iSKQK_b27Jugdzg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjB16uK3YLjAhVBY1AKHQn-DFMQ6AEwCHoECAoQAQ#v=onepage&q=Chua Tchuo&f=false</ref> Základy matematického myšlení stavěl v Číně [[Liou Chuej]] ve 3. století. Proslulým všestranným učencem starověku byl [[Šen Kua]]. V práci ''Meng-si pi-tchan'' (''Eseje víru snů'') z roku 1088 popsal jako první na světě princip magnetické jehly [[kompas]]u a naznačil, že by mohla být využita pro navigaci (v Evropě byla popsána až v roce 1187). Při promýšlení kompasu definoval též rozdíl mezi [[Magnetické pole Země|magnetickým]] a skutečným [[Severní pól|severním pólem]] (zhruba 400 let před evropskou vědou). Významnými starověkými astronomy byli [[Cu Čchung-č’]] nebo [[Čang Cheng]]. [[Su Sung]] v 11. století sestavil mapu hvězdné oblohy, jež je dnes nejstarší takovou dochovanou tištěnou mapou. V 16. století byl jakýmsi styčným bodem tradiční čínské vzdělanosti a vznikající evropské vědy [[Sü Kuang-čchi]]. V jeho době poznání čínské přírodovědy a medicíny sepsal a uchoval [[Li Š’-čen]].<ref>https://books.google.cz/books?id=wBgvBQAAQBAJ&pg=PA33&lpg=PA33&dq=Li+Š’-čen&source=bl&ots=dbDHyUV2HU&sig=ACfU3U0uYgYrC7tP-NpBuSlk87pDBj4dCg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi6yeDr4ILjAhVHZFAKHfTgANQQ6AEwA3oECAoQAQ#v=onepage&q=Li Š’-čen&f=false</ref>

Nejslavnější čínskou vědkyní je fyzička [[Chien-Shiung Wu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Manhattan Project Physicist Who Fought for Equal Rights for Women
| url = https://time.com/4366137/chien-shiung-wu-history/
| periodikum = Time
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = en
}}</ref> [[Čchien Süe-sen]] se podílel na rozvoji raketové techniky, byl otcem čínského kosmického programu a hlavním konstruktérem čínských kosmických raket [[Dlouhý pochod (raketa)|Dlouhý pochod]] (''Čchang Čeng'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemřel zakladatel čínské kosmonautiky
| url = https://www.irozhlas.cz/nepouzivat_-_veda/zemrel-zakladatel-cinske-kosmonautiky_200911090000_mkucharik
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
}}</ref> Číňané žijící ve Spojených státech [[Jang Čen-ning]] a [[Li Čeng-tao]] získali v roce 1957 [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]], stejné ocenění získali i další čínští emigranti, roku 1998 [[Cchuej Čchi]], roku 2009 [[Charles Kuen Kao]]. Další naturalizovaný Američan [[Čchiou Čcheng-tung]] získal prestižní matematickou [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]], informatik [[Andrew Jao]] zase [[Turingova cena|Turingovu cenu]] (2000). Chemička [[Tchu Jou-jou]] získala v roce 2015 [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům
| url = https://www.idnes.cz/technet/veda/nobelova-cena-medicina-2015.A151005_115458_veda_mla
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2015-10-05
| datum přístupu = 2019-06-24
}}</ref> Nejprestižnější vědecké ocenění převzala jako první občanka ČLR. Jako první izolovala hořčin [[artemisinin]] z pelyňku, který využila v léčbě [[malárie]]. Kombinovaná terapie snížila úmrtnost nemoci o 20–30 % a jen na [[Afrika|africkém kontinentu]] zachránila stovky tisíc životů. Známým odborníkem v oblasti potravinářství je [[Da-Wen Sun]].

Nejslavnějším čínským filozofem je [[Konfucius]], jehož učení čínskou společnost hluboce ovlivnilo a formovalo. Jeho oponentem byl [[Mocius]], [[konfucianismus]] však převládl. Ke Konfuciovým nejvýznamnějším žákům patřil [[Mencius]]. Jeho pragmatickým oponentem byl [[Sün-c’]]. Materialistické prvky do konfuciánství vnášel [[Wang Čchung]]. K tvůrcům [[Neokonfucianismus|neokonfucianismu]] v 15. století patřil [[Wang Jang-ming]]. Završitelem neokonfuciánské scholastiky byl [[Ču Si]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ču Si
| url = https://leporelo.info/cu-si
| periodikum = leporelo.info
| datum přístupu = 2019-11-06
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190410112055/https://leporelo.info/cu-si
| datum archivace = 2019-04-10
}}</ref> K zakladatelům [[legismus|legismu]] patřil [[Chan Fej]], k jeho klíčovým představitelům [[Li S’]] a [[Šang Jang]]. Představitelem konfucianismu 20. století, který hledal spojení s moderním světem a evropskou kulturou, byl [[Kchang Jou-wej]]. K jeho souputníkům v „europeizačních snahách“ patřil [[Jen Fu]] nebo [[Liang Čchi-čchao]].

V 6. století přišla myšlenková revoluce s dílem záhadného autora známého jako [[Lao-c']]. Jeho učení se nazývá [[taoismus]]. K Laovým nejvýznamnějším následovníkům patřil [[Čuang-c']]. Na pronikání [[Buddhismus|buddhismu]] do Číny měl zásadní podíl [[Kumáradžíva]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kumáradžíva
| url = https://leporelo.info/kumaradziva
| periodikum = leporelo.info
| datum přístupu = 2019-11-06
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180612140503/https://leporelo.info/kumaradziva
| datum archivace = 2018-06-12
}}</ref>

Zakladatelem čínské [[historiografie]] byl [[S’-ma Čchien]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čínský autor Knihy vrchních písařů poodhaluje své tajemství
| url = https://www.idnes.cz/kultura/literatura/kniha-vrchnich-pisaru-je-v-cestine.A130322_090146_literatura_ob
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2013-03-22
| datum přístupu = 2019-06-24
}}</ref> Na jejím rozvoji ve starověku se podílela i jedna žena: [[Pan Čao]]. K nejvýznamnějším moderním historikům patřili [[Chuang Sien-fan]], jenž byl zároveň zakladatelem čínské [[antropologie]], či [[S'-ma Kuang]]. Vojevůdce 6. století př. n. l. [[Sun-c’]] je autorem legendárního traktátu ''[[Umění války]]'', který je považován za jednu z nejstarších knih o strategii a taktice vůbec.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sun-c’: Geniálny čínsky stratég a taktik, ktorý zároveň napísal jednu z najstarších kníh o vedení vojny
| url = http://refresher.cz/28132-Sunc-Genialny-cinsky-strateg-a-taktik-ktory-zaroven-napisal-jednu-z-najstarsich-knih-o-vedeni-vojny
| periodikum = refresher.cz
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
| příjmení = 
| jméno = 
| vydavatel = 
| datum vydání = 
| url archivu = 
}}</ref> Tvůrcem čínské hláskové abecedy [[pchin-jin]] byl jazykovědec [[Čou Jou-kuang]]. O velkou jazykovou reformu ([[paj-chua]]) ve 20. století usiloval [[Chu Š’]].

=== Vzdělání ===
Podle QS World University Rankings 2020 je nejlepší vysokou školou v Číně [[Univerzita Čching-chua]], která má být zároveň 16. nejkvalitnější vysokou školou na světě a třetí v Asii.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = QS World University Rankings 2020
| periodikum = Top Universities
| url = https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2020
| datum vydání = 2019-06-05
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-11-26
}}</ref> Jde o výzkumnou univerzitu sídlící v Pekingu. Byla založena v roce 1911 z peněz, které měla Čína zaplatit [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]] jako reparace po prohraném [[Boxerské povstání|Boxerském povstání]] – na základě návrhu ministra zahraničí Spojených států Johna Haye byly reparace Číně odpuštěny s podmínkou, že budou použity na založení vzdělávací instituce. Prvními učiteli na škole pak byli Američané z řad [[Young Men's Christian Association|YMCA]]. Vzhledem k vazbám na Spojené státy došlo na univerzitě na konci [[Čínská občanská válka|Čínské občanské války]] ke značné personální změně – velká část profesorů odešla [[Tchaj-wan|na Tchaj-wan]], kde založili v roce 1956 v [[Sin-ču]] Národní univerzitu Čching-chua. Na Univerzitě Čching-chua studoval například nobelista [[Jang Čen-ning]]. Druhou nejkvalitnější školou v Číně je podle QS [[Pekingská univerzita]] (22. celosvětově). Jde o nejstarší čínskou univerzitu založenou roku 1898. Škola je proslulá tím, že na ní studovali zakladatelé Komunistické strany Číny, krom toho např. spisovatel [[Lu Sün]]. Obě prestižní univerzity sídlí těsně vedle sebe, v pekingském obvodu [[Chaj-tien (Peking)|Chaj-tien]]. Dalším epicentrem vzdělanosti je Hongkong. Na 25. místě světového žebříčku se nachází [[Hongkongská univerzita]], jen o málo níže [[Hongkongská vědecko-technologická univerzita]], [[Čínská hongkongská univerzita]] a [[Městská hongkongská univerzita]]. Mimo tato dvě tradiční centra vzdělanosti si vysokou kvalitu udržuje [[Univerzita Fu-tan]] v [[Šanghaj]]i, která se pod QS propracovala již na pozici 40. nejkvalitnější vysoké školy na světě. V Šanghaji si vysokou prestiž drží i [[Šanghajská dopravní univerzita]], která je navzdory svému názvu univerzitou všeobecnou. Na „periferii“ se nejvíce daří [[Čeťiangská univerzita|Čeťiangské univerzitě]] v [[Chang-čou]], hlavním městě provincie [[Če-ťiang]]. Podle QS World Ranking 2020 jde o 54. nejlepší vysokou školu světa. V první stovce se drží také [[Čínská vědecko-technologická univerzita]] v [[Che-fej]]i v provincii [[An-chuej]]. Tradice rozeznává tzv. [[Ťiou-siao Lien-meng]], jakýsi neformální klub devíti nejtradičnějších čínských univerzit, zvaný též Liga C9, nebo „čínská břečťanová liga“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = China's Ivy League：C9 League
| periodikum = en.people.cn
| url = http://en.people.cn/203691/7822275.html
| datum přístupu = 2019-11-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190103063135/http://en.people.cn/203691/7822275.html
| datum archivace = 2019-01-03
}}</ref> Krom již uvedených do ní patří [[Nankingská univerzita]], [[Charbinská polytechnická univerzita]] a [[Si-anská dopravní univerzita]].

== Sport ==
[[Soubor:Na-li (cropped).jpg|náhled|upright|[[Li Na]]]]
[[Soubor:Hou Yifan (29762728494).jpg|náhled|upright|[[Chou I-fan]]]]
Od 80. let 20. století zažívá v Číně obrovský rozmach sport, který má velkou státní podporu. V roce 1984 se Čína prvně zúčastnila olympijských her, [[Letní olympijské hry 1984|letních v Los Angeles]]. Její první olympijskou hvězdou se zde stal gymnasta [[Li Ning]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Olympijský oheň zažehne Li Ning. Princ gymnastiky
| url = https://sport.aktualne.cz/olympijsky-ohen-zazehne-li-ning-princ-gymnastiky/r~i:article:613169/
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| odkaz na vydavatele = Economia
| datum vydání = 2008-08-08
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
}}</ref> Od té doby ČLR vybojovala 237 zlatých olympijských medailí (k 2018) a dala světu řadu dalších úspěšných sportovců: K největším čínských sportovním hvězdám patří tenistka [[Li Na]], vítězka Australian Open 2014 a Roland Garros 2011.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zlomila ji bolest kolen. Čínská tenistka Li Na ukončila kariéru
| url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/tenis-li-na-konec-kariery.A140919_074556_tenis_rou
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2014-09-19
| datum přístupu = 2019-06-24
}}</ref> Ve čtyřhře byla světovou jedničkou [[Pcheng Šuaj]]. V americké lize [[National Basketball Association|NBA]] se prosadil basketbalista [[Jao Ming]], proslulý svou výškou (229&nbsp;cm).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = První Číňan v NBA Jao Ming ukončil kariéru
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/sport/ostatni-sporty/prvni-cinan-v-nba-jao-ming-ukoncil-karieru_207435.html
| periodikum = Týden.cz
| odkaz na periodikum = Týden.cz
| vydavatel = EMPRESA MEDIA
| odkaz na vydavatele = Empresa Media
| datum vydání = 2011-07-20
| datum přístupu = 2019-06-24
| jméno = 
| příjmení = 
}}</ref> Skokanka do vody [[Wu Min-sia]] se stala legendou své disciplíny a vyhrála pět zlatých olympijských medailí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Olympijská rekordmanka ve skocích do vody Wu Min-sia končí
| url = http://isport.blesk.cz/clanek/live-sport/288882/olympijska-rekordmanka-ve-skocich-do-vody-wu-min-sia-konci.html
| periodikum = iSport.cz
| datum přístupu = 2019-06-24
}}</ref> Jen o trochu méně úspěšné jsou v této disciplíně její kolegyně [[Fu Ming-sia]], [[Čchen Žuo-lin]] a [[Kuo Ťing-ťing]]. Čína ve skocích do vody získala k roku 2018 již 40 zlatých olympijských medailí a je to její nejúspěšnější disciplína. V Li Ningových stopách šel především gymnasta [[Cou Kchaj]], držitel pěti olympijských zlatých kovů, [[Li Siao-pcheng]] má jen o jeden méně. Ještě více tradičním je v Číně [[stolní tenis]]: [[Ma Lung]] má tři olympijská zlata a je desetinásobným mistrem světa, stolní tenistka [[Teng Ja-pching]] má z OH dokonce čtyři zlata. Mezi ženami dominovala rovněž [[Wang Nan]] či [[Čang I-ning]]. Prvním Číňanem, který zkompletoval ping-pongový grandslam (zlato z OH, mistr světa a vítěz světového poháru) byl [[Liou Kuo-liang]] (1999), druhým [[Kchung Ling-chuej]] (2000), třetím [[Čang Ťi-kche]] (2012). (Před nimi se to povedlo jen Švédovi [[Jan-Ove Waldner]]ovi). Velmi úspěšní jsou Číňané v [[badminton]]u, například [[Lin Tan]] je první mužský badmintonista, který získal zlatou olympijskou medaili v individuální disciplíně dvakrát po sobě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čína získala v olympijském badmintonu všechny zlaté medaile
| url = http://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/londyn-2012/cina-ziskala-v-olympijskem-badmintonu-vsechny-zlate-medaile/5be02ca30d663b6fe819f96a
| periodikum = ČT sport
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = cs
}}</ref> Králem badmintonové dvouhry je [[Fu Chaj-feng]]. V ping-pongu a badmintonu jsou již Číňané na čele historických tabulek olympijských medailistů. Plavec [[Sun Jang]] má tři olympijské zlaté a vytvořil světový rekord, v ženském plavání brala dvě olympijské zlaté [[Jie Š'-wen]]. K nejúspěšnějším atletům patří běžkyně [[Wang Ťün-sia]] a [[Sing Chuej-na]], překážkář [[Liou Siang]] či chodec [[Čchen Ting]]. V šachu po roce 2010 září [[Chou I-fan]], její předchůdkyní byla v 90. letech [[Sie Ťün]]. [[Čaj Čchao]] byla v roce 2002 vyhlášena nejlepší házenkářkou světa. Do síně slávy Mezinárodní volejbalové federace byla uvedena [[Lang Pching]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hall of Famers
| url = http://www.volleyhall.org/page/show/3821582-hall-of-famers
| periodikum = International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA
| datum přístupu = 2019-06-24
| jazyk = en-us
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200410023501/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers
}}</ref>

Zimní sporty nebyly v Číně dlouho příliš populární, ani známé, v posledních letech se však Číňané vrhli na rychlobruslení a zejména v disciplíně zvané [[short-track]] dosahují mimořádných úspěchů. [[Wang Meng (shorttrackařka)|Wang Meng]] má čtyři olympijská zlata, její kolegyně [[Čou Jang]] tři. Dalšími „zimními“ hvězdami čínského sportu jsou manželé [[Šen Süe]] a [[Čao Chung-po]], olympijští vítězové v kategorii krasobruslařských sportovních dvojic.

Jako i v jiných asijských zemích, velkou tradici mají bojová umění. Číňané uspořádali své techniky pod značku [[wu-šu]]. Ke známým učitelům patřil například [[Yip Man]], k jehož žákům patřil i [[Bruce Lee]], rodilý Američan s čínskými kořeny, který se proslavil v USA akčními filmy.

Velká čínská komunita žije tradičně ve Spojených státech amerických. Ke slavným americkým sportovcům čínského původu patří tenista [[Michael Chang]] (vítěz Paříže roku 1989), basketbalista [[Jeremy Lin]], plavec [[Nathan Adrian]] nebo krasobruslařka [[Michelle Kwanová]]. V Kanadě se zase narodil [[Patrick Chan]], olympijský vítěz v krasobruslení.

Čínským vynálezem je desková hra [[Go (desková hra)|go]]. Za nejlepšího hráče go 20. století bývá označován čínský rodák [[Go Seigen]].

Roku 2008 Čína v Pekingu uspořádala [[Letní olympijské hry 2008|letní olympijské hry]]. Stejné město bude roku 2022 hostit i hry [[Zimní olympijské hry 2022|zimní]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zimní olympijské hry v roce 2022 bude hostit Peking
| url = https://www.idnes.cz/oh/olympismus/zimni-olympijske-hry-2022-hostitel.A150731_120043_sport_oh_tof
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| datum vydání = 2015-07-31
| datum přístupu = 2019-06-24
}}</ref>

== Životní prostředí ==
[[Soubor:Beijing Air Pollution... (12691254574).jpg|náhled|upright=0.9|Smog v [[Peking]]u (2014)]]
[[Soubor:Benxi Steel Industries.jpg|náhled|upright=0.9|Uhelná elektrárna v [[Pen-si]], provincie [[Liao-ning]]]]
[[Soubor:CO2 emission pie chartCZ.svg|náhled|vlevo|Čína je největším producentem [[Oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]] na světě]]
[[Soubor:Simatai,-Blick-auf-Bergstation-Gondelbahn-(1997).jpg|náhled|upright=0.9|Zalesňování mladými rostlinami v [[S'-ma-tchaj]] v rámci projektu Velké zelené zdi.]]
[[Soubor:Dali-micro windturbine.jpg|náhled|upright=0.9|Malé větrné turbíny k zásobování elektřinou výškové budovy v [[Ta-li]], provincie [[Jün-nan]].]]
[[Soubor:BYD Electric Taxi.jpg|náhled|upright=0.9|Elektrotaxi značky BYD e6 v [[Šen-čen]]u, provincie [[Kuang-tung]].]]
Ve [[Velký skok vpřed|velkém skoku vpřed]] Čína dokonale napodobila industrializaci západního světa – se všemi jejími chybami. Vzhledem k tomu, že hospodářský vzestup byl doprovázen rychlým budováním [[průmysl]]u a [[infrastruktura|infrastruktury]], čelí Čína vážným [[Environmentální výchova|environmentálním problémům]]. Ze 180 zemí se Čína v roce [[2016]] umístila na 109. místě v žebříčku [[Environmental Performance Index]] (Index výkonnosti z hlediska životního prostředí).

Ekologická stopa Číny se od šedesátých let dvacátého století zdvojnásobila. Nejzávažnějším problémem je [[znečištění ovzduší]] způsobené spotřebou [[energie]]. Čísla v této oblasti jsou zničující: V roce [[2005]] poprvé Čína předstihla [[Spojené státy americké|Spojené státy]] v celkových emisích CO<sub>2</sub> a v roce [[2012]] dosáhla hodnoty 8,1 miliardy tun. V roce [[2013]] bylo v několika městech severní Číny naměřeno rekordních více než 800 mikrogramů pevných [[Pevné částice|prachových částic]] (polétavého prachu) na metr krychlový - 30 násobek hodnoty, kterou [[Světová zdravotnická organizace]] považuje za neškodnou.

Vzhledem k tomu, že velikost a důsledky škod na [[životní prostředí|životním prostředí]] nešlo přehlížet, stala se otázka ochrany životního prostředí jednou z priorit [[Politický systém Číny|čínské vlády]]. Cílem je, aby byl ekonomický rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Skutečnost, že to není snadný úkol, uznává mj. i [[Světový fond na ochranu přírody]] (WWF) : Čína musí uživit téměř jednu pětinu světové populace - a to s relativně omezenými zdroji. Země má pouze 9 % světové [[zemědělská půda|zemědělské půdy]] a pouze o něco více než 6 % světových [[Vodní tok|sladkovodních zdrojů]].

V několika [[Provincie v Číně|čínských provinciích]] klesají hladiny [[podzemní voda|podzemních vod]], což způsobuje, že každý rok zmizí asi 30 [[jezero|jezer]]. Vedle toho stoupá [[eroze půdy]] a [[desertifikace]], což vede ke ztrátě [[vegetace]], [[pole|polí]] a [[les]]ů. Podle průzkumů WWF je však „ekologická stopa“ každého z 1,4 miliardy Číňanů skromná - ve srovnání s [[Japonsko|Japonskem]], [[Německo|Německem]] nebo dokonce [[Spojené státy americké|Spojenými státy]]. Například v roce [[2014]] činila roční poptávka po [[elektrická energie|elektrické energii]] na osobu v Číně 3 927,05 kWh a v Německu 7 035,49 kWh nebo emise [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] na obyvatele v Číně 7,55 tun a v Německu 8,89 tun.

Zároveň existuje mnoho ekologických organizací ve všech částech Číny, často založených na iniciativě jednotlivců. Mezi ně patří mj. „Přátelé přírody“, „Yunnan Green Watersheds“ nebo „Green Earth Volunteers“. Kromě domácích aktivistů mají v Číně zastoupení i různé mezinárodní nevládní organizace v oblasti životního prostředí. Mnohé environmentální projekty jsou financovány státem. Čína tak např. zřízením „Velké zelené zdi“ realizuje (od roku 1978) projekt v zalesňování krajiny. Celkově má být do roku 2050 osazena původními druhy stromů plocha 350 000&nbsp;km<sup>2</sup>, s cílem vytvořit zelený pás mezi suchým severem a úrodným jihem. V roce 2014 přijala čínská vláda další opatření zaměřená na snížení [[Emise (ekologie)|emisí]] na jednotku [[Hrubý domácí produkt|HDP]] o 33,8 % do roku 2030.

V roce 2015 byl přijat zákaz výstavby nových [[Uhelná elektrárna|uhelných elektráren]] a v roce 2017 byla zavedena emisní norma pro výfukové plyny [[Emisní norma Euro|Euro 5]]. Kromě toho by se měl podíl [[uhlí]] na celkové spotřebě energie snížit do roku 2030 z 66,6 % na méně než 45 % a podíl [[Obnovitelná energie|obnovitelných energií]] ve stejném období zvýšit na 25 %. Ačkoli hlavním cílem opatření je snížení znečištění, znamená to také významné snížení emisí [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]]. Do roku 2016 bylo uzavřeno více než 1000 uhelných dolů s celkovou roční kapacitou těžby 60 milionů tun. Celkově mají být nejpozději do roku 2020 uzavřeny nadbytečné doly s&nbsp;kapacitou 500 milionů tun.

Čína ratifikovala [[Kjótský protokol]] v roce 2002 a [[Pařížská dohoda|Pařížskou dohodu]] o klimatu v roce 2016. Záměrem Číny je stát světovým lídrem v ochraně klimatu. Ačkoli jednotlivá hlavní čínská města bývají nadále pravidelně zasahována silným [[smog]]em, zátěž znečištěním rok od roku klesá. V posledním čtvrtletí roku 2017, podle údajů [[Greenpeace]], například znečištění v Pekingu pokleslo ve srovnání s předchozím rokem o 53,8 %. Jen v roce 2017 muselo v celé Číně ukončit činnost více než 176 000 továren a 44 000 uhelných elektráren, protože nesplňovaly stanovené emisní cíle. V této souvislosti zmizelo v uhelném průmyslu více než 1,3 milionu pracovních míst, dalších 500 000 v ocelářském průmyslu.

Čína investuje nemalé prostředky do [[Obnovitelná energie|nefosilních zdrojů]] energie. V uplynulých letech bylo v Číně postaveno více solárních a větrných [[turbína|turbín]] než ve zbytku světa dohromady. Do roku 2020 vyčlenila čínská vláda v této oblasti další investice ve výši přibližně 360 miliard eur. Například pro [[větrná energie|větrnou energii]] to znamená, že do té doby by instalovaná kapacita měla vzrůst ze 151 na více než 205 gigawattů. Pro solární energii předpokládá plán do roku 2020 její ztrojnásobení. Čínský příklad zároveň dokazuje, že energetický přechod přináší i ekonomické výhody: více než 3,5 milionu Číňanů již pracuje v odvětví obnovitelných zdrojů energie a dalších 10 milionů se očekává do roku 2020.

Čínská vláda masivně podporuje dotacemi nástup [[elektromobil]]ů a kvótami a omezeními se snaží vytlačit [[spalovací motor]]y. V šesti velkých městech, které jsou zvláště postiženy znečištěním ovzduší, je ročně (losem nebo aukcemi) povoleno pouze 650 000 registrací nových osobních automobilů. Velká část z nich je vyhrazena výhradně pro registraci elektrických vozidel. Elektromobily nabízejí ze zákona další výhody: mohou jezdit sedm dní v týdnu; (automobily se spalovacími motory naproti tomu mají na jeden konkrétní den v týdnu, v závislosti na posledním čísle SPZ, zákaz jízdy). Při nákupu elektrického nebo hybridního elektrického vozidla hradí centrální vláda státní prémii ve výši 4 600 eur. Od roku 2019 musí všechny domácí i zahraniční automobilky dosáhnout 10% a od roku 2020 12% podílu elektromobilů na své celkové produkci v Číně. Zavedení této kvóty vyvíjí značný tlak na výrobce, jako jsou [[Volkswagen]], [[BMW]] a [[Daimler]], pro které je Čína zároveň největším jednotným trhem. Podle indexu elektrických vozidel, vyvinutým společností McKinsey & Company, Čína „utíká svým konkurentům“. Elektrická vozidla prodaná v roce 2016: 336 000 vozů, 171 000 užitkových vozidel a 115 000 autobusů na baterie. Čína je navíc zemí s nejrozmanitějšími modely; V roce 2017 měli čínští zájemci o koupi na výběr mezi téměř 60 různými elektromodely.

=== Reference ===
{{Překlad|de|Volksrepublik_China#Ökologie|188572808}}

== Zajímavosti ==
* Celkem 83,3 % čínských žen ve věku 15 až 49 let, vdaných či zadaných, používalo ke konci roku 2005 moderní metody [[antikoncepce]] a tímto podílem se dostala Čína na první místo na světě.<ref>{{Citace monografie
 | titul = Pocket World in Figures 2008
 | vydavatel = [[The Economist]]
 | místo = Londýn
 | rok = 2007
 | isbn = 978-1-86197-844-8
 | počet stran = 254
 | strany = 18
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/pocketworldinfig0000unse
}}</ref>
* Číňané preferují mužské potomky a dívky se mnohdy stávají ještě před svým narozením oběťmi uměle vyvolaných potratů, k čemuž přispěla i [[politika jednoho dítěte]] (do roku 2015), jejímž cílem bylo omezit růst populace. V roce 2014 bylo v Číně v důsledku potratů a [[Infanticida (lidé)|zabíjení novorozeňat]] odhadem o 34 milionů více mužů než žen.<ref>"[http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/hledaji-se-nevesty-pro-miliony-cinskych-muzu--1438300 Hledají se nevěsty pro miliony čínských mužů]{{Nedostupný zdroj}}". Český rozhlas. 31. prosince 2014.</ref>[[Soubor:Vice President Biden Raises a Toast in Honor of Chinese President Xi at a State Luncheon at the State Department (21723827681).jpg|náhled|Čínský prezident [[Si Ťin-pching]] a americký vicepresident [[Joe Biden]] 25. září 2015]]
* Odhaduje se, že pro čínskou vládu pracuje 50 000 až 100 000 [[hacker]]ů.<ref>"[http://foreignpolicy.com/2010/03/03/chinas-hacker-army/ China's Hacker Army]". ''[[Foreign Policy]]''. 3. března 2010.</ref> V roce 2015 bylo odhaleno,<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/usa-podezriva-cinu-z-odcizeni-miliony-otisku-prstu-fhm-/zahranicni.aspx?c=A150923_193546_zahranicni_ale Čínští kyberzločinci ukradli miliony otisků prstů, tvrdí USA]". ''iDNES.cz.'' 23. září 2015.</ref> že při největším kyberútoku v americké historii čínští hackeři ukradli osobní údaje 21,5 milionu zaměstnanců amerických federálních úřadů.<ref>{{Cite web | url=http://www.independent.co.uk/news/world/americas/opm-says-56-million-fingerprints-stolen-in-biggest-cyber-attack-in-us-history-10515256.html | title=OPM says 5.6 million fingerprints stolen in biggest cyber attack in US history. America doesn't have anything together this is why this happened | work=[[The Independent|Independent]] | first1=Andrea | last1=Peterson | date=2015-09-24 }}</ref>
* Čínský prezident [[Si Ťin-pching]] po svém nástupu k moci v roce 2013 spustil rozsáhlou protikorupční kampaň, která vedla k potrestání více než 300 000 stranických funkcionářů. V dubnu 2016 byl jeho vlastní švagr identifikován v uniklých [[Panamské dokumenty|Panamských dokumentech]], které obsahují detailní informace o [[daňový ráj|daňových únicích]] a praní špinavých peněz.<ref>{{cite news |url=http://www.marketplace.org/2016/04/04/world/xi-jinpings-family-linked-panama-papers |title=Xi Jinping's family linked to Panama Papers |publisher=Marketplace |first=Rob |last=Schmitz |date=4. dubna 2016}}</ref> Veškerá odhalení Panamských dokumentů týkající se rodiny Si Ťin-pchinga byla na čínském internetu a v médiích cenzurována.<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/cina-panama-papers-03q-/zahranicni.aspx?c=A160407_121809_zahranicni_ert V Panama Papers se namočily i čínské elity, cenzura kauzu tutlá]". ''iDNES.cz.'' 7. dubna 2016.</ref>
* Čínská společnost [[CEFC China Energy Company Limited]] získala četná aktiva v České republice, například většinu v [[Pivovary Lobkowicz Group]], 60% podíl ve fotbalovém klubu [[SK Slavia Praha]] nebo 49% podíl v mediální společnosti [[Empresa Media]], která vlastní [[TV Barrandov]] nebo vydává týdeník [[Týden (časopis)|Týden]].<ref>"[http://www.digizone.cz/clanky/cinska-cefc-zavrsila-vstup-do-empresa-media-a-medea-group/ Čínská CEFC završila vstup do Empresa Media a Médea Group]". DigiZone.cz. 20. února 2016.</ref> V médiích se spekulovalo o možném napojení firmy CEFC na [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|čínskou armádu]] a vojenskou rozvědku.<ref>"[http://www.epochtimes.cz/2015090822967/Blizsi-pohled-na-Zemanova-cinskeho-poradce-a-spolecnost-CEFC.html Bližší pohled na Zemanova čínského poradce a společnost CEFC]". [[The Epoch Times]]. 8. září 2015.</ref><ref>"[http://www.scmp.com/business/companies/article/2072726/whos-39-year-old-paying-hk14-billion-three-office-floors Who’s that 39-year-old paying HK$1.4 billion for three office floors?]". ''South China Morning Post''. 21. února 2017.</ref> V březnu 2020 byla firma prohlášena za zkrachovalou<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fallen Energy Conglomerate CEFC Declared Bankrupt - Caixin Global
| periodikum = www.caixinglobal.com
| url = https://www.caixinglobal.com/2020-04-25/fallen-energy-conglomerate-cefc-declared-bankrupt-101547143.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-08-04
}}</ref>
* V roce 2016 Čína vlastnila americké státní dluhopisy v hodnotě 1,244 bilionu USD a byla největším [[Státní dluh Spojených států amerických|zahraničním věřitelem]] Spojených států.<ref>"[http://www.investicniweb.cz/2016-5-18-15-nejvetsich-zahranicnich-veritelu-usa/ 15 největších zahraničních věřitelů USA]". Investicniweb.cz. 18. května 2016.</ref>
* Okolo roku 2017 začala čínská vláda v [[Sin-ťiang|Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang]] ve velkém budovat převýchovné tábory, ve kterých internovala více než milion muslimských [[Ujgurové|Ujgurů]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Fendrychová
 | jméno = Simona
 | odkaz na autora = 
 | titul = Čína převychovává muslimy. Ponižovaní Ujguři živoří v lágrech, musí jíst i vepřové
 | periodikum = Aktuálně.cz
 | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
 | vydavatel = Economia
 | odkaz na vydavatele = Economia
 | datum vydání = 2018-09-03
 | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/islam-neexistuje-cina-prevychovava-ujgury-americti-senatori/r~9a20db12ad0b11e889f40cc47ab5f122/
}}</ref>
* Čína plánovala, že od roku 2020 spustí [[systém sociálního kreditu]],<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Voženílek
 | jméno1 = David
 | titul = Hlídat se budeme sami. V Číně vzniká Velký Bratr 21. století
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
 | datum_vydání = 22. prosince 2017
 | url = https://technet.idnes.cz/sledovani-cina-velky-bratr-d05-/sw_internet.aspx?c=A171221_124600_sw_internet_dvz
}}</ref> který byl označen za nejpropracovanější systém pro kontrolu lidí na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Čínský systém společenského kreditu: Velký bratr všechno uvidí "jako Bůh". Kdo není důvěryhodný, neudělá ani krok, hlásá Si Ťin-pching
 | periodikum = Hospodářské noviny
 | datum_vydání = 11. dubna 2019
 | url = https://ekonom.ihned.cz/c1-66551760-cinsky-system-spolecenskeho-kreditu-velky-bratr-ma-novou-hracku
}}</ref>
* [[Zelená dohoda pro Evropu|Zelená transformace EU]] vede k rostoucí evropské závislosti na Číně,<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Závislost průmyslu na materiálech z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by firmy ochromila
 | periodikum = Český rozhlas
 | datum_vydání = 28. května 2024
 | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/zavislost-prumyslu-na-materialech-z-ciny-je-vetsi-nez-vypada-valka-s-tchaj-wanem_2405280620_jaf
}}</ref> která v roce 2023 vyráběla příbližně 85&nbsp;% všech [[Solární panel|solárních panelů]] a více než polovinu všech [[Elektromobilita|elektromobilů]] na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Evropa si přiznává „zelenou“ závislost na Číně. Může být nebezpečná, varuje expert
 | periodikum = Euractiv
 | datum_vydání = 27. července 2023
 | url = https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/evropa-si-priznava-zelenou-zavislost-na-cine-muze-byt-nebezpecna-varuje-expert/
}}</ref> Čína také ovládla produkci baterií do elektromobilů.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Bateriím do elektromobilů vládne Čína. Evropská šance možná leží v Srbsku
 | periodikum = Euractiv
 | datum_vydání = 18. října 2023
 | url = https://euractiv.cz/section/prumysl-a-inovace/news/bateriim-do-elektromobilu-vladne-cina-evropska-sance-mozna-lezi-v-srbsku/
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="p." />

=== Reference ===
{{Upravit reference}}
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Becker
 | jméno = Jasper
 | rok = 2002
 | titul = Čína na přelomu století
 | vydavatel = Jasper
 | místo = Praha
 | stránky = 
 | poznámka = 
 | isbn = 80-7257-729-8
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fairbank
 | jméno = John K
 | rok = 2010
 | titul = Dějiny Číny
 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
 | místo = Praha
 | stránky = 
 | poznámka = 
 | isbn = 978-80-7422-007-4
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fishman
 | jméno = Ted C.
 | rok = 2006
 | titul = China, Inc.: jak Čína drtí Ameriku a svět
 | vydavatel = Alfa Publishing
 | místo = Praha
 | stránky = 
 | poznámka = 
 | isbn = 80-86851-44-3
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Liščák
 | jméno = Vladimír
 | rok = 2003
 | titul = Čína
 | vydavatel = Libri
 | místo = Praha
 | stránky = 
 | poznámka = 
 | isbn = 80-7277-109-4
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Vojta
 | jméno = Vít
 | rok = 2011
 | titul = Čínský svět: jak porozumět současné Číně, čínskému chování a myšlení
 | vydavatel = Pixl-e
 | místo = Brno
 | stránky = 
 | poznámka = 
 | isbn = 978-80-905021-0-9
}}
* KLIMEŠ,Ondřej a kol. ''Kulturní diplomacie Číny a její regionální variace''. Praha: Academia, 2019. {{ISBN|978-80-200-2962-1}}

=== Související články ===
* [[Tchaj-wan|Čínská republika]]
* [[Čínština]]
* [[Dynastie čínské historie]]
* [[Krysí národ]]
* [[Spor o Čínu]]
* [[Velký skok]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{wikicitáty|téma=Čína}}
* {{wikislovník|heslo=Čína}}
* {{Wikizprávy|kategorie=Čína}}
* {{Osmrelace|270056}}
* [http://zahranicni.ihned.cz/c1-31716180-cina-pred-30-lety-a-dnes-od-hladomoru-k-ekonomickemu-zazraku Čína před 30 lety a dnes: od hladomoru k ekonomickému zázraku]
* {{Citace elektronické monografie
 | titul = China - Amnesty International Report 2011
 | url = http://www.amnesty.org/en/region/china/report-2011
 | datum přístupu = 2011-08-16
 | vydavatel = [[Amnesty International]]
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110805001533/http://www.amnesty.org/en/region/china/report-2011
 | datum archivace = 2011-08-05
 | nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | titul = China (2011)
 | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8016
 | datum přístupu = 2011-08-16
 | vydavatel = [[Freedom House]]
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120104060016/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8016
 | datum archivace = 2012-01-04
 | nedostupné = ano
}}
* [https://web.archive.org/web/20131018000016/http://pohledzvenku.cz/politika/224-na-internetu-vyhravame-my-tvrdi-cinsky-disident Na internetu vyhráváme my, tvrdí čínský disident]
* {{citace elektronické monografie
 | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/china/report-0811.pdf?view=Binary
 | titul = Country of Origin Information Report - China
 | vydavatel = UK Border Agency
 | datum vydání = 2011-08-24
 | datum přístupu = 2011-12-10
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141650/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/china/report-0811.pdf?view=Binary
 | datum archivace = 2011-12-08
 | nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | korporace = Bertelsmann Stiftung
 | titul = BTI 2010 —  Country Report
 | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/China.pdf
 | datum vydání = 2009
 | datum přístupu = 2011-08-16
 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung
 | místo = Gütersloh
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110626132253/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/China.pdf
 | datum archivace = 2011-06-26
 | nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs
 | titul = Background Note: China
 | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/18902.htm
 | datum vydání = 2010-08-05
 | datum přístupu = 2011-08-16
 | vydavatel = U.S. Department of State
 | jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | korporace = CIA
 | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency
 | titul = The World Factbook - China
 | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html
 | datum aktualizace = 2011-08-03
 | datum přístupu = 2011-08-16
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20161013030611/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html
 | datum archivace = 2016-10-13
 | nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | korporace = Library of Congress
 | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu
 | titul = Country Profile: China
 | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/China.pdf
 | datum vydání = 2006-08-25
 | datum přístupu = 2011-08-16
 | jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Pekingu
 | titul = Souhrnná teritoriální informace: Čína
 | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/cina-2011-04-01.pdf
 | datum vydání = 2011-04-01
 | datum přístupu = 2011-08-16
 | vydavatel = Businessinfo.cz
 | jazyk = česky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20130511042956/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/cina-2011-04-01.pdf
 | datum archivace = 2013-05-11
 | nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Chan
 | jméno = Hoklam
 | spoluautoři = a kol.
 | titul = China
 | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/111803/China
 | datum přístupu = 2011-08-16
 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica
 | jazyk = anglicky
}}

{{Ústřední lidová vláda ČLR}}
{{Vrcholné orgány ČLR}}
{{Čína}}
{{Asie}}
{{APEC}}
{{BRICS}}
{{G20}}
{{Komunistické státy}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Čína|Geografie}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Čína| ]]
[[Kategorie:Čínská lidová republika| ]]
[[Kategorie:Státy Asie]]
[[Kategorie:Komunistické režimy]]
[[Kategorie:Východoasijské země]]
[[Kategorie:Republiky]]
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1949]]
[[Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním]]